Testování odpružení ÖhlinsTTX22M a RXF36/RXF34

Švédská značka Öhlins zásobuje svět závodních motocyklů a automobilů špičkovým odpružením již dobrých čtyřicet let! Od terénních motorek přitom není daleko ke kolům, proč tedy nezkusit štěstí i ve světe MTB? Jak si lidé v Öhlins usmysleli, tak se i stalo a dnes mají k dispozici poměrně ucelenou nabídku vidlic a tlumičů pro horská kola.

Přes svět motorek, či přesněji motorsportu, se přitom Öhlins dostal před nějakým časem oficiálně i do České republiky, když do té doby výhradní dovozce motorkového odpružení Öhlins, společnost Halbich.cz, vzala pod svá křídla i cyklistickou část švédských masových kuliček vidlic a tlumičů…

I díky tomu se produkty Öhlins postupně objevují nejen všude možně po světě, ale také na kolech českých jezdců. Vidlici a tlumič Öhlins kupříkladu v letošní sezóně používal Vojta Bláha sedlající Rock Machine Blizzard nebo Milan Myšík na svém GT Sanction. Oba kluci přitom museli své „zlaté české švédské ručičky hračičky“ po sezóně odevzdat, aby bylo možné s nimi dále pracovat. Mimo jiné je poskytnout „na hraní“ domácím novinářům, včetně naší redakce.

Stalo se tedy, že jsme jezdili tlumič, ale i vidlici, kterou v tomto roce proháněl po domácích i světových závodech Vojta Bláha, kdy například na vidlici RXF34 byla ještě nálepka ze závodu série EWS na Madeiře, což lze považovat za velkou čest! Ale nebojte, na test jsme nedostali vyřazené produkty, které by byly po závodní sezóně brutálně olítané, až pomalu na odpis. Tlumič i vidlice již měly něco za sebou, pár menších (i větších) šrámů se na nich našlo, všechny díly ale prošly kompletním servisem, aby byly na test připraveny ve stoprocentní kondici.

Začalo to u patrony

Než se vrhneme na popis příběhu našeho testování jednotek Öhlins, dovolte mi ještě jedno malé teoretické zastavení. Pokud se nemýlím, tak Öhlins začal svou cestu do oblasti MTB poměrně nenápadně a skromně. Na samém začátku Švédi udělali, a dodnes stále nabízí, pár vlastních patron do již existujících vidlic jiných značek. Dnes je třeba v nabídce patrona Öhlins STX22 pro DH vidlice FOX 40. Dalším krokem byl pružinový tlumič TTX22M, jeden z dílů, který zůstal od začátku víceméně stejný a který jsme měli možnost testovat.

Pružinové pérko zanedlouho doplnila vzduchová jednotka STX22 Air, kdy se oba tyto tlumiče v první fázi montovaly téměř výlučně na kola Specialized nejvyšší řady S-Works. Konkrétně tlumič TTX22M na sjezďáky Demo (test Demo S-Works, rok 2016), později se dostaly i k řadě Enduro. Vzducháče Öhlins se pak objevily jako součást standardní výbavy u modelů Stumpjumper FSR (test Stumpjumper S-Works 29, rok 2016). Doposud posledním krokem bylo uvedení vlastní řady vidlic.

První vlaštovkou byl model RXF34 (číslo udává průměr vnitřních nohou) s poměrně širokým potenciálem využití díky kroku nastavitelném na hodnoty 120, 140 a 160 mm. O chvíli později následoval statnější model RXF36, který nabízí víceméně stejné hodnoty, jen lze k výčtu výše přidat ještě 150 mm a u vybraných verzí i 170 mm. Obě řady by přitom měly být schopny spolupracovat s koly průměru 27,5“ i 29“, větší RXF 36 se přitom, také díky Boost ose, dokáže vyrovnat i s pluskovými plášti do šíře 27,5×2,8“.

