reklama

reklama

MTBPředstaveníTestyTesty kolV sedle

CANYON Spectral AL 6 – Trail-bike s výraznou osobností

Letos na začátku prázdnin jsem měl možnost vozit se pár týdnů v sedle obecně dobře známého, v nové generaci přitom nanejvýš zajímavě pojatého a krásně fungujícího trail-biku Canyon Spectral, konkrétně v jeho účelně jednoduché hliníkové podobě.

Hned na úvod si pojďme nalít čistého vína. Test tohoto kola jsem primárně zpracovával pro jiné „domácí cyklistické on-line médium“, kde moje hodnocení, pokud budete chtít, jistě snadno dohledáte. Zároveň vám dávám k dispozici i tento text, kde se budu snažit vypíchnout to podstatné, co jsem o novém Spectralu zjistil.

CANYON Spectral AL 6 (foto: Jan Němec)

reklama

Není Spectral jako Spectral!

Hlubší teoretickou analýzou se zabývat vysloveně nechci, ale ať máme alespoň obecnou představu. Aktuální podoba tradiční rodiny CANYON Spectral zahrnuje dva lehce rozdílné rodinné klany. Na jedné straně stojí špičkové karbonové stroje Spectral CF s řadou technických vychytávek, na straně druhé více puritánský, ale neméně zábavný Spectral AL (v testu).

Obě tyto řady využívají zdvihy 150/140 mm, obě také nabízí možnost vybrat si buď čistou 29“ stavbu, nebo naopak upřednostnit různě velká kola (MX/mullet – 29“ / 27,5“). Rozdíl je ten, že zatímco Spectral CF využívá nenápadný Flip-chip v místě čepu u zadní osy pro možnost snadné přestavby mullet/29“, tak hliníkový Spectral AL je nutné si už na začátku vybrat v jedné či druhé konfiguraci a u ní také zůstat.

Dalším rozdílem může být druhý Flip-chip, přítomný opět jen u verze Spectral CF (spodní oko tlumiče), díky němuž lze měnit základní čísla geometrie (střed +8 mm, hlava +0,5° | výchozí úhel hlavy 64°). Spectral CF dále nabízí možnost integrace „stabilizace řízení“ (K.I.S.), v jeho rámu najdete úložný prostor, na rámu extra úchyty na praktickou brašničku či externí nářadí atd. Většina z toho u hliníkového Spectralu není…

Účelný puritán. Aneb jezdím a neřeším!

Z výše popsaného možná vychází CANYON Spectral AL jako „chudý příbuzný“, ale ono je to celé hlavně o úhlu pohledu. Jasně, všechny ty technické vychytávky, Flip-chipy a další „fíčury“ u verze CF působí možná lákavě, co z toho ale skutečně potřebujete k životu? Když si na začátku správně vyberete z možnosti „mullet, nebo 29er“, pak už nic moc dalšího řešit nemusíte a můžete se pouze radostně vozit!

„Díra v rámu a duše ve fusekli? Kdo to skutečně potřebuje?“

Pojďme ale konečně do sedla, kdy to skutečně zajímavé se začíná odehrávat již ve chvíli, kdy poprvé uchopíte řídítka do ruky. Respektive, mně přišel Spectral AL zajímavý již při první obhlídce, kdy jsem si všiml jeho nápadně protaženého rámu, který ve mně evokoval vzpomínky na vícero pevných trail-biků, od nichž možná i čerpal inspiraci (naposled v testu třeba GT Zaskar LT).

CANYON Spectral AL je totiž skutečně docela dlouhý (reach vel. M – 475 mm), nízký, se slušně položenou vidlicí (64°), poctivým rozvorem (1251 mm), ale zároveň i s vcelku ostrým úhlem sedlové trubky (76,5°). Výsledkem je právě pocit podobný kategorii trail-HT, typicky moderní „britské škole“, což myslím jako uznání!

S kým máme tu čest: Pro pořádek, pro test jsem měl k dispozici CANYON Spectral AL 6 ve velikosti M a v mullet konfiguraci (29“/27,5“), což byla voda na můj mlýn! (canyon.com).

Přesuny a výjezdy za odměnu!?

Další blok textu začněme jedním přiznáním. Je to asi trochu mojí pohodlností, ale také z velké části „tlakem trhu“, každopádně pravdou zůstává, že byl CANYON Spectral AL teprve druhým „bio bikem“, na kterém jsem letos jezdil!* Jinak to byla a jsou samá Éčka, případně dva gravel biky (GIANT / Rock Machine).

*Kecám! Bylo jich víc – Testy kol na BnR (Whyte, Ibis, Yeti, Rock Machine).

O to příjemnější bylo zjištění, jak skvěle a ochotně Spectral AL jezdil, jak bezprostřední a efektivní byl při každém záběru do pedálů, stejně tak, nakolik příjemně se na něm šlapalo do kopců!

Není to přitom žádná „muší váha“ (15,42 kg, vel. M, bez pedálů) a nemá ani žádné hladké lehké tvrdé pláště (Maxxis DHR II 29/27,5×2,4“, 3C Maxx Terra). Jenom je prostě dobře postavený, odpružení je poměrně stabilní, poloha za řídítky příjemně efektivní, proto se na něm zkrátka dobře šlape.

Vážně jsem se až divil, nakolik mě bavily i delší přesuny, že mi nevadily ani vleklé výjezdy, a hlavně se mi líbilo, že nebyl problém snadno nabrat rychlost i na rovinatých trailech a pak si udržovat to příjemně svižné tempo. I bez motoru!!!

