RB CRR 290 – TEST

Dlouho jsem neseděl na pevném kole, dlouho jsem neseděl na devětadvacítce a pak se mi sešlo několik takových kol najednou. Nevadí, RB CRR 290 je velice příjemným bikem, na kterém byla radost jezdit a byla to rovněž skvělá příležitost, jak si připomenout, co vše zvládne pevný rám v kombinaci s velkými koly.

Abychom zkraje učinili za dost všem důležitým faktům, je třeba zmínit, že tato sportovní pevná devětadvacítka od RB prošla výraznou omlazovací kúrou, která se dotkla především její geometrie, jež se posunula vstříc moderním trendům. V první řadě se v průměru o dva centimetry prodloužila horní trubka (vel. M* 600 mm). Adekvátně s tím bylo možné zkrátit představec (standardně 80 mm, my zkusili i kraťoučkou šedesátku od Race Face), zadní stavba se zdrcla na hodnotu 435 mm, rozvor u velikosti M proto dosahuje hodnoty 1097 mm a poslední údaj co stojí za to zmínit je úhel hlavy, víceméně konvenčních 70°.
*Testovali jsme velikost L, ale pro lepší srovnání a vzhledem k našim zvykům uvádím hodnoty rámu velikosti M.

Přírodní reztervace Vinořský park

Krajina, kde vládne strojní minimalismus

Výsledkem je i nadále značně minimalistický vzhled rámu, jehož popis by se v mnohém podobal či dokonce rovnal popisu modelu RB Bandit (HT Enduro), který jsme testovali přednedávnem. K základnímu konstatování, že je i tento Race Bike složen z osmi víceméně rovných kulatých trubek, přidám jeden zajímavý postřeh navíc. Všimněte si spojení sedlové trubky a středu. Tam, kde sedlová tyč běžně míří na střed šlapacího středu, je zde předsazena decentně dopředu. Důvod je celkem jasný, vytvořit více místa pro zadní kolo, které se ke středu přiblížilo vlivem zkracování zadní stavby. Elegantní, decentní a nenápadné, zato však nanejvýš praktické řešení. Prostě klasická škola rámařů RB!

Pravdou zůstává, že je zadní kolo i tak poměrně blízko sedlové trubky, ale rozhodně ji neolizuje jak bylo někdy vidět u jiných extrémních konstrukcí nejčastěji drobných garážových stavitelů nebo devětadvacítek dob nedávno minulých. Co se mi rovněž líbí je nenápadný prolis na vnitřní straně pravé horní vzpěry, který je zde zřejmě proto, aby se do rámu dal nasadit jakýkoliv systém řazení (1×11, 2×11, 3×11 nebo běžnější 1×10 a 2×10).

Hlava pro kónický sloupek je se zbytkem rámu propojena za asistence klasické navárky jako za starých časů. Hydroforming se zde nekoná… Vadí to snad někomu?

Zase to L…

Testovačky RB, zejména ty nejnovější, jsou obvykle ve velikosti L (19“) z prostého důvodu: „Abych se na tom taky svezl,“ jak říká Petr Heiník (prodejce, servisák, testovací jezdec, vývojář, marketingový ředitel, správce stránek a bůh ví co ještě v jedné osobě :)) Já jsem přitom, jak již mnohokrát zaznělo, stavěn spíše na stroje velikosti M, ale nestěžuju si. Naopak, krom méně vysunuté sedlové trubky mi L-kové CRR 290 sedlo do ruky během chviličky.

Na tento bike jsem přesedal z jiného 29“ XC stroje – Cannondale F-Si –, který mi i vzhledem k velikosti (M) padl skutečně dokonale. Ale ani s RB CRR 290 jsem se nemusel zbytečně dlouho sžívat, či se s ním jakkoliv prát. Posed na tomto kole mi přišel více klasický, více sportovní, ne však zbytečně natažený. Později jsem si pomohl ještě kratším představcem, abych si CRR mohl užít i na super technických trailech v Toulovcových maštalích, jinak jsem se ale rozhodně nehroutil z toho, že by mi kolo nesedělo a nutilo mě do jakkoliv nepřirozené polohy za řídítky.

Minimalismus kam se podíváš! Úchyt zadní brzdy je v moderním standardu Post Mount a je jednoduše funkční! Na pevnou osu RB 12×142 mm máme svou specifickou metodu pro utahování (zacvaknout a dotáhnout otočením), drží ale pevně a do závitu se chytá snadno.

Koncert rychlosti

Posed je tedy tradičně sportovnější, stále ale dostatečně komfortní a tvárný, aby se dalo kolo dobře řídit a aby bylo možné si jej lehčí úpravou komponentů ovládacího centra dokonale přizpůsobit svým potřebám a návykům. Výtečná je také odezva na šlapání, čemuž se vzhledem k přítomnosti pevného a krásně tuhého rámu nelze divit. Rychlosti celku rozhodně napomáhají také lehká a efektivní kola RB/WTB, stejně tak i pláště Rubena Scylla s extra rychlým minimalistickým vzorkem.

