Whyte G-180 RS – Nenápadný o to schopnější (TEST)

Když jsem před dvěma lety testoval tehdejší „enduro bestii“ Whyte G-170, přemýšlel jsem předem, zda jsem vůbec schopný takovému kolu dopřát potřebný terén a dostatečnou akci? Nyní se tato řada posunula ještě o úroveň výš – označení G-180 hovoří za své –, přitom nyní už vím, nebo minimálně tuším, do čeho jdu!

Značka Whyte obecně přistupuje ke svým kolům vcelku po svém. Obvykle nemá ve zvyku pouštět se do velkých skokových změn, spíš jen postupně kultivuje své již osvědčené konstrukce a modely. Podobné je to i s řadou G-180, která přímo navazuje na starší kousky G-170.

Mezigenerační posun je zde patrný spíše na řadě detailů než na celkové proměně. Pevnější by měla být kupříkladu oblast hlavy optimalizovaná pro vyšší a mohutnější vidlice – RockShox ZEB se zdvihem 180 mm (u mulletu až 190 mm – dříve zde úřadoval RS Lyrik). Úprav se dočkala také zadní stavba, která je jednak o kousek pevnější, nemálo práce bylo odvedeno rovněž ve smyslu optimalizace její kinematiky.

Čeho si lze při bližší obhlídce všimnout, je posun čepu u zadní patky, který je nyní posazený níže a více vzdálený od zadní osy, než jak tomu bylo u G-170. Cílem by měla být o něco vyšší efektivita při šlapání a lehce jiný by měl být i průběh zdvihu. To se ale ideálně ukáže, až když se pořádně rozjedeme a dáme si společně do těla!

Poslední technickou zmínku věnujme skutečnosti, že v případě starších modelů Whyte G-170 existovala i karbonová varianta (viz můj test z roku 2020), u nové generace G-180 již Whyte vsází čistě na hliníkové provedení. Ostatně tak jako v celé své aktuální produkci. Rozhodnutí je to primárně obchodní, to ale neznamená, že by byl zákazník zásadně ochuzen, jelikož Whyte navrhuje a vyrábí vskutku špičkové hliníkové rámy!

Usazený v kategorii

V době, kdy jsem měl na test Whyte G-180 RS, jsem měl za sebou nebo rozpracované další dva testy podobně velkých enduro strojů (Intense Tracer 279 a Canyon Strive CFR), díky čemuž jsem byl „slušně naladěný“ na tuto kategorii. Každé kolo přitom mělo svůj výrazný charakter, stejně tak i Whyte, který je až neskutečně přirozený. Ostatně toto slovo dnes ještě „párkrát“ zazní.

Začněme hezky dle našich tradic u posedu, který jsem si před první jízdou jen lehce upravil dle svojí postavy, nastavil jsem si též odpružení, vyladil polohu brzdových pák a podobné detaily, přehodil nohu přes rám a už se jelo. Jak mám ale popsat to co následovalo? Asi pohoda, těžká pohoda!

Jak jsem si u jiných enduro kol testovaných poslední dobou chvíli hledal svou pozici, případně u Canyonu Strive CFR střídal pozice díky Shapeshifteru, tak jsem se zde posadil, chytil řídítka, roztočil nohy a nic už neřešil! Testovaný kousek byl velikosti M, jak to mám rád a jak mi to obvykle vyhovuje, nepřišel mi ale rozhodně malý nebo krátký. Naopak „šlapací“ pozice za řídítky byla… Krásně přirozená! Rozhodně ne zdrclá, spíš lehoulince delší, což bylo naprosto skvělé!

Nahoru? Pohoda…

Přesunout se proto někde po rovině pod kopec, nebo spíš častěji škrábat se do svahů na vrcholy kopců, odkud vedou moje oblíbené traily… Toto rozhodně neznačilo žádné utrpení, ani strádání. Jasně, není to lehký trail-bike, nebo XC štika, Whyte G-180 má svoje kila, která musíte nějak „vytáhnout“ s sebou na kopec, ale i tak moc hezky jede.

Zadní stavba je příkladně klidná, rám je pevný, kola drží, pozice je komfortní. Přišlo mi prostě skvělé, že nemusím nad ničím přemýšlet, můžu nechat své myšlenky tiše plout hlavou, pozorovat okolní krajinu, plánovat co vše ten den projedu a za chvíli jsem na kopci.

S náročnými technickými výjezdy jsem se obvykle moc netrápil, když se to ale někde zvedlo víc a mně se zrovna chtělo šlapat (nebylo horko k padnutí), tak jsem dal na pohodu vše, co jsem si stanovil za cíl. Zkrátka a dobře, i rozložení těžiště je… Značně přirozené!

Dramatické parametry / civilní projev!

