Cerro Bayo Argentina | Jak se závodí v Jižní Americe (report Milan Čižinský)

Výlet do Jižní Ameriky jsem plánoval už hodně dlouho… Jenže poprvé nám do toho slušným stylem hodil vidle Covid, když se dva týdny před odletem muselo všechno zrušit! To už je ale naštěstí dávno za mnou, z větší části zapomenuto, proto se můžu těšit, že to snad tentokrát skutečně dopadne! Jihoamerické enduro, těš se!

Když už se člověk vydá s kolem přes půl zeměkoule, bylo by docela smutné doletět na místo, střihnout si jeden závod a pak zase zdlouhavě putovat zpět! Takhle to já rozhodně nedělám, proto jsem si už dopředu naplánoval delší trip s více zastávkami, s cílem projet více zemí a absolvovat také více žhavých jihoamerických závodů!

První destinací v mém letošním itineráři přitom byla Argentina, kde se konal největší závod svého druhu organizovaný v Jižní Americe @openshimano!

Je bohužel smutnou skutečností, že od posledního oficiálního závodu EWS, pořádaného na tomto kontinentu, uplynulo už mnoho času a nezdá se, že by se sem organizátoři z @uci_mtbworldseries chtěli v nejbližších letech vracet.

UCI totiž vyžaduje od pořadatelů obrovské peníze a silné finanční zázemí a záruky obecně, proto raději organizuje světové pohárové závody v Evropě a jinde ve „finančně vyspělém světě“, kde to zase mě osobně až tolik nebaví…

Proč tedy nevyzkoušet nějaké „lokální podniky“ v místech a v zemích, kam mě moje jezdecké srdce a závodnická duše táhne ze všeho nejvíc? Loni jsme takto s Vojtou Bláhou vyrazili na závody do Tasmánie (report), letos přišla na řadu, konečně, Jižní Amerika!

10krát menší Whistler

Konečně jsem tady, v Argentině, a užívám si fantastické traily, potkávám skvělé lidi a vychutnávám si ty nejlepší steaky ve vesmíru! Tohle pochopíte až ve chvíli, kdy je sami jednou ochutnáte!

Bydlím v krásném městě Villa de Langostura (Google Mapy) na břehu rozlehlého jezera, kde mi to trošičku připomíná Whistler. Jenom je to tady celé asi desetkrát menší… Ale to nevadí, spíš naopak! Líbí se mi zdejší komorní nálada, lidé jsou tady skutečně přívětivý, ceny více než přátelské a jídlo prostě vynikající! K lanovce to mám navíc jen 7 kilometrů po šotolinové cestě, kde můžeš za volantem zažít nefalšovaný pocit pilota Rally!

Beru bednu!

První závod, který mě v Argentině čekal, bylo tradiční enduro, takže jsem využil každé příležitosti, abych pochopil a zvykl si na záludnosti místního povrchu. Ve čtvrtek byl oficiální trénink a na závěr se jela tzv. „Queen stage“, která nás měla za úkol rozřadit pro start do hlavního pátečního závodu.

Měl jsem velké štěstí, že jsem při tréninku potkal místního stavitele tratí, který mi ukázal nejdelší páteční erzetu a dal mi také řadu užitečných rad a tipů k tomu, jak se se zdejším terénem nejlépe popasovat.

I díky tomu jsem vyhrál úvodní Queen stage a nastupoval tak do hlavního závodu v roli favorita ve své kategorii. V pátek jsem navíc vše korunoval celkovým vítězstvím v hlavním závodě, takže už nezbývalo nic jiného než slavit a děkovat všem, kteří mi k tomuto úspěchu menším či větším dílem pomohli.

Večer po závodech následovala obligátní návštěva restaurace a konzumace lahodného steaku, jaký ti nikde jinde, než Jižní Americe, nepřipraví!

DH jako bonus

Druhý den ráno bych se byl nejradši válel v posteli, ale bohužel! V 10 hodin dopoledne začínala practice na DHčko, do kterého jsem se také přihlásil. Nevím ale, jestli to byl zase tak dobrý nápad?! Loni se na této trati jelo Mistrovství světa ve sjezdu a aby toho nebylo málo, trať nesla jméno Kamikadze Downhill!!! Takže cítím slušný respekt!

Po prvních dvou jízdách mám chuť tuhle srandu zabalit! Přeci jen prát se na enduru s mistrovskou DH tratí není úplně ten nejlepší nápad na světě! Ale hecnu se a nevzdám to!!!

Já to nejen přežil, já to i vyhrál!

Další den mi přijde jako ze snu. Nejenom že jsem ostrý start DH závodů přežil, já dokonce zajel 1. místo! Na ortodoxní DH trati s enduro kolem!  

Jasně, ze začátku bylo dost těžké zvyknout si na tuhle trať a celkově se s ní porvat, ale nakonec se mi to nějak povedlo. Velký respekt náleží loňskému mistrovi světa za to, že zde poctivě trénoval, bok po boku, se svým největším konkurentem!

Oba jsme zde strávili luxusní 2 dny, dost jsme toho nakecali, skvěle si zajezdili… Nakonec jsem ho, bohužel, porazil! Každopádně díky organizátorům za skvělý event! Enduro i sjezd byly fantastický!

Zůstaňte naladěni… Ještě nekončíme!

Děkuji všem, kteří mi pomohli tento výlet zorganizovat a uskutečnit! Nyní si ho můžete, alespoň touto cestou, užít se mnou!

Ale bacha, ještě nekončíme! Po zastávce v Argentině a zdejším dvojitém zlatu, jsem se přesunul, pro změnu, do Brazílie, kde moje cestovatelské a závodní dobrodružství pokračovalo. O tom vám také brzy něco povyprávím…

Milan Čižinský