Sezóna EWS 2021 zakončena „doma“ ve Skotsku (report Milan Myšík)

Devátý a poslední závod letošní sezóny EWS se odehrál první říjnový víkend ve skotském údolí Tweed Valley, přesně tam, kde je EWS doma a odkud organizátoři tohoto světového seriálu pocházejí. Tweed Valley leží hodinu autem jižně od Edinburghu a kousek od hranic Skotska a Anglie.

Text: Milan Myšík / Foto: Boris Beyer

Oblast Tweed Valley je proseta několika sty traily, „husto“ je zejména poblíž města Innerleithen. Zde se právě konalo poslední kolo letošního seriálu EWS využívající síť až nespočtu trailů, obecně spíše náročnějšího charakteru.

Zdejší krajina nabízí primárně dva kopce, vysoké cca 300-400 metrů, skrz na skrz protkané traily. Upřímně, po vyčerpávajícím závodě v Itálii se mi do Skotska příliš nechtělo, ač zdejší prostředí k návštěvě s kolem vysloveně vábí! Jenže… Z italského sluníčka zpět do zimy a drsného podzimu Skotské vysočiny?!

Není cesty zpět!

Každopádně přihláška byla podaná a startovné zaplacené, proto nebylo cesty zpět! Celý týden se zde střídala všechna čtyři roční období, i když k létu to mělo docela daleko. Zatímco jsem si zvykal na místní specifický a hodně kluzký povrch, tak jsem šel ve čtvrtek omrknout závod eBiků, který jsem si předtím osobně zkusil v Itálii!  

I zde to byl totální hardcore, přičemž na startovce přibylo další velké jméno MTB scény – Sam Hill. Navrch k tomu i domácí mistr světa ve sjezdu 2020 – Reece Wilson. Byli to právě oni dva, kteří diktovali tempo, hlavně ve sjezdových RZ. Poté, co se Reece rozsekal a odstoupil, Sam Hill začal stahovat čelo závodů, protože když se jely Power stage, dostával celkem naloženo! Nakonec vybojoval 3. místo, což pro něj bylo velkým překvapením. Závod i celý seriál ovládla jiná legenda – Nico Vouilloz. 🤘🏻

Trénink

Najíždění všech 5 RZ se neslo v tom správném enduro duchu, jelikož se vše jelo za své! To se mi líbilo a bylo to zároveň nejspravedlivější řešení, jaké jsem letos na světových závodech zažil. Zkrátka žádné shuttly ani jiná pomoc. Každý hezky podle toho, jak má natrénováno!

Traily samotné mě hodně bavily, ježdění fakt na top úrovni a já si to užíval a těšil jsem se na závod. 👍🏻

V sobotu byla na programu Pro Stage, kterou reprezentoval „double black diamond trail“ a čisté DH. Na startovní listině se přitom ukázalo hned několik výborných britských sjezdařů jako Walker, Kerr, Bryton, Beaumont, Jones, Buchanan, Dale a spousta dalších… Britů tady bylo fakt hodně a měli to nalítaný opravdu skvěle! Sobotní Pro Stage se odjela za celodenního lijáku a v těžké zimě! Kdo měl roll offy, ten měl velkou výhodu.

Mně se zde jelo celkem dobře, moc jsem sice neviděl a udělal jsem jednu chybu v závěru, ale jinak fajn. Bohužel moje „tempo jistoty“ zdaleka na nejrychlejší časy nestačilo a já uzavíral osmou desítku… Naštěstí rozestupy byly velice těsné a ztráta nebyla příliš velká.

ZÁVOD

V neděli naštěstí nepršelo, nás přitom čekalo 40 km a 1800 metrů převýšení v rámci pěti RZ. Tratě byly přitom o to těžší, že se v sobotu jela kategorie EWS100, tedy hobbci, kterých nebylo málo a mokrý terén se pod jejich koly rychle měnil!

Ve výsledku z toho bylo „ortodoxní oraniště“, zejména druhá stage byla nanejvýš chutná! Na druhé straně se zdejším lesem hnala neuvěřitelná atmosféra, kterou skotský dav fanoušků dopřával každému jezdci. Já jsem přitom, v této v nedělní první, celkově tedy ve druhé RZ, hned několikrát zaváhal, ale dokončil jsem bez pádu a s relativně dobrým pocitem.

Ještě o kus lépe se mi jela třetí stage NY-NY, která byla fakt rychlá i na mokru! Naštěstí v ní už nebylo tolik bláta a fakt se to zde dalo solit. Pocitově opět super! Každopádně když pak v neděli vylezlo sluníčko a začalo se opírat do převážně otevřené krajiny, tak tratě postupně zpomalily, jelikož bahno začalo tuhnout a solidně se lepit.

Následující „čtyřka“ byla také dobrá, ani tady jsem výrazně nechyboval a zajel dobrou stage. Zato transfer na RZ 5 byl solidní očistec! Hodinu jsme tlačili kola do brutálního kopce!!! Navíc hned vedle vedla další stage, takže si asi představíte, nakolik prudké to zhruba mohlo být.

Pátá stage byla nejdelší a ačkoliv byla až na lehce vzdálenějším kopci, charakter byl opět velmi podobný erzetám již dříve odjetým. Z RZ5 jsem už tak dobrý pocit neměl, jelikož jsem hned dvakrát vyletěl mimo trať! 😱

Poslední RZ6 byla opět Pro Stage, takže čisté DH. Snažil jsem se jet co se jen dalo, přeci to byla poslední závodní RZ této sezóny!!! Ale prostě mi to zde moc nevyšlo. V žádné RZ jsem neuletěl do TOP 40, škoda!

Celkově jsem skončil až na 69. místě a těžko jsem hledal příčiny takového výsledku v tomto velice specifickém závodě. Nicméně bylo fajn zakončit sezónu právě tady, kde byla fantastická atmosféra a kde byly tisícovky nadšených diváků. Tak snad příští rok bude za mě ve Skotsku lepší 🤞🏻

EWS 2022 zde startuje 4.6. 2022

Text: Milan Myšík / Foto: Boris Beyer

Původní report na webu: milanmysik.com