RB RX – domácí štěrkodrtič v nové fazóně (test)

O historii a vývoji horských kol domácí značky RB mám docela přehled, alespoň co se posledních 10-15 let týká, ale v oblasti silnice, cyklokrosu nebo dnes gravelu to se mnou není moc slavné. Vím o tom, že RB „něco takového“ má v nabídce již řadu let, přičemž tato informace mi doposud plně vystačila.

Nyní se ale karta obrací a já mám tu čest projet se na nejnovější generaci modelu RB RX, která se po svém „znovuvzkříšení“ postupně chystá do reálného prodeje.

V době, kdy jsem na tomto kole jezdil, byl k dispozici zatím jen prototyp bez finální povrchové úpravy ozdobený pár detaily, které se do konečné produkční fáze nedostanou. Jinak šlo ale již o prakticky hotové kolo, u něhož se rozhodně nemění materiál rámu (myšleno slitina hliníku), tvary trubek ale třeba ani geometrie. Vše je ustáleno, rozhodnuto, vyřešeno, už se čeká jenom až dorazí objednané trubky a může se začít vesele pařit. Pardon vařit!

Co o něm psali ve Velu?

Pokud vás přeci jen zajímá něco víc o historii a pozadí modelu RB RX, pak si můžu pomoci kopií článku z roku 2015, kde můj bývalý kolega Eda Pinkava (Velo) hodnotí tento model coby novinku exkluzivně získanou k testu po její tehdejší výstavní premiéře. V té době se jednalo o stroj, který lavíroval kdesi na pomezí silnice, gravel biku a CX.

Již tehdy nabízel možnost nasadit až 40 mm široké pláště, byl určen pro diskové brzdy a standardně se dodával s hliníkovou vidlicí. Zmíněný test přitom tento stroj představuje v primárně silničním osazení s hladkými plášti šíře 32 mm. Tady přitom podobnost tehdejšího a dnešního modelu RX končí! Nebo naopak začíná?

Pokud jde o vnější podobu, tak tu vlastně neznáme tak úplně dopodrobna. Testovaný prototyp byl totiž ještě relativně hrubý, zatímco konečná verze bude nejspíš ještě o fous uhlazenější a také opatřena klasickým lesklý lakem, či co si zákazník zvolí. Výsledný dojem tak bude nejspíš o trochu jiný. Ale jak už bylo zmíněno, na konstrukci, siluetě rámu ani geometrii by se již nic měnit nemělo!

Včera a dnes

Pokud se tedy podívám na původní RB RX, které se vyznačovalo pro RB typickými rovnými trubkami prostého kruhového průřezu (co také vymyslet lepšího?) se spíše delší hlavou a poměrně masivními vzpěrami zadní stavby, nacházím rozdíl zejména v sestavení zadního trojúhelníku. Zde jsou, pod záminkou většího komfortu, vzpěry posunuté o kus dolů, pod úroveň spoje sedlové a horní trubky. Rovněž bych řekl, že jsou trubky horní části zadní stavby štíhlejší, než jak tomu bývalo dříve, ale možná jen malinko.

Další, na pohled patrné změny, již neobsadí snad ani prsty na jedné ruce. Zmínit můžu pevnou zadní osu, vnitřní vedení bovdenů nebo zajímavou plně karbonovou vidlici s úchytem na kotouč, rovněž bez rychloupínáku (šroubovací pevná osa s páčkou). Co jsem tak pochytil mezi dveřmi pražské prodejny RB, chvíli se laborovalo s přední osou bikového průměru 15 mm, potenciální zákazníci si ale více přáli dvanáctku – už jen z hlediska větší variability na postu předního náboje – čemuž se vyhovělo.

Dříve, než upustíme klíčky teorie do kanálu obecného představení (díky Hammonde), zastavme se na skok ještě u geometrie. Ve zmíněném článku z roku 2015 jsem našel, že původní RB RX mělo základní úhly shodných 73,5° (hlava i sedlovka) a kupříkladu zadní stavbu dlouhou 420 mm. Nejnovější generace se v tomto směru docela posunula, jelikož nyní je hlava skloněná pod úhlem 70,5°, sedlová trubka svírá se zemí úhel 73° a zadní stavba narostla na 430 mm.

