Milan Čižinský – Santa Cruz Hightower | Bike & Ride Check
Na návštěvě u Milana Čižinského v Mladé Boleslavi jsem byl letos vlastně již podruhé. Poprvé to bylo koncem ledna, tehdy jsme se domluvili, že se koukneme na jeho závodní speciál Santa Cruz Megatower CC, nyní mě pozval, abych si prohlédl a také krátce projel jeho druhý stroj – Santa Cruz Hightower CC!
Dnešní představení druhého Milanova kola se tak ponese v trochu jiném duchu, dopředu bych vás ale radši upozornil, abyste nečekali nějaké zásadní a hluboké analýzy, jelikož jsem měl na projetí tohoto Milanova kola jen pár hodin.
Každopádně svezení to bylo rozhodně příjemné, stihli jsme objet pár trailů, které má Milan na „kopci za barákem“, pokecat, udělat něco málo fotek a pak jsme vyrazili dál každý za svými povinnostmi. Milan se třeba pomalu chystal na další výlet na, zatím nezrušené, evropské zastávky letošního dosti osekaného kalendáře podniků EWS.
Milanův Hightower CC – raketa pro KOMy i MČR!
Jak už minimálně jednou zaznělo, na většinu závodů používá Milan stroj hrubšího zrna – Santa Cruz Megatower CC. Primárně proto, že na závodech EWS, které ho lákají ze všeho nejvíc, by to s něčím méně radikálním bylo dost náročné, ne-li nemožné objet! Ne vždy se ale jezdí a trénuje na tratích s parametry EWS, proto se Milanovi hodí i druhé, univerzálnější kolo s menšími zdvihy, kterým je právě Santa Cruz Hightower CC (150/140 mm, 29“).
*SC Megatower – 160/160 mm, 29“
Milan přitom o svém „věžáku“, jak by se dal název tohoto modelu počeštit, hovoří jako o XC kole! Nebo minimálně jako o stroji, který si bere, když jede na vyjížďku s cross-country chrty, případně když má chuť na silový trénink a snahu zlepšit své časy na vybraných výjezdových segmentech, neřkuli rovnou na sbírání nových, či vylepšování starších KOMů na Stravě…
Krom toho si ale právě Hightower vybral jako svého parťáka pro Mistrovství ČR v Enduru, které se letos jelo v areálu Klíny v Krušných horách.
*Jen tak pro ilustraci a porovnání, Milanův jmenovec a kamarád – Milan Myšík – zvolil pro letošní MČR také „lehkou variantu“, když pro závody naladil Norco Optic (140/125 mm, 29“) namísto svého tradičního závoďáku Norco Sight (160/150 mm, 29“). Reportáž Milan Myšík MČR Enduro 2020
Předletová příprava
Se záměrem vyzkoušet si zlehka Milanův Hightower jsme se sešli jedno ráno u něj doma, kde jsem dostal do ruky zmíněné kolo, ať si jej poladím podle sebe a můžeme vyrazit. Individuálních úprav jsem vlastně nedělal vysloveně moc, ale na pár věcí jsem sáhnout musel, aby to celé fungovalo tak, jak jsem zvyklý a „jak to mám rád“.
Primárně jsem si tedy nastavil odpružení, konkrétně lehce zvýšil tlaky u vidlice a tlumiče, povolil kompresní útlum, doladil odskok a hotovo. Logicky jsem si upravil výšku posedu pro svoji postavu, zkontroloval tlaky v pneu, nahodil vlastní volné pedály a mohli jsme vyrážet.
Později v lese jsem se neudržel a podlehl svojí „osobní úchylce“ a přes vnitřní přemlouvání sebe sama jsem nakonec povolil představec a posunul jej až dolů k hlavě a tím tak vytvořil zase jednou slušný komínek! Já si ale prostě nemůžu pomoct, mně ten nižší úchop vyhovuje!!!
