Manitou Mattoc – s plovoucím pístem IRT
Připadá mi, že se v horské cyklistice, podobně jako jinde, střídají, mizí a vrací různé vlny a trendy. Byly časy, kdy bylo odpružení maximálně jednoduché a třeba i za kolečko odskoku jste si museli připlatit. Pak se přihnala vlna velkého ladění, která po čase vyšuměla, aby se nyní s plnou razancí vrátila zpět!
Tuning odpružení je dnes všudypřítomný! Stačí se podívat na oblíbenost tlumičů Cane Creek, kde máte možnost ladit čtyři hodnoty účinku tlumení, tvrdost pružiny a ještě jej přiškrtit páčkou pro výjezd. Podobný trend je patrný i u tlumičů Fox řady X2, RockShox něco podobného řeší u řady Vivid a takto bychom mohli pokračovat nejen u zadního odpružení.
Teorie je krásná – naladit si vidlici/tlumič přesně podle vlastního jízdního stylu, vkusu, preferencí, či dle podoby konkrétní trati. Jenže praxe mnohdy ukazuje, že už jen základní nastavení vlastního odpružení nezvládají rozhodně všichni (bez urážky). Proč by se tedy tito lidé měli pouštět do detailnějšího tuningu? Kolikrát jsem už slyšel z vyprávění od mechaniků i přímo od svých méně kolem postižených kamarádů hlášku ve stylu: „Můžeš mi to, prosím, nastavit a nafoukat. Já stejně nemám tlumičovou pumpu, proč bych ji také kupoval. Mně stačí, když se mi na to jednou za rok někdo podívá!“
Řada lidí stejně často, alespoň v tom lepším případě, spoléhá na doporučení výrobce! Nebo své nastavení donekonečna řeší na různých fórech, až skoro zapomínají na to hlavní… JEZDIT!
Každopádně tuning odpružení je prostě velké téma dnešní doby a já se v tomto směru rozhodně nepovažuju za žádného amatéra, aniž bych se chtěl tímto jakkoliv vychloubat. Už jen díky faktu, že mi rukama prošly stovky kol, se člověk prostě naučí „nastavit si to na sebe“. Naposled mě třeba samotného překvapilo, jak jsem po lehkém zásahu byl schopen naladit Cane Creek DB Air na Ghostu FRAMR LC (praktické představení) tak, aby sedl mému jízdnímu stylu a mým preferencím… A to rozhodně nejsem fanouškem těchto tlumičů.!
Tolik omáčky pro nic?
V žádném případě! Celý tento úvod si chystám proto, abych vám oznámil, že jsme se pustili do dalšího tuningu vidlice Manitou Mattoc nacházející se na redakčním RB Bandit 675. Prvním zásahem byla před rokem uskutečněná úprava prvku HBO (Hydraulic Bottom Out) s cílem odbourat až zbytečně výrazné tlumení na konci kroku. Nyní jsme se ale paradoxně vydali tak trochu opačným směrem…
Nesáhli jsme ale po žádné „podomácku“ stvořené kreaci, či zaručeném „garážovém“ produktu, ale šli jsme si vybrat do originální nabídky Manitou, který pro tento účel nabízí program MRD – Manitou Racing Development. Pro náš Mattoc Pro (pro všechny vidlice Manitou Mattoc) se přitom nabízí dvě základní možnosti úpravy průběhu kroku. Jednak lze použít systém vložkování IVA (Incremental Volume Adjust), ale také plovoucí píst IRT (Infinite Rate Tune).
Manitou IVA (Incremental Volume Adjust)
První z možností představuje řešení, jaké dnes používá drtivá většina výrobců, tedy vložky do hlavní vzduchové komory. Jedná se o obdobu asi nejznámějšího řešení vložkování RockShoxu a jeho Bottomless Token (jen příklad). V principu jde o to, že přídavnou vložkou zmenšujete objem hlavní (pozitivní) vzduchové komory, což při stejném tlaku znamená posílení progrese, řekněme v druhé polovině až poslední třetině zdvihu.
