Lapierre XR 7.9 – Dlouhý a položený… XC full! (test)

Řada sportovních fullů Lapierre z rodiny XR měla, až doposud, ve zvyku šokovat svět neotřelým, ba i dosti radikálním vzhledem. První generace „prostřelenou“ sedlovou trubkou, druhá „tlumičem v kleci“ a ta současná, třetí? Ta se zdá být relativně umírněná, přitom ale dokáže zaujmout řadou zajímavých detailů. Šok ale může způsobit pohled do tabulky geometrie!

Poslední provedení sportovní řady Lapierre XR se sice chlubí zajímavými a výraznými laky, z hlediska konstrukce ale nepřichází s ničím radikálním. Víceméně klasické čtyřčepové zadní zavěšení, pouze jeden z čepů je nahrazen pružností horních vzpěr, tlumič sedí v uhlazeném „domečku“ pod horní trubkou a drobné pomocné raménko najdeme na sedlové trubce. Podobný koncept či řešení lze zahlédnout na nejednom současném XC fullu.

Až na druhý pohled…

To vskutku zajímavé si Lapierre tentokrát nechává pro pozornější pozorovatele, kteří půjdou více po jednotlivých detailech. Například maximálně robustní zadní vidlice, výrazně bočně rozšířené nohy horních vzpěr, neviditelné čepy v místě spojení zadní stavby a vidličky tlumiče, respektive horního raménka.

Zajímavé jsou rovněž jemné křivky celého rámu, vnitřní vedení kabeláže s netradičně umístěnými vstupy, nebo zcela nový rám jako takový vyráběný technikou UD SDI využívající vlákna Torayca a až 300 samostatných dílů karbonu. Je toho mnoho, co bychom zde mohli obdivovat, když o tom člověk ví!

Než se ale dostaneme k samotnému kolu, které si chceme dnes blíže představit, doplňme ještě informaci, že je řada Lapierre XR aktuálně rozšířena ještě o sesterské maratonské stroje Lapierre XRM. Zatímco standardní Lapierre XR nabízí 100 mm zdvihu nad oběma koly, XRM poskytuje 120 mm kroku vepředu a 110 mm vzadu, zároveň i maličko odlišnou geometrii a trochu jiné vybavení odpovídající jinému zaměření.

Zahleď se na hlavu!

Abych nevynechal téma, které jsem nakousl hned v úvodu… Abych vás zbytečně nenapínal až do konce! Konstruktéři z Lapierre se totiž rozhodli, že vzhled možná nechají relativně konvenční a „radikální kroky“ naopak soustředí do oblasti geometrie! Nevěříte? Kolik znáte XC kol, která by měla úhel hlavy 66,5°? Respektive rovných 66° u varianty XRM?

Takový Cannondale Scalpel SE (se 120 mm vidlicí) má hlavu 67°! Naopak o něco radikálnější je třeba Whyte S-120 (hlava 65,6°, zdvihy 120 mm), ale to je trochu jinak pojaté a zaměřené kolo. Nejde o ryzí XC raketu. Mezi klasickými XC štikami je 66,5° při 100 mm zdvihu vážně dost výjimečná hodnota! Nebo se snad pletu?

XC jak se sluší a patří!

Když už jsme otevřeli téma geometrie. V materiálech Lapierre je zmíněno, že se geometrie nové generace řady XR / XRM inspirovala trendy „down country“, respektive, že geometrie částečně čerpala i ze světa endura. Proto takto volný úhel hlavy, ale proto také poměrně dlouhý rám. Reach je zde 465 mm u vel. L, rozvor 1184 mm. Naopak relativně krátkou se tvůrci snažili zachovat zadní stavbu (435 mm). Co to vše znamená v praxi?

Začněme tradičně posedem, nebo možná ještě dříve konstatováním, že jsem měl na test stroj velikosti L. Takže na moje poměry spíš trochu větší. Velké se přitom toto kolo zdálo být již od první zkušenosti, od prvních metrů v sedle. Víceméně v dobrém slova smyslu, přesto velké, dlouhé a položené!

Už jen při hledání vhodné pozice za řídítky jsem musel chvíli laborovat, než jsem našel přijatelný kompromis. Představec otočený směrem dolů jsem… Ani nezkoušel! Rovnou jsem jej otočil nahoru! I tak, v nejnižší poloze nejblíže hlavě, jsem měl pocit, že jsem až moc natažený, až moc skloněný. Pomohl jsem si tedy jednou podložkou (5 mm) a pak už to takto nechal.