Co je asi také potřeba zmínit je fakt, že je Milanův Santa Cruz Hightower CC velikosti M, tedy záměrně menší, jelikož, jak Milan sám říkal: „Všechna kola mám hrozně dlouhá, tak jsem si chtěl postavit jedno kratší, hravější.“
Přesun na kopec
Díky zvolené velikosti „M“ se Milan perfektně trefil do mého stylu, nebo chcete-li do mojí osobní preference, kdy mě sice mnohé tabulky pasují na Lka, já ale radši vozím menší rámy, neb jsem na ně jednoduše zvyklý. Proto mi ani tento Santa Cruz Hightower CC nedělal nejmenší potíže. Nad posedem jsem vlastně ani moc nespekuloval, možná bych si dokázal představit kombinaci ještě o něco širších řídítek (Milan vozí 780 mm) a kratšího představce, ale to už si poněkud vymýšlím!
Jiná věc, co mě hned zkraje zaujala či zarazila, byl efekt oválného převodníku, který jsem nejvíc cítil na rovině při lehkém šlapání. Během pár minut jsem ale na „toto vylepšení“ dočista zapomněl a šlapal tak, jak jsem zvyklý. Alespoň jsem si to myslel. Pravdou přitom je, že Milanův „věžák“, postavený aktuálně v trochu sportovnějším duchu, moc hezky jede.
Na rovině sviští jako nic a když jsme se konečně dostali pod kopec, začal jistě a ochotně nabírat výšku. Milan se mě třeba ptal, „jestli jsem si to zamknul“ a já jen zakroutil hlavou a dodal, že kola nezamykám, pokud vysloveně nemusím. A zde to nutné rozhodně nebylo. Lehký rám, lehoučká a krásně pevná kola Industry Nine TR280 s karbonovými ráfky a poměrně poslušný systém VPP si byly navzájem oporou a během chvilky jsme tak byli poprvé na vrcholu a těšili se na úvodní trail.
Milanovo traildorádo
Milanovy traily v okolí Mladé Boleslavi nejsou nijak dramaticky náročné, na to je zde malý kopec, málo kamení atd. Nejsou ale rozhodně zadarmo, alespoň ne všechny úseky.
Člověk se prostě musí trochu snažit a musí neustále pracovat s kolem, jelikož se to tady v jednom kuse kroutí… Když ne zrovna doleva a doprava, tak nahoru a dolů, nejednou se přitom obě roviny kroucení prolnou do slušného lesního tobogánu! Hezké a zábavné!
V sedle Hightoweru jsem se přitom nemusel nikterak omezovat. Na prvním trailu jsem si ho trochu osahal a při dalším spouštění se z kopce jsem už docela slušně pouštěl brzdy a otvíral pusu do širokého rohlíku.
S koly Santa Cruz jsem měl svoje historické zkušenosti, pravdou ale je, že toto byla první příležitost osobního setkání a praktického svezení od doby, co Santa Cruz začal používat zavěšení označené „Low VPP“, tedy s „prázdným“ horním vahadlem a tlumičem posazeným jen kousek nad středem. O funkci tohoto řešení jsem slyšel mnohé, ale osobní zkušenost je osobní zkušenost!
Zaplout, ale neutonout!
Jak bych tedy zhodnotil funkci odpružení při tomto letmém seznámení a prvotní zkušenosti? Pokud bych měl být stručný, pak by stačil jeden palec nahoru! Jak už jsem zmínil, ve výjezdech jsem neměl nejmenší problém s tím, že by zadní stavba zbytečně požírala energii šlapání, ostatně vysokou efektivitou bylo původní VPP široce vyhlášené.
Cestou dolů jsem se pak setkal s pocitem krásně aktivního kroku, který budil dojem, že by mohl být třeba i o něco hlubší, než o čem se píše v tabulkách. Neberte mě prosím za slovo, přeci jen to byla pouze krátká společná zkušenost, ale i tak jsem byl nadšený, jak to vzadu chodí. Neměl jsem sice možnost prověřit kvalitu odpružení na vysloveně rozbitém trailu, každopádně schopnost zvládání a pohlcování boulí, dopadů či menších skoků byla rozhodně parádní.
