Cannondale Topstone Carbon Lefty 1 | Jednonohý štěrkolet

Není Topstone jako Topstone… Dalo by se prohlásit v úvodu, jelikož tento, ve vícero ohledech výjimečný gravel bike dnes existuje v řadě rozličných podob. Různé materiály, různé průměry kol, s odpružením či bez, s motorem či bez! Dnes to bude ale hlavně o jedné vcelku neortodoxní verzi na kolech 650b a s vidlicí Lefty Oliver!

Mám trochu tendence začít popisem květnaté řady Cannondale Topstone od hliníku po eGravel, ale zkusím se udržet na uzdě a přidám jen pár odkazů níže, ať se na to můžete podívat sami, ok? 😉

Cannondale Topstone na 100 způsobů

Cannondale Topstone (alu | 5 modelů – cannondalebikes.cz)
Cannondale Topstone Carbon (4 modely – cannondalebikes.cz)
Cannondale Topstone Carbon Lefty (3 modely – cannondalebikes.cz)
Cannondale Topstone Neo Carbon (Lefty) (2+2 modely – cannondalebikes.cz)

Naše představení Cannondale Topstone Carbon / Cannondale Topstone Carbon Lefty + Topstone Neo Carbon

Vyvinul se z břidlice?!

Odkud vzešel nápad na Topstone Carbon Lefty? Není to vlastně vysloveně „originální koncept“, jelikož tato varianta navazuje na před časem ukončenou výrobu modelu Cannondale Slate (Slate = břidlice). Ten byl prvním modelem této značky přinášejícím spojení menších kol s širšími plášti (RoadPlus, alias 650b) a specificky navržené vidlice Cannondale Lefty Oliver. 

Cannondale Topstone Carbon Lefty je (a není) modelu Slate podobný vlastně jen v těchto základních rysech, jelikož v ostatních měřítkách se posunul o notný kus dopředu. *Nebo jen převlékl kabát??? Co jej odlišuje je třeba jeho karbonový rám s unikátním systémem „zadního odpružení“ (Kingpin), kde našel uplatnění dokonce i jeden čep s ložisky! Ono se vlastně o skutečné odpružení nejedná, jelikož zde pruží primárně sedlová trubka, ale stejně…

Druhý klíčový bod pokroku reprezentuje inovovaná vidlice Lefty Oliver existující (tehdy i dnes) v hliníkové i karbonové podobě (zde karbon). Současný Oliver na jedné straně čerpá z konstrukční podoby MTB modelu Lefty Ocho, díky čemuž se tato vidlice „s handicapem“ odstřihla od původní „nadbytečné“ dvoukorunky a přešla na lehčí, elegantnější a v rozsahu pohybu svobodnější jednokorunku.

Co se oproti Lefty Oliver na modelu Slate změnilo jen z části je chod samotného odpružení, kdy je aktivních stále jen 30 mm zdvihu, trochu jiné je ale jeho nastavení. I nyní bylo odpružení koncipováno záměrně bez sagu, tedy s poměrně ostrou hranou na začátku, aby byl projev vidlice co nejvíce „gravel specific“. Celkové nastavení je ale takové tvrdší a tužší než na modelu Slate, alespoň podle toho, jak si to po pěti letech pamatuju?!

Cannondale Slate Force CX 1 – testovaný v roce 2015
Aktuálně zkoušená novinka Cannondale Topstone Carbon Lefty 1

Nezdráhej se šlápnout do pedálů! 

Asi nemá smysl měnit zažité pořádky, proto můžeme začít tradičně u posedu, kde se vlastně, oproti klasickému Topstonu Carbon na velkých kolech (700c), nic nemění. Rám je totiž stejný pro obě velikosti kol, jiná je „pouze“ vidlice (Lefty Oliver lze upravit pro použití i s koly 700c) a jiná jsou pochopitelně kola a pláště. Výchozí pozice za řídítky je tak vlastně dost sportovního vyznění, tedy delší a přiměřeně položená.

*Zavzpomínejme na první dojmy s klasickým modelem Cannondale Topstone Carbon z loňského léta.

Své v tomto pocitu sehraje také použitý kokpit specifický pro nejvyšší model Topstone Lefty Carbon 1, tedy originální kombo řídítek a představce Cannondale HollowGram SAVE, jež má pomáhat s tlumením a dopřát jezdci více komfortu. Specifikem tohoto setu je netradiční ploché spojení představce a řídítek, která lze v určitém menším rozsahu pootáčet, naklápět. 