Vidlice Öhlins RXF36 se společně se vzduchovým tlumičem STX22 Air dostala i na exkluzivní řadu kol Rock Machine LTD, tedy na Blizzard LTD a elektrický Blizzard eLTD. Ostatně elektrokolům hodně věří i u Halbicha, kde mají na prodejně pár vzorků Rock Machine eBlizzard e90-27+ exkluzivně vybavených vidlicemi a tlumiči Öhlins. Ale to je jen mezi námi.

Posledním zářezem a hojně diskutovaným komponentem je vidlice Öhlins RXF36 s vinutou pružinou, což je záležitost, ze které se možná v krátké době stane nový trend ve světě nejen závodního endura. Uvidíme!

Nejdřív jedno, potom druhé

Když jsme koncem léta řešili, co a jak bychom chtěli či mohli konkrétně zkusit, nabízel jsem, že lze z naší redakční „zásobárny“ kol využít dlouhodobě testovaný GHOST FRAMR 6 nebo naší klasickou „testovací mulu“ RB Bandit 675. GHOST jako kolo na moderních Boost osách, RB jako stroj postavený ještě na standardním rozměru. Nakonec jsme se dohodli, že využijeme obě kola!

GHOST dostal Boost vidlici Öhlins RXF36 a pružinový tlumič TTX22M, což zafungovalo jako prvotní letmé seznámení s jednotkami Öhlins, jelikož jsme je měli v této kombinaci půjčeny na týden a něco. V další fázi jsme si odvezli Ghosta a předali do péče RB Bandit, který dostal ten samý tlumič, vepředu běžně nasazený Manitou Mattoc ale vystřídala vidlice Öhlins RFX34. Právě ta, kterou Vojta Bláha protáhl třeba i na Madeiře. Informací a poznatků ke zpracování tak bylo víc než dost.

Celý proces testování jsme přitom započali trošku nestandardně. Byla nám totiž nabídnuta asistence při prvotním praktickém ladění jednotek Öhlins na Ghostu FRAMR, čehož jsme rádi využili. Sešli jsme se v lese na jednom vybraném extra kořenitém úseku, jezdili opakovaně nahoru a dolů, zkoušeli různá nastavení a diskutovali jejich vliv na pocit z jízdy i pohled ze strany externího pozorovatele.

Tady ubrat a tady přidat

Tato zkušenost byla velice zajímavá a pro celou akci rozhodně přínosná. Už jen proto, že vidlice Öhlins RXF36, stejně tak i RXF34, má hned tři vzduchové komory, přičemž dvě z nich lze samostatně nastavovat. Třetí je v nitru vidlice a na ni se běžně nesahá. V kostce, nahoře se fouká klasická pozitivní, dole pak menší komora ovlivňující progresivitu konce kroku (Ramp Out). Na vidlicích je sice tabulka doporučených tlaků vztažených k hmotnosti jezdce, jak se ale ukázalo, pokud byste se jí řídili, bude vaše vidlice dost tvrdá.

Proto bylo dobře, že jsem měl možnost projít tímto procesem s odborníky na systémy Öhlins, kteří mi po vzájemné konzultaci doladili vidlici perfektně „na tělo“. Modelově jsme se přitom dostali z doporučených hodnot 110/165 psi (pozitivní komora / Ramp Out) na nějakých 100/130 psi u modelu RXF36. U menší vidlice RXF34 jsem pak sám skončil zhruba na hodnotách 80/110 psi.

Tohle rovnou vyměnit!

Přínosné bylo rovněž hraní si s tlumičem, kdy jsme u Ghostu začínali s pružinou tvrdosti 502 liber, poté ji vyměnili za měkčí (457 liber) a její aktivnější projev doladili kompresním útlumem. Přestože bych měl osobně tendence povolit kompresi víceméně naplno, zde jsem byl argumenty i zkoušením v terénu přesvědčen, že je lepší přepnout páčku jízdních režimů do polohy „2“ (celkem tři polohy) a nechat kolečko nízko-rychlostní komprese utažené přibližně na půlku jejího rozsahu. Řekněme osm kliknutí od plně zavřené polohy z celkových šestnácti.