Docela by mě zajímalo, jak by to celé fungovalo na místech, kde je trail rozsekaný a plný kořenů či kamenů? Minimálně z toho, co jsem při této příležitosti zkusil, si myslím, že to bude makat krásně aktivně!
Kolik toho potřebuješ (chceš) vědět?
Co se mi na projevu Santa Cruzu Hightower rovněž líbí, je skutečnost, že neustále vnímáte reakce zadní stavby – víte, kdy jde do zdvihu a kdy je naopak stabilní. Tohle přitom není samozřejmost. Některé systémy se projevují tak, že o jejich funkci skoro nevíte (obvykle záměrně*), jen dole pod kopcem kouknete na gumičku na tlumiči a třeba až pak vám dojde, co všechno vaše kolo cestou dolů požralo!
*Takto se nejčastěji projevují stroje se systémem DW-link.
Neříkám, že je jedna cesta špatná a druhá chybná, spíš si myslím, že v tomto směru hodně záleží na preferencích jezdce. Každopádně, po této krátké zkušenosti, si Santa Cruz a jeho „nízké VPP“ osobně řadím do skupiny kol a systémů, které jezdce informují o svojí aktivitě rozhodně více než méně.
Hravý, přitom přikrčený
K odpružení bych snad dodal ještě tolik, že zadní stavba osazená tlumičem RockShox Super Deluxe Ultimate si vlastně velice hezky rozuměla s vidlicí Fox 36 náležící do vrcholné řady Factory, která chodila také moc hezky! Tedy příjemně citlivě, aktivně a dostatečně stabilně ke konci kroku.
Téma, kterého bych se ale rád ještě dotkl, je geometrie a ovládání, kdy Milan primárně používá nastavení více položené – LOW (hlava 65,2°), aby bylo jeho kolo více „zalehnuté“ a připravené pro ostřejší nasazení. Pro porovnání v pozici HIGH je úhel hlavy 65,5°. Další údaje si už dohledejte v tabulce geometrie na webu santacruzbicycles.com/../hightower.
Nechme ale čísla čísly a pojďme si říct, jak to funguje v terénu, který jsem zkusil. Na přejezdu byl Hightower poměrně klidný a hezky stabilní, ve výjezdu se ani při nižší pozici nezvedal a na lehčích úsecích se poměrně ochotně smýkal skrz často dost utažené zatáčky. K obratnosti mu přitom dozajista pomáhala také lehoučká a krásně pevná kola Industry Nine TR280 s výrazným barevným výpletem.
Cestou dolů působil Santa Cruz Hightower CC takovým příjemně zalehlým dojmem. Jakoby si záměrně „kecnul na bobek“, přikrčil se, vystrčil lokty a s jistotou sobě vlastní se klouzal kolmými svahy dolů. Při vyšší rychlosti to pak chtělo vydat poměrně jasný a rázný příkaz ke změně směru jízdy, tedy vzít sebevědomě za řídítka a pak si zase užít jistotu v náklonu a krásně vykrojený oblouk.
Tak zase někdy u Milana!
Nadšení a příjemný pocit si tak po této krátké zkušenosti odnáším jak z funkce odpružení, tak i z projevu řízení, které není zbytečně vyhraněné a extrémní, je ale příjemně jisté a bez diskusí funkční. Škoda, že nebylo více prostoru nebo podmínky pro to prověřit tento stroj v trochu jiném a náročnějším terénu, i když co není, může být.
Každopádně díky, Milane, alespoň za tuto zkušenost, hned jsem zase o trochu chytřejší a můj „duševní archiv“ zkušeností s různými koly, značkami a systémy je hnedle o jednu položku bohatší. Tak zase příště něco vymyslíme!
Text: Štěpán Hájíček / foto: autor, Milan Čižinský
