Devinci – Kanadský sen připlouvá do Česka!

Co se vám vybaví, když se řekne Kanada, nebo kanadská kola? Hádám, že to bude něco ze západního pobřeží! Rocky Mountain, Norco, Kona nebo třeba Chromag! Jenže Kanada nabízí i jiné fenomény, Kanada není jen BC, Kanada je velká země kde se nemluví jen anglicky! Kanada nám totiž dala také značku Devinci z východního francouzsky hovořícího pobřeží.

Ve spojitosti s Kanadou bychom si mohli uvést i další zásadní fenomén, a to je horské kolo! Tedy nikoliv jeho prvopočátky, ty mají své kořeny v USA v okolí San Francisca, ale spíše jeho vývoj v jednadvacátém století a dnešní živelný rozvoj technického ježdění. Z toho by se dalo krásně přeskočit na povídání o tom, kterak značka Devinci stojí především na nabídce plně odpružených horských kol a jak silné má v tomto oboru kořeny!

Jenže tak tomu není!

Alespoň ne úplně. Značka Devinci je totiž o dost starší, než by dnes mnozí mohli tušit. Její založení se totiž datuje do roku 1987, což znamená, že letos slaví 30 let své existence! V osmdesátých letech se přitom horská kola teprve rodila a rozvíjela, proto je pochopitelné, že se počátky této značky pojily více se silničními koly než s tehdy hodně mladým oborem MTB.

Pro upřesnění, kola Devinci nenesou stejné jméno od založení až do dnešních dní. Zprvu se společnost a její produkty jmenovaly Da Vinci, podle Leonarda, slavného umělce a vědce. V roce 1990 ale přišla větší firemní restrukturalizace a Kanaďani se rozhodli změnit název z Da Vinci na Devinci, což jim zůstalo dodnes.

Nebabrejme se ale v minulosti a obraťme list k současnosti, kdy to u Devinci na žádné zásadní silničářské kořeny vlastně vůbec nevypadá. Vždyť v nabídce této východo-kanadské značky dnes najdeme jen dvě řady kol s berany. Silniční stroje Leo SL a gravel mašiny Hatchet. Obě čistě na karbonových rámech. Mně osobně se líbí hlavně drsnější Hatchet nejen kvůli macatějšímu obutí, ale hlavně pro jeho ostře řezaný a agresivně nakrčený rám.

Za vším hledej Dejva!

Pokud dnes někdo vysloví název Devinci, nejspíš se vám vybaví jeden z celé řady plně odpružených strojů, zejména pak nejčastěji diskutované modely jako je sjezdový Wilson, enduro Spartan nebo poctivý all-mountain Troy. Tyto tři modelové řady, stejně jako všechny další, spojuje jako tenká červená nit identická základní myšlenka konstrukce zadní stavby, kterou představuje systém Split Pivot.

Modří již moc dobře vědí, že Split Pivot je další z licenčně prodávaných nápadů konstruktéra jménem Dave Weagle, jehož proslavil především jeho unikátní virtuál „DW-link“ (používá Turner, Ibis, Pivot…). Split Pivot je přitom řešení, o které se aktuálně dělí právě Devinci, Salsa nebo třeba BH Bikes.

*Split Pivot je svým způsobem lehce konfliktním tématem, jelikož je Dave Weagle přesvědčen, že mu tento nápad „ukradl“ Trek. Ten totiž přišel s obdobným řešením nazvaným ABP (Active Braking Pivot) jen chvíli poté, co se jim Dave snažil svůj Split Pivot před lety prodat. Dave se z tohoto důvodu s Trekem i soudil a pokud vím neuspěl.

Soud totiž shledal specifika jeho patentu příliš obecná, nebo naopak příliš konkrétní, než aby na jejich základě bylo možné jasně určit, že je ABP kopií Split Pivotu… Předmětem patentu totiž není jen pouhý čep v ose zadního kola, ale i další uspořádání čepů a ramen, kde se již řešení Treku odlišuje.

Dva v jednom!

Nejzákladnější princip Split Pivotu je přitom úžasně prostý a ukrytý rovnou v názvu. Split Pivot, neboli sdílený (odborněji koncentrický) čep sdružuje v jednom místě osu zadního kola a bod otáčení, který bývá jinak na vidlici (Horst Link) nebo na vzpěrách (např. Kona).

Vtip tohoto systému spočívá v tom, že je sice spojnice mezi hlavním čepem a zadní osou pevná (v principu se tedy jedná o jednočep), třmen zadní brzdy je ale na vzpěrách, které se pohybují nezávisle na kyvné vidlici. Proto mohou celku zaručit nezávislost funkce odpružení na práci brzdy, tak jak je tomu třeba u FSR (Horst Link), jen trochu jinou cestou.

