Pondělní Videonálož BnR #11_2021 | Brašny, kapsy, kapsičky

V dobách, kdy jsem začal koketovat s MTB, a později v časech, kdy jsem si oblíbil delší výlety, byly v módě všelijaké brašny a kapsy na rám. Mnohé z nich se používají dodnes, ale jen minimálně mezi „core bikery“. I když skutečnost je taková, že se dnes vymýšlí řada způsobů, jak si nejnutnější výbavu upevnit na rám!

Přepravními prostoty, které v dobách mého mládí byly téměř samozřejmou součástí většiny kol, reprezentovaly především podsedlové brašny, které do dnešních dnů rozhodně nevymizely, pouze se přesunuly na cestovní kola, gravelbiky a silnice. Ono už jen z logiky věci dost dobře nejde nacpat podsedlovou brašnu na kolo s teleskopem, aby pak o ní, v případě zasunutí sedla a propružení zadní stavby, škrtalo zadní kolo, že?!

Jiným oblíbeným doplňkem, který jsem hodně využíval, byly trojúhelníkové brašny do rámu, které byly svého času velkým hitem. I dnes se podobné úkazy najdou, ale už vlastně jen docela ojediněle.

Výjimkou a jistým rozšířením těchto brašen jsou jejich moderní cestovatelské varianty („bikepacking“), které si již nevystačí s tvarem jednou menšího, jindy většího trojúhelníku usazeného ve spoji horní a sedlové trubky. Naopak se posunuly do podoby velké cestovatelské rámové brašny vyplňující obvykle celý (horizontální) prostor mezi sedlovou trubkou a hlavou. Jednu takovou od české firmy AcePac mám doma, používám ji na gravelbike pro delší přesuny, pro výlety s rodinou a svoje menší expedice apod.

Ostatně nové druhy expedičních brašen zahrnující rolovací vaky na řídítka, rámové brašny, velké pytle montované pod sedlo, kam se v pohodě vejde skladnější spacák apod. jsou zcela jinou kategorií cyklistického „brašnářství“, které lze připomenout naším starším praktickým představením brašen Apidura.

Doba uvolnění

Jak jsem začal tím, že v době mého mládí bylo běžné „obtěžkat“ si kolo výbavou, nářadím, bidonem, pumpičkou pod košíkem apod., tak znakem doby, která přišla posléze, byl přesný opak. Alespoň já to tak vnímal. Najednou se rozšířily batohy s vodním vakem, kola se zbavila lahví a košíků, vše nezbytné se dalo snadno vměstnat na záda a kolo jako takové zůstalo hezky čisté. Krása!!!

Přesně takhle jsem to vnímal tehdy a stále ještě z části vnímám dnes, proto se trochu ošívám nad tím, když si třeba přebírám kolo na test, a přitom si vyslechnu: „Nechali jsme ti tam košík na lahev, ať je vidět, že tam je na něj dost místa.“ „Ok, košík?! Kdo by takové hezké kolo kazil košíkem a lahví?“ Říkám si pro změnu já…

Pak si ale uvědomím, že se svět zase o kus pootočil, doba se změnila a nyní se často razí teorie spočívající v tom, že by mělo být maximálně odlehčené tělo jezdce, doplněné nanejvýš o ledvinku nebo pár věcí po kapsách, ať máte co největší volnost pro dokonalou práci s těžištěm. Výbavu je pak potřeba co nejvíce osekat na to nejnutnější, a pokud se nechcete tahat ani s tou ledvinkou, pak je nejlepší ty nejdůležitější věci nasázet na rám!

Kam to dám? Kam to jen..!

Najednou se tak vracíme v určité spirále zpět k dobám dávno minulým, avšak v poněkud jiném podání. Ano, třeba klasické košíky a bidony jsou stále v kurzu, pokud nemáte zrovna magnetický FidLock nebo nacvakávací Fabric. Pumpičku pod košíkem už ale na „stylovém“ biku nejspíš neuvidíte, to se spíš na kole objeví bombičky s CO2, případně pumpička ukrytá v kapse dresu.

S náhradní duší je to celkem snadné, tu lze obvykle smotat a buď provizorní, nebo stylovou a účelně navrženou páskou připevnit někam na rám. Vhodných míst se najde řada. A nářadí? Kupříkladu OneUp vám umožní nacpat nářadí do krku vaší vidlice. Specialized, Trek a nejspíš i jiní „vynalezli“ díru v rámu, kam lze usadit řadu další výbavy (třeba i bagetu), případně lze zrovna multiklíč nacvaknout na k tomu uzpůsobený košík, nebo do jiných míst (viz např. Cannondale Scalpel).

Další možností jsou moderní úložné prostory, které se začínají stále častěji objevovat na nových kolech. Například Pivot, Nukeproof a řada dalších mají svoje boxíky na spodní straně horní trubky, případně někde jinde, ale zrovna toto místo je aktuálně nejoblíbenější.

