Panaracer GravelKing SK 700x43c (700x38c) – TEST

Pokud společně trochu zalovíme v naší kolektivní MTB paměti, vybaví se nám nejspíš doba, kdy pláště značky Panaracer zanechávaly v míře více než hojné své otisky v české hlíně a v českém blátě, pak se ale něco zlomilo a tato tradiční japonská značka, která u nás měla rozhodně dobré jméno, pomalu ale jistě zmizela z pultů domácích prodejen, ale i z našich kol. Škoda!

Letos se ale situace mění, jelikož si Panaracer našel cestu zpět prostřednictvím společnosti Zookee, která se dále stará o distribuci značek jako je Yeti, Niner, Race Face nebo nově třeba také WTB. Už jen tento fakt byl pro nás skvělou příležitostí, jak si toto klasické jméno připomenout, podívat se a osahat si jak fungují současné pláště značky Panaracer.

První praktickou prověrku Panaracerů, po dlouhých letech vzájemného odloučení, jsme přitom pojali možná trochu jinak, než byste primárně čekali. Nešli jsme cestou agresivního MTB vzorku, ale vybrali si naopak pláště pro moderní a stále oblíbenější gravel biky. Panaracer si totiž právě pro tuto kategorii nachystal lákavě vypadající plášť GravelKing SK v řadě rozměrů od šíře 32 mm až po balónových 50 mm (na verze 650B rovněž nezapomněl), a to jak v čistě černé verzi, tak i v provedení se světlými boky, ale i v dalších barvách!

43 je víc než 40!!!

Gravel biky mám jednoduše rád, za horské kolo bych je nevyměnil, ale baví mě právě jako perfektní doplněk k plně odpruženému biku! Nabušit pláště a vyrazit na rychlý převážně silniční švih, ubrat trochu tlaku a užít si rychlost na cyklostezkách a lesních signálkách, nebo nasadit něco objemnějšího, pořádně to podfouknout a zkoušet, co vše takový štěrkolet zvládne ve skutečném terénu!

Někdo si myslí, že nedává příliš smysl honit se po MTB pěšinách na kole bez kapky odpružení na stále dost hubených pláštích a navíc s berany! Ale mě to jednoduše baví, a nejen mě, navíc mi to připomíná moje začátky v MTB… Tedy doby, kdy toho odpružení na biku také mnoho nebylo, pláště se jen výjimečně svou šíří blížily dvěma palcům a konec konců i šířka tehdejších rovných řídítek (580 mm, mínus v mnoha případech i rohy) také nebyly moderním širším gravel úchopům až tak vzdálené.

Jak teď ale elegantně skočit zpět k plášťům Panaracer GravelKing SK? Jednoduše! Když jsem se na jaře potkal na veletrhu For Bikes s lidmi ze ZOOKEE, kteří od letoška Panaracer v ČR zastupují, tak jsme chvíli stáli u stojanu s vystavenými vzorky, prošli MTB verze a já pak zabrousil ke GravelKingům, prošel si jejich rozměry a varianty a měl jasno! „Už chvíli jsem chtěl na gravel vyzkoušet něco jiného. Maxxis Rambler 700x40c je super guma, ale nezlobil bych se za něco klidně i o trochu širšího!“

Stačilo přitom vyslovit tuto myšlenku a už jsem měl v ruce Panaracer GravelKing SK 700x43c a tetelil se blahem. „Jo, přesně něco takového jsem měl na mysli!“

43 mm OK, ale kde je těch 38 mm?

Abych vysvětlil informaci z titulku, kde se hovoří o pláštích Panaracer GravelKing SK dvou rozměrů… Je to tak, že širší balóny (700x43c) jsem si objednal pro sebe na svůj osobní Ghost Fire Road Rage 6.9 LC, který z továrny přišel na dvoupalcových devětadvacítkách, takže strach, zda se 43 mm široká guma vejde do rámu a vidlice jsem mít rozhodně nemusel!!!

Druhý set výrazně užších CX šlupek (700x38c) si pak vzal kolega Kuba, který si letos na jaře postavil hezky vytuněný Cannondale CAADX, kam se nic moc širšího nevejde, jelikož je tento základ stavěn primárně jako CX speciál. Pro zajímavost a zpestření vzhledu si Kuba dopřál světlé boky, zatímco já zůstal u univerzální černé. Světle hnědá by mojí oranžádě asi moc neslušela. Alespoň myslím!