K přesnějšímu popisu se dostanu dále v textu, každopádně v celkovém nadhledu mělo toto nastavení přínos v tom, že útlum krotil projev pružiny jako takové, která bez útlumu dokáže proletět zdvihem jako nic. Slovy praxe: s otevřeným tlumením jsem si na testovacím segmentu obvykle klepnul ráfkem o jeden extra vystouplý kořen, jak šel tlumič bez skrupulí až na doraz. S výše popsaným útlumem byl přitom tento ostrý náraz pohlcen odpružením a zadní kolo nedostalo tak silnou ránu.

Možná si mnozí řeknete, že jsem „objevil Ameriku“ a nejspíš budete mít pravdu. Musím se totiž přiznat, že pružinových tlumičů jsem zatím mnoho nezkoušel, doposud u mě a na testovacích kolech vždy kraloval vzduch, proto jsem za tuto zkušenost o to radši a věřím, že se najde i řada jiných, kteří jsou na tom stejně jako já.

První hrátky s Ghostem

Výše bylo zmíněno, že jsem jako první testoval jednotky Öhlins (vidlici RXF36 a tlumič TTX22M) na kole GHOST FRAMR 6, kde je jinak z výroby přítomná vidlice RockShox Yari RC a tlumič RockShox Monarch Plus RC3. Vidlici Yari asi mnozí z vás dobře znají, já sám ji mám na kole a jsem s ní v principu spokojený. Není nijak závratně progresivní, je ale poměrně citlivá a dostatečně akční.

Zadní stavba na Ghostu pak funguje se základním vzduchovým tlumičem také velice hezky, je příjemně efektivní, slušně reaguje na menší nerovnosti, ve středním rozsahu možná není super aktivní, ale se vzduchem je zase rozumně progresivní na svém konci. Nasazení jednotek Öhlins ale tento status znatelně změnilo.

Vidlice Öhlins RXF36 na Ghostu FRAMR

Začněme u vidlice RFX36, kterou jsem zprvu ladil dost od oka, později lehce ufoukl a nakonec její nastavení vychytal s lidmi od Halbicha. Díky vícero komorám si s touto vidlicí můžete slušně pohrát, můžete hledat různé poměry tlaku v hlavní komoře a v druhé pomocné (Ramp Out) a takto měnit její charakter. Mým požadavkem přitom bylo dosáhnout co nejjemnějšího začátku kroku s postupným nárůstem progrese v jeho dalších částech.

Začali jsme, a nakonec jsme i skončili, na hodnotách 100/130 psi (hlavní komora / Ramp Out), což nejlépe odpovídalo mým požadavkům. Zkoušeli jsme přitom jak vyšší tlak v hlavní komoře, tak i větší rozdíl, třeba nastavením 90/140 psi, ale nějak to nebylo ono. Jak se ukázalo, snížení tlaku v pozitivní komoře nemusí vždy znamenat více komfortu.

Jako nůž máslem!

Výsledek byl každopádně takový, že vidlice Öhlins RFX36 byla krásně citlivá na začátku a příjemně jistá na svém konci. Uprostřed přitom byla prvotřídně aktivní. Zprvu jsem sice bojoval s tím, že když se více sáhne na brzdy, tak vidlice poměrně rychle zapluje do zdvihu. Nejen na brzdách mi přišlo, že jí vůbec nedělá problémy proletět většinu zdvihu jako nůž máslem.

Tento projev ve mně zprvu vyvolal smíšené pocity, ale po chvíli soužití jsem si na to zvykl a přestalo mě to stresovat. Ostatně z jiného úhlu pohledu to znamenalo, že vidlice Öhlins RXF36 velice ochotě polykala střední i poměrně velké nerovnosti. Netvrdím, že to bylo jako za starých časů s pružinovou vidlí, ale výrazně daleko to k tomu nemělo. A hlavně se mi líbila souhra s pružinovým tlumičem.

