Pondělní Videonálož #33_2019 | Trail-centra – Bike Aréna Vsetín
Bude to vlastně akorát týden, co jsem se uvolnil z rodinných povinností a vydal se na okružní jízdu (nejen) Českou republikou, která zahrnuje prozatím jednu prezentaci (už dnes se to radikálně změní), ale také několik zastávek v českých trail-centrech a pro mě samotného překvapivě i v jednom polském…
Tento výlet mi přitom poskytl prostor k přemýšlení nad tím, jak moc mě podobná místa baví či nikoliv. Dnešní pondělí úvodník, a minimálně ještě jeden další, jsem se tedy rozhodl pojmout trochu jinak než jindy, trošku jako malý průvodce, nebo alespoň jako „stručný“ souhrn mých postřehů a dojmů z jednotlivých resortů. Pojďme to tedy vzít hezky analogicky podle pořadí, v jakém jsem jednotlivá místa postupně navštívil (Vsetín, Rychleby, Srebrna Góra).
reklama
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)Bike Aréna Vsetín
O Vsetínské bike aréně jsem slyšel už docela dost, obvykle to byla slova chvály, ale vzdálenost a poloha tohoto místa doposud zatím nehrály do karet, abych se sem osobně podíval. Proto, když jsem věděl, že se potřebuji přesunout z okolí Luhačovic na sever k Opavě, konkrétně do Kravař na prezentaci společnosti Schindler s.r.o., zapíchl jsem prst do mapy právě těsně vedle Vsetína! Tady si udělám první „mezipřistání“.
Auto jsem nechal na parkovišti kousek od místa, kde končí tři traily první fáze výstavby, tedy černý Templářský, červený Pytlácký/Klokan a modrý pojmenovaný Hájenka. Oproti jiným centrům zde prakticky neexistuje cílený stoupací trail, proto se na začátek těchto tří stezek musíte dostat po menší lesní silničce. To je sice místy trochu otrava, ale zase těch cca 150 výškových metrů zvládnete docela rychle a bez zásadního utrpení.
Tuto prvotní „svatou trojici“ jsem ale po prvním boji se základním výjezdem záměrně minul a vydal se dál do kopců prozkoumat „druhou fázi“. Odbočil jsem tedy jakoby k černému trailu, okolo jeho začátku pokračoval dál a od odbočky „došel“ na začátek Trpaslíka. To je kratší spojovací trail, od jehož nástupního místa je krásný výhled na Vsetínské vrchy a Beskydy.
Konec kochání, začíná houpání…
Zde ale „kochání“ bohužel skončilo! Trail samotný byl před mojí návštěvou postižený těžbou dřeva a nejspíš také nedávnou vichřicí, takže se jelo ve stylu: zatáčka, boule, zatáčka, strom! Když si odmyslím ty stromy, tak to mělo docela flow, bylo to slušně vyhlazené, ale že bych byl úplně odvařený, to zase ne. Snad se to na ostatních trailech zlepší…
Pokračoval jsem tedy k další zastávce, do místa, kde začínají traily „druhé fáze“ BAV (Bike Aréna Vsetín) a jako první jsem zvolil sjezd celého kopce – červený Duhový a následující černý Mraznice s červeným dojezdem. Co k tomu říct? Nuda to rozhodně nebyla! Jel jsem to na oči, tedy bez předchozí znalosti a bylo to takové… Místy docela záludné a zrádné. Člověk to občas pustil, pak zase rychle brzdil, protože se zde dost těžko odhaduje, co přijde za další boulí, zatáčkou, či zlomem.
Tu a tam jsou na trati boule, skoky, dvojáky či lavice, které se nechají celkem v klidu přejet či protlumit. Když si ale představím, že bych je chtěl skákat „na oči“, pokud bych to uměl, pak bych měl asi místy docela namále. Místy stál v ideální trajektorii následující po případném skoku strom, jindy se stezka hned za dopadem lámala do zatáčky. Nebylo to zlé, červená i černá stezka měly rozhodně svá dobrá místa, ale zatím žádné velké nadšení.
Zase celé nahoru…
Po dojezdu mě čekalo poměrně dlouhé stoupání zpět do místa, kde posledně jmenované traily začínají. Ale když člověk nespěchá… Nahoře jsem se pak rozhodl projet ještě spojovací modrý trail Trailala, který působí díky sklonu „nula, nula nic“ až dost triviálně, ale vlastně je docela povedený, hravý a zábavný. Byla by škoda jej vynechat.