Manitou ale k tomuto tématu přistupuje po svém. RockShox kupříkladu používá prosté plastové bloky, které šroubujete jeden po druhém do víčka vzduchové komory a zbytek máte v dílně nebo v batohu. U Manitou IVA si vše vezete vždy s sebou, a to přímo ve své vidlici.
Vtip je v tom, že prvek IVA odděluje/zmenšuje vzduchovou komoru pomocí samostatného pístu, který se pohybuje po vlastní pístnici. Vy potom použijete specificky tvarované plastové bloky, které nacvaknete na pístnici (dřík) nad nebo pod onen píst. Tím rozhodnete, jestli bude zmíněný píst výš nebo níž, což má ve výsledku vliv na objem hlavní komory a tedy i výslednou progresivitu.
Vložky jsou u Mattocu čtyři a máte tedy k dispozici čtyři stupně progrese. Respektive pět, protože už jen vložením samostatného prvku IVA zasahujete do prostoru hlavní komory. Přitom platí, že čím níže je píst, tím menší je objem a vyšší je míra progrese.
Toto řešení je praktické díky své kompaktnosti a provedení „vše v jednom,“ čehož bylo možné dosáhnout díky prostému faktu, že se vzduchová komora Dorado Air (ve všech vidlicích Manitou Mattoc) fouká zespodu. I když by asi nebyl problém přidat prvku IVA ventilek, kdyby šlo o jiné řešení. Poslední poznámka – prvek IVA je dnes standardní součástí druhé generace „indiánského krumpáče“ – Manitou Mattoc Pro 2.
,
Manitou MRD IRT (Infinite Rate Tune)
Druhou z nabízených možností představuje nezávislý plovoucí píst IRT (Infinite Rate Tune), který rozděluje hlavní vzduchovou komoru na dva menší a zcela samostatné prostory. Také prvek IRT se montuje, stejně jako IVA, namísto horního víčka vzduchové komory. Již na první pohled jej ale odlišuje, kromě nápisu, také přítomnost ventilku.
„S IRT vypadá Mattoc jako obyčejná vidlice s foukáním seshora, přitom se z něj ale stane neobyčejná vidlice,“ jak vtipně poznamenal mechanik Michal z Progress Cycle, který si vzal na starosti posezónní údržbu a instalaci systému IRT do našeho Mattoca. Díky!
IRT funguje tak trochu jako tokeny, avšak s tím rozdílem, že pružně reaguje na průběh zdvihu. I když to je zatraceně zavádějící tvrzení! Hlavní vzduchovou komoru totiž rozdělíte na dva samostatné prostory, kdy v hlavní části, u Mattocu foukané zespoda, necháte víceméně stejný tlak jako dřív, nahoru do prostoru odděleného plovoucím pístem nafoukáte podstatně víc. Modelově 40 psi do hlavní části a 100 psi do IRT komory.
Co se stane? V první čtvrtině zdvihu nepoznáte příliš rozdíl, jelikož se hlavní komora standardně stlačuje a píst IRT zůstává bez hnutí na místě. V hlavní komoře přitom vzroste tlak řekněme na 80 psi.
K čemu to všechno?
Které řešení by tedy u vás vyhrálo? Za nás jsem už vlastně odpověděl, když jsem zmínil, že jsme si pořídili řešení s plovoucím pístem IRT. Zde je tedy něco o jeho instalaci, která je ale triviálně prostá…
reklama
Instalace IRT do Manitou Mattoc Pro
Prvek IRT jsme dostali úhledně zabalený v krabičce Manitou. Její obsah ničím zásadním nepřekvapí. Nachází se zde plovoucí píst na vlastní pístnici upevněné k hornímu víčku s ventilkem a stylovou čepičkou Manitou s drobným nápisem AIR.