Z Kuby vlastně ještě budu muset jeho dlouhodobé postřehy „vymlátit“! Každopádně nedlouho poté, co jsme oba obdrželi každý svůj balíček japonských pryží krásně vonících novotou a poctivě vypečeným kaučukem, jsme se, po nekonečném domlouvání, setkali a vyrazili spolu na „lehkou odpolední vyjížďku“. Že to skončí na úrovni 90 km s poměrem 60/40 štěrk + terén/asfalt ani jeden z nás netušil!!!

Boj s duší i bez duše

Teď mi dochází, že tento titulek je poněkud zavádějící. Osobně jsem GravelKingy SK na první pokus pro zjednodušení hodil na duše (bez problému), až později jsem se snažil o přechod na bezduše, ale to se úplně nedařilo. Nevinil bych ale pláště, ty držely, naskakovaly a zapadaly do patky jako po másle, mléko nepropouštěly, netekly, nedělaly problémy.

Chyba byla nejspíš na straně pásky (zkoušel jsem několik), ventilků (zkoušel jsem několik), řídkého mléka (zkoušel jsem vlastně jen jedno pomalu ale jistě prošlé) a kombinace toho všeho. Pár jízd bez duší jsem zvládl, párkrát jsem musel za jízdy dofukovat, občas to vydrželo i několik desítek kilometrů, pak jsem to ale vzdal a nasadil zpět Tubolito CX a byl klid!

Obouvání a práce s těmito plášti byla naprosto bezproblémová, strasti s bezdušováním na ně házet vážně nechci! A to jsem je sundával a nandával X-krát!!! Plášť je tak akorát silný (myslím bočnice), ale stále dostatečně tvárný a ohebný. Navíc díky většímu objemu (43 mm) je práce s duší znatelně snazší, jelikož se do většího pláště snadno vsune a lépe se sní pracuje než u pneumatik s šíří 40 mm a méně.

Mám rád pořádné balóny!

Pánové a dámy pozor, teď nehodlám otevírat jakékoliv sexistické téma a vyznávat se ze svých osobních preferencí co se ženského těla týká, hovořím čistě o kolech, respektive přesněji o pláštích!

Jak už jsem zmínil výše, do letoška jsem dlouhodobě vozil Maxxisy Rambler 700x40c, což je dle mého stále skvělá guma, ale i tak mě lákalo něco o fous širšího. Z mého kola původní 2.0“ široké pláště WTB už byly trochu moc, 43mm GravelKingy SK mi ale připadaly jako trefa do černého! Alespoň z mého pohledu*.

Líbí se mi jednak jak tato guma na širších ráfcích vypadá! Není to MTB balón, ale rozhodně ani CX či silniční štika či snad úhoř. Objem GravelKingů SK v šíři 43 mm je prostě patrný na první pohled, přitom bych neřekl, že by to hůře jelo. Ano, při podobném tlaku jako u Ramblerů jsem pocítil jisté zlenivění, ale není to nic dramatického. Člověk si jen musí zvyknout na trochu jiný režim, nesnažit se o tolik nástupů, ale radši si hlídat rychlost, využívat vyšší míry tlumení, méně brzdit a snažit se co nejvíce držet tempo.

Nerad bych aby to vyznělo, že je GravelKing SK pomalý, to mi, pevně věřím Kuba se svými 38mm šlupkami potvrdí! Ono zmíněné zpomalení na mém kole je jen lehčí daň za větší objem! Přitom když tyto pláště přifouknete, jedou a plují krásně i po zpevněných cestách, nejen terénem.

*Zajímavá byla debata s kolegy na jarní prezentaci nové generace GT Grade, kdy jsme se třeba s kolegou Milošem z polského Bike Boardu dokonale nesešli! Já si nemohl vynachválit přechod na 43 mm široké pláště pro jejich všestrannost a komfort v terénu, Miloš mi zase tvrdil, že by na své kolo nechtěl nic širšího jak 37-38 mm, protože když už jede na gravelu, tak to má z 80 % po zpevněných nebo maximálně štěrkových cestách…

Netlač na mě tolik!

