Bikepark Kraličák – Flowtrailový tobogán a hravá lesní technika (report A.D.)
Kraličák jsem vám loni prezentovala jako horkou novinku na domácím bikovém trhu, přičemž nejvíc jsem si tady pochvalovala nadstandardně vyhlazené flowtraily a jejich precizně šejpnuté klopenky. Po roce provozu je nutné konstatovat, že původní vysoká úroveň zůstala, přinejmenším, zachována, navíc zde pro radost všech vznikly i nové sekce.
Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Není to ale jen vyhlazené flow, které láká do kraličáckého resortu, jelikož se zde najde i dostatek „drncání“ pro všechny enduro nadšence, kteří si mohou vychutnat kombinaci super moderní lanovky a přírodních trailů, jež zde vznikly díky závodům České Enduro Série.
Na úvod ještě krátce připomenu, že areál Kraličák leží na úpatí masivu Králického Sněžníku, který je z jedné strany svírán Orlickými horami a z druhé strany Jeseníky. Hlavní zázemí najdete ve Stříbrnicích, kde nechybí dostatečně velké a navrch i bezplatné parkoviště, toalety či originální bar v kontejneru (Conteyner bar).
K tomu je zde navrch i pár fajnových automatů, v nichž seženete nejen kafe, ale třeba i kabel k nabíjení telefonu, baterky, zápalky, sprcháč, tampony… V těsné blízkosti pak tiše přede sedačková lanovka, která stále platí za nejmodernější sedačkovou lanovku České republiky!
reklama
První aktuální novinka Kraličáku se na mě smála už při výstupu z lanovky, kdy jsem si všimla nového a jak jinak než hlaďoučkého trailu přímo vedle stávající červené Vlaštovky. Tahle novota udělá radost hlavně méně zkušeným jezdcům nebo dětem, protože jde o nový úvod k nejjednoduššímu trailu s názvem Rodinný Stříbrňák.
Není to sice extra dlouhý úsek, protože je spíš takovou rozehřívací spojkou k úvozové cestě, i tak je to ale prima rozjetí pro ty, kteří se teprve potřebují rozhýbat v akorátně velkých klopenkách. I když je trail hodně pozvolný, tak má příjemné flow a z celého rodinného Stříbrňáku je nejlepší svým čerstvým provedením.
Rodinný Stříbrňák je přesně ten trail, na který pošlete svoje začínající kamarády nebo si ho sjedete s dětmi, protože zbylá část je opravdu vystavěná ve stylu „baby friendly“, takže je velmi mírný. Zatímco dospělý si musí místy přišlápnout, aby to mělo trochu šťávu, pro prcky je sklon tak akorát a snadno proto chytí optimální rychlost.
Rodinný Stříbrňák funguje i jako okružní výletní jízda. Startuje na vrcholu Štvanice u výstupu lanovky, nejdřív klesá na opačnou stranu směrem do Hynčic pod Sušinou, následně zamíří k rybníku Úžas, kde si s dětmi můžete dát koupačku nebo limču v kiosku. Poté se trail po lukách a pastvinách stočí zpátky do Stříbrnic k lanovce. Celkem měří nemalých 6,8 km, proto se z jedné jízdy s dětmi snadno stane výletem klidně i na půl den.
Naopak další nový úsek má trochu větší „grády“. Jde o jumpline s názvem Fun Flow a do přívlastku Family má dost daleko! To ale ničemu rozhodně nevadí, protože cílovkou tohohle trailu jsou bikeři z jiného soudku. Tenhle „soudek“ totiž musí mít dostatečné „skákací skills“ a chuť létat hlavně do výšky.
Osobně se považuju za středně pokročilého skokana, přičemž jsem ne všechny skoky dokázala doletět na dopad. Nicméně s každou další jízdou jsem se zlepšovala a už jsem věděla, jakou rychlost kde volit. I tak tady ale pro mě zůstává pár skoků, které jsem „nedoletěla“ a jeden zcela nevyzkoušený step up. Pro mě už trochu vyšší liga.
Zdejší skoky jsou specifické tím, že jsou hodně „nakopané“ do výšky, což možná není úplně gusto široké veřejnosti. I mně by vyhovovalo, pokud by byly skoky více „seseknuté“ a posílaly tak jezdce spíše do dálky než do výšky. Na druhou stranu chápu, že tvůrci chtěli dát vzniknout něčemu neobyčejnému, co má být hřištěm hlavně pro zkušené letce a piloty.
Nerada bych ale ve vás zanechala dojem, že kdo dennodenně neskáče na jumpech za barákem, ten se nemá o tento trail ani pokoušet. To by totiž byla dost škoda. Vedle řady náročnějších skoků, které lze i přejet, je zde totiž celá řada luxusních klopenek, které osobně řadím mezi nejlepší u nás!