Pro instalaci stačí vypustit všechen vzduch z hlavní komory (ideální je postavit Mattoca vzhůru nohama), vidlici zase otočit, demontovat horní víčko, z vrchu do vidlice vsadit prvek IRT, plovoucí píst zakápnout trochou tlumičového oleje (s citem) a víčko zase zašroubovat. Poté už stačí jen foukat…
POZOR, v návodu se píše… A říkal to i Michal, že při KAŽDÉM FOUKÁNÍ je ideální nejprve obě komory vypustit (nejdřív tu hlavní, pak IRT). Poté jako první nastavit požadovaný tlak v IRT komoře, pak teprve vidlici (kolo) otočit a zespodu nafoukat hlavní komoru systému Dorado Air. Proč? Kdybyste postupovali obráceně (hl. komora, pak IRT), tak by se mohl plovoucí píst posunout do nežádoucí pozice, z níž byste jej již dalším foukáním nemuseli dostat a výsledek by neodpovídal očekávání.
Když dofukovat v terénu bez vypouštění, tak radši jen decentně a primárně spíše hlavní komoru. Pokud chcete ladit komoru IRT, vypusťte nejdříve vzduch z hlavní komory, nalaďte IRT a pak zase foukejte zbytek. Opakuji se, vím, ale je to důležité!
Se systémem IRT ve vidlici Manitou Mattoc Pro jsme zatím ujeli jen relativně málo, ale zkusili jsme již tři různá nastavení a zdá se, že se pomalu, ale jistě blížíme touženému výsledku. Naše praktické nasazení jsme začali, na doporučení mechanika Michala, s tlaky dle tabulky. Ta radí foukat hlavní komoru pro 76 kg vážícího jezdce na 53 psi, IRT na 93 psi.
V praxi samozřejmě zaokrouhlujeme na 50 a 90 psi. Kolega Zed, který takto nastavené kolo dostal, si následně pochvaloval, jak je Mattoc ze začátku krásně citlivý, přitom se třeba při silném dupání, či při jízdě vestoje houpe o poznání méně než dřív!
Já, když jsem si týden na to kolo přebíral, jsem měl podobné dojmy, každopádně mi vidlice na moji figuru a výbavu (foťák a jiné srandy v batohu) přišla dost měkká a docela se bořila. Také za to může povětrnostní situace, jelikož v době mého hraní si s Mattocem panovaly venku teploty okolo nuly, které vás již dokáží, s ohledem na rozpínání vzduchu, okrást o pár psi v průběhu jízdy…
Proto jsem zastavil a že budu ladit… Jenže to bych si vedle hromady nepotřebných věcí nesměl doma zapomenout velkou pumpu s manometrem! Proto jsem vytáhl „profesorské pero“ a nafoukal jen hlavní komoru…
Co jsem to jen udělal!!!
Až doma, při rozboru jednotlivých grafů (výše), mi vlastně došlo, že jsem šel tímto krokem proti smyslu celého systému IRT. Dosáhl jsem sice požadovaného nárůstu stability, a to podstatným způsobem, zároveň jsem se ale zbavil části počáteční citlivosti. Při tvrdší agresivní jízdě to ale nebylo až tak špatné, jelikož Mattoc zůstával výše ve zdvihu, nebořil se, ale přitom v těžkém terénu krásně makal. Makat by ale mohl i víc…
Jeho vyšší stabilita mi v tomto režimu pomohla zdolat s prstem v nose pár vyhlášených technických skalek a jiné záludnosti. Takže nakonec dobrý, ale jsou tam ještě rezervy…
Proto jsem se před druhou jízdou zavřel do dílny a krom pár dalších servisních úkonů vytáhl velkou pumpu na tlumiče a začal si hrát s tlaky ve vidlici. Nejprve jsem vypustil hlavní komoru, následně jsem natlakoval IRT na nějakých 110 psi a nakonec jsem nacpal do hlavní komory 60 psi. Otočil jsem kolo a vidlice byla krásně progresivní, ale z kraje dost tupá!
