Pondělní Videonálož BnR #34_2019 | Rychleby staré, Rychleby nové!

19.8.20193.9.2019 Štěpán Hájíček žádný komentář

Před týdnem jsem zde začal popis svých letních MTB výletů za zábavou a poznáním. Pokud jste to četli (určitě ano), pak jistě víte, že moje první zastávka vedla do Bike Arény Vsetín, odkud jsem jel na prezentaci společnosti Schindler (novinky 2020) do Kravař u Opavy a pak se přesouval dále do Jeseníků.

Mezi tím jsem si ještě udělal malou zastávku u nádrže Slezská Harta, kde jsem si nafoukl paddleboard, a užil si parádní svezení po této vodní hladině, odkud je vidět Praděd, jakož i krásná silueta Jeseníků. Zde také kotví u nás unikátní, zcela nový, elektrický parník na solární pohon, který ale kvůli chybám v dokumentaci letos nejspíš ani nevypluje!

Pokud jsem správně pochytil informaci na Radiožurnálu, tak „soudruzi“ z Polska, kde se loď vyráběla, stále nedodali ty správné papíry, aby toto plavidlo dostalo povolení od našich úřadů vydat se s turisty na české vody. Smutné!

OK, tohle je jen taková nenápadná vsuvka, menší postřeh zaznamenaný cestou na základnu Rychlebských stezek, kde jsem ještě ten večer zaparkoval svůj „dočasně obytný vůz“, zašel na jedno večerní pivko před spaním a brzy se odporoučel do říše snů…

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

Poslouchej Pavla a o zábavu bude postaráno!

Druhý den ráno jsem při dopoledním „bušení do klávesnice“ potkal na základně Pavla Horníka, který mě vybavil mapičkou a pár tipy na místa, kde se rodí nové traily, jež bych rozhodně neměl minout. Dal jsem si pak ještě kolem oběda místní česnečku a mazal nahoru na kopec! Z počátku jsem jel klasiku, Wiessnera nahoru, pak ale otazník jak dál? Měl jsem zde svůj oblíbený okruh, ale teď to chtělo menší změnu!

Držel jsem se tedy doporučení Pavla a na základě jeho popisu popojel ještě kousek výš, načež jsem odbočil na nově zařazený „Naučný trail“, který slouží jako spojka k Velrybě a Obelisku. Krásná kamenná technika s mírným sklonem, kterou jsem v hrubé podobě zkoušel již loni!

Pozor, na jeho konci probíhala těžba, tak zde bylo pár značených objížděk. Každopádně Obelisk a Velrybu jsem pro tuto chvíli vynechal a naopak se napojil na Biskupský, který je nově určený pro stoupání směrem k začátku Superflow.

Dobrý nápad, jen by možná nebylo od věci Biskupa trochu dosypat, aby se po něm stoupalo o fousek lépe. I tak jsem byl ale překvapený, jak příjemný sklon má tento původně „sjezdový přibližovací trail“, když se jede obráceně (oficiálně).

Na konci Biskupa se dnes můžete rozhodnout, zda přihodíte ještě pár výškových metrů a docvaknete to na Superflow, je to vážně kousek, nebo zda to naopak stočíte dolů na Prokletý. Já zvolil druhou variantu, jelikož Floučko jsem si chtěl nechat až na úplný závěr dne. Prokleťák je přitom takový malý zapomenutý poklad. Není to sice superstar Rychlebských stezek, ale pokud na něj odbočíte, tak litovat rozhodně nebudete.

Navíc se zde staví nová část, která v brzké době překlene „hluchý“ úsek, který je zatím nutné překonat po lesní cestě. Nevím sice kudy přesně přes ty velké šutry nová sekce Prokletého povede, každopádně bagřík, který už zde intenzivně maká, prý tímto terénem dost trpí, ale i tak statečně bojuje. Na tohle se těším!

Obelisk nahoru dolů…

Dál už to byla víceméně klasika. Dojezd Prokletého je zhruba v místě, kde končí Tajemný. Zde tak můžete zahnout dolů a namířit si to přes Mramorový a Hupcuk na Sjezdy, nebo se naopak chytit lesní asfaltky a vystoupat k Velrybě, na začátek Tajemného, dále k Naučnému, Walesu atd.

Já se jednoznačně vracel znovu na kopec (nejen jednou), cestu jsem si přitom zpestřil odbočkou na Obelix, ten jsem si musel dát hned dvakrát, pak Velryba, vděčná klasika, a poté šup ještě kus nahoru k Tajemnému. Tady jsem měl přitom v plánu nakouknout na jednu rozdělanou novinku. Když totiž jedete Tajemný, tak někde na úrovni ¾ trailu odbočuje doleva rozpracovaný Velbloud. Kamenný MTB-trial masakr po… šutrech! Nádhera!