Díky této kombinaci jsem si vícekrát na asfaltových přejezdech připadal jako jezdec na silničním kole; zbylo-li mi dost sil v nohách, pouštěl jsem se proto s oblibou i do „spurtů na ceduli“ a jiných divočáren ze světa chrtích závodníků. RB CRR 290 prostě k takovýmto rychlostním hrátkám přímo vybízí, což je vlastně jeho přirozené poslání. Snad to ale nevyzní tak, že je eRBéčko schopné jezdit jen po hladkých cestách a po rovině nebo do kopce a zbytek pouze „nějak předrncá“. To by si vážně nezasloužilo!

Vzorek skoro neznatelný – Rubena Scylla. Díky průměru 29″ a bezdušovému setu ale tyto „galusky“ držely až překvapivě dobře. O jejich rychlosti mluvit asi netřeba…

Mám to rád velké!

Z počátku jsem se sice musel chvíli sžívat s trochu větším a delším rámem a také se spíše sportovnější geometrií, než nabízí třeba opakovaně zmiňovaný Cannondale F-Si, jenž se vydal dosti svéráznou cestou, brzy jsem ale přišel celému kolu na chuť a začal si jízdu s ním skutečně užívat bez ohledu na to, zda se jelo do kopce nebo z kopce. Velkou devizou jsou sama o sobě velká kola, která ve spojení s pevným rámem posouvají celek kus za hranice klasického XC dob nedávno minulých. 650b je super na fullu nebo pro menší postavy, pevný sportovní rám bych chtěl snad jen a pouze na velkých obručích!

Dojede dál, než bych čekal

Díky rozměrným kolům je celek i na hubených pláštích hodně jistý a to na řadě rozličných povrchů – kořeny, písek, kamení atd. Zíral jsem, co vše se dalo s tímto bikem sjet! Na řadě míst jsem si říkal, že již musím „hlavou narazit“ na možnosti přilnavosti hlaďoučkých rychlých plášťů Rubena, ale ono mě to nakonec vždy nějak podrželo!!!

Takto jsem si to mohl švihat či jen trialově poskakovat po spletitých klubkách kořenů v Toulovcových maštalích, a to bez větších obav z náhlé ztráty adheze. Velká kola se zkrátka snáze převalí přes malé i velké nerovnosti a rozhodně znát je i větší styčná plocha, přitom ale nemáte pocit, že byste sedlali nemotornou tažnou kobylu nebo řídili zaoceánský parník. Limity se samozřejmě i tak našly, ale objevovaly se obvykle mnohem později, než bych původně čekal.

V RB nejsou zrovna příznivci přehazovaček s třecí spojkou, proto je i zde klasický kousek z rodiny SLX. Zákazník si ale může vybrat co preferuje.

Rotující gyroskop

Dost už ale o kolech jako takových, pojďme se opět věnovat spíše celku a především pak jeho ovladatelnosti. Na úplném začátku testu jsem mě pocit, že je přední kolo v nižších rychlostech skoro až moc živé a celek se pak s vyšším tempem radikálně zklidní vlivem gyroskopického efektu velkých kol. Brzy se mi ale tyto extrémy smyly v jeden příjemný a jasně čitelný celek. Své udělala i výměna představce za o kousek kratší (60 mm namísto 80 mm).

Ovladatelnost v nízkých rychlostech mi začala připadat přirozeně živá a pohotová, díky čemuž se dalo kolo krásně směrovat i v náročných trialových pasážích skalního Toulovcova města. To sice není až tak klíčovou vlastností pro pevný sportovní bike, v praxi to ale docela potěší. S vyšší rychlostí se RB stávalo přirozeně stabilnějším a tak nějak v klidu a s jistotou se pokládalo i do rychlých a utažených zatáček.

Opět ony minimalistické patky a originálně řešený a bytelně konstruovaný hák přehazovačky.

Kolik si toho jen nechá líbit!

CRR 290 mi zkrátka umožnilo hravě zvládnout i poměrně náročné technické pasáže, aniž bych se musel čemukoliv cíleně vyhýbat. Stačilo jen trochu rozumně volit stopu, kolo správně namířit, pustit brzdy a nechat velké obruče dělat jejich práci. Bezproblémové byly také rychlejší sjezdy, kde jsem vlastně jen držel řídítka a zaťaté zuby, abych se po chvíli drncání bezpečně probral dole pod kopcem.

Příjemně jisté a stabilní je RB CRR 290 také při běžné jízdě a v tempu na rovině, kde se nemusíte zbytečně zaobírat řízením. Jen si necháte na řídítkách uvolněně položené ruce a soustředíte se čistě na rytmus šlapání, či krásy přírody kolem sebe. Stačí trocha zvyku, lehčí individuální úprava kokpitu (osobně bych obul možná i krapet zubatější pláště) a máte v ruce stroj, s nímž lze plnohodnotně sportovat či dokonce závodit a nebo si jen užívat pobyt v přírodě.