Když se člověk podívá do tabulky na čísla, tak zjistí, že Whyte G-180 rozhodně není žádný troškař. Kupříkladu zdvih 180 mm vepředu (v případě mulletu to může být i 190 mm) a 170 mm vzadu. Případně úhel hlavy 64,3° (možnost snížit až na 63,7°). Toto nejsou žádná kompromisní čísla! A kompromisně to nepůsobí ani když se cesta zlomí dolů a začne pořádné bikové eldorádo.

Člověk vlastně jen zasune sedlo, pevněji sevře gripy, namáčkne brzdy a už se letí. Ovládání je přitom v této fázi, v drtivé většině případů, přesné, jisté, sebevědomé a také značně poslušné. Delší čas jsem na žádném Whytu neseděl, přesto jsem měl okamžitě pocit, že toto kolo znám a vím, co si s ním můžu dovolit.

Je to opět o oné vícekrát připomínané přirozenosti projevu. Do zatáček kolo nelámete, ale vlastně jej pouze přirozeně naklápíte a ono už si hledá svou cestičku, svůj oblouček samo. Nebo jinak, kam člověk namíří pevnou a masivní vidlici RockShox ZEB, tam se jede! Ono míření je navíc, dle mého pocitu, skoro až laserově přesné!

Čeho je moc, toho je…

Zajímavým zjištěním je skutečnost, že za řídítky Whytu G-180 se nemá příliš smysl snažit o nějaké zásadní divočiny, různé dramatické a efektní průjezdy zatáčkou apod. Takové věci mu, dle mých zkušeností, jednoduše moc nesedí. Napadá mě přirovnání s auty, kdy jsou některá stvořená pro průjezd zatáčkou driftem, jiná raději volí čistou, efektivní a logicky rychlejší stopu. Přesně tak jsem se cítil ve společnosti G-180, které mě nabádalo jezdit čistě, rychle a efektivně.

Na ovládání tohoto stroje se ale můžeme podívat ještě z jiného úhlu. Vše výše popsané platí zejména pro chvíle, kdy jedete v tempu, nebo se hrnete z kopce pořádným sklonem. V takových situacích funguje ovládání jedna báseň. Když jste ale nuceni manévrovat v nižší rychlosti na méně skloněné cestě, můžete postřehnout, že je někdy přední část kola poněkud neklidná.

Je zde patrný určitý „chopper efekt“, kdy je vidlice už dost položená, proto kolo buď tvrdošíjně drží přímý směr, nebo po jistém úhlu náklonu padá, láme se do zatáček. Toto jsou ale vlastně jen minoritní situace, které při dovádění s endurem nenastávají příliš často. Na přejezdech a ve výjezdech si toho vlastně nevšimnete (jedete víceméně rovně), jen na určitých, pro toto kolo zoufale snadných trailech, vás onen popisovaný projev může trochu překvapit.

Whyte G-180 a Flip-chip (shape-it)

V dnešním případě se jen teoretickou odbočkou dotkneme možnosti měnit geometrii pomocí excentru v místě spodního oka tlumiče na pomocné vidličce (systém Whyte shape.it). Standardně je Whyte G-180 dodáván v poloze High, což značí zmíněný úhel hlavy 64,3°. Položit jej do Low (63,7°) by podle mého mělo smyl jen v určitých, hodně specifických situacích.

Už takto je geometrie poměrně ostrá a dosti agresivní, člověk proto musí své kolo místy krotit, nebo mu hledat dostatečné výzvy a náležité sklony, aby vše dávalo smysl a fungovalo tak jak bylo zamýšleno. I z tohoto důvodu jsem tentokrát neměl nutkání úhel hlavy ještě více pokládat. Petr Leták, který pro letošek na na G-180 závodí, dokonce přemýšlel o snížení kroku vidlice na 170 mm, aby položenou geometrii maličko srovnal. Zatím jen úvaha.

Každopádně třetí možností je pořídit si, nebo snadno přestavět Whyte G-180 na mullet (MX), což vám na jedné straně geometrii může, ale také nemusí rozhodit. Pro přestavby na mullet Whyte dodává k tomu určenou delší vidličku tlumiče, která rozdíl v průměru zadního kola srovná a geometrie tedy zůstane na tabulkových hodnotách. Až tak moc se nad tím vším u Whytu přemýšlí!

Limity na dosah?

Od teorie hrátek s geometrií zpět k praxi našeho společného řádění, kdy se mi vybavilo pár situací, v nichž jsem zkoušel limity své a také limity tohoto kola. K těm svým jsem neměl často daleko, limity kola jsem mohl spatřit možná tak z vrtulníku!!! Každopádně jsem si při dvou jízdách záměrně vybral ke zdolání pár ostřejších a hlavně prudších míst, která nejezdím rozhodně pokaždé, a pak jsem jen žasl, jak snadno jsme je společně pokořili!

