reklama

reklama

Kouty nad Desnou – když to sviští (report Andrea D.)

Kouty patří mezi největší a neznámější bikeparky u nás a tamní dlouhé tratě už prověřily nejedny ruce a brzdové destičky. Kouty přitom meziročně rozhodně nespí, řada věcí se tu průběžně mění, k lepšímu, proto se mi zde letos jezdilo snad nejlépe co pamatuju.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký

Začínáme klasicky na oblíbené trati Medvědice, protože na Koutíka si s první jízdou netroufám a do klopenkové šněrovačky na Hřebenovce bych asi hned na rozehřátí radši nezkoušela naskočit.

Medvědice zatím nikdy nezklamala, i tentokrát hned v její úvodní vyhlazené pasáži pozoruji změny, které tu ještě začátkem května nebyly – nejde pravděpodobně úplně tak o zpestření, jako spíš o funkční vylepšení, když zmizí bahno a nepříjemné rolety. Je zkrátka vidět, že péče o tratě jede i v sezoně na plné obrátky.

reklama

Medvědice není nijak technicky náročná, nejsou tu žádné spletité anakondy nebo rockgradeny, naopak si užíváte svištění větru v uších na plynule vedeném trailu v klopenkách a na příjemně rychlých vrstevnicích. Trochu rolet jsme našli jen v zatáčkách v prostřední pasáži, jinak se jelo jak po hliněném másle a já z této jízdy byla opravdu nadšená!

Zalíbení jsem si nakonec našla i na Hřebenovce, ne tedy v tom bambilionu klopených zatáček pod lanovkou, ale v následném průletu lesem, kde není prakticky žádná zatáčka, trail není nijak prudký, ale v akorátním sklonu se žene střemhlav lesem. Opět skoro žádné rolety a o zpestření se staraly menší lavice, které ovšem v dané rychlosti dokázaly i slušně poslat.

Z lesa následovala obvykle povinná pasáž po šotolině, v době naší návštěvy se těsně pod cestou rodil ale nový trail na způsob air line. Touto dobou už by měla být sekce plně v provozu, takže kdo už si zaskákal?

Spodní pasáž Hřebenovky je vyladěna do stylu hravého přírodního trailu, který si samozřejmě ráda projedu, ještě raději tu ale zahýbám na vedlejší Uhlířskou stopu, která představuje totálně plynulý flow trail s vysokými vyhlazenými klopenkami a terénními vlnami. Mám ráda techniku, ale tahle relaxačně svištící část trailu se mi zkrátka líbí.

Nevynechali jsme ani černou trať Koutíkův sen, která je opakem výše uvedeného – nic hladkého tu nečekejte, jedou se tu bomby v kořenech, a to téměř od začátku do konce. Na úvod se můžete rozeskákat na několika lavicích, z nichž nejdelší je ta třetí, již jsem se i já letos odvážila skákat. Chyběl mi přitom jen malinký kousíček na totální doskočení 🤘

Pak se jede rychlá kořenovitá technika v lesním korytu (pustíte brzdy, a ono vás to celé samo nějak nasměruje), následně se jede přes sjezdovku, kde nechybí ani malá rockgarden a pak už pověstný mordor v lese – prudký žlab, hodně kořenů, hodně přírodních schodů a hodně možností, kudy sjet. Vždycky se mi to podaří sjet tak nějak bez ztráty kytičky, ale po téhle sekci je to obvykle na výměnu rukou!

Po mordoru se ale pořád nekončí a na přejezdu přes cestu máte asi tak dvě sekundy na odpočinek (pokud si samozřejmě nezastavíte, což docela doporučuji) a frčíte dál krásnou prudkou lesní technikou až na závěrečné lavice pod lanovkou. Celá tahle technická sranda je završená sjezdem po skalce, která taky zaujme variabilitou stop.

Sumasumárum, Kouty mě baví dlouhými tratěmi, prima hliněným podkladem, na kterém to má ten správný grip a taky lesní kořenovitou technikou. Letos jsem si tu navíc fakt našla to svoje flow, takže kdybych měla víc svalů na rukách, jezdím doteď 😁

Občerstvit se v bikeparku můžete třeba párkem v rohlíku v kulatém stanu u výstupu lanovky, nebo plnohodnotným obědem v restauraci na kouteckém náměstíčku. Mým tipem je jablečný štrúdl, který překvapí nadprůměrnou velikostí, takže já ho měla namísto oběda 👌

reklama

Přímo v zázemí je možné se i ubytovat v penzionu Kouty nebo v apartmánech Kouty, kdy v ceně každého pobytu je zahrnutá i snídaně. Penzion nabízí zázemí i pro větší skupinky nebo školní kurzy, apartmány s kuchyňkou pak uvítají především rodinky s dětmi.

Kouty nad Desnou v kostce:

Vzdálenost z Prahy                                                    3 hod 8 min (přes Mohelnici a Šumperk)
1 jízda lanovkou                                                         280 Kč
Celodenní jízdné do bikeparku                                  500 Kč
Zapůjčení sjezdového kola (1 den)                            od 990 Kč
Zapůjčení horského kola                                            500 Kč
Zapůjčení elektrokola (1 den)                                    650 Kč
Koloběžka + přilba/1,5 hod                                        350 Kč
Ubytování                                                                   kouty.cz/ubytovani/
Webové stránky                                                         www.kouty.cz

V Koutech jsme sedlali kola Ghost FR AMR 8.7 a Ghost Hybride SL AMR X S 7.7, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chrániči a helmami Poc a batůžky Evoc. Videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a Samsung.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký