Pondělní Videonálož BnR #31_2018

Před nedávnem jsme s jedním kamarádem řešili zajímavý problém. Rozhodoval se o koupi nového kola a začal přemýšlet nad tím, jestli má vzít all-mountain stroj v aktuální 27,5“ verzi, nebo jestli bude lepší počkat si na devětadvacítku? Tedy hlavně s ohledem na skutečnost, aby bylo kolo na středních kolech za pár let vůbec prodejné???!!!

Akce nakonec dopadla úspěšně, vysvětlil jsem mu, ať si koupí primárně kolo, na kterém se mu bude lépe jezdit, a že to snad s tím středním průměrem nedopadne až tak zle. Jenže jestli jsem ho poněkud nešálil?

Když se tak člověk podívá okolo sebe, mrkne na kola závodníků EWS nebo SP ve sjezdu, je to jedna devětadvacítka vedle druhé!

Stejně tak, když se probíráte novinkami na další rok, hemží se to velkými koly snad na všech frontách. Ač jsme tomu sami v počátcích nevěřili, v době, kdy velký průměr začal tlačit vizionář Gary Fisher, ovládly devětadvacítky zcela nekompromisně svět závodního i nezávodního XC. Stejně tak u lečích trail biků je větší průměr spíše standardem než výjimkou a tato (ne)nápadná invaze postupuje s každým rokem dál a dál.

Osobně, jak už nejspíš dobře víte, jsem i nejsem příznivcem většího průměru. Devětadvacítky mě rozhodně baví na kolech s pevným rámem či s nízkým sportovním zdvihem. V této třídě a při své postavě bych nic jiného rozhodně nevolil. Jak se ale postupuje po zdvihovém žebříčku výš a výš, nacházím určitou hranici, řekněme 140 mm zdvihu, nad níž jsem obecně radši za menší kola.

Někdo to rád… Menší!

Už jsem samozřejmě sedlal i řadu strojů s vyšším zdvihem a 29“ (např. Whyte S-150), někdy si trochu stěžoval, mnohdy ale jen těžko hledal zásadnější slabiny. Je mi naprosto jasné, že v dnešní době Boost a Super Boost Plus nábojů, kdy se dají postavit skutečně pevné výplety i ve velkém průměru, jsou devětadvacítky velkým trumfem zejména na závodech. EWS můžeme brát jako takovou živou vývojovou laboratoř.

Pokud jste závodník, pak řešíte především rychlost a prostupnost na čím dál těžších trailech, které se dostávají až k podobě, jak onehdy poznamenal třeba Přéma Tejchman u jednoho svého příspěvku na Instagramu, „bys nesešel snad ani pěšky!“ V takových případech je větší průměr jasnou výhodou, ve mně ale stále převládá pocit, že se chci jízdou na kole hlavně bavit.

Sice pravidelně sjíždím a zkoumám své vlastní výsledky na Stravě a porovnávám si své časy, ale to je vlastně také jen zábava. Nejde mi přitom ani tak o absolutní rychlost, umístění v celkové tabulce a tak podobně, jako spíš o porovnání svojí jízdy s předchozími pokusy, snahu dosáhnout čistšího stylu jízdy a tak podobně.

Jak to tedy celé dopadne?

Kdo ví? Už dnes je jasné, že devětadvacítky budou hrát v následujících letech stále důležitější roli i v technických disciplínách, ale vlastně i v těch čistě zábavných – myšleno třeba trail biky (připomeňme si např. Devinci Troy 2019 nebo novinky GT 2019). Obecně to ale někdy vyznívá, i z kuloárních rozhovorů se zástupci různých značek, že ani výrobci sami nevědí „kam to celé směřuje“.

Stále více z nich se snaží nabídnout se středním a vyšším zdvihem jeden i druhý průměr, ať si zákazník vybere. Nakonec to totiž budeme zase my, spotřebitelé, kteří o budoucnosti MTB rozhodnou! Potažmo i my novináři, co vám „nalejeme do hlavy“. 😀

Nechme se tedy překvapit, pro tuto chvíli ale radím:

„Vyber si kolo takové, aby tě především bavilo. Jestli bude IN za pár let, to ti dnes stejně nikdo neřekne.“

Costa Rica: ripping jungle trails & surviving the emergency room!

Celý příběh a fotogalerie na: www.pinkbike.com

Tyler McCaul, Ryan Howard & Tyler Bereman Do New Zealand

Living the dream, Mexican lifestyle

Celý příběh a fotky na: www.pinkbike.com

Beyond

Foto: www.pinkbike.com

The Biggest Slice of British Pie – Revolution

Sundays in Châtel – Episode Three

EWS 2018: Rd 5, La Thuile, Italy 1 Minute Highlights

**ČESKÁ STOPA**

Standa vyhrál IXS European Cup na Špičáku!

**BONUS**

Blake Builds A Manual Trainer

Far Out – Official Trailer