reklama

reklama

Rocky Mountain Instinct C70 – Podmanivý radikál | TEST

Nejspíš nebudu sám, kdo má pocit, že se moderní biky v jednotlivých kategoriích za poslední roky příliš neliší, alespoň u velkých globálních značek. Dnes vás prostě jen tak něco neuhrane! O to překvapivější může být situace, kdy narazíte na kolo, které sice není vzhledově extra výstřední, jeho výrazná osobitost se ale odráží jinde – v jízdním projevu! Přesně takový je Rocky Mountain Instinct!

Možná dost smělé tvrzení hned na úvod, ale nebojte, rád vám vše vysvětlím a popíšu. Budu u toho zároveň doufat, že se mi podaří přenést na vás alespoň část z mého nadšení! S kým ale vlastně máme tu čest?

Rocky Mountain Instinct C70 Shimano

reklama

Jak silný je tvůj základní instinkt?

Instinct je tradičním modelem v nabídce značky Rocky Mountain, který si již roky buduje pověst všestranného a v kategorii výkonných trail-biků dobře usazeného stroje. Třeba už jen tím, že nabízí solidní, ale nijak přepálené zdvihy 150/140 mm (P/Z), stejně jako možnost vybrat si kola průměru 29“ (vel. SM-XL) nebo i 27,5“ (pouze SM a XS).

*Při troše snahy by asi nebyl problém přestavět Instinct také na mullet, ale tím se asi v tuto chvíli nemá smysl zaobírat.

Variabilita průměru kol dle velikosti rámu ale není jedinou možností, jak lze Rocky Mountain Instinct doladit dle individuálních potřeb. Už předchozí generace byla v tomto směru hodně vstřícná, ta nejnovější se přitom nastolené filosofie nehodlá vzdát, pouze využívá lehce odlišná řešení.

Tradičním a dobře známým prvkem kol Rocky Mountain je možnost ladit geometrii a projev zadní stavby pomocí systému RIDE-4 (4 pozice). Měnit lze na Instinctu nově také délku rámu, přesněji dosah (reach), a to díky nastavitelnému hlavovému složení (3 polohy). Třetí cestu uzpůsobení představují Flip-chipy na zadní stavbě, jejichž pomocí si lze vybrat jednu ze dvou délek zadní partie (440/450 mm).

*Bohužel zrovna v případě Instinctu u nás na webu nenajdete článek s jeho podrobným představením, jelikož nám tato březnová novinka nechtěně proklouzla mezi prsty. Samostatného představení se dočkal naopak nový Rocky Mountain Slayer.

Vše se točí kolem… RIDE-4

Jak začít s popisem už jen samotného posedu, rozložení těžiště a celkového ovládání, pokud u toho nezmíníme systém RIDE-4? Tedy aktuální, o něco zjednodušenou variantu dříve užívaného řešení RIDE-9.  Aktuální 4 pozice se přitom zdají být tak akorát, protože původních 9 bylo často zbytečně matoucích.

Navíc se vše, i po praktické stránce, příjemně zjednodušilo, vlastně tak moc, že bych systém RIDE-4 označil za snad vůbec nejsnáze použitelnou „Flip-chip“ konstrukci, s jakou jsem měl zatím tu čest!!!

Celé řešení otočných kamenů je totiž nejen krásně přístupné (sedí na horním rameni, na zadním oku tlumiče), navíc vše drží pohromadě pouze jeden centrální šroub. Proto stačí povolit jeden spoj, příslušný šroub vytáhnout, otočit čtvercové kameny, usadit je do nově vybrané polohy a vše zase během chvíle složit.

S aktuálním řešením RIDE-4 se pracuje tak snadno a jednoduše, že jsem ze zvědavosti měnil geometrii i několikrát během jedné vyjížďky! Jasně, to už je trochu extrém a rozhodně nejde o ideální scénář, jen se tím snažím demonstrovat, nakolik snadno a rychle lze jednotlivé pozice střídat.

