TRP TR12 – Máte-li rádi dvanáctku, ale nevoní vám mainstream!

V oblasti MTB řazení dlouhodobě dominují dva klíčoví hráči – SRAM a Shimano – k nimž se občas snaží přidat i někdo další – např. Box, SunRace, Microshift – a ještě by se asi našlo pár jmen. Mně osobně přitom uniklo, že si s ovládáním převodů již nějaký čas hraje i Tektro, alias TRP (Tektro Racing Program).

Značku Tektro, dnes se radši označují zkratkou TRP, známe především z oblasti brzd, které se u nových kol často objevují jako určitá levnější alternativa k dominantním dílům SRAMu či Shimana. TRP přitom nabízí i kvalitní a dobře fungující brzdy, které snesou srovnání s věhlasnými jmény tohoto oboru.

Ostatně již delší čas za značku TRP jezdí a pro ni i pracuje Aaron Gwin, pětinásobný vítěz Světového poháru v DH. Tato „star“ se přitom podílí nejen na propagaci, ale také na vývoji řady produktů s logem TRP. Díly, které prošly Aaronovou „revizí“ přitom poznáte snadno podle loga či označení G-Spec.

Kupříkladu na mém osobním kole z loňského roku – GT Force Expert 29 – byly „levnější“ čtyřpístky TRP G-Spec Trail S, dvě sezony před tím jsem měl Rock Machine Blizzard 90-27, kde byly naopak prémiové čelisti TRP Slate T4 G-Spec.

V případě Rock Machinu a brzd Slate T4 jsem tyto kotvy vozil celou sezónu, pouze jsem je doladil použitím kotoučů a destiček Galfer. V případě druhém – TRP G-Spec Trail S – jsem byl přesvědčen, že tyhle brzdy půjdou velice brzy dolů, ale nakonec jsem si na ně zvykl. Po chvíli se totiž hezky rozbrzdily, nikterak mi „nepřekážely“, proto jsem jejich výměnu odkládal několik dlouhých měsíců.

Tohle je ale jen takový drobný úvod na začátek, abychom si nemysleli, že TRP dělá jen levné díly montované na lacinější kola. Ostatně když jsem se třeba díval na ceny brzd TRP Slate T4, které jsem si skutečně oblíbil, docela jsem zíral, že se prodávají za ceny kolem 200 Eur, tedy něco přes 5 000 Kč (pár brzd bez disků). U nás ale běžně k sehnání nejsou…

TRP DH7 a TR12

Nicméně dnešní příběh má být především o řazení TRP, kdy již nějaký čas existuje sedmirychlostní DH varianta TRP DH7. Tedy prvotní výtvor tohoto druhu z rukou Aarona Gwina a jeho mechanika, kterým je John Hall. Tato sada si kupříkladu „vytrpěla“ v roce 2019 na 300 závodních dní včetně ostrého nasazení ve Světovém poháru, na základě čehož se ladila její finální podoba a funkce.

V roce 2020 pak přišla druhá varianta, kterou také pomáhali vyvinout Aaron Gwin a John Hall, určená tentokrát pro širší „bikové publikum“ a nejen pro DH nadšence. Ona zmíněná novinka nese označení TRP TR12, což vcelku jasně napovídá, že půjde o dvanáctirychlostní řazení, jak je dnes běžné, či skoro nutné!

Zajímavé je, že se TRP nepouštělo, zatím, do vývoje vlastní dvanáctkové kazety a vlastního řetězu, nýbrž své komponenty navrhlo tak, aby byly schopné spolupracovat s díly ostatních výrobců. Primárně jsou doporučeny kazety a řetězy Shimano, SRAM, ale také třeba SunRace nebo e*thirteen. Finální „spárování“ tak je především na vás.

Vysloveně lidová přitom není ani cena, kdy třeba celá sada (řazení + přehazovačka) vyjdou, po přepočtu na e-shopu starbike.com, na cca 7 550 Kč. Vzhledem k údajně špičkovému zpracování, zapojení karbonu atd. by mělo jít o „prémiové díly.“ Na výběr jsou každopádně hned tři barvy – nenápadná čistě černá, vcelku decentní černo-stříbrná a „dramatická“ černo-zlatá.

