Pondělní Videonálož BnR 35_2019 | Traily Srebrna Góra (PL)

26.8.201927.8.2019 Štěpán Hájíček žádný komentář Lokality, Pondělní videonálož, Video

Pojďme se postupně, v mém poněkud rozvleklém vyprávění o letním MTB putování po trail centrech, posunout k aktuálně poslednímu bodu. Tedy k situaci, kdy jsem se z Rychleb vracel domů, jel „severním obloukem“ přes Polsko a přitom dostal nápad mrknout na traily v okolí historického městečka Srebrna Góra (krásné památky mimochodem).

Tento nápad jsem měl už dřív, zaslechl jsem, že to tam není špatné, navíc je to jen kousek od onoho „severního oblouku“ směrem z Rychleb na Náchod, teď ale byla zřejmě ta správná příležitost, počasí, čas a celková konstelace, takže jsem jednoduše stočil volant směr Srebrna Góra, ať se ukáže. Oficiální název lokality zní: Trasy Enduro Srebrna Góra by Kellys (web pmbike-experts.pl / Facebook – www.facebook.com/trasy.enduro…)

Už jsem to ostatně psal minulé týdny. Právě zde se loni jelo Mistrovství PL v Enduru a zde se za necelý týden rozjede poslední podnik letošního seriálu Enduro MTB Series (pozvánka). Prostě jsem chtěl vidět, kde a jak se v Polsku jezdí a závodí!

reklama

400 metrů do začátku!

Srebrná Góra je vlastně poměrně nenápadná obec, která ale v klíněna do sedla Sovích hor, jestli nekecám, jež se zvedají až k úrovni řádově 800 metrů nad mořem. Takže žádné pidi kopečky. Ostatně když jsem dojel k trail centru, zaparkoval, vybalil kolo, nastudoval mapu a plánky, stanovil jsem si za první cíl vyfuněť až úplně nahoru a pak to postupně mapovat cestou dolů s návraty na již níže položené vrcholy či sedla.

Tento první výjezd, který vede z velké části po budovaném stoupacím trailu (hezký vcelku zábavný ale skutečně nekonečný – E-Line), vydal na téměř 400 výškových metrů hnedle od parkoviště až k vrcholu. Tedy z nějakých 400 m nad mořem do 810 m (Golebia)! Na rozjetí víc než dobrý nášup!

Z tohoto nejvyššího místa přitom vede asi nejdelší trail, relativně snadné a poměrně zábavné, navíc vcelku dobře postavené flow – tzv. D-line. Jednotlivé traily jsou zde označené primárně písmeny, ale mají i své názvy, třeba „trasa D“ nese název „Red Line.“ Asi pro přehlednost…

Tento trail jsem zvolil jako počáteční pro primární rozjetí se, což byl rozhodně dobrý nápad. Pohoupat se, užít si klopenky atd. Fajn záležitost. D-Line je navíc skutečně hodně dlouhá, objíždí spodní část historického opevnění a napojuje se na dojezd F-line. „Déčko“ jsem ale nejel celé, dovezl jsem se s ním k „hornímu hradu“ a ten poté jej objel po trasách A a C. Mimochodem co tu člověk vidí okolo, z toho by u nás byla pomalu památka s žádostí o zařazení na seznam UNESCO a tady se po těch hradbách oficiálně jezdí!

Z Céčka na Enduro

Nicméně k věci. Když jsem si projel horní část Céčka a dostal se do místa, kde se mezi horním a spodním hradem těsně míjí s Déčkem, rozhodl jsem se využít mapy z pozvánky na zdejší Enduro a střihnou to dolů na úplně jinou stranu po závodním trailu. Tohle byla docela sranda, čistě vyjetá pěšina slušně odkloněné svahy, divoké cik-caky a pak vcelku pohodový dojezd k silnici překonávající sedlo mezi jednotlivými hradními bloky.

Tento úsek, dojezd, přitom mají sdílet hned dvě ze zdejších, tuším 4 RZ letošního Endura. Po tomto sešupu jsem se musel vrátit zpět k hradům, což vlastně nebylo tak strašné. Stačilo dojet do sedla ve městě po silnici, zde odbočit na prašnou cestu, kudy si to nahoru valí dodávky s přívěsy (občas slušně prášili), což ale nepřímo znamená, že má rozumný sklon.

Je sice dost drncavá, zřejmě stará kamenná hradí cesta, ale člověk se po ní poměrně pohodlně dostane k hradům.

Po hradbách a přes hradby

Další plán byl projet si druhou variantu začátku, další kus závodní erzety, která vede přímo po hradbách horní části hradu, pak prudce spadne přes stoupací cestu, napojí se na D-Line a dojíždí tak jak jsem jel dolů posledně. Pro kochání hradními příkopy dokonalé, jezdecky spíš průměr.

Pod horním hradem, abych nejel tu spodní část dvou RZ znovu, jsem se napojil znovu na C-Line, přičemž jsem ale netušil, že to znamená ještě dost slušné stoupání ke spodnímu hradu. Výjezd je ale více než výživný, zábavný, náročný a je tam i pár překvápek s lávkami!!!

