Kraličák | Novinka na bikovém trhu (report A.D.)

3.8.202216.8.2022 Štěpán Hájíček žádný komentář Andrea Drengubáková, MTBbikepark, ok, Reportáž, Video

Za devatero horami a devatero řekami, urodily se nové traily, a to přímo v malebné krajince plné lesů, luk a rybníků. I tak by mohl začínat report z Kraličáku, který si určitě zapište na seznam svých výletních cílů. Kombinace zdejších přírodních erzet a nového vyžehleného Flowtrailu je velkým lákadlem, o němž ještě mnoho bikerů neví.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký

Skutečnost, že by se z Kraličáku mohla stát zajímavá biková destinace, tak trochu avizovaly už závody Enduroserie, které se zde konaly loni i letos (viz třeba report od Milana Myšíka). V rámci závodů na svazích vrcholu Štvanice (866 m) vzniklo 5 krásných přírodních erzet, které jsou letos doplněné o dětský Rodinný trail a o nový Flowtrail, který se větví na 2 části.

Na traily lze v pohodě vyjet „za své“ po dostupných stoupacích cestách, nebo lze využít sedačkovou lanovkou, která je, pro zajímavost, aktuálně nejmodernější sedačkovou lanovkou u nás! Je rychlá, má bublinu a připadáte si v ní jak ve formuli 1!!!

reklama

Jako první nás to samozřejmě táhlo na nový Flowtrail. Mě osobně už dopředu namlsaly příspěvky na instagramu Hubleska Trail Crew, která má trail z velké části na svědomí a na „instáči“ lákala na vysoké vyžehlené klopenky. Skutečnost se tentokrát od instagramu nijak nelišila a už v prvních třech zatáčkách, respektive ve vysokých klopenkách zarovnaných jak podle pravítka, nám bylo jasné, že nás tahle lajna bude bavit!

Po pár klopenkách přijdou na řadu terénní vlny, které určitě pěkně zkopírujte, protože nejsou stavěné na odraz. Pak vás trail vytáhne z lesa na louku, přičemž následuje hodně rychlá a zábavná část! Vyhlazené klopenky zde střídají lavice, takže se tady v rychlém sledu střídají „letové fáze“ s fázemi v příjemné kompresi v zatáčkách, které vás zaručeně podrží. Dlouho se mi nestalo, abych takhle plně důvěřovala zatáčce a opírala se do ní v plné rychlosti bez bázně a hany.

Naopak lavice mi přišly poněkud kratší na to, jakou má člověk na trailu rychlost, a tak jsem se zeptala přímo stavitelů, zda šlo o záměr? Jelikož parta Hubleska Trail Crew nestavěla nový trail, ale přestavovala trail stávající, pracovala s tím, co už nakopáno bylo.

V nejbližší době se ale mají dostavit znovu a rovnou i se zásobou hlíny a lavice se budou cca o metr a půl prodlužovat. To by mohlo být tak akorát, jelikož při naší návštěvě jsem si před lavicemi musela obvykle trochu přibrzdit, abych nepřeletěla dopad.

Celkově je Flowtrail docela rychlý, většina klopenek má velmi příjemný radius a až na jednu zavřenější se dají všechny projíždět plynule bez výraznějšího zpomalení. Výhledy do okolní krajinky jsou přitom jako z malovaného obrázku. Pokud se tedy stihnete při té rychlosti rozhlížet okolo. Tipuju, že zastavovat se vám chtít ale nejspíše nebude!

Nenechte se zaskočit skutečností, že se Flowtrail nad rybníkem Úžas větví na dvě části. Na první pohled si možná pomyslíte, že zde zábava končí, tak tomu ale naštěstí není. Když totiž pojedete stále „za nosem“, navnadí vás kolík v zemi a zatáhne vás rovnou do lesa.

Tam opět naskočíte do rytmu kroutícího se vysokého tobogánu a stále se nejspíš budete divit, že na takovéto lajně jezdíte prakticky sami. Flowtrail končí u zmíněného rybníku, kde se dá občerstvit vychlazenou „plzničkou“ nebo jiným alko i nealko nápojem. Možnost koupání v letních vedrech také jistě přijde vhod.

Druhá varianta Flowtrailu odbočuje na louce doleva dolů směrem na Stříbrnice. Následně jedete asi 50 m po šotolině a už se na vás směje vpravo opět vyžehlený trail. Jestli jsme si doteď mysleli, že by zdejší skoky mohly klidně i přitvrdit, tak tady se přitvrdilo. A pořádně!!!