Kdy už to rozjedeme? Aneb rozložení a hodnoty RIDE-4

Omlouvám se za tak hutnou porci úvodní teorie, jenže bez pochopení tohoto základu by asi další popis nedával úplně smysl. Proto bychom měli doplnit ještě obecný popis jednotlivých poloh systému RIDE-4, které Rocky jednoduše čísluje 1-4. „Jednička“ (vzadu, dole) nese označení „Slack“, „čtyřka“ na druhé straně (vepředu, nahoře) zase „Steep“. Dvojka a trojka jsou někde mezi.

Praktickým vodítkem může být úhel hlavy v jednotlivých polohách:

  1. 63,5°
  2. 63,7°
  3. 64°
  4. 64,3°
Snad dostatečně zřejmá logika číslování jednotlivých poloh geometrie
Praktická ukázka usazení systému RIDE-4 v pozici „2“. Změnu pozice zvládnete, s trochou cviku, ani ne za pár minut.

V které pozici začít?

Jelikož jsou u aktuálního systému RIDE-4 jen 4 možnosti (a ne 9 jako u RIDE-9), tak jsem stihl, v průběhu testu, prověřit opravdu všechny. Na co jsem naopak nesahal byla délka rámu (reach), která zůstala v neutrální střední poloze (MID), hýbat jsem neměl potřebu ani s délkou zadní stavby, kterou jsem nechal v kratším nastavení (440 mm).

Další dvě možnosti úprav asi nejvíc využijí jezdci s atypickou postavou, případně přijdou ke slovu za hodně specifických jízdních podmínek.

Kdyby se mě přitom někdo ptal „Kde začít“, nejspíš bych mu poradil jednu ze středních poloh (2, nebo 3) v nichž je Rocky Mountain Instinct asi celkově nejpříjemnější, nejlépe čitelný. I mezi těmito polohami jsou určité rozdíly (už jen 0,3° úhlu hlavy), rozhodně ale menší než mezi krajními polohami „1“ a „4“.

Střední polohy 2 a 3 a jejich rozdíly

Pojďme to už vzít ale konečně prakticky. Obecně by se dalo říct, že pokud chcete lehce sportovnější posed a lehce živější ovládání, pak si vyberte polohu „3“ (hlava 64°). Ta je, z mého pohledu, ideální pro běžné trailování na lehčích i středně těžkých stezkách a pěšinách. I když i s ní zvládnete mnohé těžší věci.

Pokud naopak prahnete po větší divočině, ale nechcete jít do úplného extrému, pak zvolte polohu „2“ (hlava 63,7°). V tomto nastavení je posed jen malilinko více dozadu posunutý, řízení je o něco klidnější, zadní stavba ale stále reaguje dost efektivně, stále se dá dobře šlapat, cestou dolů je ale s Instinctem v tomto režimu o chlup více srandy.

Po všech svých experimentech s geometrií jsem se asi nejčastěji vracel k pozici „2“, kterou bych zde využil asi v největší míře. Respektive, pokud bych to více řešil, pak bych volil „trojku“ na lehčí traily za barákem a „dvojku“ na větší kopce kousek dál od domova.

Hraniční hodnoty RIDE-4 (4 – Steep)

Ano, dvě střední možnosti by mi ke štěstí plně stačily, proč ale nevyzkoušet i další dvě „hraniční hodnoty“, když už je nový Rocky Mountain Instinct nabízí, že? Pozice „1“ (Steep, hlava 64,3°) je logicky nejvíce sportovní a primárně výkonnostně zaměřená. Ze všech čtyřech možností mi ale seděla vlastně nejméně.

Ani ne proto, že bych potřeboval za každou cenu radikální úhel hlavy, spíš se mi zdálo, že je v tomto režimu přední část kola zatížená víc, než by musela (sedlový úhel 77,3°), díky čemuž bylo řízení takové zvláště netečné, skoro až ospalé, gumové, přestože mělo být naopak nejvíce svižné.

Jak už to bývá, také zde hodně záleží na zvyku, jelikož se postupně naučíte přijímat i tento specifický projev. Když máte ale k dispozici i jiné, celkově příjemnější pozice, proč si zvykat zrovna na tuhle jedinou?

