Cannondale Habit Neo | NEOtřelá zábava nahoru i dolů!

Není až tak dávno, kdy jsem nad elektromotory Bosch ohrnoval nos… Pak ale přišla nová, v pořadí 4. generace, a vše se změnilo, otočilo o 180°! Nyní se na eBiky s tímto systémem těším, a když se navíc tento pohon implementuje do kola, které mě obrovsky bavilo již předtím, nemohou být očekávání vyšší!

Zkušenost sice říká, že je lepší nepropadat přehnaným představám a nesnažit se malovat si vzdušné zámky, jelikož střet s realitou je pak obvykle o to tvrdší, ale ono to také nemusí platit vždy a všude. Minimálně v případě spojení platformy Cannondale Habit a pohonu Bosch Performance CX (2020) byla moje očekávání de facto naplněna. To bych ale zase jednou předbíhal událostem…

Pravda je, že jsem si Cannondale Habit Neo, jak se tato elektrifikovaná verze nazývá, vyzkoušel již v létě 2019, v rámci prezentací společnosti Aspire Sports, konané v blízkosti Sečské přehrady. Toho času skoro bez vody. Tehdy jsem si užíval hlavně celkové vlastnosti Habitu Neo a postupně se seznamoval s novým motorem a novou platformou Cannondalu.

Až později na jiném kole (Whyte E-150) a následně v domácím prostředí na Habitu Neo jsem mohl plně prověřit co toto kolo s novým motorem od Bosche a s velkým akumulátorem (625 Wh) umí a zvládne. K dispozici na hraní jsem jej měl přitom docela dlouho, takže jsme si oba dali hezky do těla a užili si společný čas do takové míry, že jsem pak mnohdy necítil ruce a vlastně ani nohy…

Ten správný Habit, jen s baterkou navíc!

Jak jsem již zmiňoval v úvodu a občas to připomínám i na jiných místech, poslední generace modelové řady Cannondale Habit mě obrovsky baví. Na to, že tento stroj vysloveně nepřekypuje zdvihem (140/130 mm – P/Z), toho v terénu dokáže vážně hodně. Dáno je to jednak perfektně navrženou geometrií, jednak výtečně odladěným odpružením.

Habit Neo přitom z tohoto receptu rozhodně nikam neodbíhá, naopak se jej snaží držet jako klíště, což je jedině dobře. Pravda, jisté změny zde najdeme, zejména v rovině geometrie, kde je u Habitu Neo použit maličko strmější úhel hlavy (66,5° / 66° klasický Habit), o něco méně položený je i sedlový úhel (také rozdíl 0,5°), a tak by se asi dalo pokračovat s jednou hodnotou za druhou.

Vše se zdá ale logické a především v praxi maximálně funkční s tím, že tvůrci Habitu Neo vzali základ klasické „nemotorové“ verze a tu jen lehce upravili, aby jí byl její projev co nejpodobnější, což se do značné míry povedlo. Zachován je tak nejen celkový náboj a „atmosféra“ za řídítky, ale třeba i zdvihy 140/130 mm.

Cannondale Habit Neo je díky nové integrované baterii hubenější kupříkladu než o něco starší Cannondale Cujo Neo 130 (Shimano Steps), ale ani tak není jeho rám zrovna titěrný…

Vcelku masivně působí, zejména při pohledu z levé strany, také motor Bosch Performance CX (4. gen.), on to ale možná trochu dělá spodní plechový kryt. 

Při pohledu z pravé strany je pohonná jednotka výrazně kompaktnější, navíc je v přední části dokonce utopená v rámu a před ní je ještě trocha volného místa.

Diskutovaný periskop…

Vezmu-li to více konkrétně, pak můžeme začít tradičně u posedu, který je zde hodně uvolněný a pohodlný, úchop poskytuje dostatečný přehled a jistotu, zároveň to ale není vysloveně posed ve stylu „paní radové“. Prostě takový komfortnější trailový styl, který k tomuto kolu a k jeho schopnostem krásně pasuje.