Naplněná teorie

Vida, zprvu jsem si říkal, že v obecné rovině nebudu mít o RB RX skoro co napsat, a nakonec se to docela zadařilo! Každopádně nyní je čas přesunout se do sedla tohoto stroje a prověřit domácí novinku v terénu. Aktuálně jsem přitom měl nové RB RX k dispozici několik málo dní, kdy byly docela divoké povětrnostní podmínky, z čehož nejpříjemnější byly paradoxně chvíle, kdy jsem se mohl „plácat v blátě.“

Ostatně takové prostředí by gravel bikům, vzešlým primárně z fenoménu mimosezónního cyklokrosu, nemělo dělat potíže. Horší to již bylo v dny následující, jelikož i v Praze napadlo nemálo čísel sněhu (rozuměj skoro 10 cm!), který následně začal tát, aby vzápětí zase zmrzl. Další výlety v sedle RB RX tak připomínaly spíše školu krasobruslení na dvou kolech, a místy hru na ledoborec, než cokoliv podobného cyklistice! Ale i tak jsem se dostatečně povozil a načerpal alespoň základní poznatky o této mnohými netrpělivě vyhlížené novince.

První, co mě „zarazilo“, byl primární pocit poměrně krátkého kokpitu, přestože jsem měl představec otočený dolů a téměř všechny podložky nad ním. Neberte mě ale, prosím, v tomto směru úplně za slovo, jelikož je nutné jedním dechem doplnit, že jsem na RB RX přesedal ze stroje Whyte Gisburn, což je štěrkolet vyznávající zcela jiná pravidla hry – o jeho delším posedu a specifickém úchopu se dočtete v komplexním testu.

Jen tak na okraj, o zásadním rozdílu mezi těmito koly a celkovým pojetím jejich geometrie svědčí už jen fakt, že Whyte byl velikosti 52 cm a byl i tak dost dlouhý, prototyp RB RX odpovídá velikost L (55 cm) a byl mi akorát!

Nestřílej si do vrtule!

Jeden z faktů, který jednoznačně demonstruje odlišný přístup obou značek a odlišnou stavbu jejich strojů je i ten, že na Whytu jsem se nemusel bát, že by se špičky mých treter dostaly do kontaktu s předním kolem, zato u RB RX mi v rámci manévrování v menší rychlosti plášť předního kola pravidelně škrtal o moje zánovní zimní návleky!

Ale i to je ostatně dost o zvyku, jelikož při druhé a třetí jízdě jsem se s tímto naučil dopředu počítat a instinktivně dával nohy tak, aby při ostřejším zatočení řídítek nedocházelo k tomuto nežádoucímu kontaktu. Je to možná poněkud „střelené“ přirovnání, ale připadá mi to podobné jako u stíhaček v období první světové války, kdy se synchronizovaly kulomety ovládané z pozice pilota s otáčkami motoru, aby si letec nerozstřílel vlastní vrtuli.

Větším obloukem se vraťme na začátek popisu jízdních vlastností, tedy k rozboru posedu, kdy zde najdete například poměrně vysokou hlavu (175 mm u vel. L/55 cm), která sama o sobě definuje výšku úchopu, jenž ale rozhodně nemusí být až v nebi! Pokud si totiž necháte představec (90 mm) sportovně otočený dolů (zde s minimálním sklonem), zjistíte, že lze z RB RX vymámit slušně výkonnostně založený posed, stále ale s pocitem, že jste schopni své kolo ovládat i v členitějším prostředí.

Já sám mám sportovněji laděné velitelské centrum rozhodně radši, než pozici „kancelářského křesla“, jelikož gravel biky jsou pro mě, i přes svoji všestrannost, primárně o rychlosti a výkonu. Každopádně nakonec záleží na každém soudruhovi jedinci, jak si posed upraví, jelikož možností nastavení je v této kategorii obecně více než dost.

