Pondělní Videonálož #15_2021 | A co vlastně silnice?

Jezdil jsem si tak o tomto krásném víkendu na gravelbiku Rocky Mountain Solo, sledoval, kolik lidí bylo venku a občas se dost složitě prolétal po přeplněných cyklostezkách. U toho jsem pozoroval ostatní „účastníky provozu“, až mi v jednu chvíli došlo, že jsem vlastně sakra dlouho neseděl na klasickém silničním kole?!

Bylo přitom období, kdy jsme se na bikeandride.cz nevyhýbali ani klasickým silničním kolům, jeden čas jsem měl dokonce jistou představu, že vytvořím sesterský on-line magazín, který se bude specializovat právě tímto směrem. Z toho bohužel sešlo, jelikož „nebyli lidi“ a vlastně ani dost času a prostředků na smysluplné udržení dvou paralelních projektů.

On by jistě nebyl problém sehnat dostatek silničních kol na test, alespoň v té době, a předpokládám, že by se našel i zájem ze strany čtenářů, jenže… Jenže ono to celé postupně jaksi vyprchalo a třeba už jen na základě komunikace s našimi klíčovými partnery se celá situace vyvinula tak, že se postupně začal klást větší důraz na gravelbiky a silnice šly proto poněkud stranou.

Dnes jsem svůj tradiční úvodník ale nechtěl házet do roviny byznysové, spíš mi šlo o tradiční osobní „zpověď“ – v hlavně se mi totiž rozjely myšlenky a úvahy, zda bych vlastně ještě chtěl jezdit na silničním kole?

Silnice? Brrrr!

Samotného mě dost zarazilo, když jsem si v situacích, kdy jsem míjel nějakého pravověrného silničáře, říkal NE! Kdy jsem se skoro otřásl a pokřižoval se!!! Teď to zase jednou schválně přeháním, ale je fakt, že mi párkrát, při pohledu na „nesmyslně“ úzké a hladké pláště silničního speciálu, proběhla hlavou otázka: „Jak na tom může vlastně jezdit?“

Po těchto spontánních emocích a úvahách jsem se sám zarazil a říkal si, co za nesmysly mi to vlastně běží hlavou? Byly přece doby, kdy jsem sám vlastnil silničku, jezdil na ní poměrně intenzivně a dost mě to bavilo! A dnes se takhle ošívám?!

Asi je to tím, že tehdy nebylo moc jiných možností než silnice nebo MTB. Mě totiž vždy fascinovala už jen „exotika“ zcela odlišného úchopu beranů oproti bikovému rovnému klacku. Silnici jsem si chtěl jako mladý zkusit, chtěl jsem objet kus světa za relativně krátkou dobu a chtěl jsem se cítit, přiznejme si to na rovinu, alespoň trošičku jako Lance Armstrong!

Jenže už tehdy jsem se nejednou přistihl, jak při silničních švizích tu a tam pomrkávám do lesa a jak mě oči táhnou mimo černou stužku asfaltu… A také, že jsem svou tehdejší žiletku párkrát protáhl i mimo silnice, ač jsem se bál, zda to její pláště ustojí!!! Vyšlo to 😉

CX a gravel jako univerzální odpověď

Po těchto zkušenostech přišlo období, kdy jsem nastoupil jako redaktor do Vela, testoval jsem primárně horská kola a na svoji silničku jsem neměl vůbec čas, proto šla po čase z domu. Navíc se nejednou našla příležitost, jak se povozit na silnici v rámci „výkonu povolání“, tak proč si hýčkat vlastní stroj?

Později jsem nicméně znovu zatoužil po kole s berany, ale k silnici mě to už tolik netáhlo. Proto jsem si pořídil cyklokrosku, abych si užil berany, ale nemusel se omezovat jen a pouze na silnici a mohl si užít svobodu v rozhodování kudy pojedu.

Bod zlomu!

Tento bod nejspíš vše rozhodl. Proběhlo pak sice ono období častějších testů silničních kol, doma se ale na mě těšil CX speciál, který později, když se tato kategorie začala postupně rozvíjet, vystřídal klasický gravel.

Dnes, pokud by mi to někdo nabídl, tak se samozřejmě klidně svezu opět i na silničním kole, na druhou stranu ale nevím, proč bych to sám za sebe měl vyhledávat? Se štěrkoletem si můžu užít dostatečnou lehkost a rychlost na asfaltu, když na to dojde, zároveň můžu (ne)pohodlně poskakovat lesem po kořenech a mezi kameny, nebo si ze všeho nejlépe užívat pevné lesní či polní cesty.

Vlastně by mě samotného zajímalo, nakolik by mě ještě bavilo jezdit na čistokrevné silnici? Určitě by bylo fajn připomenout si některé své oblíbené tréninkové okruhy z mládí, zároveň ale tuším, že bych to asi moc dlouho nevydržel, jelikož by mě oči opět po chvíli táhly do lesa…

Built for Purpose

Přijměte pozvánku na výlet po oblíbených spotech a lokalitách lidí z Dakine MTB teamu.

Jezdci: Graham Agassiz, Carson Storch, Casey Brown, Vincent Tupin, Hannah Bergemann, Matthew Slaven

Foto a story na: pinkbike.com

Dunbar team chase

Jiná veselá partička – Dunbar Cycles – si užívá traily v kanadském Squamishi v rámci přípravy na letošní DH sezónu!

Riding my new Freeride bike down a crazy trail | Top to Bottom!

Minulý týden nám Rémy Métailler předvedl svůj nový stroj – Propain Spindrift Mix Wheels Pro – dnes se můžeme podívat, jak si s ním rozumí…

A Day in the Shoes of Dan Atherton

Jak žije a čemu se věnuje Dan Atherton, nejstarší ze třech slavných sourozenců? Dost se nyní zaměřuje na péči a provoz Dyfi Bike Parku. A stále se rád sveze!!!

DOWNHILLS NOT DEAD! 600 RUNS BEFORE LEOGANG WORLD CUP!

„Sjezd není mrtvý!“ Říká Brendan Fairclough, který řádí v Dyfi Bike Parku se svou partou podobně střelených kluků!

Is A Hardtail Mountain Bike The Only Bike You Need?

Britský Dyfi Bike Park do třetice… Tentokrát na pevňáku! Ostatně zde nám ústřední postava GMBN vysvětlí, proč je MTB hardtail jediným kolem, které doopravdy potřebujete.

*Pro připomenutí, na testu GT Zaskar LT se postupně pracuje

Looks Like A Session

Trek minulý týden odhalil novou podobu svého tradičního DH speciálu Session – proto jen malé připomenutí formou tohoto vtipně pojatého prezentačního videa.

Dressler.cz team v Sušici

„Často se ptáte, kam vyrazit na kole a kde nás to baví. Tak jsem z archivu vyzobnul tohle krátký video. Jako tip, kde se nám jezdí moc dobře a kde nás to fakt baví!“

Pravda, Pepo, do Sušice budu muset také co nejdřív vyrazit!!!

RITUALS #intrailwetrust

„Dnes trochu jiné video! Krátký edit o takovém tom normálním domácím poježdění a rituálech s tím spojených… Každý to má rád jinak, já si třeba dám rád kávu před jízdou ať to má grády!“!

Vojta Bláha

SJELI JSME ROZHLEDNU NA KOLE!

BIKE O’Clock – No comment!!!

JARNÍ HECOVAČKY!

Poněkud rušno na Frkyho trailech…