SLX brzdí, řadí, dobře se drží… XT je pro rozmazlence 😀

KOMPONENTY

Schválně stranou jsem si nechal hodnocení vidlice RockShox Reba 29, která jednoduše řečeno nebyla ve 100% kondici. I když si před testem prošla kolečkem reklamce, nebyl její stav úplně takový, jaký by měl být. Alespoň teoreticky. Stovkové RockShoxy ostatně poslední dobou nedělají své značce tu nejlepší vizitku. Jsou totiž na svůj maličký zdvih až moc lineární a rychle proto vyčerpají svou kapacitu již na menších nerovnostech, takže ty velké příliš nezvládají. Jednou možností je trochu vidlici přefouknout, pak se ale zase připravíte o akci z kraje zdvihu..

Podobné problémy ale mívají i některé kousky stovkových vidlic od Foxu, takže je otázka, co si vlastně vybrat? SR Suntour? Manitou? RST??? V každém případě i zde jsem měl pocit, že na běžné hrbolaté pěšině pracovala vidlice RockShox dostatečně obstojně. Příjemné bylo její zamykání z řídítek pro jistější pocit a vyšší oporu za jízdy ve stoje, jinak ale žádná sláva. Jasně, od 100mm vidlice nelze chtít zázraky, ale ve spojení s velkými koly by to mohlo být lepší.

Pláště Rubena Scylla (dnes už se značka jmenuje Mitas!?) jsem myslím dostatečně probral a propral v základní části textu. Doplním snad jen informaci, že na testovaném RB byly obuty „bez duše“, tedy s těsnícím tmelem, i proto byla jejich přilnavost až překvapivě vysoká. Přitom to s nimi na prašných, lesních a všech jiných cestách krásně uhánělo jako s větrem o závod.

Všimněte si drobného předsazení sedlové trubky, která je u středu posunuta o fous dopředu, aby zbylo více místa pro zadní kolo a zadní stavba mohla být zkrácena na 435 mm.

Řazení a brzdy Shimano SLX

Naše testovačka vycházela ze základu CRR 290 Team snad jen s rozdílem vidlice a pár dalších dílů. Celé kolo stálo na takřka čisté sadě Shimano SLX, proti níž nemůžu říct ani popel. Čím víc se brzdy a řazení okolo mění, tím víc se ve své hlavě vracím k Shimanu, které možná není nejvíc sexy na planetě, ale prostě funguje. Použité řazení 2×10 krásně korespondovalo se zaměřením kola, převody mi nikde nechyběly a celé to běhalo jako po másle.

Stejně tak kotoučovky Shimano SLX patří k tomu lepšímu co současný trh nabízí a pokud nejste vyloženě rozmazlení, pak XT ani XTR nepotřebujete, protože SLX má i krásně přístupné kolečko pro nastavení vzdálenosti páky od řídítek.

Praktické poznámky

Jediný komponent, který mi úplně nesedl, byly gripy od Race Face, zejména jejich členitější spodní strana, s níž přichází do kontaktu vaše prsty. Vršek je krásně hladký, zespodu je výrazné plastické logo, které mě nějak rozčilovalo. Tohle je ale hodně individuální záležitost stejně jako třeba sedlo WTB Volt, které prostě nemám rád, protože mi absolutně nesedí. I když na sportovním kole jako je CRR 290 mi vadilo výrazně méně než třeba na pevném enduru RB Bandit. Kouzlo značky Race Bike je ale v tom, že si můžete všechny tyto díly snadno vyměnit a vše si krásně odladit již doma na počítači díky skutečně funkčnímu a chytrému konfigurátoru.

Při pohledu zezadu je dobře vidět drobný prolis na pravé zadní vzpěře, aby náhodou nepřišla do kontaktu s řetězem při jeho extrémním křížení.

RB CRR 290 – závěr

Vzpomínám si, jak jsem před lety seděl na vůbec první devětadvacítce RB, která byla co do řízení trochu divoká a pokud nebyl představec až u hlavy, bylo kolo hodně vratké. Dnes je ale situace výrazně odlišná. Nové CRR 290 je kolem maximálně vyváženým, které má skvělý základ, na němž lze postavit stroj pro různé druhy a způsoby sportovního vyžití. Primárně by se tento bike měl stát sportovní střelou, stejně tak si ale můžete trochu přeskládat kokpit a udělat si z něj komfortní a jistý výletní křižník, nebo naopak hravý, zábavný a lehký trailbike na velkých kolech.

U RB si můžete vybrat jednu z předem sestavených verzí, stejně tak si můžete sestavit kolo komponent po komponentu dle vašich představ a nemusíte se tedy spoléhat na jednu výrobcem danou funkční rovinu. Ať už si tedy své CRR 290 poskládáte jakkoliv, vždy vás bude doprovázet kvalitní, pevný a tuhý rám a řízení, které ochotně reaguje na povely jezdce, přitom nepotřebuje žádný extra dohled a nadměrné soustředění ani oči na vrch hlavy vždy, když se cesta trochu zlomí a povrch před vámi náhle zeroduje.

RB CRR 290 – geometrie

*Tabulka osazení, hmotnost a cena stejně jako popisky fotek budou ještě doplněny…

Foto: Štěpán Hájíček