Hraniční hodnoty RIDE-4 (1 – Slack)

Druhý extrém mi přišel rozhodně zajímavější, i když je taky trochu ulítlý, bláznivý a praštěný. V poloze „1“ se totiž dostanete na úhel hlavy už fakt hodně radikálních 63,5°, což dnes nenajdete ani u řady endur! Spolu s tím se logicky dolů posune střed, položí se sedlový úhel (76,5°) a odehrají se i další související změny. Celé kolo si znatelně „dřepne“, přikrčí se a nachystá se na největší možné výzvy!

Zprvu jsem se trochu bál, jestli to nebude prostě moc, ale brzy jsem zjistil, že i v tomto nastavení Instinct hezky funguje. Ano, poloha „1“ je hodně radikální a smysl má skutečně jen v extra náročném terénu a zejména pak na extra prudkých svazích, ale je to vlastně sranda.

Rád bych zdůraznil, že v pozici „1“ fakt nechcete trávit dlouhé výjezdy a transfery, ač to úplně nemožné není. Každopádně pokud si chcete užít výrazný enduro styl projevu svého kola, cestou dolů blbnout, řádit, nebo se konečně odhodlat do nějakých „srdce stahujících“ sešupů, pak zvolte právě tohle nastavení a budete zírat!

Mě to fakt bavilo a ani mi nevadilo, že jsem pozici „1“ obvykle využil jen pro jeden předem vytipovaný sjezdík a před dalším stoupáním či přesunem zas přehazoval kameny do některé ze středních poloh.

Systém RIDE-4 v pozici „1“ dává smysl všude tam, kde je to pořádně z kopce!

reklama

Jak to celé dohromady uchopit a shrnout?

Zatím jsem vám popsal vlastně jen určité specifické projevy jednotlivých poloh, jak ale působí Rocky Mountain Instinct jako celek? Musím říct, že na mě, už jen posedem, řízením a celkovým projevem udělal velký dojem. K dispozici jsem měl rám velikosti M, což bylo moc fajn. Díky tomu bylo tohle kolo tak akorát velké a dlouhé. Posed na něm přitom může být vlastně skoro až sportovní (4), případně solidně neutrální (3), ale také agresivně trailový (2), či divoce endurový (1).

Podobné to je, do jisté míry, také s ovládáním, které mě, krom pozice „4“, opravdu hodně bavilo a dokonale mi sedlo do noty. Člověk by si sice zprvu řekl, jestli to tvůrci v Rocky Mountain s tím pokládáním hlavy už trochu nepřehnali, ale jako obvykle, geometrie kola není jen o jednom čísle!

Ano, už úhel hlavy 64°, nebo o 0,3° méně ve dvou středních polohách, je na trail-bike se zdvihy 150/140 mm docela divočina, ale zjevně zcela záměrná a dobře promyšlená. Určitě nelze přehlédnout, že je řízení obecně jistější a stabilnější než u řady konkurentů a celé kolo utíká více do enduro spektra, než že by se drželo „univerzální trailové mantry“, což mi ale ani trochu nevadilo!

V čem se ukrývá jeho kouzlo?

Sám vlastně pořádně nevím, kde přesně je tady zakopaný onen pověstný pes, a jestli je vůbec nutné se po něm pídit? Možná se stačí smířit s tím, že to jako celek prostě funguje! Rocky Mountain Instinct je totiž krásně svižný, s velkou chutí jede a bez zásadního odporu stoupá a dolů si to pak neskutečně užívá!

Celé kolo působí v ruce lehoučkým dojmem, ale také pocitem více než solidní tuhosti. Díky tomu se nezdá být překážkou, že je jeho hlava více položená, protože kdyby se někde bránilo či zdráhalo samotné řízení, tak prostě snadno celý bike zlomíte, odhodíte, složíte či ohnete do oblouku a on vám za to ještě poděkuje.

Je to tedy dobrým rozložením těžiště, celkově kompaktní stavbou rámu, relativně krátkou zadní stavbou, ač opticky působí naopak dost dlouhým dojmem? Nevím, asi to bude zas jednou součet všech těchto a dalších podobných vlivů, jejichž jediným výsledkem je – VELKÁ SRANDA! Baví mě, nakolik je tohle kolo hravé na lehčích trailech, zároveň jak jisté a schopné dokáže být v náročném, klidně až enduro terénu.