Proto jsem RB Bandit 675 zase otočil, připojil pumpu a ubral na hodnotu cca 50 psi. Někdy stačí vážně maličko a rozdíl se dostaví. S poměrem 50/110 psi (hl. komora/IRT) se mi už krok vidlice líbil o dost víc. Už při zkoušce nasucho v dílně mi připadalo, že je začátek hezky aktivní, na konci se přitom Mattoc už tak nebořil. Takže hurá do kůže a jdeme to prubnout ven!
Podruhé a lépe!
Druhý pokus s nastavením a následné svezení již byly o poznání lepší než první výstřel a ve spěchu přefouknutá hlavní komora. I při druhé jízdě sice do hry zasáhlo počasí, tentokrát skutečný mráz. Proto bych, ideálně asi po půl hodině jízdy a vyrovnání teplot, vidlici ještě dofoukal, ale už jen lehounce, proto jsem to nechal být, abych u toho sám nevymrznul.
Každopádně celkový projev se již hodně blížil tomu, co jsem si od systému IRT sliboval. Zejména s ještě teplou vidlicí a s olejem, který zatím nestihl zatuhnout, byl Mattoc neskutečně citlivý a vnímavý. Velký luxus! Ve středním rozsahu mi přišel podobně (skvěle) aktivní jako dřív, na konci ale patrně lépe zvládal velké nárazy, nebořil se a jeho konec byl hodně příjemný.
Záměrně jsem si našel pár náročnějších míst, zejména jeden sjezd se žlabem, který je zpestřen, po značné vodní erozi, několika solidními schody tvořenými příčnými kořeny. Zejména ten poslední je spíš na to, aby ho člověk skočil a ne sjížděl. Jenže já před ním neměl moc rychlost a navíc jsem trochu tančil na přimrzlém listí na mokrém podkladu. Prostě jsem to nějak protlumil a už si říkal, že snad půjdu přes řídítka. Nestalo se, IRT zafungovalo, podrželo mě na posledních pár centimetrech kroku vidlice a já to udržel! Díky!!! 😀
Manitou Mattoc Pro s IRT – prozatímní závěr
Abych to tedy nějak smysluplně shrnul a zakončil. Doplněk Manitou MRD IRT skutečně plní, co slibuje. Díky jeho přítomnosti můžete snížit základní tlak, tím přispět k prvotní citlivosti vidlice, aniž by se vám vidlice propadala při každém pohledu na přední brzdu, anebo přišla o předvídatelný konec. Neříkám, že toto řešení je vhodné pro všechny a neříkám ani, že je jeho nastavení snadné. Člověk si s tím musí zkrátka chvíli hrát, zkoušet co mu sedne a také vlastně vědět, co chce.
Věřím ale, že když si chování Mattocu s IRT postupem času zmapujete, bude stačit zapsat si do notýsku pár čísel a buď udržovat ve vidlici konstantní tlaky pro všechny podmínky, nebo střídat dvě tři nastavení podle prostředí, v němž se právě pohybujete. Taková je u Manitou cena za dokonalý chod.
Díky IRT snad na chvíli přestanu vzpomínat na SPV, na to, jak tento systém krásně fungoval, když se dobře nastavil, a budu si užívat Mattoc jak jemně žehlí a přitom mě udrží, i když se zase budu hrnout po některé z mých oblíbených skalek kolmo dolů!
Více možností tuningu Manitou MRD
Když už jsem byl v Progress Cycle a zejména pak v jejich dílně, nemohl jsem si odpustit podívat se, jak v reálu vypadají další prvky tuningu z rodiny MRD, které značka Manitou nabízí ke svým vidlicím. Zejména pro modely Mattoc a Dorado. Teď už to ale vezměme jen stručně formou popisků u fotek…
Dostupnost a ceny dílů Maniitou MRD si ověřte u www.progresscycle.cz
Všechny díly a doplňky Manitou najdete na webu www.manitoumtb.com
Foto: Štěpán Hájíček