Člověk si jen dopředu rozmyslí co, jak a jakou stopou pojede, ve správný moment pustí brzdy a za chviličku je dole a říká si, jaká to byla vlastně pohoda. Do výrazně prudších věcí bych už se dobrovolně pouštět nechtěl, hlava by mě nejspíš nepustila, Whyte G-180 by si ale klidně dal říct!

Dostat jsem se chtěl ale k jiné otázce, k otázce odpružení, které mi rovněž dělalo radost. Fajnový byl jeho projev už jen na přejezdech a ve výjezdech, kde kolo jednak krásně reaguje na šlapání a ochotně se posouvá vpřed či nahoru, zároveň si hezky hraje s každým kamínkem, boulí či jinou nerovností. Myšleno tak, že je bez řečí, jemně a plynule vstřebá a vy si prostě jen šlapete a příliš neřešíte, po čem zrovna jedete.

Lineární už z podstaty!

Jednoznačně parádní je projev odpružení také cestou z kopce dolů, kde se zadní čtyřčepové zavěšení Quad-4 nenechá dlouho pobízet a jakmile máte dostatečnou rychlost, tak krásně baští vše, co mu přijde do cesty. Důsledně odladěná by přitom měla být nejen kinematika zadní stavby, ale i vnitřní nastavení tlumiče RockShox Deluxe Selec+ RT, který na mě dělal velice dobrý dojem.

Ruku na srdce, poslední roky je mi bližší Fox Float X2, ale právě zde, u Whytu G-180, jsem měl možnost poznat, že i opticky menší tlumič od konkurenční značky umí ve správné konfiguraci předvádět nadmíru solidní koncert.

Jedno ze specifik tohoto kola, či značky Whyte a jejího přístupu, je možná o něco lineárnější krok, než jsem běžně zvyklý. Ve většině případů, za většiny situací mi to nevadilo, naopak jsem si užíval pocit častějšího využívání velké části kroku, hlubokého zanoření (tlumiče) a bral to jako benefit. Na pár místech, při ostřejších kompresích, ale možná zajel zadek do zdvihu o maličko víc, než by musel.

Tento projev ale vlastně dobře odpovídá filozofii značky Whyte, kdy se obecně preferují spíše lineárnější křivky zadního odpružení, které lze tokeny snadno změnit v progresivní, je-li to přání jezdce. *Dodatek lehce pod čarou – i při původním, spíše lineárnějším projevu, se mi nestalo, že bych si někde cinknul o doraz. Přirozené progrese na konci kroku je i takto dostatek!

RockShox ZEB Select+

Další z prvků odpružení – vidlice RockShox ZEB – mě rovněž velice potěšila. V době, kdy tato modelová řada vznikla a kdy jsem se s ní poprvé seznámil, jsem žil v domnění, že to je skvělá vidlice, jen potřebuje dostat pořádně za uši, aby chodila tak, jak by člověk chtěl. Úplně nejlepší mi zprvu přišla ne elektrokolech!

Avšak po aktuální zkušenosti s Whytem G-180 musím říct, že se buď něco změnilo ve výrobě, že byla tato vidlice dobře zajetá, nebo jsem si prostě zvykl, jelikož jsem na konto její citlivosti a aktivity nemohl říct snad ani slůvko kritiky.

Nebo ano, menší trailové vidlice umí být v lehčím terénu o něco citlivější. Zde jsem měl ale pocit, že se vnímavost, akce, zároveň i stabilita a jistota vedení potkávaly v tom správném průsečíku. Ani jsem si nemusel před každým sjezdem opakovat – „Máš tam ZEB, tak mu věř“ – jelikož jsem Whytu i vidlici důvěřoval prakticky od začátku našeho soužití a čas s ním si maximálně užíval.

Čím těžší terén jsme zakoušeli, tím to celé fungovalo lépe, tím výhody velké vidlice vystupovaly jasněji na denní světlo. Nicméně tuhost, pevnost a tedy i přesné řízení člověk ocení i na lehčích trailech. Ono se vlastně na lepší snadno zvyká, přičemž přechod z Foxu 38 na RockShox ZEB žádným zásadním rozdílem není. Když jsem ale poté sedl na jiné kolo s vidlicí Fox 34, přišlo mi z počátku, že mám vepředu tekoucí bláto a ne vidlici! Až tak umí být moderní velké enduro vidlice návykové!