Pokud bychom do tohoto tématu hodně zabředli, pak by se dalo říct, že vzpěry zadní stavby a horní rameno neslouží jen jako pomocník pro přenos pohybu zadní osy na tlumič, ale fungují zároveň jako specifické řešení plovoucího třmene.

Devinci Wilson – všechno stejně, jen hlavou dolů

Když už jsem u těch teoretických rozborů nedá mi to neupozornit na sjezdový model Devinci Wilson, který před pár lety vzbudil hodně velký zájem. Vzpomínám si, jak se o něm jeden rok mluvilo napříč celým Eurobikem, tuším že vyhrál svoji kategorii v rámci soutěže Eurobike Awards a třeba SRAM měl tento rám vystavený ve svém konferenčním patře a ukazoval na něm své nejnovější produkty.

Devinci Wilson přitom, ač to nevypadá, používá v principu stejný systém zavěšení Split Pivot jako všechny ostatní fully Devinci. Jen vše otáčí vzhůru nohama a přidává pár zajímavých prvků. Proč vzhůru nohama? Protože hlavní nosnou část, základní kyvnou vidlici, představuje to, co bychom jindy nazvali horními vzpěrami. To je přímá spojnice mezi rámem a zadní osou s typicky vysoko umístěným hlavním čepem. Spodní partie pak funguje primárně jako „táhlo“ přenášející pohyb zadní osy na tlumič.

Specifikem číslo jedna je skutečnost, že třmen zadní stavby nesedí na „horní vidlici“, ale na „spodních vzpěrách“, čímž je zaručena nezávislost funkce na zadní brzdě. Jako spíše technologickou lahůdku než absolutní nutnost lze považovat trojúhelníkové rameno otáčející se okolo středu, které v celém tom složitém uspořádání pouze supluje klasické horní vahadlo. Jen je prostě dole a na středu, aby bylo těžiště co nejníže a vše bylo, pokud možno, náležitě kompaktní.

Nadupaný Sparťan!

Sjezdový Wilson je ale pro většinu z nás strojem až příliš kosmickým, proto bude asi lepší podívat se blíže na další modely, které zdvihově i svým určením jistě osloví širší skupinu bikové veřejnosti. Poměrně silné jméno a významné renomé si kupříkladu stihl vybudovat enduro bitevník Devinci Spartan, který se před časem dočkal výraznější omlazovací kúry. Každopádně stále je to enduro bestie se zdvihem 170 mm vepředu, 165 mm vzadu (Split Pivot je samozřejmostí) a náležitě zformovanou geometrií.

Prostě jak se na dnešní dobu sluší a patří. Úhel hlavy 65°, délka zadní stavby 430 mm, délka horní trubky (vel. M) 605 mm a dosah (reach) 445 mm. Tedy abych byl přesný, tyto údaje platí pro sestavení geometrie označené „Lo“ (Low), protože základní úhly a další parametry lze snadno měnit prohozením excentrických prvků Flip Chip – technologie označená „FRG Adjustable geometry“. Druhá pozice „Hi“ je trochu ostřejší, což nejlépe vystihuje posun úhlu hlavy na hodnotu 65,4°.

Co bych u tohoto kola ještě zmínil je mezigenerační redukční dieta, která ubrala 310 gramů na váze (-150 g na přední části rámu, -160 g díky úpravám a zkrácení zadní stavby). Jinou zajímavostí je hodně svérázná podoba rámu v oblasti sedlové trubky, která je de facto zdvojena. Základní část totiž tvoří jednotný díl, který začíná jako horní trubka a poté se ostře lomí směrem ke středu. Druhá, přídavná sedlová trubka, pak slouží pro usazení sedlovky jako takové.

Smysl tohoto řešení je až nápadně prostý. Oddělit část, která nese horní rameno a sedlovku samotnou, aby bylo možné otevřít co nejvíc místa v rámu pro teleskop s maximálním možným zdvihem. Běžně by tak neměl být problém do Spartanu instalovat sedlovku se zdvihem 170 mm – i v případě menších rámů!

Troy bez Lee!

O stupínek níže postavenou hračkou, alespoň na zdvihovém žebříčku rodinky plně odpružených strojů Devinci, se hřeje všestranný model Troy. Ten nabízí 140 mm zadního kroku standardně kombinovaný se 150 mm vepředu. Motto této řady přitom hlásá, že se jedná o nejdelší 140mm trailbike široko daleko. Jestli tomu tak je bych se asi nechtěl s nikým hádat, i když hodnota dosahu (reach) 440 mm u velikosti M není zrovna zanedbatelná. Délka horní trubky 602 mm se ale nezdá být nijak extrémní.