Štika, nebo kosatka?

Co mě rovněž zaujalo bylo ovládání, které mi, opět v přímém srovnání s Whytem Gisburn, přišlo hodně „klasické“ bez tendencí utíkat kamkoliv k moderním extrémům, jako v případě vícekrát zmiňovaného britského plnokrevníka. Tím ale neříkám, že je na tom něco špatně, jen se snažím zdůraznit ten rozdíl, který je skoro až galaktických rozměrů! 😉

Pravdou je, že jsem si po tomto „přestupu“ musel chvíli zvykat na řízení RB RX, ale naštěstí to nezabralo příliš času.

Co je v této „klasické“ skladbě geometrie potřeba vyzdvihnout, je obratnost kola v menších rychlostech, kdy se motáte po úzké pěšině mezi stromky. Poměrně krátká zadní stavba (zadní plášť téměř olizuje sedlovou trubku), jakož i pocitově kompaktní rám dává jezdci možnost otočit se doslova na pětníku, ohnout to zostra okolo každého stromku a dělat si s kolem cokoliv se mu zachce.

V nižších a středních rychlostech je RB RX až neskutečně poslušné, hravé a rozverné, stačí jen naznačit a už stříhá jednu zákrutu za druhou podobně jako rekruti již neexistující povinné vojenské služby poslední dny do civilu!

Otočíme-li však naši pomyslnou minci na rubovou stranu, uvědomíme si, že je úhel hlavy 70,5° vlastně dost vlažný, proto stačí jen maličko zrychlit a najednou se řízení začne stabilizovat, až se skoro zamkne. Zase trochu přeháním, ale chápete, kam tím mířím, ne? V tempu, v terénu, nebo ve strmějších sjezdech tak dokáže být RB RX až překvapivě klidné a jisté, jediné, co k tomu potřebuje, je vaše důvěra v něj, stejně jako jisté a klidné sevření řídítek.

Dvě strany mince jedno jsou

Když jsem se snažil oba světy spojit, hodit mincí tak, aby byly vidět obě její strany zároveň, musel jsem si pro hlubší analýzu najít v zimní, sněhem a ledem pokryté krajině, k tomuto účelu vhodné místo. Odbočil jsem tedy na jedno poloprázdné parkoviště autobusů u stanice metra a zde chvíli kroužil, překlápěl kolo ze strany na stranu a motal se dokolečka jako blázen, až si kolemjdoucí cestující nejspíš ťukali na čelo.

Každopádně tato příležitost mi pomohla pochopit a rozklíčovat vlastnosti řízení RB RX. To totiž v důsledku hodně vsází na volnější úhel vidlice, který je klíčový pro stabilitu a jisté vedení směru, až zároveň lehce brání kolu v opuštění přímé linie. Jinak řečeno, do ostřejší zatáčky je potřeba RB RX silněji strhnout, poprat se s pocitem lehké stranové nestability při určitém stupni naklonění a pak si naopak užít, s jakou chutí se do oblouku celé kolo zakousne a jak zostra dokáže nastolený poloměr vykroužit.

Možná to zní složitě, ale nebojte se toho. Stačí si s tímto kolech chvilku hrát a uvidíte sami, že vás brzy začne poslouchat na slovo. Tím spíš, pokud mu dopřejete zábavné zamotané pěšiny, kde se musí s řídítky skutečně pracovat. Zklamáni nakonec nebudete ani na rovných úsecích, kde bude stačit odložit si ruce na horní část řídítek, nebo naopak přehmátnout dolů do oblouku a oddat se čistě výkonu v přímé linii rovné cesty.

Zároveň ale nepočítejte s tím, že by se jednalo o čistokrevného hltače asfaltových kilometrů, více mu sedí les a hravé pěšiny!