Aktivní dohled

Poslední aspekt, který mě u této vidlice vážně bavil, byl její konec hlídaný samostatně foukanou „dorazovou komorou“. Ač to někdy vypadalo, že je krok RXF36 místy až ostře lineární, tak ke konci kroku to rozhodně neplatilo. Tady bylo ve velké míře znát, jak účinně zasahuje ona dorazová komora. Z pohledu jezdce to vyznívalo tak, že ač člověk chytil na předek sebesilnější ránu, tak byla vždy krásně dotlumená.

Přitom se ale nestávalo, že by byl samotný konec kroku nevyužit. Srovnám-li to s Mattocem nebo s RockShox Yari, tak zde se mi stává, že si v jednom případě pomocí plovoucího pístu IRT, v druhém případě prostřednictvím tokenů, odladím progresi tak, aby byl konec dostatečně jistý, přitom ale vlastně jen málokdy dosáhnu skutečného dna kroku*.

*Respektive po výměně prvku Hydraulic Bottom Out a instalaci pístu IRT se v tomto směru chová Mattoc na konci kroku podobně jako Öhlins.

U RXF36 ale naopak dorazová komora pracovala velice aktivně a bylo krásně znát, že při určitém nárazu dovolila vidlici posunout se do půlky „progresivní zóny“, při výrazně silnějším pak pustila spodní nohy takřka až ke korunce. Pokud by člověk často a tvrdě skákal, pak by se nejspíš s mým nastavením dostal i na „tvrdý doraz“, čemuž lze ale snadno předejít vhodným poměrem tlaků ve dvou samostatně nastavitelných komorách.

Poslední rychlou zastávku věnujme ještě kompresnímu útlumu, kdy máte jednak možnost ladit nízko-rychlostní kompresi (modré kolečko, 15 kroků), ale také vysokorychlostní (černá páčka, 5 kroků), a to až do výrazného utlumení – výjezdového režimu (Pedal mode). Sám za sebe jsem služeb těchto koleček příliš nevyužil, ale samozřejmě kdo by chtěl, mohl by zklidnit vidlici pod brzděním nastavením nízko-rychlostní komprese, nebo ji stabilizovat pro velké rázy přitažením vysoko-rychlostního okruhu.

Tlumič Öhlins TTX22M na Ghostu FRAMR

Ohledně tlumiče Öhlins TTX22M jsem již zmiňoval, že jsme v rámci testování a ladění měnili pružinu za měkčí a její aktivnější projev řešili aktivním využitím tlumení. V rámci mého prvotního svezení mi přitom ale nevadilo, když jsem měl tvrdší pružinu a kompresní útlum naopak zcela otevřený. I tak jsem měl pocit, že je tlumič příjemně stabilní, nehoupe se a nežvýká se při šlapání, přitom krásně polykal vše, co mu přišlo do cesty.

Ostatně trochu podobnou zkušenost jsem měl před rokem a půl na akci Eurobike Media Days, kde jsem krátce jezdil GHOST Path-Riot s pružinou Cane Creek. U tohoto kola jsem si říkal, jako by snad bylo navrženo čistě pro pružinové tlumiče. Snoubila se v něm totiž obrovská efektivita a tuhost samotného rámu, poskytující mu výkon a výbušnost při šlapání, společně se „žravostí“ samotné pružiny.

Při vzpomínce na tento zážitek jsem přemýšlel nad tím, co udělá pružina Öhlins s jednodušší konstrukcí zadní stavby Ghostu FRAMR. Ukazuje se přitom, že podobná filosofie funguje i zde, díky čemuž začínám chápat, proč se dávají pružinové tlumiče sériově na tento i další rámy GHOST. Ale k tlumiči samotnému. V rámci našeho společného ladění mi bylo vysvětleno, že je tlumič Öhlins TTX22M konstruován tak, aby nejlépe chodil po přepnutí velké ovládací páčky (High-speed komprese) do polohy „2“ (celkem tři polohy).