Sjezd dolů k základně po „Céčku“ byl takový všelijaký. Dlouho se jede podél hradeb, prostě lesní kamenitá cesta, pak to začne padat více dolů, objeví se skoky, klopenky atd. Na to, jak dlouhý tento trail vypadá na mapě, nato, jak dlouho se drápete nahoru, jste vlastně strašně rychle dole, nebo alespoň ty nejvíce zábavné části strašně rychle proletí okolo. Škoda!

A-Line a pak…

Poslední výstřel, poslední výjezd. Jedu znovu k hradům, až k hornímu, abych zkusil A-Line s odbočkou na další závodní RZ. Za výjezd tentokrát volím začátek po menší silnici, pak „hlavní tepnu“ přes město vedoucí k hlavnímu parkovišti pro turisty, nebyl to až takový „opruz“, nakonec opět „hradní“ kamenná cesta a pár kouřících dodávek s koly okolo mě.

Z vrchu (kóta 728 m) se držím docela dlouho A-line, která místy křižuje výjezdový trail E-Line, jímž jsem stoupal nahoru při své první cestě k Polským nebesům. Na začátku jsem se byl mrknout i na „RZ zkracovačku“ mezi A1 a A – začátek kolmý sešup, de fato s potřebou spadnout z hradní stěny do údolí, či do příkopu!

A-Line v další části je vlastně fajn. Řada skoků, zatáček, klopenek, různých zkracovaček – pokud to má člověk najeté a naskákané, musí to být paráda. Jede to, baví to, má to flow, spád a docela i rytmus. Asi na dvou místech je potřeba malinko nastoupat na dílčí vrcholy hřebene, po němž vede A-Line a pak se zase vezete. Tuším že na druhém z těchto mezi-vrcholů je ale odbočka, která vás může stáhnout na další RZ a tahle stojí 100% za to.

Zatajit dech, zavřít oči

Nejdřív relativně nevinná plavba po tu lehce, tu více drolivém povrchu, pak najednou jeden prudký padák mezi šutry s prostorem k dobrzdění v nakopané zatáčce. Jako asi jo, ale už jsem toho měl ten den tak akorát, bylo to tu hrozně suché, jelo to se mnou jak prašné saně, tak jsem si řekl, že si tuhle parádu nechám radši na příště.

Poslední klíčové úseky této RZ byly také pěkné. Hezký dojezd na stoupací cestu v odkloněném svahu, a šup zase na chvíli na kameny a vydýchat. Pak dolů po další skoro kolmé kamenné stěně, další zbytek hradní cesty, zřejmě. Poté něco, co bylo kolmé, otevřené a sypké! Zastavím si, koukám na to, a skoro nedýchám. Odjezd je ale dost otevřený, rovný a celé to končí na lesní cestě, před ní jen malý schůdek.

„Ty bláho, tohle se snažit sejít s kolem bude rozhodně víc o ústa než to sjet,“ běží mi hlavou. Kouknu tedy na skalku, vyberu stopu, vrátím se pár metrů nahoru, stoupu do pedálů, pomalu jedu ke zlomu, ujišťuji se, že jsem v té stopě, kterou jsem si načetl a pak už jen… „Pustit brzdy, sevřít řídítka a snažit se dýchat!“ Wooow! Svět se na chvíli zatraceně zrychlí, vše okolo se během vteřiny pekelně proletí někam dozadu, ale dobrý, jsem dole! Byl to skutečný Šum Svistu (R.I.P. Dane), ale vlastně parádní.

Vrátím se? Asi j 😉

Dole už jen vydýchat: „Tohle a tu sekci o kus výš, to celé jet v race módu? Nedej bože za deště nebo po dešti!? To by byl mazec!!!“ Snažím se zklidnit tep, říkám si, že to bylo dobré a vzrušující, teď už jen kouknout do mapy, najít napojení na B-line a po ní se vcelku příjemně dohoupat středně náročným trailem vedoucím údolím podél potoka k základně.

Vlastně ani nevím jaká byla moje očekávání, ale když to tak dopisuju, tak zklamaný jsem rozhodně nebyl! Přestože jsem si místy říkal, že to až taková hitparáda nebyla, tak mě zároveň v hlavě tu a tam probleskne myšlenka, že bych se tam chtěl ještě někdy podívat! A také, že se tam podívám!!!

Tolik Srebrna Góra. Co dál? Už převážně klasika, Čechy, první víkend v září Rychleby a zdejší oslava 10. výročí. Pavel Horník mi říkal, že by měl být sjízdný snad už celý Velbloud, takže mám před sebou další místo, kde si lze posouvat hranice svých jízdních dovedností a odhodlání! Těším se!

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

Myles Rockwell testing the RollR 45

Myles Rockwell testing the RollR 45 from Tom DeFrancia on Vimeo.

VISION RAW | Full Movie Available Now

Kamloops, BC: sending it- LEGALLY! (2019 vs 1997!)

Coastal Loam With a Hint of Dirt

Dirt Diaries 2019 – Men in Bikes – Brett Tippie

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)