Sjízdná zatím byla možná tak první třetina, další dvě třetiny jsem šel pěšky a jen zíral, co vše tu na nás Pavel a jeho team ještě chystají! Tohle bude VELKÉ a TĚŽKÉ! Sám Pavel říkal, že tam chce mít sekce, které „nebudeš chtít jezdit při úplně každém průjezdu!“ Ale všude, u nejtěžších úseků, by měla být objízdná „Chicken line“, takže to nakonec nějak půjde.

Znovu objevený Wales

Koukám, že zase pomalu přetahuju, takže teď už jen ve zkratce. Po dojezdu Velblouda jsem se napojil na trail pod ním (Hupcuk), dojel na začátek Sjezdů, zde se po lesním asfaltu přesunul zpět na klasický Wiessnerův výjezd, dal si jej znovu nahoru a protáhl to až na Wales!

Lidi, ten je nyní slušně vymletý, což znamená, že je sakra technický a zase mě po čase zatraceně baví! Jen jsem měl po celém dni a dobře 1100 výškových metrech pomalu mlhu před očima, tak to nebylo vše na 100 %! Ale až budu mít konečně hotový „mulet bike“ (29“/27,5“), tak dám vše a čistě!

Mimochodem, na začátku září se na Rychlebech slaví 10. výročí stezek, víme?

Na závěr už jsem si švihl klasicky Superflow, což mi dřív připadalo jako taková „hloupá povinnost“ na konec dne, ale poslední roky mě Floučko baví víc a víc (sekce 7 je úplně nová). Sice zde musím pokaždé zastavit, nabušit pláště (rozuměj z mých adhezních 0,9/1,1 bar tak na 1,4/1,5 bar) a pak si to užívám jako Malej Jarda! Nebo Velkej Jarda?

Druhý den, po kvalitním večírku, jsem dal dohromady zhruba ten samý objem, projel podobné traily, jen v jiném složení, koukl na místa a vyhlídky, kde jsem dlouho nebyl, piloval techniku na Velbloudovi, vychutnal si opakovaně Naučný (ten mi vážně sedí), projel si celý Tajemný od A do Z (nesmrtelná klasika) a pak to zakrosil dolů opět po SuperFlow. Zde jsem přitom (plánovaně) potkal Milana Čižinského… Domluvili jsme se totiž, že tady uděláme pár fotek a večer si sedneme v Trail Housu na pivo a zapracujeme na našem rozhovoru o jeho úrazu a dalších plánech.

Alespoň jednou za rok!

Rychleby obvykle dávám jen jednou za rok. Přeci jen je to dálka, hlavně co do času jízdy z Prahy, ale když je jen trochu příležitost, tak se tady prostě musím alespoň jednou za rok zastavit. Pokaždé zde přitom najdu něco nového, co mě baví, užiju si klasiku, co mě baví, a pokaždé musím smeknout! Na to, jak si mnohdy říkám, že asi nejsem ten správný trail-park-guy, tak konkrétně Rychleby, nebo takový Trutnov mi pokaždé dokáží, že není trail-park, jako trail-park.

Jak už jsem zmínil, rád si na konec dne vychutnám hladší a rychlejší Superflow, obecně mi ale více sedí technické traily (Naučný, Tajemný, velbloud…), kde to není primárně o rychlosti, ale o tom, jak si kdo dokáže hrát s kolem, pracovat s těžištěm, číst terén (čti kameny a balvany) před sebou atd.

Rychlebské stezky mapa atd.

PS: K lokalitě Srebrna Góra (PL), kde se 31. 8. jede závěrečný podnik Enuduro MTB Series, se dostaneme zase za týden, tedy akorát před zdejšími závody!

Foto: Rychlebské stezky – Facebook

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

Mountain Biking in New Mexico | My Ultimate 48 State Road Trip

Mountain Biking in Arizona | My Ultimate 48 State Road Trip

„In Reach“ Shorts – Châtel w/Antoine Buffart

Made for your everyday Ride! – Sick Series

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

ČESKÁ VLNA

Ono to přijde! | Česká Enduroserie – Klíny 2019

„Po lehký odmlce od závodění v ČR jsme se zase sešli na kopci, tentokrát v Krušnejch horách – Klíny. Už loni mi o týhle lokalitě pár sjezdařů říkalo, že to byl supr závod a tak jsem se docela těšil… A jo, bylo to hezký.

Hezký technický traily… Místy možná na závodění až moc… Ale užil jsem si to. Poprvé letos jsem se necejtil jako lůzr ohledně fyzičky… Trošku jsem zatrénoval a pomalu, ale snad jistě se dostávám do komfortní zóny. Jel jsem tak nějak jak to šlo, bez zbytečnýho riskování… Bohužel ale v RZ 4 jsem měl nečekanej pád a šlehnul sebou o zem… Jinak to docela šlo.