Industry Nine nabízí pevné osy do vidlice, v nichž se ukrývá pár základních kusů nářadí, ale viděl jsem také jiné zlepšováky, pomocí nichž lze narvat sadu nářadí do velké duté osy vašich klik. A tak by se dalo ještě chvíli pokračovat…

Zůstanu u batohu… Alespoň ještě chvíli!

Doufám, že poslední odstavce nevyznívají posměšně či pohrdavě… Mně se některé nápady líbí, třeba sada nářadí OneUp je vážně šikovná a příjemně po ruce, jindy mám ale pocit, že se to s tou „integrací“ výbavy do rámu už trochu přehání. Ale ono, skoro jako vždy, záleží na přístupu a pohledu konkrétního člověka.

Já sám jsem si prostě až příliš zvykl na batoh, vodní vak a tak podobně. Ostatně v mém případě, kdy pomalu týden co týden jezdím na jiném kole, to ani příliš jinak nejde. To bych v jednom kuse přendával výbavu z jednoho kola na druhé, neřkuli, že by to mnohdy ani nemuselo být reálné. Mnohem snazší je mít nachystaný jeden, nebo dva batohy (menší/větší, lehčí/těžší), vzít jej do ruky, usadit vak s vodou a vyrazit!

Navíc batoh už je prostě takovou mojí samozřejmou součástí, třeba také proto, že mám s sebou skoro vždy foťák, nebo alespoň akční kameru, abych mohl své řádění venku zdokumentovat, abych mohl připravit obrazový materiál ke svým testům. Na druhou stranu uznávám, že už jen výměna velkého batohu „se vším“ za menší lehoučký obsahující jen to nejnutnější je velice příjemnou změnou.

Takže jo, asi vás chápu, proč všechno cpete na rám, třeba se k tomu někdy také dopracuju. Jen tedy vyrazit do lesa na dvě tři hodiny s jedinou lahví na rámu, to bych nedal! Jak nemám s sebou litr a víc vody, tak jsem za chvíli KO! 😁

Text: Štěpán Hájíček

VINNY-T GOES ROGUE

Jedno zajímavém, obrazově poutavé a „trochu jinak“ poskládané bikové video, které nás nechá, slovy tvůrců, nahlédnout do mysli sportovce!

Parádní fotky na: pinnkbike.com

how it is. feat caleb holonko

Nyní si udělejme menší technicko-kanadské okénko. Začínáme novým strojem Kona Process X CR (29“, 170/161 mm – konaworld.com), které nám v akci předvede člen teamu Kona Gravity – Caleb Holonko.

A Tall Tale – Perception is reality aboard the all-new Instinct

Další novinkou, nyní skutečně srdcově kanadskou, je Rocky Mountain Instinct ve své poslední podobě (29“, 150/140 mm, alternativně vel. XS a S – 27,5“), až si říkám, že už jsem sakra dlouho žádného Rockyho netestoval?! Zkusíme s tím něco udělat…

Foto a story k tomuto videu: bikes.com

Thomas Vanderham Blasting Blues

Jméno Thomas Vanderham padne i v předchozím snímku, tento je ale jen o něm! Thomas a jeho osobní stavbu Rocky Mountain Instinct najdete na: bikes.com

Nic Court – First Date with the Forbidden Druid

Nic Court a jeho řádění v lesích Vancouver Island na netradičním stroji Forbidden Druid.

Pie in the Sky

Když si chcete dojet pro oblíbené koláčky a máte doma akorát… Elektrickou Konu Remote 160!

Addicted To E – Theo Erlangsen

Theo Erlangsen (Commencal) se stal závislým, a proto vyhledal pomoc v rámci skupinové terapie. Závislý na „E“!!!

Theo a jeho zdroj závislosti najdete na Pinkbike.com

Sequence01

Severská náladička ze Švédska!

• Natáčeno v Åre, v průběhu podzimu 2018. Projekt plný vášně.
• Filmaři: Rikard Nilsson a Helge Olsén
• Jezdci: Christoffer van Kuijl a Johan Gustavsso
• Hudba: „Phenomenon“ – Christoffer Franzen (Deep Elm Records)

GT Celebrates International Women’s Day 2021

GT nezapomnělo na MDŽ!!!

Lego in Lockdown

Jak vypadá lockdown v MTB světě Lego! 🤣

GOODBYE WINTER, HELLO BOOST!

Stále se ještě nacházíme na pomezí zimy a jara, tak to alespoň venku vypadá, ač bychom si nejspíš přáli trochu více tepla a sušší traily.

Více informací k videu a fotogalerii najdete na BikeAndRide.cz

Ingegnere Trail

„Jeden z nejpohodovějších trailů ve Finale Ligure – Ingegnere. Tohle byla parádní jízda za Standou Sehnalem a Vojtou Moudrým. Doporučuju všem, protože přesně takovej trail bude každého bavit a uzpůsobí si svou komfortní rychlost.“

Milan Myšík

TRAIL BIKE, jezdím už rychleji, nebo furt pomalu?

„Na trailovém kole trávím v poslední době hodně času. Podmínky jsou skvělé a vždycky je co zdokonalit. Snažím se jezdit klopeny rychleji a víc položeně.“

Tomáš Zejda