Co řadu lidí na dříve publikovaných fotkách na Instagramu nebo v rámci mých prvních dojmů šokovalo, byl nezvykle vysoký komínek podložek nad představcem, který jsem si tradičně posunul až k hlavě. Opticky přitom tento sloup dále umocňuje držák computeru Bosch Kiox, který sedí právě na vrcholu hlavové trubky.

Ať pro jednou předejdeme zbytečné kritice… Rád bych poznamenal, že u eBiků se delší krk nechává schválně, jelikož řada lidí, zákazníků, kteří s takovým kolem nikdy do pořádného terénu nevyrazí, má rádo extra komfortní a extra vysoký úchop, tak ať mají prostor. Každopádně pokud do této skupiny nepatříte, pak není nic snazšího než krk vidlice zaříznout a vše dostat do normálnějšího stavu.

Pověstný „komínek“, „sloup“ nebo také „šnorchl“. Zákazníci kupující elektrokola chtějí často co nejvyšší úchop, proto se zde nezkracovalo, ale nechal se záměrně co nejdelší krk…

Aby byly nezvykle tvarované podložky hezky v řadě, mají na sobě na zadní straně zoubky, které do sebe hezky zapadají a „drží rovinu“ s představcem. 

Kontrolní jednotku Bosch Kiox lze snadno sejmout (na místě ji drží silné magnety) a vzít sebou, aby vám ji někdo nevyfoukl!

Pláště? Měním! Sedlovku? Nechám?

Pokud bychom hledali, vedle již popsaného, něco zásadního, čím se Habit Neo liší od klasického Habitu, tak to bude zejména obutí. Tam kde Habit bez motoru vsází na Maxxisy 2,5“ vepředu a 2,3“ vzadu (Minion DHF a High Roller II), najdeme u Habitu Neo pneumatiky rozměru 29×2,6“ na obou frontách. Navíc ještě v podobě spíše rychlejších a méně agresivních gum Maxxis Rekon. Sice se směsí 3C na obou kolech, ale…

Situace se má tak, že jsem si s původním obutím střihl jednu úvodní vyjížďku a byl jsem spíše překvapen, že to s Rekonem vepředu není až tak hrozné, jak jsem se bál, pak jsem ale stejně radši vzal přední kolo ze svého biku (GT Force 29) obuté na Maxxisu Minion DHF 29×2,5“ (CabTech/Praxis AL 32) a bylo vyřešeno. O dost více jistoty nejen v náročnějším terénu, přesnější vedení a jasnější reakce řízení jednoznačně stály za „námahu“ s přehazováním disků!

Druhým bodem, který aspiroval na výměnu, byla sedlovka Cannondale DownLow Dropper. Tedy nic proti ní, fungovala čistě a spolehlivě, akorát mě zprvu trápilo, že má zdvih jen 125 mm! Ona se sice délka mění s velikostí rámu (S – 100 mm, M – 125 mm, L/XL – 150 mm), což dává určitý smysl, já už jsem ale přeci jen zvyklý na minimálně 150 mm, k čemuž mi zde 2,5 cm chybělo! Ale nakonec jsem si vlastně zvykl, přijal to jako fakt a nějak zásadně se tím netrápil a hlavně jezdil!

Moje volba pro přední kolo – Maxxis Minion DHF (29×2,5″) se rozhodně osvědčila díky výrazně jistějšímu vedení a přesnějšímu řízení (uvnitř je vložka Vittoria Airliner).

Vzadu jsem ponechal původní Maxxis Rekon (29×2,6″), který, i díky směsi 3C, fungoval jako poměrně schopná záběrová guma. 

„Skoroplusko“ na 29″ je tak akorát pro rám Habitu Neo. Větší balón, nebo ostřejší vzorek ve stejné šíři bych tam už radši nedával… 

Kam až to vyjede?

Takto jsem si tedy Cannondale Habit Neo 2 poupravil, abych s ním byl spokojený, abych na něm byl patřičně jistý a abych se s ním mohl vydat všude tam, kam jsem chtěl. Tedy ona to vlastně byla otázka jen toho předního kola s jiným pláštěm, ale i to znamenalo velký posun, až… Kam až vlastně?

