Jiří Fikejz – vítěz Bosch eMTB Challenge – rozhovor

Jirku nejspíš znáte jako jezdce, který se svého času dost intenzivně věnoval enduro závodům, kde nezřídka kdy slušně bodoval, sbíral drahé kovy a nejednou i celému závodu kraloval. Pak se ale situace změnila, Jirka začal jezdit více maratony a jiné rychlostní disciplíny a nyní koketuje s eBiky. Co ho k tomu vedlo a čeho aktuálně dosáhl?

Krom jiného dosáhl před týdnem na první místo v závodě Bosch eMTB Challenge pořádaném v rámci festivalu u Lago di Garda, jehož součástí je tradičně maraton, pár let již také enduro a nově závod elektrokol. Ten se skládá z několika dílčích disciplín – hodně stručně soutěž v jízdě do kopce, z kopce a v orientaci. Nechme ale raději promluvit samotného Jirku, kterého jsme po jeho úspěchu na dálku vyzpovídali.

Na eBiku jezdíš, minimálně dle příspěvků na Instagramu, již delší čas. Byla to pro tebe zatím jen zábava, práce, nebo jsi měl od začátku ambice účastnit se závodů eMTB, které se vlastně teprve rodí?

„Závody nebyly hlavní priorita, ale jak jsem objevil evropský seriál, tak byl logický krok nějaký závod eMTB vyzkoušet. Zajímal nás hlavně formát a skutečný závodní test, ze kterého jsou data a zkušenosti pro další vývoj jednoznačně nejcennější.“

Jak vlastně vnímáš závody vypsané pro eBiky? Myslíš, že má smysl zařadit je mezi klasické disciplíny, nebo je potřeba pro ně vymyslet jiný, originální koncept?

 „Jednoznačně fandím tomu, aby se závody stavěly cíleně ušité na míru eBikům. Klasický maraton nebo enduro závod na elektrokole nedává příliš smysl a ani nenabídne či nevyužije plný potenciál asistence. Na Gardě jsme měli trať skvěle namixovanou a měl jsem z toho velmi dobrý pocit, protože na klasickém kole by třeba výjezdové erzety byly nereálné! Pokud to půjde tímto směrem, budu jedině rád. Vyplnit prostor mezi cyklistickými a motorkovými závody – to zní vážně dobře.“

Dívám se do obecného popisu závodu, kde se hovoří o tom, že se Bosch eMTB Challenge na Gardě, kde jsi vyhrál svou kategorii, skládal z částí zaměřených na výjezd, sjezd a orientaci. Můžeš nám popsat, jak to celé vypadalo a probíhalo v praxi?

„Trasa byla před závodem tajná, mapku jsme dostali až těsně před startem. Zde byly vyznačené měřené úseky a checkpointy, které musel jezdec zaznamenat na chip, jinak dostal penalizaci. Velmi zajímavé byly výjezdové erzety, kde každé šlápnutí na zem znamenalo penalizaci 10 vteřin. Sjezdové erzety byly v podstatě stejné jako v běžném enduru, akorát se jely na oči.“

„Poslední erzeta byla ve městě s pár překážkami. Trať byla vyznačená páskami a checkpointy člověk musel hledat orientací v mapě. Soupeři ale rádi poradili a nebyl problém se chytit i nějaké skupinky. Do erzet se startovalo v minutových rozestupech a celkový čas na závod byl asi čtyři a půl hodiny. Klasicky vše potřebné si jezdec musel vézt sám.“

Nelze si nevšimnout, že již delší čas jezdíš na eBiku Rock Machine Blizzard INT. Jak jsi s tímto kolem spokojený? Používá nějaké speciální díly, které se na běžném produkčním stroji neobjevují?

„S celkovou funkčností jsem velmi spokojený, protože podvozek pracuje dobře i ve vysoké rychlosti a v těch nejhorších podmínkách. Testování v San Remu bylo zásadní pro to, abych nasbíral zkušenosti z tratí, které odpovídají úrovni světového poháru v DH a promítnul to všude jinde. Člověka už pak moc věcí nezaskočí. Aktuálně vozím sjezdové pneu WTB Convict v High Grip verzi v šíři 2,5“ a vyšší zdvih na vidlici, tedy kolem 170 mm. Klasické pluskové pneumatiky jsou zase ideální do nezpevněného terénu a určitě přijdou také na řadu.“

Jedním z tvých sponzorů je i společnost Halbich, zastupující na našem trhu odpružení Öhlins, ty ale Öhlins na kole nemáš, zatím?