Svižně nejen s větrem v zádech

Každopádně, pokud jde o výkonnost, pak i zde se lze na RB RX jednoznačně spolehnout. Zřejmě dáno širším a spíše hrubším obutím (WTB Resolute 700x42c) i použitým výpletem, nepůsobilo RB RX jako kolo, které by se vysloveně vyžívalo ve spurtech a razantních nástupech. Přesto bych si o tuhosti jeho rámu nedovolil pochybovat! Pokud mu ale budete dodávat výkon plynule a soustavně, odmění vás velice kvalitní odezvou stejně jako pocitem snadno rostoucí rychlosti.

Poslední zastávkou v dnešním praktickém představení, které je nakonec poměrně komplexní, může být jízdní komfort, který mě opět velice mile překvapil. I když přiznávám, že u RB jsem to předem čekal… Podruhé zde musím zmínit pláště WTB Resolute (700x42c), v tomto případě obuté na obou kolech, které při odpovídajícím tlaku (díky bezdušovému složení se člověk nemusel omezovat) odváděly skutečně velký kus práce. Už jsem ostatně dříve naznačil, že zrovna toto obutí mě na štěrkoletech hodně baví.

Ať se ale nevzdálím od původní myšlenky. Pláště jistě zajistí nemálo pohodlí, hodně akční mi ale v tomto směru přišla i plně karbonová vidlice, s poměrně zajímavou gumovou rozpěrkou ve svém kompozitním krku. Své nejspíš svede i snížená pozice vzpěr, jelikož ani komfort zadní partie nebyl rozhodně ošizen. V tomto směru sice o pár bodíků vítězila vidlice, každopádně celkový dojem byl více než pozitivní a hlavně velice slušně vyrovnaný.

S výbavou dle vlastní chuti

Pokud se jedná o komponentovou výbavu, pak tuto oblast můžeme pro dnešek víceméně přeskočit, jelikož osazení prototypu se jen přibližně kryje s možnou výbavou sériových strojů, které si navíc bude možné v konfigurátoru RB poladit podle svých představ a požadavků.

Naposled tedy připomenu pláště WTB Resolute, které jsou hezky buclaté, sympaticky kulaté, a tak akorát zubaté. Vedle již zmiňovaného komfortu proto nabízí i poměrně jistý a spolehlivý záběr v terénu a nijak dramatický valivý odpor na silnici. Pravdou je, že jejich šíře (42 mm) se zdá být víceméně hraniční hodnotou pro přední vidlici i samotný rám. To by snad ale nemuselo být na škodu, jelikož RB nechtělo stvořit MTB XC kolo s berany, ale klasický gravel bike!

RB RX (prototyp) – závěr

Jaké závěry nám tedy vychází z prvních praktických prověrek nové generace modelu RB RX, který se z původního silničního všeuměla schopného zašpinit se na prašných cestách proměnil v klasického představitele gravel světa? Za mě se jedná o velice příjemný stroj, který ctí v zásadě klasické rozložení kokpitu, stejně tak i odzkoušená pravidla rozvržení geometrie.

Těžit lze v tomto směru zejména ze spíše kratší stavby rámu, jíž lze děkovat za velice dobrou manévrovatelnost v terénu, stejně jako za více položenou vidlici, která k tomu přihazuje klidné a jisté vedení předního kola, kdykoliv to potřebujete.

Zabudujte do této rovnice taktéž velice slušnou odezvu na sílu investovanou do pedálů, rozumnou hmotnost, nadstandardní míru komfortu nebo tradičně jednoduchou a účelnou stavbu rámu a jako výsledek vám vypadne štěrkolet, který ocení nejen tradiční příznivci značky RB a zarytí patrioti, ale též všichni, již hledají kolo svižné, hravé a zábavné, nikoliv přehnaně vážné a účelově zaměřené na výkon a nic než výkon!

Text a foto: Štěpán Hájíček

RB RX – základní parametry

Cena rámu: od 7 490 Kč
Cena kompletního setu: od 30 199 Kč (*Base – Shimano Tiagra)
Hmotnost: 10,15 kg (vel. 55 cm/L, bez pedálů |*prototyp s výbavou dle foto)
Kokpit (řídítka/představec): 46 cm*/90 mm (*šířka spodního úchopu cca 52 cm)

Více o RB RX najdete na stránkách www.rb-bike.cz