KOMPONETY

Whyte G-180 RS – závěr

Vlastně se velice rád vracím ve vzpomínkách do doby, kdy jsem testoval Whyte G-170, kolo, kterého jsem se bál, proto jsem ho vytáhl do pořádného terénu, do Krušných hor. Bylo to skvělé rozhodnutí a mám z této akce super zážitky! Tentokrát ale na podobné výlety, po boku G-180, bohužel čas a prostor nebyl, i tak jsem se snažil objet to nejlepší, nejzajímavější a nejtěžší, co mám ve svém dosahu. A nutno říct, že jsme i takto nastřádali dostatečně silné jízdní zážitky!

Budu se možná trochu opakovat, je ale pravdou, že nejsilnějším celkovým dojmem z testování Whyte G-180 je jeho přirozený a nenásilný projev. Stejně tak i jeho velké sebevědomí, kázeň a cílené zaměření na výkon. Jak jsou jiná kola této kategorie mnohdy záměrně nápadnými ukřičenými buřiči, tak je Whyte G-180 poměrně umírněný, na pohled méně výrazný hošík postávající trochu bokem, který se nemusí předem předvádět a za každou cenu natřásat své peří před davem fanynek a pozorovatelů. Rád si počká na svůj moment a pak, bez zbytečných opiček, natrhne ostatním šos!

Neříkám, že je Whyte G-180 kolo nudné, je spíš takové klidné a soustředěné. Jasně, že s ním lze vyšvihnout i různé efektní jezdecké kousky, projíždět zatáčky smykem apod. Je to ale nutné, když víte, že stačí kolo správně naklonit a ono daný oblouk vykrouží tak jistě, přesně a rychle jako málokdo jiný? Líbí se mi, že u Whytu G-180 člověk nemusí moc přemýšlet, že stačí splynout se svým strojem v jeden celek a pak si užívat ničím nerušenou jízdu.

Pohodové, klidné a vyrovnané jsou už jen přejezdy a výjezdy, dolů to pak mnohdy jede samo, jako by toto kolo mělo autopilot od Tesly! Nebo od Mercedesu? Skvělé mi přijde rovněž zjištění, že je možné vzít dobře a do detailu zpracovaný hliníkový rám, kvalitní díly a dostat se na úroveň mnohé konkurence na karbonu! Hmotností, tuhostí, jízdními vlastnostmi obecně. Navíc s výrazně vyšší cenou! Whyte prostě staví svá kola jinak, má svou vlastní cestu a já se mu za to klaním!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Whyte G-180 RS – základní údaje

Cena: 111 990 Kč
Hmotnost: 16,22 kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 180/170 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/35 mm

Více informací: whytebikes.com
České zastoupení: madefortrails.cz

PLUS

• Projev tohoto kola je v mnoha směrech mimořádně vyvážený a přirozený. Hodně příjemný je již posed. I díky němu jsou nezbytné přejezdy a výjezdy „příjemným prostřihem“, nikoliv „nutným zlem“.
• Značně přirozeně působí toto kolo i cestou dolů! Stačí zasunout sedlo, sevřít řídítka a pustit brzdy, pak už jen své kolo přiměřeně naklápět a nechat se jím vést.
• Čím vyšší je rychlost, nebo čím ostřejší je skon, tím působí ovládání Whytu G-180 jistějším a odhodlanějším dojmem. Člověk se tak snadno hecne i na vyhlášené sekce a bez váhání pokoří nejtěžší traily.
• Maximálně vyvážené je rovněž odpružení, které už jen v rámci přesunů působí poslušným a dostatečně efektivním dojmem, přitom je vnímavé a komfortní.
• V rozbitém terénu je odpružení vysoce aktivní a nápomocné, i díky němu máte pocit výrazné jistoty a klidu.
• Kdo by chtěl, může dále snížit úhel hlavy (shape.it), nabízí se též možnost přestavět Whyte G-180 na mullet (MX), aniž by to mělo dopad na geometrii či křivku odpružení (G-180 si lze rovnou pořídit jako mullet).
• Vidlice RockShox ZEB je krásný kus bikové techniky. Stále musím obdivovat její tuhost, ale i velice kultivovaný a akční krok.
• Už jsem to říkal mnohokrát, jsem fanda komponentů SRAM, proto mě potěšilo, že jsem si zde mohl užívat řazení SRAM GX Eagle, ale i brzdy SRAM Code R, navíc s masivními disky 220/200 mm!

MÍNUS

• Není mnoho věcí, které bych mohl tomuto kolu vyčítat. Třeba jen v určitých situacích jsem měl pocit, že je vidlice skoro až moc položená. V lehčím terénu a při menším sklonu je řízení místy lehce toporné. Když ale člověk svému kolu dopřeje terén, pro nějž bylo stvořené, nemůže si stěžovat!
• Na pár místech jsem zaznamenal, že tlumič proběhl zdvihem rychleji, než bych si v danou chvíli přál. Takových situací ale bylo minimum, navíc přidat tlumiči na progresy lze poměrně snadno díky tokenům.