Vyhlášené výjezdy (skoro) bez námahy

Ač se tedy geometrie snažila inspirovat endurem, či trendem down-country, posed je čistě cross-country! Lapierre XR 7.9, zejména takto při velikosti L a mojí postavě, není vskutku žádný drobeček. Člověk si na ten výrazně sportovní posed sice za chvíli zvykne, ale stejně… Stejně se mi stávalo, častěji než kdy jindy, že jsem si na rovinách potřeboval ulevit, pustil řídítka a vzpřímil se na sedle.

Na druhou stranu, z hlediska polohy při šlapání, nebo třeba rozložení těžiště ve strmých výjezdech, bylo takovéto uspořádání rozhodně přínosné. Díky více zalehnuté pozici se lépe zabírá do pedálů a váš pocit rychlosti, či efektivity jednoznačně roste. Dle údajů ze Stravy zjevně roste i rychlost faktická.

Možná si vzpomenete, že jsem nedávno testoval pevný karbonový Pells Duke, u nějž jsem zmiňoval, že je to skvělý vrchař, jen vyžaduje trochu práce s těžištěm. Nikoliv však Lapierre XR 7.9! V jeho sedle jsem měl pocit, že se nemusím ani moc snažit, že stačí jen šlapat a volit vhodnou stopu a ono to na vrchol vyjede skoro samo! Tak krásně klidný, jistý a stabilní je tento bike. Nezvedá se ani v nejprudších výjezdových sekcích. Klobouk dolů!

S laktátem až v uších

Přesunout se zvolna můžeme k výkonnosti, které si v sedle Lapierre XR 7.9 užijete víc než dost. Možná jsem byl jen líný a moc často se mi nechtělo zvedat se ze sedla a dupat ve stoje, k čemuž se jinak hodilo sdružené ovládání tlumiče a vidlice. Mnohem častěji jsem to pálil naplno příjemně usazený (zalehnutý) v sedle.

Možná je to z části vidlicí Fox 32 SC, ale i jinými prvky, kvůli čemu jsem neměl pocit, že bych se musel nutně vyžívat ve spurtech a jiných silových akcích. Že bych musel každou chvíli vstávat a opírat se do toho na 110 %! Možná jen nejsem ten typ jezdce. Každopádně ve chvílích, kdy jsem si držel přísně sportovní pozici v sedle a systematicky roztáčel nohy… To byla jízda!

Někdy mě až štvalo, že mě Lapierre XR nenechal na chvíli odpočinout. Jakmile člověk jen maličko více zabral, začalo toto kolo tak krásně a návykově zrychlovat, že se s tím jen těžko přestávalo. Mnoho výjezdů jsem tak dokončil slušně zadýchaný a s tepy v astrální výši, protože pouhé „vození se“ nepřipadalo v úvahu. Krásně tuhý rám, poslušné odpružení, vícekrát zmiňovaný posed! Jo XR má rádo, když vám laktát stříká ušima!

Akční i umírněné

Poměrně zajímavé a všestranně schopné mi připadalo také odpružení. Trochu jsem se šklíbil nad hubenou vidlicí Fox 32 SC (nemám ji moc v lásce), naopak jsem se usmíval nad klasickým velkým tlumičem Fox Float DPS (210×50 mm). Na vidlici jsem si postupem času docela zvykl, i když… K ní se ještě dostaneme. Hodně se mi líbil projev zadní partie, ale vlastně i celku, když se to tak vezme.

Rozhodně příjemné bylo, že se zadní stavba nehoupe, ani nežvýká, když usilovně a systematicky šlapete. Párkrát jsem sice sáhl na dálkové ovládání (přepínání třech režimů tlumiče a vidlice), v drtivé většině případů to ale, díky ušlechtilé zadní stavbě, nebylo nutné. Zadní partie zkrátka byla krásně tuhá, zároveň i dostatečně klidná. Neobtěžovala. Nad to vše se mi líbilo, že bylo odpružení stále krásně vnímavé a akční.

Samozřejmě, bavíme se o kole se zdvihem 100 mm, které není jako prachová peřina, i když někdy vlastně ano. Drobné nerovnosti a výmoly, kamínky ve výjezdech atd. To vše hravě zvládá, přitom nepolevuje ve výkonu. V těžším terénu je odpružení solidně aktivní a kapacitně dostačující tomu, co byste od stroje této třídy čekali. Také progresivita na konci kroku je příkladně vyladěná, proto si není na co stěžovat, není se čeho bát a můžete se srdnatě pustit i do značně rozbitých sekcí!