Toto je každopádně jedna rovina příběhu vyprávějícího o řídícím centru na Cannondale Topstone Carbon Lefty, v té druhé hrají klíčovou roli rozměry. Přesněji šíře řídítek pouze 420 mm a délka představce 100 mm. Ve výsledku tedy spíše užší a delší úchop, než je dnes u gravel biků běžně zvykem. Pocit více sportovního posedu je tedy tímto faktem jasně podtržen.

Netradiční „rozplácnutý“ představec originálního setu Cannondale HollowGram SAVE.
Plochý (kolébkový) spoj řídítek a představce jistí čtyři šrouby, přístup k nim ale není bůhví jak komfortní. 
Dva šrouby pro úpravu sklonu řídítek se nachází zespodu, dva svrchu, k těm se ale dostanete až po demontáži držáku computeru (Garmin). 

Zvoleným směrem

Doufám, že popis výše nevyzněl příliš jednostranně v tom smyslu, že by byl Topstone Carbon Lefty vhodný jen na rovné dlouhé švihy?! Proč potom ta vidlice, kola, pláště atd.? Nebojte, až tak vyhraněné toto kolo zase není. Přiznávám, že bych si osobně asi odpustil onen set Cannondale SAVE a vybral bych si kratší představec, stejně jako širší řídítka, navíc asi ideálně více vykloněná do stran, jak je to dnes u štěrkoletů běžně zvykem, ale to už je ostatně věcí názoru, přístupu a způsobu využití tohoto kola. 

Tak jako tak mě Cannondale Topstone Carbon Lefty nezklamal ani v náročnějším terénu, skrz nějž jsem se i tak byl schopen slušně proplétat. Ono by to vlastně chtělo, pro boj s těžším terénem, ještě pláště s výraznějším vzorkem, hlavně zadní WTB Byway je prakticky hladký, ale k tomu se ještě prokoušeme. Nyní k ovládání…

„Velký“ Topstone Carbon jsem jezdil vlastně jen jednou a krátce (prezentace léto 2019), proto je těžké srovnávat, základní vyznění geometrie by se ale zásadně měnit nemělo. S menšími koly lze zaznamenat trochu živější projev řízení v extra nízkých rychlostech, ale to je spíše minoritní zkušenost. Více a častěji patrný je výrazně stabilní základ, kdy Topstone i na menších kolech a s vidlicí Lefty jistě a poslušně drží směr. 

Ono je sice potřeba trochu si zvyknout na skutečnost, že jednostranná vidlice tahá řízení maličko na jednu stranu, třeba jízda bez držení řídítek je trochu náročnější disciplínou než u jiných kol, ale i to se dá zvládnout a nacvičit. Navíc naše hlava si s tou lehkou dysbalancí brzy poradí. V základu je ale Cannondale Topstone Carbon Lefty příkladně klidný a stabilní, tedy nejen v přímém směru, vyrovnaný je také v zatáčkách, do kterých se nepokládá zbrkle, ale hezky plynule a s jistotu. 

Na nějaké vyslovené divočiny to zrovna není, tomu nesvědčí ani zmíněná skladba kokpitu, ale proletět s tímto kolem více rozbité sekce v přímém směru není problém. Obávat se o řídítka vyklepaná či vyražená z rukou takřka není třeba!

Základem výše zmíněného „odpružení“ zadní stavby je specifické tvarování vybraných partií rámu. Kupříkladu zploštění spodní části sedlové trubky tak, aby se mohla aktivně ohýbat.
Určité zploštění najdeme také na konci horní trubky – cílená flexe.
Celá sedlová trubka by se přitom měla „otáčet“ okolo čepu spojujícího nízko posazené horní vzpěry a sedlovou trubku.

Menší kola, menší vzorek?!

Poměrně zajímavá je také situace týkající se samotných kol průměru 650b. Při celkovém pohledu na Topstone Lefty mi rozhodně nepřipadají zbytečně malá, jde jen o zvyk. Co je určitě poznat je větší šíře plášťů, které rozhodně krásně tlumí. V principu si tak člověk až říká, nakolik je vlastně Lefty skutečně nutná, když tady jsou tyto balóny? Ale to už je holt Cannondale, který chce být jiný a výjimečný!