Co dál? Z tohoto místa bylo potřeba vrátit se k „první fázi“ BAV, k čemuž jsem jako ideální postup za účelem „vyhnout se asfaltu“ vybral cestu po hřebeni po značkách maratonu Drásal, jestli nekecám?! Tohle vyšlo a brzy jsem byl zpět u Hájenky na začátku v úvodu popisovaných třech trailů (Modrý, Červený, Černý).
První cesta dolů – nejsem troškař, jedu hned černý! Hmm, volba to nebyla vysloveně špatná, jen první sekce přes louku a remízek je totálně zarostlá a bez zjevné údržby… Pak následuje kousek lesem, který je OK, načež přijde sekce tažená po zřejmě nedávno vykácené planině, kde se také podepsala těžká lesní technika.
Nezbývá tedy nic jiného než sjet kus po lesní stoupací cestě, odbočit zprudka dolů a pokračovat po trailu. Spodní část už byla lepší, měla povětšinou velice dobrý spád a rozhodně i flow. Ale i tady jsem našel občas takové zvláštní chytáky a překvápka, ale celkově dobrý!
Asi radši modrou!
Zpět nahoru a dámám červený Pytlácký, kde bylo vidět, že se tady jezdí o dost víc než na černém, trail se občas dočká údržby, a tak nějak celkově žije. Je zde řada klopenek, člověk do nich docela dobře vidí, a tak se to dá slušně posílat i při první jízdě na oči. Na tomto trailu se mi trochu vrátila chuť si se zdejším terénem hrát, proto, i když se pomalu ale jistě blížil černý mrak, padlo rozhodnutí dát si to na kopec ještě jednou a pak fofrem dolů po modrém trailu Hájenka.
Světe div se, ale nakonec to byla více než dobrá volba. Hájenka mě totiž bavila asi ze všeho nejvíc. Po celou dobu měla poměrně rozumný a plus mínus stabilní sklon. Červená je na pár místech skoro až zbytečně prudká a dole se zase dost rovná, naopak modrá je taková více vyrovnaná, přitom bych neřekl, že by byla radikálně lehčí, nebo dokonce, že by snad byla nudná. Ne, ne!
Lehce hluchým místem je dojezd vedoucí skoro po rovině, přesto zde najdete velké boule, dvojáky či lavice, na které by se člověk musel rozjíždět ideálně na očipovaném eBiku, aby měl ten správný speed na odraz. Ale možná jsem byl už jen dost unavený a prostě se mi nechtělo pořádně šlapat a pak silně tahat za řídítka. Navíc to druhé mi, s ohledem na pokusy o vzdušnou akrobacii, vůbec nejde!
Bike Arena Vsetin – mapka (v plném rozlišení ve formátu PDF – 2,25 MB)
Rychleby a Silberberg až za týden…
Koukám, že jsem se hned u prvního resortu dost rozepsal, takže zbytek si povíme zase za týden. OK? Pokračování mého výletu, ať víte, na co se těšit, mě zavedlo na Rychlebské stezky, kde jsem si v rámci dvou dní na trailech zkusil pár novinek hotových i rozpracovaných (nádhera), poté jsem se na den zastavil ve městě Srebrna Góra.
To se nachází relativně při cestě, když se z Rychleb vracíte do Čech přes Polsko směrem na Náchod. Mimochodem, zde se poslední víkend v srpnu jede třetí závod Polské Enduro MTB Series (pozvánka) a loni se zde konalo mistrovství Polska v Enduru! Proto jsem se chtěl podívat jak na zdejší oficiální traily, tak na ty „méně oficiální“, loňské mistrovské, nachystané na enduro závody. Jako drobný spojler prozradím jen: „Tohle nechceš jet za deště!!!“
Text: Štěpán Hájíček / Foto: BAV (Rutar Ubald, Zbyňa Duchoň)
reklama
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)Brandon Semenuk Builds an MTB Playground in Utah | Raw 100, Version 5
Fabio Wibmer vs. Manuel Feller in Saalbach
MISSION Highlights | Kilian Bron
Scouting Norway
Nico Vink and Vinny T – The all NEW 2020 Gambler Alloy
Ransom – Built for Versatility
Return to Earth: 30 Day Ride Challenge Recap
reklama
Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)