První lavice se mi, díky rychlosti ze šotoliny, doskakovaly ještě poměrně dobře. Další skoky jsem ale buď nedoskočila úplně, případně jsem některé dvojáky pro jistotu objela. Tady by to chtělo potrénovat, nakoukat, najezdit. Nicméně tato větev je zkrátka pro ty, kteří by rádi Kraličák zažili více ze vzduchu!

Jumpline na Flowtrailu směrem do Stříbrnic

Jak už jsem zmiňovala v úvodu, na Kraličáku si můžete užívat i přírodní traily, které vznikly v rámci České Enduro Série. V tuto chvíli sice nejsou nijak zřetelně značené, to by se ale mělo brzy změnit. Starty jednotlivých erzet jsou sice označené kolíkem, víc pomůže ale mapička Enduro Série, nebo nový plánek areálu.

Osobně jsem absolvovala oba dva dosavadní ročníky zdejších enduro závodů. Jeden rok za mokra, druhý za sucha, a v obou případech se mi traily líbily. Jednak mě zde baví hravé lesní pasáže, kde si můžete příjemně hrát s kolem, jednak se zde najdou i poměrně těžké úseky v pomalé prudké technice, kde člověk může posouvat svůj osobní skill.

Určitě bych zdůraznila náročnost RZ 1, kterou v závodě jela pouze kategorie „Race“! Hobby jezdci ji vynechávali a já zcela chápu proč! Její začátek se nese ve stylu houpavého přírodního flow, čímž vás snadno navnadí či ukolébá. Avšak po úvodní mechové idylce se trail zalomí do prudkého hangu, kde vám ruce na řídítkách roztřesou kameny i kořeny, navíc ve slušně odkloněném svahu! Za sucha lze tuto pasáž vcelku obstojně pokořit, o mokrých podmínkách pak nejlépe vypovídají fotky níže od Radka Dvořáka z loňského závodu…

Naopak hodně mě na Kraličáku baví RZ 2, která na sebe sice také občas nevybíravě upozorní nějakým záludným technických chytákem, nicméně díky jejímu plynulému vedení se dá všechno hravě projet/přejet. Stále se ale jedná o dost náročné lesní poježdění, které dostatečně ocení zejména vyznavači přírodního endura.

Dále asi nemá smysl popisovat každou erzetu zvlášť, jelikož bych se dost opakovala. Za mě žádná z nich není rozhodně nudná, naopak každá nabízí něco, kvůli čemu máte chuť si ji dát znovu. Ať je to skok přes kládu, prudší sjezd ze skalky, či skok ze zídky. Navíc i po dvou ročnících enduro závodů lze stále hovořit o hrabance, a nikoliv o uježděné dálnici.

Pro zajímavost – traily na Kraličáku na vícero místech doslova křižují i lehká vojenská opevnění, kdy si lze vybrané bunkry prohlédnout i zevnitř. Poznávacím znamením možného vstupu je vztyčená česká vlajka. My se do jednoho chtěli „pouze“ schovat před deštěm a narazili jsme zde na milého pána, který nás vzal dovnitř a podal nám i odborný výklad. Díky!

Pokud máte s sebou začínající děti nebo jiné nepokročilé jezdce, můžete je vzít na Rodinný trail, který se vine nad Hynčicemi. Je totiž naprosto mírný a zahrnuje pouze malé terénní vlny. Zatáčky zde prakticky nemají klopený charakter, takže kdo si průjezdem vyšších klopenek není jistý, nemá se rozhodně čeho obávat.

reklama

V hlavním zázemí pak kromě pokladen, toalet, občerstvení s názvem Contayner bar a bobové dráhy najdete i asfaltový pumptrack. Kdo se potřebuje před traily trochu rozcvičit, bude k tomu mít dokonalou příležitost.

Pumptrack v hlavním zázemí ve Stříbrnicích

Na závěr bych ráda dodala jeden nebikerský tip, a tím je Staroměstská máslová trubička, kterou koupíte jak v Contayner baru u pokladen, tak i v bufíku u rybníku. Vypadá sice jako běžná kremrole, ale chutná podstatně jinak – mnohem líp! Přiznám se, že jsem za jeden den zpráskala rovnou tři!!!