Mimořádná je ale zejména délka zadní stavby, která se smrskla na 424 mm v pozici „Hi“, respektive 426 mm v nastavení „Lo“. Ano, i zde lze snadným prohozením eliptických prvků ve spoji vzpěr zadní stavby a horního ramene poměrně snadno měnit geometrii. Co mě ale trochu zaráží je úhel hlavy 67° v nižší poloze „Lo“ a 67,4° v případě nastavení „Hi“. Je mi tedy předem jasné, že až toto kolo budu mít k dispozici na test, na polohu „Hi“ pro jistotu hned zapomenu. I když jak se znám, zvědavost mi asi nedá!

Pro porovnání úhel hlavy 67° má třeba RB Bandit 475, tedy v případě, že k zadní stavbě se 140 mm naladíte i 140 mm vidlici. Pokud byste dali dopředu 150 mm, dostanete se nejspíš někam na 66,5°. Ale to jsem poněkud odbočil.

Důležité je, že se Devinci Troy k nám dostane jako jedna z prvních testovaček, proto si možná ještě letos před koncem roku ověříme, jak je to s jeho geometrií a s dalšími aspekty jeho jízdního projevu. Abych nezapomněl, Devinci Troy, stejně jako třeba v předchozím bloku probíraný Spartan, jsou nabízeny jak na karbonovém, tak na hliníkovém rámu – a co je nejzajímavější, kompozit i hlínu si lze objednat i samostatně jako rámový set!

Divoký Django pro velké i malé!

Komu se líbí řada Devinci Troy, ale přijde mu, že je pro něj 140 mm zdvihu až moc, ten má možnost sáhnout po stroji, který s Troyem sdílí řadu konstrukčních prvků. Hodně podobná je i jeho silueta a další detaily, pouze je posazen opět o kousek níž, blíže sportovnímu spektru. Modelová řada Devinci Django totiž nabízí příjemných 120 mm kroku zadní stavby a solidních 140 mm vepředu. Takže stále poměrně schopný a všestranný trailbike.

Specialitou této rodinky je skutečnost, že se Devinci Django nabízí jak v bohaté paletě modelů postavených na „středních kolech“ (27,5“), tak i na velkých devětadvacítkách. Django je tak jediná plně odpružená devětadváca v aktuální nabídce Devinci. Velká verze Djanga přitom není nijak ošizena na zdvihu, jak je tomu u mnoha konkurenčních značek při podobné „dvojakosti“ jedné modelové řady, ale nabízí ty samé hodnoty zdvihu – 140/120 mm (P/Z) – v obou rozměrech.

I mezi modely Devinci Django platí, že si lze hrát s geometrií ve dvou stupních (modelově úhel hlavy 67,5°a 68° / 68° a 68,5° – Django 27,5“ / Django 29“), stejně tak i zde najdete vícero karbonových a pár hliníkových modelů plus samotné rámové sady pro oba materiály. Fantazii se tedy meze nekladou.

Ukloň se před Maršálem!

Tečku za programem plně odpružených strojů Devinci dělá model Marshall, což je poměrně svérázná plusková mašina postavená na pláštích v šířce rovné tři palce! Tento stroj by ale neměl být vysloveným tankem, jelikož jej korunuje vcelku rozumný zdvih 120 mm vepředu a 110 mm vzadu. Jedná se tedy o poupravenou variantu devětadvacítkového modelu Devinci Django „pouze“ s velkými balóny a nižší vidlicí.

Ani zde se přitom Devinci neomezuje na jediné nastavení geometrie a opět umožňuje majiteli tohoto stroje pohrát si se základními úhly, jak mu bude libo (opět ve dvou krocích). Tabulka geometrie je nicméně doplněna ještě o jeden blok, který je věnovaný parametrům, jaké tento rám nabývá v případě, že jej osadíte koly parametru 29“. Takže opět jeden „konvertita“, či „převlékač kabátů“, který je schopen vyměnit svůj „ideologický pláštík“ podle toho, jaký zrovna fouká „politický větřík“! 😊

Kdy bude u nás?

Celý tento rozbor a představení značky Devinci vám předkládáme z jednoho prostého důvodu – tato kanadská legenda se totiž aktuálně dostává na český trh! Poprvé oficiálně, a to prostřednictvím společnosti Protocycles zastupující kupříkladu značky Turner, Chromag, Thomson, Huck Norris, Juice Lubes, Praxis Works a další.

Slíbeno přitom máme již dopředu několik testů. Vše by měl odstartovat na konci tohoto nebo na začátku příštího roku model Devinci Troy a v příští sezoně bychom určitě rádi zkusili i Devinci Spartan. Už se těším!

Dovážené modely Devinci, jejich ceny a dostupnost lze již nyní najít na webu: protocycles.cz/shop kompletní přehled o kolech Devinci získáte na domácím webu: www.devinci.com