„Aktuálně se čeká na nové pružinové modely vidlic Öhlins a hlavně na metrické tlumiče a další testování. Věřím, že společně dosáhneme perfektního celku, který pak bude k mání i v běžném prodeji.“

Z jiného soudku, pan Halbich, když jsme dávali dohromady test vidlice a tlumiče Öhlins pro BikeAndRide.cz, básnil o tom, jak skvělou kombinací je, když se nasadí dopředu 29“ kolo a vzadu se nechá 275Plus – prostě motokros! Stejnou cestou jde u své novinky třeba i Ghost. Zkoušel jsi i tuto kombinaci, nebo ti více vyhovuje vyváženost pluskových kol na obou frontách?

„Myslím, že hlavní výhoda těchto kombinací je u pevných kol spíše pro XC zaměření, kde s pluskovým obutím na zadním kole dosáhnete mnohem vyšší trakce a komfortu. S vhodnou pneu navíc neztratíte ani tolik na celkové rychlosti ve valivém odporu. Sám tuhle kombinaci používám na pevném eBiku a není to vůbec špatné.“

„Pro enduro je problém hlavně v odolnosti pluskových pneu, kde je vyšší riziko roztržení pláště a většinou nutnost používat ochranné vložky do ráfku. Myslím, že pro enduro nebo ježdění ve velmi náročném terénu je stále nejlepší se držet osvědčeného konceptu z běžných kol. Rád ale budu sledovat tento vývoj. Mimochodem Ghost vytvořil hodně zajímavý eBike.“

Ještě jedno podobné zamyšlení. Když jsme se bavili s panem Halbichem o elektrokolech, došli jsme k zajímavému dilematu. On říkal, že by pro něj, z pohledu motorkáře, bylo ideální, kdyby mělo eketrokolo klidně i o pět kilo víc! Já jako biker, zvyklý na svých 13-15 kg, bych byl naopak šťastný, kdyby měl eBike o pět kilo méně. Kde mezi těmito extrémy jsi ty jako člověk, který „vyrostl“ na trialové motorce, ale zároveň má dlouhodobé zkušenosti s klasickými MTB stroji, enduro závody atd.? 

„Myslím si, že zásadní je mít vyvážené vlastnosti a perfektní funkčnost. Já osobně nemám s ovládáním vyšší váhy problém, protože z motorek mi to přijde přirozené a eBike je stále, oproti motorce, hodně lehký stroj. Samozřejmě vyšší váha znamená i vyšší energetickou náročnost a vyšší nároky na pevnost, takže jít výš by žádalo mnoho úprav.“

„Předpokládám, že postupným vývojem půjde hmotnost eBiků dolů, ale to je jako u běžných enduro kol. Hnát se bezhlavě za váhovou úsporou má za následek ničení materiálu a zhoršení jízdních vlastností. Zkušenosti mi říkají jít spíše cestou trvanlivosti a dobré funkce na co nejdelší dobu.“

Řekl bys, že právě zkušenosti s trialovou motorkou jsou pro tebe zásadní výhodou proti „normálním“ bikerům, kteří vždy jezdili jen bez motoru? 

„Jednoznačně! Já jsem otevřený novým věcem a testování novinek je mojí vášní a částečně i prací. Na eBiku jsem se cítil hned jako doma. Spoustu věcí aplikuji z motorky i v běžné cyklistice, ale na eBikách je to skutečně intenzivní a pomáhá mi to věci mnohem lépe pochopit a dávat do souvislostí.“

Ostatně, připomíná ti eBike více jízdu na motorce, jízdu na kole, nebo je to prostě mix obojího?

„Podle toho, kde zrovna jezdím. Ale hlavní směr je ten cyklistický. Jde taky o to, že využívám hlavně slabou dopomoc a snažím se na eBiku i regulérně trénovat.“

Jirko díky za tvůj čas a rozhovor!

Vás čtenáře bych rád upozornil, že jsme rozhovor s Jirkou připravovali společně s redakcí ebaction.cz (tištěný magazín Electric Bike Action), proto se jeho druhá část objeví právě na tomto webu a později se toto téma promítne i v časopisu. S odstupem jej zveřejníme v celé délce i u nás.

Foto: Rock Machine / Jiří Fikejz