Fox 32 SC – Kamarádi (ne)budeme?

Co se mi nelíbí na vidlicích Fox 32 SC? Už jen jejich vzhled. Tedy fakt, nakolik jsou úzké, drobounké a měkké již od pohledu. Nepřijde vám? Oni i závodníci SP dnes často raději nasazují model Fox 34 SC, který je jen o trochu těžší, ale o poznání tužší. V tomto případě jsem s tím ale neměl zase takový problém jako jindy.

Co mě možná trochu trápilo bylo hledání optimálního tlaku. Je-li maličko vyšší, než doporučuje tabulka, je vidlice docela klidná, není třeba ji často zamykat, působí vyrovnaně. Částečně tím ale trpí její vnímavost a o něco málo se zkracuje aktivně využitelný krok. Pokud ji fouknete víceméně dle doporučení, bude rozhodně aktivnější a vnímavější, podobně pohodlná jako zadní stavba.

V tomto režimu se ale občas rozhoupala při intenzivnějším „bušení do pedálů“, proto jsem měl častěji tendence sahat po páčce ovládání a přepínal ji do středního útlumového módu. Tím se bohužel ale přiškrtil i chod tlumiče. Otázka tedy zní, jestli si případně pohrát s tokeny, nějaký sem přidat a vidlici na kraji zdvihu lehce stabilizovat, nebo si užívat akčnější projev a častěji aktivovat kompresní tlumení? Záleží, co komu více sedne.

Já si ve výsledku zvykl na aktivnější mód, většinu času jezdil v sedle a jen občas cvaknul střední útlum. Třeba když jsem si chtěl více máknout. Případně jsem obě jednotky rychlým pohybem palce zavřel a konečně se zvedl ze sedla!

Návrat na začátek – jak funguje XC geo a 66,5°?

Poněkud jsem se nechal unést dalšími postřehy a tématy, až jsem skoro zapomněl na popis ovládání, který do nemalé míry ovlivňuje nezvyklý úhel hlavy, delší rám atd. Předně musím říct, že čísla z tabulky geometrie nejspíš nebudou vymyšlená. Stačí se rozjet, udělat pár manévrů a dojde vám, že je zde skutečně „něco“ jinak! Naplno to ale člověk pochopí až v reálném terénu, nejlépe na pěšinách, které dobře zná.

Já si tak poměrně brzy uvědomil, že je řízení Lapierre XR 7.9 jiné, výrazně klidnější a vlastně i pomalejší, než co jsem kdy u XC kol zažil. Takovýto přístup není vůbec špatný, líbilo se mi to, jen to chtělo zvyk. Respektive i po vícero dnech a vícero desítkách kilometrů v sedle jsem se občas divil, že se do té či oné zatáčky sotva vejdu!

Řízení Lapierre XR je totiž skutečně hodně klidné a vyrovnané. Člověk musí začít zatáčet o trochu (o dost) dřív, víc na to myslet. Alespoň ze začátku. Po čase se ale z přenášení váhy a ovládání kola náklonem stane příjemný kolorit. Zejména v rychlosti a v tempu. V malých rychlostech a na místech, kde se musíte otočit na pětníku, vás to i tak možná někdy vyvede z konceptu.

Logicky se ale více počítá s tím, že poletíte „kudlu“ někde na závodní trati, nebo při tréninku a danou geometrii tedy naplno oceníte, než že byste jeli „tužku“ a v minimální rychlosti se proplétali po zarostlé klikaté pěšince vedoucí podél vody, kudy chodí maximálně rybáři.

Jak moc by pomohl teleskop?

Zajímavý je také projev takto postaveného řízení v prudších sjezdových sekcích, kde si člověk najednou výrazně více věří. Respektive ony se zde míchaly dva protichůdné faktory. Jednak jistota a stabilita řízení, které za mě mají velké plus, jednak delší rám a nízký úchop. Kvůli nim jsem si ve strmějších sekcích přehnaně jistý nebyl. Své udělá i konstrukčně měkčí vidlice Fox 32 SC, že na ni stále narážím.

Osobně by mě dost zajímalo, co vše a jak moc bych si dovolil a užil, pokud by Lapierre XR byl vybaven teleskopickou sedlovkou? Ideálně i pevnější vidlicí! Potenciál jsem v něm viděl veliký! Sakra, to by chtělo prověřit? Nebo třeba na modelu Lapierre XRM (ideálně v Mku), který má 120 mm vidlici, 66° hlavu a také teleskop!!!

