Canadian Enduro Open Crankworx Whistler – report Milan Myšík
Týden po českém mistrovství v Enduru jsem vyrazil do mé oblíbené destinace – kanadského Whistleru –, kde se v rámci Crankworx jelo pro změnu kanadské mistrovství v Enduru! Vzhledem k tomu, že se tento podnik konal v průběhu festivalu Crankworx, byla konkurence snad ještě našlapanější než jindy.
Na závod do Whistleru jsem dorazil v rámci našeho CAN-585-LIFE tripu, který máme naplánovaný na 3 týdny společně s Moudrasem a Mervoušem. Do Whistleru jsem znovu zavítal po dlouhých 4 letech a byl to fakt brutální závod a zároveň krásný!
reklama
Celkový čas na trati čítal asi 40 minut, což je sakra hodně. První dvě RZ byly natrasované v hrabance, kde to ale vůbec nejelo! Výsledkem bylo 5 minut šlapání a vyčerpávajícího pumpování! Na úvod se jely traily „Hey Bud“ a „Crazy Train“ na Blackcombu, na které jsme šlapali hezky za svoje!
Třetí stage vedla z Top Of The World na Creekside, před „Miss Fire“ a „Delayed Fuse“. Waau, tohle byla skutečně brutální stage – 18 minut! Horní pasáž jsem napálil celkem dobře a předjel jsem i Španěla, který startoval přede mnou. V polovině, v černém trailu „Miss Fire“, mi ale došly síly a odešly ruce. Stejný španělský týpek mě proto dojel a já ho ze slušnosti pustil, abych ho dole na „Delayed Fuse“ zase znovu dojel. No vážně masakr!
Čtvrá stage byla naopak lehčího charakteru, ale krásná hrabanka. Traily „Odesa“ a „Call Me Maybe“ byly oproti předchozí RZ učiněnou pohádkou. Pohodové 3 minuty a prakticky celou dobu pěkně v hrabance. Nádhera!
Na závěr dne jsme měli před sebou další těžkou RZ. 600 m převýšení v místním bikeparku! Z horní stanice lanovky Creekside do Whistler Village. Traily „No Joke“, „Duffman“ a pak ještě jeden modrý do cíle.
Zhruba v polovině jsem zase dojížděl Španěla… Přestože mi uhnul do objížďky na jednom rock dropu, který měl zhruba 3 metry, tak jsem ho nestihl předjet. A to jsem drop poslal až na zem bez brzd, následkem čehož se z kola ozvala hrozná rána!
Kolo ale drželo, tak jsem držel taky. No a jelikož byla jeho objížďka rychlejší, musel jsem borce znovu prosit, zda by mi uhnul, což se mu napodruhé moc nechtělo. Naštěstí jsem ho pak celkem v klidu předjel o něco dál a následně to rubal do cíle. Tam na mě čekali kluci, slušný kotel a také konec jednoho skvělého závodu. Zážitek to byl tak ohromný, až nemám slov! Je to prostě BOMBA závodit na tratích jaké jsou ve Whistleru!
Každopádně po úspěšném dokončení závodu bylo nutné „sčítat škody“ z onoho tvrdého dopadu. Jednak jsem rozpletl zadní kolo, které bylo nově seskládané, a ta velká rána… To mi praskl horní čep tlumiče! Tím, že jsem to pak držel pod plynem až do cíle, jsem nejspíš následně ohnul vahadlo a také poztrácel podložky…
Tohle vše jsem „naštěstí“ zjistil až v cíli a nezdržoval se s tím na trati. Pro mě nakonec 15. místo v narvané konkurenci je rozhodně super! Nejen, že tu byla kompletní kanadská elita, ale taky zvučná jména z USA, Nového Zélandu, Austrálie, Callaghan z Irska apod. Takže velká spokojenost. Tenhle závod mě fakt bavil!
Milan Myšík