Zpět ke kolům a k plášťům. Docela mě zaujala jejich sestava, tedy volba vzorku. Vepředu je značně všestranný, nízký ale hodně „zoubkovatý“ plášť WTB Venture, který velice slušně drží a vede, přitom se i slušně odvaluje. Tento vzorek jsem poprvé potkal na RB RX, zprvu jsem k němu byl docela skeptický, ale záhy mě překvapil a přesvědčil! Do vysloveného bláta to není, jinak ale armáda drobných lamel a jemných hranek funguje velice dobře. 

Podobné to je i v „Maxi“ rozměru 650x47b obutém na Topstonu Carbon Lefty. Přední kolo se díky souvislému a hustému vzorku slušně odvaluje, přitom drží velice jistě a spolehlivě i na místech, kde byste si to předem nejspíš ani nemysleli. Zásadním blokem tak může být vlastně jen psychika jezdce, který si musí postupně osahat své obutí a zjistit, jak moc mu může v té či oné situaci věřit.

WTB Venture je dosti specifický vzorek skládající se s řady jemných lamel, který je v terénu až překvapivě jistý a spolehlivý.
Vrcholný Topstone Carbon Lefty 1 se otáčel na luxusních karbonových ráfcích HollowGram 23, Superlight Hi-Impact Carbon!

Jako na saních!

Poměrně zajímavá a zásadně jiná je situace na zadním kole, kde je použit plášť WTB Byway 650x47b. U něj si na první pohled všimněte nápadně hladkého středního pásu a až později nejspíš zaregistrujete jemné výstupky na bocích. Jak to funguje v terénu si může člověk vcelku logicky odvodit. Na asfaltu se hladký plášť odvaluje hezky zlehka i když do hbitosti rychlých plášťů v klasickém průměru 700c mu stále něco chybí. 

Za sucha a na pevném povrchu, na asfaltu, ale klidně i v lese, je záběr hladkého zadního pláště mnohdy až nečekaně jistý, i když má samozřejmě svoje limity. Ty jsou ale mnohdy dál, vzdálené vašemu primárnímu očekávání, za což se lze klanět hlavně velké styčné ploše. V hrubším terénu a v náklonu zase pomohou postupně vzrůstající boční výstupky, které zde rozhodně nejsou jen na ozdobu!

Slabinou, až těžkou divočinou pro tento druh obutí, je ale mokro! Mokrý asfalt ještě není tak hrozný, ale na mokré trávě je spojení s povrchem… Ono k němu vlastně nedochází! Za mokra totiž stačí letmý pohled na zadní brzdu a už jedete jako po pečícím plechu čerstvě vymazaném sádlem! Za Mokra v terénu tak musíte dávat skutečně velký pozor na to co dělá vaše zadní kolo a jak moc do hry zapojíte zadní brzdu…

Vzadu nasazený plášť WTB Byway zprvu šokuje svým zcela hladkým středním běhounem. Vzhledem k výraznému rozměru ale zabírá překvapivě dobře. 
WTB bylo klíčovým hráčem v iniciativě posadit gravel biky na menší kola (650b) a obout je na širší pláště. Zde konkrétně 650x47c. 

 

Jedna noha značí boha! 

Hodně osobitou a svéráznou kapitolu v hodnocení Cannondale Topstone Carbon Lefty reprezentuje nová vidlice Oliver! Je krásná, zajímavá a slibuje nevšední zážitky. Mám-li být upřímný, trochu víc mi seděla předchozí generace na modelu Cannondale Slate. Pokud si své postřehy zpětně příliš nepřikrášluju, tak bych si skoro přál spojit konstrukci nové Lefty Oliver a chod staršího kusu s dvoukorunkou…

Proč? On se totiž Cannondale u tohoto dílu mezigeneračně snažil, nutně podotknout že na základně zpětné vazby od zákazníků, chod vidlice Lefty na svém gravel biku dále přitvrdit, přiostřit, aby se vidlice chovala tak, že o ní skoro nebudete vědět! Uznáván, tohle se povedlo na výbornou, jelikož při šlapání v sedle se Oliver takřka nehne! Při jízdě ve stoje je hodně umírněný, a ještě jej lze případně zamknout. 