Upřímně řečeno, když se podíváte čistě na údaje v tabulce, zejména zdvihy 140/130 mm, asi byste si řekli, že bude Habit příjemný univerzál na traily všeho druhu, nebude ale kolem do vyslovených extrémů, což v zásadě platí. Velice hezky se mi s ním jezdilo, když jsem jej proháněl po lesích za barákem a užíval jsem si prosté lesní pěšiny cestou nahoru i dolů.

Zkoušel jsem s ním i svoje oblíbené technické lahůdky, trailíky postavené tak, aby prověřily mnohdy až trialové schopnosti eBiků. I zde obstál Habit na jedničku. Proklepl jsem ho také na těch nejdrsnějších výjezdech, co mám pro eKola vyhlídnuté, a i zde Habit Neo jednoznačně bodoval.

Řadu věcí jsem s ním dal na první pokus, několikrát jsem zkusil a pokořil úseky, které se mi poslední dobou už ani nechtělo zařazovat do programu svých eVyjížděk a vždy jsem byl mile překvapený.

Cannondale Habit je v tomto směru vážně obrovsky schopný. Je hezky vyvážený, nezvedá se, těží z velké styčné plochy zadního pláště a samozřejmě hodně udělá také motor Bosch Performance CX, který je víc než dostatečně silný, přitom se ale dá s jeho výkonem hezky a poměrně s citem pracovat.

Terénní bouli z úvodní fotky jsem zkoušel vyjet i nahoru, nevyšlo to úplně pokaždé, ale když se člověk hodně snažil!

Také Cannondale přišel s nápadem vytvořit si vlastní magnet přišroubovaný na zadní kotouč…

Aby mohl jeho čidlo umístit pod levou patku a vše tak hezky schovat a ochránit. 

Na co vše si troufneš?

Technické výjezdy a stoupací výzvy jsou skutečně parádní disciplínou Cannondalu Habit Neo, ale rozhodně nejsou jediným, co zvládne! Velká zábava je s ním totiž i cestou dolů. Ostatně jak by ne, když nese geny klasického Habitu, který už tu radši nebudu znovu opěvovat. Zajímavé přitom je, jak daleko, jak hluboko a jak strmými svahy lze Habit Neo krmit, dokud neřekne DOST!

Přemýšlím, jestli někdy něco takového zahlásil? Skutečnost je totiž taková, že jsem náročnost terénu, který jsme společně absolvovali, postupně zvyšoval, až jsem jen žasl, jak daleko mě pustí. Přiznávám, že jisté omezení vyšlo najevo ve chvíli, kdy na pořad dne přišly otevřenější rychlé a více rozbité sekce, kde přeci jen omezený rozsah odpružení už pomalu přestával stíhat, už to moc mlátilo do rukou! Pokud šlo ale o techniku, pak jsem na Habitu Neo sjel i řadu věcí, které obvykle dávám na endurech!

Co z toho tedy vyplývá? Především velká poklona geometrii, jistotě a ovladatelnosti. Nebudu vám tvrdit, že na řízení nepoznáte výrazně vyšší hmotu eBiku, to bych dost kecal, jelikož mě na konci dne často víc než nohy bolely ruce. Člověk se s tím ale musí naučit pracovat, necvičit tolik s kolem ale spíš se svým tělem okolo něj. Využít jeho přirozenou stabilitu a setrvačnost a nechat pracovat jeho hmotu ve svůj prospěch.

Pokud tomuto přijdete na kloub, budete si užívat jak méně náročné a více zakroucené pěšiny, tak se snadno poperete i s vysloveně náročným terénem, v němž Cannondale Habit Neo zvládne, alespoň s vhodným obutím, o dost víc, než byste možná předem čekali!

Pro přístup k baterii v rámu slouží klička na spodním plastovém krytu. 

Packa zajišťující spojení krytu s rámem je sympaticky velká a má ohraničený rozsah otáčení na 45°, dokonce dokonce se „zaklapne“ v uzamčené poloze.

Na spodním konci je jedna menší pacička zapadající do protikusu v rámu, po stranách krytu jsou ještě vodící výstupky, které dále jistí jeho správnou polohu. 

Bosch a jeho Performance!

Z hlediska hodnocení motoru Bosch nové generace nemusím být dnes asi zbytečně upovídaný, skoro by stačilo vlepit sem jeden velký „palec nahoru“ a pak třeba odkaz na test Whyte E-150. To bylo totiž kolo, které jsem s tímto pohonem testoval jako první, proto jsem se systému Bosch věnoval více dopodrobna.