Nejlehčí trail bike?!

Další, už trochu nakousnutou, mimořádnou vlastností nejnovějšího Instinctu je, jak krásně jede!

Jeho zadní odpružení totiž velice dobře reaguje na šlapání, fakticky v kterékoliv zvolené poloze. Samotná zadní partie je dostatečně tuhá, navíc celek je až neskutečně lehký, proto se na každý kopec vyhoupnete jedna dvě a můžete se těšit zas na pořádnou divočinu směrem dolů!

Solidní jistota v odpružení

Pokud jsem se ještě nedotkl některé z klíčových vlastností, pak je to odpružení, což ale není záměr, jen na něj zatím nepřišla řeč. Jak přitom Rocky Mountain Instinct v jiných ohledech vysloveně exceluje, tak zde zas tak moc nevybočuje z řady, spíš si drží takový hodně solidní standard.

Jeho zadní stavba je totiž slušně vnímavá, stejně tak i dostatečně akční, zároveň ale není z těch, jejichž charakter by se nějak dramaticky odlišoval od současných trendů. Všiml jsem si snad jen výraznější progresivity, která se v dosti podobné míře projevovala u všech čtyřech pozic systému RIDE-4.

Z pohledu jezdce jsem přitom neměl pocit, že by byl krok zadní stavby jakkoliv omezen, naopak se mi líbilo, že byly i větší „kopance“ velice slušně utlumeny. Celkově bych proto řekl, že to vzadu pracuje velice slušně a že se po dlouhá léta šlechtěný nezávislý čtyřčep Rocky Mountain snaží ze svých 140 mm kroku vyždímat maximum, aby vás to nenakopalo ani mezi ostrými šutry.


Zalitý sluncem, ztracený v zeleni…

reklama

Fox 36 to jistí

Žádný zásadní zádrhel, zcela očekávatelně, nepředstavuje ani projev a přítomnost dobře známé vidlice Fox 36 z řady Performance Elite s tlumením GRIP2, která zde nabídne 150 mm kroku. Má smysl snažit se přijít s nějakým zásadně novým objevem? Asi ne! Myslím, že by mohlo stačit konstatování, že i zde odvádí Fox 36 skvělou práci, více než vhodně doplňuje ukázněný projev zadní stavby, nabízí rozhodně solidní citlivost, parádní akci i potřebnou oporu a progresi.

Tu a tam se mi do mysli vkrádá „touha“ srovnání Instinctu s Pivotem Switchblade, jakožto s jedním z jeho čerstvých konkurentů, který disponuje jen maličko odlišnými zdvihy (160/142 mm), ale o dost jinou geometrií.

Jenže obě tato kola míří poněkud jiným směrem, nabízí odlišnou základní filosofii a ač bych si možná od stolu mohl myslet, že vyšší zdvih vidlice by měl patřit spíše Instinctu a ne Switchbladu, realita ukazuje, že i 150 mm je vlastně víc než dost. Ostatně přesně tento zdvih sedí do celkové koncepce, konstrukce a naladění nového Instinctu. Proto bych ani na vteřinu nepřemýšlel o tom, zda by zde mělo smysl něco měnit!


KOMPONENTY


Rocky Mountain Instinct C70 Shimano – závěr

Nakolik mi zrovna Rocky Mountain Instinct přišel jako kolo, které vlastně dobře znám, jehož vývoj sleduju už roky, až cílené pátrání v obsahu www.bikeandride.cz mně samotnému odhalilo, že jsem sice jeho elektrickou variantu Powerplay zkoušel před dvěma lety (9/2022), ale od důkladného testu posledního „bio“ Instinctu utekla už dobře celá dekáda!!!

Před dvěma lety jsem měl v testu Rocky Mountain Altitude (1/2022), tedy jeho předposlední generaci, která toho měla, se současným Instinctem, celkem dost společného.