Odpružený trailový jezevčík…

Přesuny a efektivita byly ale jen jednou ze zábavných vlastností Spectralu, jen jednou z důležitých složek lahodného koktejlu. Další velezajímavou oblastí bylo řízení a celkové ovládání, které je sice docela svérázné, pokud mu ale přijdete na chuť, budete jej hltat plnými doušky!

Mluvím o již naznačené delší stavbě rámu, zejména delší přední partii (pro doplnění – zadní stavba 437 mm), o více položené vidlici (64°) a o celkovém rozložení těžiště. Tahle kombinace kupříkladu znamená skutečně vysokou, v této třídě skoro až nečekanou míru stability a jistoty, jak v prudkých sekcích, tak i ve vysokých rychlostech.

Stejné vlastnosti se odráží i v tom, že se Spectral AL rád pokládá do oblouků, hodně si užívá rychlé otevřené zatáčky, občas se mu z nich ale nechce ven. Delší předek (a nejen pocitově daleko vepředu posazené přední kolo) zároveň reakce celého biku lehce tlumí a brzdí, dělají jeho ovládání relativně vláčné. Člověk si tak musí dávat pozor, aby nebyl v řadě zatáček příliš dlouhý, s čímž lze ale snadno pracovat, alespoň pokud s tím dopředu počítáte.

Do celkového projevu naštěstí vstupuje i pocitově lehký a příkladně tuhý rám, který krásně reaguje na pokyny jezdce. Vše navíc podtrhuje, minimálně v mém případě, i menší zadní kolo (mullet), které trochu „bourá“ základní příklon k čiré stabilitě a doplňuje klidný a jistý předek o hravější a mrštnější zadní partii.

Odpružení přesně dávkované!

Moje nadšené dojmy ze Spectralu AL vhodně doplňuje i lehce specifický projev odpružení, které bych zjednodušeně popsal jako „účelně naladěné“. V celkovém kontextu se mi líbil mix prvotní velice slušné citlivosti a výrazného komfortu, který oceníte zejména při pohodovém „courání se“ krajinou, aniž by to mělo vliv na již vyzdvihovanou efektivitu a „jezdivost“.

Druhým rozměrem, nebo také druhým stupněm projevu odpružení, je velice slušná opora ve středním rozsahu. Tedy i nanejvýš jasné reakce, dokonale čitelný projev a pocit plného propojení se strojem i s terénem pod jeho koly. Třetí a poslední fázi reprezentuje solidní, nikoliv však přehnaná progrese, jistící závěr kroku.

V celkovém součtu dokáže být CANYON Spectral AL zprvu komfortní až hýčkající, v terénu pak jistý a stabilní, zároveň i dostatečně aktivní. V rozbitých rychle projížděných pasážích to sice není žádná ultimátní žehlička, ale vzhledem ke zdvihům (150/140 mm), určení a dalším kvalitám či prvkům výbavy mu to rozhodně nemám za zlé. Spíš naopak!

CANYON Spectral AL – Zásadní proměna osobnosti

Canyon Spectral pro mě rozhodně není žádnou neznámou. Osobně jsem se potkal hned s několika jeho generacemi (např. roky 2014, nebo 2018, případně 2019 Spectral:ON). Zároveň ale, jak sami vidíte, bude tomu už slušná řádka let, kdy jsem měl možnost tuto řadu od Canyonu osobně provětrat v terénu. O to víc mě zajímalo, jak výrazně se tato rodina proměnila. Starší Spectraly jsem měl rád, bavily mě, líbilo se mi, jak bývaly aktivní, zároveň mi připadaly stavěné hodně univerzálně, aby se v jejich sedle snadno bavil i začínající biker.

Naopak aktuální generace řady CANYON Spectral AL, reprezentovaná tímto hliníkovým mulletem, mi připadá rozhodně vydařená, zajímavá a zábavná, zároveň ale s dost výraznou osobností, která zdaleka není tak široce přístupná, jak tomu bývalo dříve. Je to špatně, nebo dobře?

Mně třeba nový Spectral AL slušně zabrnkal na osobní notu, a přestože jsem našel i chvíle, kdy mi připadal snad až zbytečně dlouhý, dokázal jsem si jeho specifický projev užít, dokázal jsem mu jít naproti a vytěžit jej na maximum. Třeba v pomalých a hodně strmých sekcích, nebo naopak v rychlých otevřených zatáčkách, jsem si jeho osobitý charakter užíval na 110 %!

Otázkou je, zda budou z jeho svérázného projevu nadšení i „řadoví zákazníci“ Canyonu, nebo zda zamíří třeba k jinému modelu? Já bych si každopádně přesně takové kolo dokázal představit ve své „bikové garáži snů“, jako rychlý, lehký a svižný kousek pro méně a středně technicky náročné výjezdy. Jako kolo pro výlety s dětmi, jako náhradu jinak preferovaného pevného trail-biku… Jo, jen mít dost místa ke skladování a neomezený rozpočet!

PS: Znáte vzoreček určující ideální počet kol ve vlastnictví jednoho cyklisty (n+1), kde „n“ reprezentuje aktuální počet kol???

Text a foto: Štěpán Hájíček (jízdní foto: Jan Němec)

CANYON Spectral AL 6 (foto: Jan Němec)
CANYON Spectral AL 6 (foto: Jan Němec)