Jednička jen do počtu

Plně otevřená jednička je prý pro chvíle, kdy chcete maximum akce a komfortu, trojka pak pro přejezdy na asfaltu a náročné výjezdy, kde není potřeba přílišný zásah odpružení. Milan Myšík prý jezdí terénní výjezdy nejradši na dvojku, už jen proto, aby zadní kolo kopírovalo terén.

Při mém testování na Ghostu jsem rozhodně poznal rozdíl mezi dvojkou a trojkou, kdy byla třetí poloha hodně přiškrcená, tlumič ale nebyl zcela zavřený a dalo se s ním stále jezdit i v terénu. Rozdíl mezi jedničkou a dvojkou mi ale nepřišel nijak výrazný. Znát to ale bylo ve chvílích, kdy člověk vzal zadním kolem tvrdě o nějakou překážku. V takovém místě bych při nastavené jedničce možná lehce počechral ráfek, s aktivací dvojky byl ale takovýto náraz aktivně pohlcen podvozkem, jak s oblibou říkají motorkáři.

Z hlediska citlivosti a aktivity bylo zejména na Ghostu znát, že jeho zadní stavba s pružinou o něco ožila. Öhlins TTX22M je ale zjevně stavěn a laděn tak, aby byl jeho projev co nejvíce kultivovaný, proto bych neřekl, že jeho nasazení znamená v tomto směru radikálně jiný projev zadní stavby.

I s pružinou mi přišla zadní partie poměrně ukázněná, neobtěžovala nechtěnými pohyby ve výjezdech, nepropadala se do zdvihu při manévrování s kolem a tak podobně. To vše i ve chvílích, kdy jsem kolečko nízko-rychlostní komprese pootevřel tu více, tu méně a výjezdový mód na velké páčce využíval skutečně jen výjimečně.

Öhlins a RB Bandit 675

V další fázi našeho testování jsme přesunuli jednotky Öhlins na druhé kolo (RB Bandit 675), které dostalo stejný tlumič Öhlins TTX22M, ale menší vidlici Öhlins RXF34. S takto vymazleným Banditem jsem přitom najezdil poměrně dost kilometrů, zkusil mnoho nastavení a celkově si s kolem více hrál.

I v tomto případě jsem si vzal na vyzkoušení dvě různě tvrdé pružiny (502 a 457 lbs) a zjišťoval, „co to udělá“. Banditu ale při jeho aktivním projevu samotné kinematiky ke štěstí dokonale stačila tvrdší pětistovka. Měkčí pružina byla sice zajímavá a o poznání více aktivní, zadek se s ní ale docela bořil, střed příliš klesl a celé kolo začalo až trochu plavat.

Vidlice Öhlins RXF34 na RB Bandit 675

Vidlice RXF34 je v něčem stejná a v něčem jiná než verze RXF36. Odlišná je třeba konstrukce korunky, která je vyrobena z jednoho kusu společně se sloupkem řízení? Mazec! Tuhostí by se údajně příliš lišit od RFX36 neměla, jiná je ale ve svém projevu. Je totiž výrazně tvrdší a preferuje přesnější odezvu a efektivitu, za což ale platí omezeným komfortem.

Zprvu jsem na doporučení aplikoval stejný poměr tlaků v jednotlivých komorách jako u RXF36 (100/130 psi – hlavní / Ramp Out), později jsem ale oběma komorám postupně ubíral. Slušný kompromis jsem našel na hodnotě 90/120 psi, nejspokojenější jsem byl ale když jsem se dostal zhruba na 80/110 psi.

V tomto konečném stádiu byla vidlice Öhlins RXF34 příjemně aktivní a požrala vážně hodně ze středních a velkých nerovností. Co mi ale stále chybělo byl citlivější a jemnější začátek. Öhlins RXF34 je prostě vidlicí, která je postavená tak, aby měl jezdec dokonalý přehled o terénu pod předním kolem a aby neměl ruce jak v másle. Rosol se naopak postupně hromadil v mých rukách, jak byly svaly paží na konci každého tvrdšího sjezdu vyklepané!