Jsou totiž parádně vyšejpované a jejich radiusy zaslouží velkou poklonu! Opřít se do nich dá, co jen fyzika dovolí! Sahat na brzdy je tak prakticky zbytečné. V tuhle chvíli jsou samozřejmě nadstandardně hladké a při pohledu na jejich precizní vykrojení máte pocit, že stejně jako existují formičky na vykrajování těsta, tak existují i obří formičky na vykrajování klopenek a mají je zkrátka tady na Kraličáku.
Skutečnost, že nikde nedrncáte po roletách, jen přispívá k mimořádnému bikovému zážitku ze zdejších flowtrailů. Těžko říct, jestli je to enormně pečlivou prací trailbuilderů, nebo tím, že tady nebývá nijak přeplněno a zdejší tratě tak nejsou tolik vybrzděné zástupy rozvášněných bikrů… Ať už je to jak chce, svezení zde je prostě parádní!
Mým oblíbeným floučkem každopádně zůstal i trail Vlaštovka, který je zlatou střední cestou mezi Rodinným Stříbrňákem a skákavým trailem Fun Flow. I tady se ovšem bavíme o klopenkách s parádním radiusem, takže i tady se do nich dá maximálně opřít a neseberou nijak rychlost, naopak ji v nich snadno získáte. Skoky na tomto trailu najdete také, ovšem menší než na Fun Flow, proto je není problém doskočit a ani nepotřebují extra rychlost.
reklama
Hlavní devizou Kraličáku je každopádně kombinace hladkých flowtrailů s přírodními enduro lajnami, kterých je zde dohromady 5. Všechny vznikly v rámci závodů České Enduro Serie. Za mě je skvělou zprávou už jen to, že se tyto traily podařilo zlegalizovat a můžou se proto jezdit kdykoli mimo závody. Česká Enduro Série zde startovala již 3x, zdejší tratě si proto už krásně „sedly“ a jsou tak příjemně jezdivé, hravé a zábavné.
Enduro traily jsou na Kraličáku ryze přírodního charakteru, projedete se tady převážně lesem a s kolem si užijete na kořenovitých i kamenitých úsecích. Stejně tak se zde najde stále dost hrabanky, protože erzety 1 a 2 získaly, pro letošní MČR v enduru, nové úseky, čímž se i podstatně zjednodušila původní náročná RZ 1. O té jsem loni psala jako o hodně prudkém trailu v kořenech. Ten si samozřejmě můžete dát i letos, komu je ale přílišná technika proti srsti, může na rozdělení volit pravou odbočku, která ho alternativně protáhne příjemnou lesní hrabankou.
Zdejší enduro tratě nejsou nijak zásadně dlouhé, mají do jednoho kilometru, na jeden zátah mi to ale přijde akorát a jedna zastávka taky často neuškodí. Líbí se mi pestrost a variabilita, kdy se dá často jedno místo projet více různými způsoby. Tak třeba: Kamennou zídku na RZ 5 můžete sjet, můžete ji objet, ale můžete ji klidně i dropnout!
Ostatně skoky jsou na těchto tratích všechny čistě přírodního charakteru, takže si jednou dropnete ze zídky, jindy se odrazíte z pařezu nebo spadlé klády. Nejde přitom o žádné brutální sjezdy, ze kterých by člověk měl mít „smrt v očích“ nebo vyždímané ruce po jednom sjezdu. Kraličák by měl být spíš takovou fajn bikovou lokalitou na příjemné svezení kdykoli. Ať už na rozježdění před či po sezóně, na trénink endura, nebo na pohodový víkend s kamarády.
Chcete-li, vezměte na Kraličák i zbytek rodinky, která se tady snadno zabaví na horských kárách, které najdete u kotvového vleku v Hynčicích pod Sušinou… Na koloběžkách, na kterých můžou projet Rodinný Stříbrnák… Na bobové dráze, která se kroutí přímo u nástupu na sedačkovou lanovku… Nebo na rybníku Úžas, kde se dá půjčit a vyzkoušet třeba paddleboard.
Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Kraličák v kostce:
| Vzdálenost z Prahy | 3 hod 11 min |
| 1 jízda na lanovce dospělí (nahoru) | 150 Kč |
| Celodenní jízdné na lanovku dospělí | 600 Kč |
| Bobová dráha 6 jízd | 450 Kč |
| 1 hod zapůjčení paddleboardu (rybník Úžas) | 180 Kč |
| 1 hod zapůjčení koloběžka | 220 Kč |
| Zapůjčení elektrokola 1 den (Kolovna) | 850 Kč |
| Provozní doba lanovky – Každý den (červen-září) | 9:00 – 17:55 |
| Webové stránky | www.mujkralicak.cz |
Na Kraličáku jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH, s tlumením FOX, řetězem KMC a vložkami do kol TANNUS od firmy CYKLOŠVEC.