Když se na chvíli oprostím od všech možností individuálních úprav nového Instinctu, pak musím zas a znovu vypíchnout, jak moc mě tohle kolo bavilo. Jak bylo příjemné v ruce, lehké, hbité a zábavné. Rocky Mountain v podobě tohoto kola totiž dokázal skloubit celou řadu protichůdných vlastností a charakterů.

Fascinovat mě nepřestává nečekaně nízká hmotnost jen lehce nad 14 kg při vcelku normální výbavě! I díky tomu nový Rocky Mountain Instinct krásně jede, poslušně stoupá a pohotově zrychluje. Zároveň, vedle skvělé hmotnosti, více než solidní tuhosti a dobře reagujícího odpružení, nabízí svým způsobem až trochu „praštěnou geometrii“, která je zároveň slušně návyková.

Je až s podivem, že takhle lehké a vlastně dost efektivní kolo je tak moc zábavné a schopné ve skutečně náročnějším terénu. Vlastně bych řekl, že celý jeho projev je mnohem blíže teoretické škatulce „malého endura“ než „sportovního trail-biku“.

Přitom má ale nový Instinct potenciál zaujmout celou řadu poloh a okouzlit celou řadu jezdců. Já sám si vlastně hrál jen s geometrií díky systému RIDE-4… Co vše za specifické vlastnosti by se z něj dalo ještě vykřesat při posunu vidlice v rámu (reach), nebo osy zadního kola v zadní stavbě?

Nebo je lepší vnímat tyto prvky jako šikovné pomocníky pro jedince s atypickou postavou a jinak zůstat v základním setupu? Bude asi na vás, jak k tomu přistoupíte a co vše za úpravy u svého Instinctu provedete v praxi. Možností a zejména jejich kombinací je zde skoro až nepočítaně!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Odlepit to někde na kameni nebo kořeni jde tak snadno!!!

PLUS

  • V zásadě jednoduchý vzhled a dobře známá silueta jsou svým způsobem pouhým maskováním toho, co tohle kolo dokáže v reálném nasazení!
  • Normálně bych hmotnost tolik neřešil, ale když narazíte na kolo, které je nejlehčí ze všech podobných, co jsem měl za posledních několik let v ruce… To je prostě paráda!
  • Nízká hmotnost je jen jedním z důvodů, proč Rocky Mountain Instinct tak hezky a zlehka jede a ochotně stoupá
  • V tomto výkonnostním režimu mu do karet hraje i příjemně tuhý rám a dostatečně efektivní odpružení
  • Nejlepší ze všeho je ale, podle mého, geometrie nového Instinctu! Čistě na papíře působí až trochu „střeleným“ dojmem, v praxi ale funguje neskutečně dobře
  • Nad to zde máte možnost tento základní projev kola měnit hned ve 4 různých stupních díky systému RIDE-4, s nímž se velice snadno pracuje
  • Přestože je Rocky Mountain Instinct svižný a rychlý, tak ho právě jeho geometrie a celkové vyznění směřují více k zábavnému dovádění v náročnějším terénu než k nahánění objemů, v konečném důsledku ale zvládne ledacos.
  • Někomu jistě udělá radost dobře řešený úložný prostor v rámu
  • Výčet pozitivních stránek začíná být nějak dlouhý… Ostatní najdete v textu!

MÍNUS

  • Občas jsem si říkal, jestli těch možností nastavení geometrie atd. není na jednom kole až moc? Na druhou stranu, pokud nemáte žádné super speciální požadavky, tak na polohu hlavy a délku zadní stavby sahat prostě nemusíte, stačí si hrát s RIDE-4
  • Přiznávám dobrovolně a bez mučení, že mě Rocky Mountain Instinct až tak moc bavil, že u něj jen těžko hledám nějaké slabiny.
  • Dobře, ještě jedna věc, která mi tak úplně nesedla – poloha 4 (Steep) systému RIDE-4. Nebyla vysloveně špatná, jen vyžadovala specifický přístup k řízení, potřebovala docela zvyk. Další 3 polohy mě ale ohromně bavily a užíval jsem si už jen to, že je lze tak snadno střídat!
Jedna ze 4 základních podob geometrie. Další varianty najdete na bikes.com