Řada „továrních“ a značkou Öhlins podporovaných jezdců přitom spíše preferuje na enduro závody, včetně EWS, právě model RXF34 pro její ostrý projev, jemuž dávají přednost před luxusnějším a jemnějším krokem RXF36. Nechápu, já to mám přesně naopak, ale možná jen trávím málo času v posilovně (skoro žádný!). Tvrdší projev RXF34 mě na Banditu „trápil“ o to víc, že je jeho zadek už jen se vzduchem krásně aktivní a s pružinou byl ještě aktivnější!

Ohledně progrese a dalšího projevu či možností nastavení bych se mohl odvolat na vše, co bylo psáno u RXF36. I zde totiž komora Ramp Out funguje hodně podobně jako u silnější Boostové vidlice, díky čemuž je konec kroku krásně jistý, přesto jej dokážete aktivně využít, je-li to potřeba. Kompresní tlumení jsem pak nechal i zde zcela otevřené a ještě bych mu nejradši trochu ubral a krok vidlice zjemnil, pokud by to šlo.

Tlumič Öhlins TTX22M na RB Bandit 675

Postupně se dostáváme k závěru našeho vyprávění, kdy se naposled zastavíme u projevu tlumiče Öhlins TTX22M na RB Bandit 675. Jak jsem již zmiňoval, toto kolo a jeho zadní stavba působí hodně aktivně již při nasazení vzduchového tlumiče. Tento projev sice pružina od Öhlins podpořila, ale paradoxně to nebyl až takový skok, jak bychom možná čekali.

Vím, že to není úplně férové srovnání, ale hodně výrazný a hodně „pružinový“ dojem jsem měl z Banditu při testu tlumiče DVO Jade, který je ale primárně DH jednotkou zaměřenou více na výkon a méně na efektivitu. S ním se ale zase skoro nedalo jezdit do kopce pokud člověk pracně neutáhl kolečko komprese. 

Každopádně největší přínos pružiny se ukázal, když jsem si jedno odpoledne udělal dostaveníčko u své oblíbené testovací sekce a zde v rozsahu několika hodin vyzkoušel na jednom a tom samém okruhu tlumič Öhlins TTX22M s tvrdší pružinou (502 lbs), podruhé s měkčí (457 lbs) a nakonec s naším klasickým tlumičem DVO Topaz Air.

Ocelový obláček

Pokud šlo čistě o výkon a pocit ze zadního odpružení, pak největší efekt udělal Öhlins TTX22M s měkčí pružinou, která se ale ukazovala být na moji hmotnost za řady jiných situací dosti hraniční. I s ní ale Bandit poměrně ochotně stoupal a nijak zásadně se při šlapání nežvýkal. Když jsem ale nasadil vzduchové DVO, přišlo mi, jako by mě do kopců pomalu někdo tlačil. Dobře půl kila rozdílu na hmotnosti a trochu jiný charakter vzduchové pružiny a kolo do kopců ožilo, až bych si nemyslel, že to může udělat takový rozdíl.

Naopak v terénu bylo znát, že s pružinou Öhlins, která je vyladěna do poměrně efektivního módu, je Bandit 675 stabilnější, zadní kolo drží u země jako přibité a celý stroj jede jako po kolejích i tam, kde mě vzducháč přeci jen trochu nakopával.

Zkoušel jsem přitom v různých fázích hrát si s kolečky tlumení a překvapivě jsem nezaznamenal žádné radikální změny. Jednak mi přišlo, že pokud člověk šlapal rozumně do kruhu, tak se Bandit ani s povoleným nízko-rychlostním útlumem na pružině zbytečně nehoupal. Na druhé straně díky vyšší progresivitě samotné zadní stavby, která je Banditu někdy dokonce vyčítána, jsem měl pocit, že zde stačí výrazně menší zásah kompresního tlumení, přitom člověk zadní partii jen tak na doraz nedostane!