Ostatně hra s tlakem na gravel biku to je velké čarování, ale o tom ví asi každý štěrkoletec své! Každopádně já už mám své hodnoty poladěné, vím, jak moc upustit, když chci, aby to stále slušně jelo, a přitom aby mi můj stroj nechtěl v terénu vzít řídítka z ruky! Stejně vím o kolik přifouknout, když se chci svézt rychleji po pevnějších cestách, ale stále pamatuji i na to, že se občas neudržím a uhnu do terénu!

Panaracer GravelKing SK 700x43c je v tomto směru, alespoň za mě, vážně skvělý univerzál, který toho zvládne skutečně hodně. Nemůže se chlubit žádným extra ostrým drapákem, ale o tom to zde není.

Záběrové a vodící schopnosti jsou na úroveň třídy všestranných gravel plášťů velice slušné. Za sucha s nimi není problém, ve vlhkém terénu si člověk musí dávat trochu pozor, ale to by platilo i pro jiné gumy s podobně vysokým, sice členitým, ale spíše hustším dezénem.

Na zimu a do bláta bych volil asi něco užšího, agresivnějšího a více zubatého, ale na štěrkové řádění od března do října je GravelKing SK špičkovou gumou! Vzhledem k tomu, že jsem jej vozil letos od jara do konce prázdnin, tak si snad toto tvrzení můžu dovolit!

GravelKing na tisíc způsobů!

Když už v předchozím odstavci zmiňuji že je GravelKing SK sice skvělou univerzální gumou na štěrkové dovádění, ale do specifických částí roku by to chtělo něco krapet jiného, tak to neznamená, že je nutné opouštět rodinu Panaracerů a ani GravelKingů.

On totiž Panaracer nabízí logicky i jiné modely a vzorky, ale pokud zůstaneme čistě u rodiny GravelKing, pak zde najdeme třeba též řadu GravelKing AC (All Condition) nabízenou v rozměrech 700x33c a 700x35c. Tedy plášť užší, s více otevřeným a, lze-li to tak říci, agresivnějším vzorkem.

Jinou verzí, která nejspíš teprve dorazí na český trh, je Panaracer GravelKing EXT. Ještě o něco drsnější verze modelu AC, určená primárně do bláta a obecně na měkký či sypký povrch – rozměry 700x33c, 700x35c a 700x38c.

Klasický, tedy dnes probíraný GravelKing SK, je přitom nabízen v rozměrech 700×32, 35, 38 a 43 mm, nově bude dostupný i v šíři 50 mm! Zároveň by měla být v nabídce i RoadPlus verze, tedy pláště průměru 650B s šíří 43 nebo 48 mm. GravelKing SK si lze navíc vybrat a objednat jak v čistě černé variantě, tak se světlým bokem (černá/hnědá), případně s červeným nebo pískově světlým běhounem (boreaux / sandstone).

Vše je přehledně vidět na e-shopu zookee.cz

Abychom nezapomněli, Panaracer GravelKing existuje i v hladké variantě, což je vlastně originální GravelKing bez přídomků. Na českém e-shopu je ale označen slůvkem „slick“, aby nedošlo k mýlce. Zde jsou obecně nabízené rozměry 700×32, 35 a 38 mm, případně 650Bx38, 42 či 48 mm.

*Ještě jedno doplnění na závěr. Pokud někde narazíte kupříkladu na označení Panaracer GravelKing SK Plus („Plus“ se může vyskytnout i u jiných verzí a modelů), pak vězte, že se jedná o provedení se zesílenou ochranou proti průrazu či poškození obecně.

Více o pláštích Panaracer GravelKing najdete na mezinárodním webu www.panaracer.com, dostupnost v ČR a české ceny si zase ověřte na stránkách eshop.zookee.cz

Panaracer GravelKing SK (700x43c) – základní údaje

Cena: 1 199 Kč (eshop.zookee.cz)
Hmotnost: 500 g (zváženo) | 440/400 g (tabulkově 700x38c / 700x32c)
Patka: kevlarová
TPI: 120
Tubeless: Ano

Text a foto: Štěpán Hájíček