Zápisky z cest bikera: ZAM #4 – Sardinie
Zam znamená mongolsky cesta a že byl Richard Gasperotti, jeden z nejlepších českých bikerů, už na mnohých. Ve svém projektu zcestoval Mongolsko, Nové Mexiko, Českou republiku a ve čtvrtém pokračování cest zamířil na Sardinii, kde mountain biking pomalu, ale jistě roste nejen mezi mladou generací.
(text: Richard Gasperotti | foto: Adam Maršál)
Naše stabilní parta Zam ve složení Marty Smolík (kamera), Adam Maršál (fotograf), Lukáš Jusko (holidayman) a Gaspi (rider a klaun) se zaměřila na průzkum tohoto ostrova, který nabízí divoká místa, kam ještě pneumatika bikera nezajela. Po přistání trajektu v přístavu Olbia následovala cesta rovnou do vysokých hor.
Po tříhodinové offroad jízdě, bloudění a následném hledání v lokálních mapách jsme konečně našli první spot. Následovalo okamžité skládání kol, vybalení techniky a rovnou do stěny… Jenže po návratu jsme zjistili, že autobaterie je vyždímaná kvůli Mártyho nabíječkám… A co teď?
Po několika marných nápadech jsme zkusili nastartovat našeho Darmožrouta na dvě baterky z quadrokoptéry. Sice se dost začadilo, ale US kára naskočila!
„S jakým autem jsme měli takové problémy? No přece s Darmožroutem, tedy Fordem Econoline 6,7L 10VTriton.“
Naše adventure kára je upravená k tomu, abychom se dostali kam potřebujeme se vším nutným vybavením a mohli jsme v ní i spát. Máme na ní vlastní úpravy, a to: LPG nádrže 200L/ Adventure zahrádka + držák na 8 kol / Adventure roof stan pro 2 osoby / naviják /světelná rampa / offroad pneu Goodrich / 8+1 míst k sezení / vnitřní spaní pro 2 osoby + 2 na sedačkách / klasická adventure výbava – lopaty, vařič, kuchyň, atd….
„I díky tomu bylo auto součástí všech akcí Zam“
Další dny naše cesta směřovala k pobřeží Nebida přes duny a místa, kde se ze silně obydlených měst stávaly ghost towny. V oblasti Genanhari byla mrtvá, vybydlená místa a staré opuštěné doly, které se Márty snažil autenticky zdokumentovat. A co dál?
Následoval regulérní freeriding po vytěžených haldách, pořádné namazání opalovákem, setkání s místním hašišákem v kšiltovce Praha, které nás pobavilo, protože nevěděl ani kde leží. A večerní ježdění po trailech nad útesy při západu slunce, to bylo dokonalé. Vše pak završeno drinkem v lokální pojízdné hospodě na parkovišti u pláže.
Den na to jsme konečně dorazili na smluvené místo a potkali se v Cagliari s místňákama. Roberto a Andrea jsou hlavní tahouni jižního cípu Sardinie a kopou traily nejen v okolí Cagliari, ale i nedaleko od centra města, organizují bike akce a hlavně jsou nadšení vším kolem kol. Jejich hlavní vizí je rozšíření bike komunity a vytvoření turistického centra s půjčovnou kol…
Další lokální nadšenci a bikeři se motají okolo nově vzniklého bikeshopu GLOBIKE v městečku Carbonia. Šéf shopu Danielo zaměstnává kluky ze svého teamu a jsou to fakt divočáci. Luca a Simone neznají bolest a za strašného horka dokázali jezdit na kameru skoro 5 hodin v kuse, až do vyčerpání baterií i v quadrokoptéře. Následoval meeting v shopu, přičemž sýr, klobása a domácí víno nám navodily tu pravou atmosféru Sardinie… A taky proběhla podpisovka na nově natřenou zeď i zuby majitele.
A nakonec Cala Gonone, zřejmě nejkrásnější místo Sardinie. Paolo Insolera, šampion v hloubkových ponorech na jeden nádech, se nás ujal, pozval nás na jednu ze svých lodí a vyrazili jsme zkoumat pobřeží protkané jeskyněmi, ostrými skalami ale i sjízdnými místy, která nás zajímala kvůli natáčení.
„Zase jsme tady narazili na spoty, kde nikdo nikdy na kole nebyl!“
Foto: Adam Maršál