Abych vás ale neochudil alespoň o ty základní poznatky a postřehy. Co se mi na motoru Bosch líbí? Zvykl jsem si používat primárně režim eMTB, který by měl inteligentně pracovat s výkonem podle síly na pedálech a podle kadence jejich otáčení, což můžu potvrdit. Dopředu je potřeba si uvědomit, že je projev Bosche na první dojem docela agresivní, hodně výrazný, ale tady jde právě hodně o porozumění tomu, jak tento systém funguje.

Chcete-li totiž výkon motoru zkrotit, stačí zvolnit kadenci, hodit si tam třeba těžší převod, ubrat v síle na pedálech a ono to jde. Skvělé je, že nový Bosch dostatečně silně a plynule zabírá již od nízkých otáček, proto vás obvykle nezradí ani ve chvíli, kdy vletíte do prudkého výjezdu a přitom si nestačíte dopředu náležitě podřadit. Nevyjde to vždy a všude, ale mnohdy stačí jen trochu víc zabrat, nepřestat šlapat a… Motor vám pomůže a najednou jste nahoře!

Díky plynulosti záběru, při tom správném přístupu, a síle, které je zde na rozdávání, lze s přehledem zdolat i skutečně náročné technické výjezdy, kde musíte s citem dávkovat výkon na hranách kamenů či schodech z kořenů. Já sám přitom pokořil i místa, na nichž jsem se s jinými eKoly docela trápil. Prostě zase jednou slušně posunutá laťka!

Akumulátor Bosch je do rámu hezky zapuštěn a vzhledem k úhlu spodní trubky je umístěn poměrně nízko. 

Kapacita 625 Wh je zatím jistým nadstandardem, což se (snad) brzy změní. Navíc Bosch hospodaří s energií poměrně střídmě, proto jsou nájezdy na jedno nabití často dost úctyhodné. 

Kiox a PowerTube 625

Téma pohonu bych rád doplnil ještě o zkušenosti s řídící jednotkou Kiox a schopnostmi baterie (akumulátoru). V první řadě bych rád pochválil vzhled a hezké grafické zpracování infotainmentu, otázkou je, jestli ho ale potřebujete?

Osobně jsem si vystačil s informací o aktuálně zvoleném režimu („Ano, je tam stále eMTB!“), občas koukl na rychlost (abych věděl, jak daleko jsem od omezovače – 25 km/h) a víc neřešil. V tomhle směru bohatě stačí Bosch Purion, ale to snad ať si vyhodnotí každý uživatel sám za sebe.

Otočíme-li list na další stranu, potom další ze série pochval míří směrem k akumulátoru Bosch PowerTube 625 Wh. Jednak DÍKY za zvýšenou kapacitu, jednak DÍKY za velice dobré nakládání s energií! Nevím, zda to není jen zdání, ale řekl bych, že na Boschi ubývá kapacita procentuálně pomaleji než s motory Shimano (jasně, vím že jsem zatím jezdil Shimano jen s 500 Wh, ale i když to přepočtu a porovnám…).

Ovládání systému Bosch Kiox je hezky ergonomicky zpracované, já se ale vlastně víc soustředil na jízdu než na mačkání čudlíků…

Nejdůležitější pro mě bylo základní zobrazení informující o zvoleném režimu, kapacitě, čase, rychlosti a aktuálním výstupním výkonu (v grafické podobě). 

Jednou dám i patnáct stovek!

Také s Cannondalem Habit Neo jsem jeden den zkoušel, kolik toho najedu, nebo spíš vyjedu na jednu baterku (převýšení na jedno nabití). V tento konkrétní den jsem se dostal těsně pod hodnotu 1200 výškových metrů, ale nutno podotknout, že podmínky byly zatraceně těžké. Řada prudkých výjezdů (hledání a objevování nových trailů), hodně bláta ve výjezdech, kde to klouzalo a kolo se protáčelo, a tak podobně. Navíc teplota okolo 5-7°C!