KOMPONENTY

Lapierre XR 7.9 – závěr

Dříve, než jsem se k tomuto kolu dostal, nastudoval jsem si pár údajů, z nichž mě nejvíce zaujala poměrně radikální geometrie s mnohokrát probíraným volným úhlem hlavy. Čekal jsem hodně specifický projev a vlastně jsem jej také našel, jen se k němu přidaly i další vlivy.

Čistě dle z kontextu vytržených čísel by se mohlo zdát, že bude Lapierre XR výrazný zastánce moderní down-country školy. On jím je, i není. Spojuje v sobě totiž jak prvky klasického cross-country, tak i moderního down-country. Z jednoho si bere delší a více položený posed, ale i vysokou efektivitu a výkonnost, což se na závodních tratích jistě hodí. Z druhého pak čerpá specifika ovládání, které moderní, technicky náročné XC okruhy, také dokáží naplno zužitkovat.

Ve výsledku tedy máte v rukou kolo, které je lehké, rychlé a výkonné, zároveň kolo, které se mnohdy bojí méně než jeho jezdec. Mně by třeba dost pomohl teleskop, i tak jsem si ale v sedle nového Lapierre XR 7.9 dopřál pár technických sekcí a jen žasl, s jakým klidem jsem je zdolal.

Abych nezapomněl! Dost se mi také líbila lehkost a přiměřeně veselá povaha tohoto kola. Neměl jsem pocit, že bych zde musel pouze bušit do pedálů. Když se někde objevila boule či hrana, nebyl problém poskočit si, přizvednout předek, vymyslet nějakou „legrácku pro diváky“. Naopak jsem měl pocit, že si to Lapierre XR užívá společně se mnou.

Za mě je tedy Lapierre XR nové generace kolem, které rozhodně nezapomíná na své závodní kořeny, přitom ale přináší hravost, jistotu a odhodlání, jaké zde snad ještě nebyly! Alespoň u této konkrétní modelové řady.

Text a foto: Štěpán Hájíček

Lapierre XR 7.9 – základní údaje

Cena: 122 990 Kč
Hmotnost: 11,85 kg (vel. L, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 100/100 mm
Kokpit (řídítka/představec): 740/70 mm

Více informací: www.lapierre-bike.cz / www.lapierrebikes.com

PLUS

• Odpustíte mi, když zase jednou vyzdvihnu krásný rám – tvar, zpracování, detaily a také jeho perleťový lak!
• Už jen vzhledem vzbuzuje toto kolo značnou důvěru, třeba maximálně silné nohy zadní vidlice prostě musí být mimořádně tuhé a také že jsou!
• Rovněž dle praktických zkušeností je rám krásně pevný, efektivní a výkonný
• Líbilo se mi odpružení, které je efektivní, přitom dokáže být více než solidně vnímavé a přiměřeně akční
• Sportovně zaměření jezdci ocení delší a více položený posed, který nahrává výkonnostnímu pojetí jízdy
• Výrazná a osobitá geometrie! Řízení kola je hodně klidné, jisté a stabilní.
• Ovládání je potřeba řešit více naklápěním celého kola, méně řídítky, člověk si ale rád a rychle zvykne
• Obecně se moc nevyžívám v dálkovém ovládání tlumení, zde ale sdružené řešení kontrolující tlumič i vidlici přišlo nejedou vhod!
• Po delším čase zase kolo s řazením SRAM – krása!
• Pláště Maxxis Recon Race (29×2,35“) – jsou sympaticky objemné, komfortní a za suchého počasí, kdy jsem kolo zkoušel, dobře jely a spolehlivě držely
• Lákavě působí také sesterská řada Lapierre XRM se zdvihy 120/110 mm a lehce odlišnou, na maratony zaměřenou výbavou

MÍNUS

• Pro méně vyhraněné jezdce bude posed možná až moc dlouhý. Není to univerzální XC stroj, ale jasně zaměřený závodní speciál
• Osobně mi zde dost chyběl teleskop, s ním by se dala, zejména dosti specifická geometrie, využít o mnoho lépe
• Nemám příliš v lásce hubenou vidlici Fox 32 SC. Dost se kroutí a částečně ubírá z kvalit a jistoty jinak skvělého řízení. S vidlicí Fox 34 SC by si člověk jistě dovolil víc!