Starší generace byla trochu měkčí, možná se i trochu více houpala, ale byla také komfortnější, akčnější. Neříkám, že nová Lefty Oliver neplní svou roli svědomitě, velice dobře pomáhá utlumit větší rázy, osobně si ale myslím, že když už taková „věc“ na kole je, pak bych si přál přeci jen trochu hladší krok a více komfortu, více MTB vyznění!

Otázkou ale zůstává, zda to není jen můj pohled na věc, zda zákazníci směřující do těchto vod nechtějí přesný opak, tedy tužší a pevnější vidlici, která je nebude obtěžovat pohupováním, přitom jim pomůže či odpustí, když vymetou propadlý kanál, nebo proletí přes nečekané klubko kořenů? 

Vidlice Lefty Oliver zde rozhodně není nadarmo, najít si k ní cestu ale musí nakonec každý sám. 

Zásadní evoluci, proti přímému předchůdci (Cannondale Slate), prodělala také vidlice Lefty Oliver, nově elegantnější pouze s jednou korunkou, vyráběná s karbonovým i hliníkovým tělem. 
Podstatným vylepšením je páčka pro rychlé odpojení brzdového třmene.
Onu páčku stačí povolit a třmen pak jednoduše vysunete. Jak snadné!
Reálný zdvih vidlice Lefty Oliver je skutečně jen spartánských 30 mm!
V případě potřeby lze sáhnout po velké páčce na korunce a vidlici uzamknout.

Zkuste to bez drátů, milý Marconi! 

Elektronické řazení, ač už je na jízdních kolech přítomno vlastně docela dlouho, se mi do rukou vlastně moc často nedostává. Nebo alespoň ne za situace, kdy si jej můžu užít po delší čas. Respektive dostatečně dlouhodobé zkušenosti mám třeba s MTB elektronikou Shimano Di2 (nejsem jeho velký fanda), nebo se silniční elektrikou téže značky .

Nakolik se mi základní myšlenka elektronického řazení vlastně líbí, tak mě podoba jeho ztvárnění zrovna u Shimana zatím na kolena nedostala. 

Asi by se mi líbilo řazení Di2 třeba na silnici, až na ty dráty různě po rámu, v terénu na štěrkoletu (GT Grade Carbon Pro), mi ale vůbec nesedělo! Jaké to tedy je s bezdrátem SRAM AXS?

V tomto případě mě negativa příliš nenapadají. Snad jen ta cena, ale drahá je elektronika obecně! Jinak? Bezdrátové provedení je podle mě pecka už jen z principu! Čistý vzhled bez kabeláže, snadný přístup k baterii v přehazovačce, její snadné odpojení a nabíjení… Ale i samotné ovládání převodů je parádní!

Jedním z technologických klenotů na tomto kole je elektronická bezdrátová přehazovačka SRAM Eagle X01 AXS! 
Odpojit drobný akumulátor a vzít jej domů na nabíječku je úžasně snadné. 
Díky bezdrátovému řazení je na rámu celá řada prázdných vstupů a úchytů jinak nezbytných pro připevnění klasické kabeláže. 

Vpravo dolů, vlevo nahoru

Z mojí zkušenosti stačí chvilka a logika, že vpravo řadíte těžší převody a vlevo na páce lehčí (pokud si to sami nezměníte) vám brzy bude připadat naprosto přirozená a samozřejmá. Vlastně už jen dvě symetrické řadící a brzdové páky jsou super, navrch jsou ovládací „pádla“ dostatečně velká a dobře přístupná, nahmátnete je tedy snadno za každé situace.

Krok řadících páček (tlačítek) je tak akorát digitálně krátký, do jisté míry patrná je i hmatová odezva, a pokud nejste zrovna někde v rachotu, tak zaslechnete i samotné přeřazení – posun přehazovačky.

Další záležitost, které nadšeně tleskám, je skladba převodů. Vepředu dostatečně velký převodník (40 z.) aby to jelo po rovině i z kopce a nikdo se nesmál co tam máte za trpaslíka! K tomu navíc MTB řazení SRAM Eagle 1×12 s kazetou 10-50 z. Dnes potenciálně i 10-52 z.