V jiném dni, kdy jsem sice neměl čas, prostor a vlastně ani morálku na to vyjezdit baterku do nuly, jsem se ale kupříkladu na 50 % baterie dostal na úroveň skoro 800 m převýšení, což by znamenalo potenciál až 1600 m za den! Toto je sice jen teoretická úvaha, s Whytem jsem zvládl třeba okolo 1400 m za den, opakovaná pozorování ve mně ale budí naději, že by toho šlo dosáhnout!

Stále věřím tomu, že zkoušet maximální výškový nájezd za sucha, při vyšší teplotě, kdy akumulátor není omezen chladem, a také na mírumilovnějších přejezdech, pak nebude problém zvládnout převýšení 1500 m a třeba i o stovku víc!

Spodní krycí plech je záměrně přihnutý, aby lépe přiléhal k motoru. 

Konečně jsou pryč mrňavé převodníčky starých motorů Bosch!

Neopomenout odpružení

Cannondale Habit Neo 2 jsme zatím probrali ze všech možných stran, trochu jsme ale vynechali odpružení, které bych nechtěl nechat bez povšimnutí. Pokud to vezmeme zepředu, pak zde najdeme dostupnou všestrannou vidlici RockShox 35 Gold RL, do jisté míry pokračovatelku řady Yari. Tato vidlice na jedné straně neoplývá žádnými super vlastnostmi, technologiemi a extra možnostmi nastavení, na straně druhé je to poctivý a snaživý dělník svojí profese!

RockShox 35, zejména zatížený vyšší masou materiálu elektrokola, pracuje poměrně hezky a čistě již od prvních nerovností. Bez větších problémů si poradí s opakujícími se překážkami střední velikosti, a přestože někdy může působit živějším dojmem, třeba když se razantněji chytne za přední brzdu, tak vlastně dost uspokojivě a s jistou zvládá i velké překážky, dopady apod.

Vlastně hodně podobné může být hodnocení zadní stavby zaměstnávající tlumič RockShox Deluxe Select+ RT, která je především krásně vyvážená. Díky nezávislé konstrukci (skutečný čtyřčep) je poměrně jistá a stabilní při šlapání, své udělá i kontinuální tah motoru, stejně tak hezky a snaživě pracuje v terénu.

Zadní stavba je snad za všech okolností značně nápomocná, co se týká přítlaku zadního kola k zemi, přitom ale na svou práci zbytečně neupozorňuje přehnaným houpáním. K výše zmiňované neohroženosti celého kola v těžším terénu přitom přispívá právě i zadní odpružení, které, i přes svých „jen“ 130 mm, dokáže být dostatečně jisté a stabilní v samotném závěru kroku a sebevědomě tak zvládá i tvrdé nárazy, aniž by naráželo na vlastní doraz!

Vidlice RockShox 35 Gold není zázračným výkřikem techniky, je to ale poctivý pracant.

Horní raménko posazené za sedlovou trubkou bude nejspíš shodné s klasickým Habitem. Trochu jiná možná bude vidlička k tlumiči.

Klíčový prvek nezávislosti zadní stavby – čep dělící zadní vidlici, tzv. Horst Link – je „revoluční novinkou“ u kol Cannondale, zatím přítomnou jen u pár modelů.

KOMPONENTY

Jednoznačně největší specialitu v rámci výbavy, o níž zatím nepadla ani zmínka, představují brzdy Magura MT5 Trail. Zajímavostí je na nich hned několik. Jednak je to v cyklistice originální koncept čtyřpístkového předního a dvoupístkového zadního třmene, jednak třeba nadstandardní průměr kotoučů – 220 mm vepředu a 203 mm vzadu. Zajímavé jsou i disky samotné, které tvoří velký hliníkový unašeč, na němž je nanýtovaná samotná ocelová brzdná část. Více napoví fotky.

Brzdy Magura MT nejsou zrovna něčím, s čeho bych skákal radostí do nebe. Protentokrát ale musím uznat, že fungovaly jistě a spolehlivě, navíc s více než dostatečnou silou.

Přední čtyřpístek doplňuje zadní kompaktnější dvoupístek, který i u těžkého eBiku v pohodě stačí.