Jednotky Öhlins TTX22M a RFX36/RXF34 – shrnutí

Testování jednotek odpružení Öhlins bylo velice zajímavou zkušeností, která je o to cennější, že jsem si mohl tyto produkty osahat na kolech které znám, zjistit jejich kvality a zároveň je, alespoň ze svého úhlu pohledu, demytizovat. Místy jsem měl totiž pocit, že se o nich hovoří jako o totálním zázraku, nad nějž nic není. Přitom je to stále „jen vidlice“ a „jenom tlumič“, pouze jsou o něco dražší než mnohá konkurence. I když… Rozhodně to jsou ale sofistikované produkty, které mají své silné, ale případně i slabší stránky.

Pokud bych měl něco kritizovat, pak by to mohla být přílišná složitost už jen základního nastavení tlaku na vidlici, kterou je ale zase třeba tolerovat s ohledem na to, jak lze přední odpružení vyladit dle osobního vkusu, a to pouhým foukáním. Nakonec to jsou vlastně jen dvě komory. Co mi příliš nesedělo byl až příliš ostrý projev vidlice RXF34*. Každopádně obecně komfortnější by měla být vidlice RXF36, která vznikla nejen kvůli Boost standardu, ale též, aby se bylo čím rozmazlovat.

*Zde je ale nutno upozornit, že zkoušená vidlice RXF34 byla záměrně přitvrzena systémem vnitřních planžet (větší pedal platform) na základě požadavků Vojty Bláhy. Sériový kousek by měl být znatelně jemnější ve svém projevu.

Na tlumiči Öhlins TTX22M jsem zase trochu bojoval s nastavením odskoku, kde jsou poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými polohami (sedm kroků), až jsem si mockrát říkal, že bych se potřeboval trefit přesně mezi ně! Jinak se mi ale líbilo, jak byly vidlice Öhlins aktivní, výkonné, a hlavě, jak krásně si bylo možné hrát s dorazem, který je jistý, ale nezůstává nevyužit. Jemností kroku jasně vede RXF36, kterou bych postavil v tomto směru na úroveň nejlepších kousků konkurence. *Tedy těžko objektivně srovnávat s individuálně laděnou RXF34.

Tlumič Öhlins TTX22M vedle vidlic vypadá trochu jako ze staré školy, jako by jej prostě jen sundali z motorky, kde byl ukryt v rámu a neřešili design. Pracuje ale krásně. Jeho přítomnost jsem rozhodně uvítal na Ghostu a na RB Bandit mi také „nevadil“. Naopak jsem dost zíral, jak mohou být obě kola nadále krásně efektivní, klidná a dobře ovladatelná i při znatelně aktivnějším projevu odpružení v náročném terénu.

Důvodem, proč i nadále zůstat u vzduchu, tak může být hlavně hmotnost, kdy holý tlumič váží podobně jako vzduchová jednotka, k tomu si ale musíte přihodit ještě váhu pružiny samotné. Je to skoro jako byste měli na kole vzduchové tlumiče dva! Kdo ale jezdí hodně rychle a hodně tvrdě, toho jistě hmotnost příliš trápit nebude. Důležitá bude akce, výkonnost a stabilita.

Öhlins RXF34

Cena: 28 662 Kč
Hmotnost: 2090 g

Öhlins RXF36

Cena: 33 168 Kč
Hmotnost: *samostatně neváženo

Öhlins TTX22M

Cena: 20 896 Kč
Hmotnost: 455 g + 350/420 g (tělo + pružina 475/502 lbs)

Více o MTB produktech Öhlins najdete na mezinárodním webu www.ohlins.com nebo na stránkách českého zastoupení www.halbich.cz

Foto: Štěpán Hájíček / Tomáš Jiráček