Cena*: 7 550 Kč / 5 700 Kč / 2900 Kč (celý set / přehazovačka / řazení) *přibližný přepočet na koruny
Hmotnost: 291 g / 110 g (přehazovačka / řazení)
Rychlosti: 12
Kompatibilita: kazety SRAM, Shimano, SunRace, e*thirteen a další
Materiál: hliník + karbonové díly
Barvy: černá, stříbrná, zlatá
Nastavení/výbava: třecí spojka, tzv. Hall Lock, rysky pro snadnou instalaci
Produktový web a další info: trpcycling.com / shiftingfocus.trpcycling.eu

Hall Lock, Ratchet Clutch a další

Pojďme se nyní podívat na techniku této přehazovačky a její další zajímavosti. Jedním z očekávatelných doplňků může být kupříkladu třecí spojka, která omezuje pohyb raménka s kladkami pro stabilnější řazení a méně časté kontakty řetězu s rámem. Aby řetěz nepadal a také aby to tolik nemlátilo!

Oproti třeba SRAMu, kde je tento třecí čep nastaven na určitý předem daný odpor a již do něj nelze zasahovat, zde můžete odpor této spojky měnit, ač tedy přístup k regulačnímu šroubku (2mm inbus) není zrovna nejsnazší. *Údajně se nejlépe ladí, je-li zadní kolo mimo rám a kolo ve stojanu. Krom toho lze tuto spojku snadno zapnout, či vypnout drobným šoupátkem.

Druhým, o něco kurióznějším doplňkem, je páčka nazvaná Hall Lock, pojmenovaná po Aaronově mechanikovi – John Hall. Tuto páčku najdete v blízkosti hlavního montážního čepu přehazovačky, přičemž slouží k fixaci či uvolnění jeho pohybu (rotace). Aby se přehazovačka nevykláněla směrem dozadu.

John Hall zjistil, že tento pohyb je rovněž zodpovědný za mnohé nechtěné pohyby řetězu, za jeho řinčení atd. Proto název Hall Lock, a proto je také Aaronovo kolo údajně nejtišším strojem na DH tratích! Vedle přepínání Hall Locku (on/off) lze účinek tohoto zámku opět individuálně ladit (2mm inbus). Samotná páčka je zde přitom proto, abyste „Hallův zámek“ mohli snadno uvolnit a bez problému pak vyndat zadní kolo z rámu.

Systém blokace hlavního čepu přehazovačky dělá z Aaronova kola nejtišší stroj na DH tratích!

Vedle těchto dvou zásadních prvků najdete na přehazovačce TRP TR12 ještě pár chytrých pomůcek, přesněji řečeno dobře vymyšlených ukazatelů, jež vám usnadní instalaci a seřízení přehazovačky na kolo.

Jednak by se měla ze zadní strany nacházet ryska, s jejíž pomocí se ladí optimální vzdálenost horní kladky od kazety (třeba u SRAMu k tomu slouží tzv. B-Gap Tool). Jednak jsou na těle přehazovačky a na raménku u horní rolničky symboly řetězu, které, pokud jsou při zařazeném nejmenším převodníku zarovnané, signalizují, že máte správně dlouhý řetěz. Drobnosti, ale hodí se!

Posledním bodem technické obhlídky může být samotné páčkové řazení, které je na pohled hezky jednoduché a tvarově střídmé. Krom takových detailů jako je karbonové horní víčko či ergonomicky zpracované řadící páčky (obě se ovládají palcem) s výrazným protiskluzovým reliéfem, zde najdeme třeba možnost otáčet hlavní páčku v rozsahu +/- 20°, navíc s možností kontroly polohy díky jemné stupnici.

Co psali na Pinkbike?

Nebudeme si nalhávat, že bychom měli reálnou šanci v dohledné době otestovat toto řazení, pokud bych se vysloveně nerozhodl si jej koupit a nainstalovat na svoje kolo, nebo „vnutit“ někomu z kolegů či kamarádů… Proto pojďme využít pár praktických postřehů z prvotního testování na pinkbiku, kdy se v zásadě můžeme spokojit s finálním výčtem výhod a nevýhod:

Text: Štěpán Hájíček / Foto: TRP, Pinkbike.com, mix internet