Pro porovnání, na svém osobním gravel biku mám řazení SRAM 1×11 (10-42 z) a stačí mi. Tady je rozsah o poznání větší a nenapadá mě, v čem by mohl být nedostatečný. Přitom fakt, že nemusíte řešit přesmykač je táááák osvobozující! Zkuste to! Gravel na jednopřevodníku je fakt super! 

Brzdové a řadící páky SRAM Force AXS jsou na každé straně vybaveny jedním velkým ovládacím tlačítkem (pádlem).
Ze zadní strany je vidět drobné tlačítko pro spárování a jemnou kalibraci řazení. 
Jiným elektronickým doplňkem je tzv. Cannondale Wheel Sensor. Tedy čidlo počítající otáčky kola, tím pádem i ujetou vzdálenost a další parametry. 

Cannondale Topstone Carbon Lefty 1 – závěr 

Zase mám jednou pocit, že jsem toho o jednom kole nakecal víc než dost! Jak to tedy nakonec shrnout? V první řadě mě těší skutečnost, že se Cannondale nevzdal myšlenky, kterou započal u modelu Slate, ale naopak ji po čase oživil, vylepšil a posunul do nové dimenze.

Zcela upřímně se musím přiznat, že mě ve své době Cannondale Slate dostal o trochu víc než dnes Topstone Carbon Lefty! Tehdy to byl šok, zjevení, mimozemšťan… Jeho vidlice sice byla stabilní při šlapání, v terénu ale fungovala dost aktivně! Slate tak působil víc expedičně, víc bikově, přitom jel jako čára! Alespoň tak si to po letech vybavuju (rok 2015). 

Topstone Carbon Lefty se přitom na tuto prvotní revoluci snaží navázat a nedělá to vůbec špatně. Přidává karbon, hezky poddajný a komfortní rám (pohodlí v sedle), vysokou tuhost, výrazně sportovního ducha, moderní elegantnější vidlici atd.

Celkově je Topstone takový sportovnější, agilnější než Slate v mých vzpomínkách. Pracuje hezky vyváženě a tak nějak bez povšimnutí. Jezdci vlastně stačí skočit do sedla, roztočit nohy a užít si volnost či lehkost ale také komfort při výletování, objevování, nebo i při pouhém najíždění šterko-kilometrů! Jsem moc rád, že se odkaz Cannondale Slate neztratil v propadlišti dějin! 👍🏻

Text a foto: Štěpán Hájíček

Cannondale Topstone Carbon Lefty 1 – základní údaje

Cena: 215 999 Kč
Hmotnost: 9,84 kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 650b (pláště 650x47c)
Zdvih vidlice: 30 mm
Kokpit (řídítka/představec): 420/100 mm

Více o tomto kole najdete na stránkách: cannondalebikes.cz

PLUS

  • Lehký a extra tuhý karbonový rám
  • „Odpružení“ zadní stavby Kingpin přidává podstatná procenta komfortu
  • Menší kola s širšími plášti zajišťují již sama o sobě značnou porci pohodlí
  • Obutí v rozměru 650x47c má výrazně větší styčnou plochu než klasika (700c), což se hodí zejména na nezpevněných cestách
  • Vidlice Lefty Oliver je nejen zajímavá na pohled, ale také ve své funkci! Vyzdvihnout je nutné její stabilitu při šlapání (nulový sag), zároveň však schopnost odfiltrovat řadu ataků terénu
  • Super zlepšovákem je rychloupínací připojení brzdového třmene k vidlici
  • Elektronické bezdrátové řazení SRAM eTap AXS je sice značně luxusním zbožím, avšak i s luxusní funkcí. Ovládání je snadné a logické, krok přesný, rychlý a jistý, kolo je zbaveno „otravné“ kabeláže a nabíjení je přitom příkladně snadné.
  • Kvituji použití MTB řazení, tedy systému 1×12 s kazetou rozsahu 10-50 zubů. Tady už si nikdo na omezený rozsah stěžovat nemůže!

MÍNUS

  • Kombo řídítek a představce Cannondale HollowGram SAVE je sice zajímavé, osobně bych ale radši na tomto místě viděl klasiku, tedy možnost snáze upravit posed kratším představcem a širšími řídítky – stačí vyměnit
  • U vidlice Lefty Oliver bych si dokázal představit ještě trochu hladší a komfortnější krok, ale jestli bych tím z tohoto kola nedělal až příliš MTB?!