Nadstandardně velký disk (220 mm) s poměrně nezvyklou konstrukcí občas na konci delších sjezdů cinkal, jak materiál chladl, podobně jako u aut či motorek.

Páčka sedlovky Cannondale DownLow má, na můj vkus, až zbytečně ostré hrany, brzy se ale na ní naučíte pokládat palec tak, aby vás to netlačilo. 

Cannondale Habit Neo 2 by si i v menších velikostech zasloužil sedlovky s delším krokem. Místa v rámu by snad na ně mohlo být dost. 

 

Cannondale Habit Neo – závěr

Nejsme sice speciál věnovaný elektrokolům, ale zároveň nejsme ani slepí k aktuálním trendům a jdeme prostě s proudem, proto jsou na BikeAndRide.cz testy klasických kol i těch elektrických… Mě osobně přitom baví oboje a třeba Cannondale Habit Neo mě bavil velice! Zároveň jsem se těšil, až jej budu moct odložit a vyměnit za klasické kolo bez motoru, ač jsem věděl, že se mi pak po elektrice bude zase chvíli stýskat.

Je to možná trochu nadsazená představa, ale nejvíc by se mi líbila možnost mít doma jak elektriku, tak i podobě koncipované kolo bez pohonu a střídat je podle nálady, potřeby či situace. Cannondale Habit Neo by přitom mohl být ideálním doplňkem k neelektrickému enduru. Vyjede a nastoupá za den skoro nesmysl, dolů přitom pokoří pomalu to samé jako lehčí enduro.

Zároveň s ním není nuda ani na méně náročných přejezdech, které snadno promění v zábavnou hru s terénem už jen díky tomu, jak rychle vás na nich povozí. Jak je možná klasický Habit až příliš jednostranný, snad až příliš trailový, tak je Habit Neo krásně všestranný. S ním klidně pojedu na nákup přes půl města, s rodinou či zapojeným dětským vozíkem na výlet, a když se pak někde odpojím, tak se nemusím příliš omezovat v tom kudy, kde a co si střihnu!

Je zde sice pár věcí, co bych osobně doladil, přezul přední a snad i zadní plášť, nasadil sedlovku s delším zdvihem a určitě pořádně zkrátil komínek vidlice, ale to jsou vlastně jen drobnosti, které lze doladit v rámci osobního přizpůsobení. Teď už mít jen volné prostředky a prostor pro další kolo v garáži!

Text a foto: Štěpán Hájíček

Cannondale Habit Neo 2 – Základní údaje

Cena: 162 999 Kč
Hmotnost: 23,45 kg (vel. M, bez pedálů, *jen baterie 3,54 kg)
Pohon: Bosch Performance CX 4. generace
Akumulátor: Bosch PowerTube 625 Wh
Kola: 29“
Zdvihy: 140/130 mm (P/Z)
Kokpit (řídítka/představec): 800/50 mm
Sedkovka (zdvih): 125 mm

Více o tomto kole na webu www.cannondalebikes.cz

PRO

  • Pohodlný posed s velkým přehledem
  • Přirozeně působící ovládání s jasně patrným odkazem na klasický Habit bez motoru
  • Příjemně aktivní, citlivé a jisté odpružení
  • Vysoká stabilita a jistota
  • Velký terénní apetit, zejména po přezutí na přední užší a ostřejší pneumatiku
  • Síla motoru a citlivá práce s jeho výkonem
  • Vyhlášené technické výjezdy jsou s Habitem Neo brnkačka, s přehledem zdolal snad vše, co jsem zatím s eBiky zkoušel
  • Velká kapacita baterie – za příznivých podmínek by se jistě dalo zvládnout až 1500 m převýšení na jedno nabití!
  • Akumulátor lze relativně snadno vyjmout z rámu a nabíjet doma

PROTI

  • Jako první krok bych přezul přední kolo – Maxxis Minion DHF 29×2.5“ se ukázal být dobrou volbou
  • Osobně bych sáhl po sedlovce se zdvihem alespoň 150 mm. Zdvih 125 mm nakonec stačil, ale…
  • Ovládací rozhraní Bosch Kiox je hezké, barevné a nabízí jezdci množství údajů, je ale otázkou, zda byste si nevystačili s něčím jednodušším?