Zimní oblečení Silvini – představení & test

Poslední dvě zimy u nás za moc nestojí, tedy alespoň ve středních Čechách. Občas ale trochu přimrzne, občas se člověk vypraví do hor na lyže nebo nově na fatbike, a proto se naskýtá otázka – do čeho se obléknout? Já aktuálně vozím zimní sportovní oblečení od Silvini a jsem maximálně spokojený.

Se značkou Silvini spolupracuje náš web již nějaký čas – pomáháme s tvorbou fotek do jejich katalogů a snažíme se šířit dobré jméno této převážně domácí značky. Díky tomu máme možnost jezdit v tomto povedeném a stylovém sportovním oblečení, zkoušet novinky a vybírat si, co zrovna potřebujeme. Hadříky Silvini na nás proto můžete vídat v rámci běžných testů kol již delší čas. Tedy zatím převážně u letních a jarně-podzimních fotek.

Zimu jsem obvykle řešil z toho, co se doma našlo. Koncem minulého roku jsem si ale řekl: „Dost, chci jezdit celou zimu, chci v zimě trochu vypadat a mám v plánu otestovat pár fatbiků! Je tedy na čase obměnit zimní garderobu.“ Domluvil jsem se tedy s lidmi ze Silvini, vytipoval si pár kousků, zajel do centrály, navštívil vzorkovnu, na místě vybral a vyzkoušel co bylo třeba a pak si odvezl krabici nového zářivě barevného zimního oblečení!

Zimní softshellová bunda Silvini Anteo

Dlouhou dobu jsem zateplení svého trupu v zimě řešil „nekonečným vrstvením“ funkčního oblečení na sebe a vše pak zastřešil lehčí větrovkou Silvini Vetta. S předpokladem častějšího zimního nasazení jsem ale chtěl něco odolnějšího, lépe izolujícího, zkrátka bundu, která udrží teplo uvnitř a nebudu se pod ní muset tak moc nabalovat. Volba padla na Silvini Anteo.

Ze čtyř nabízených barevných variant jsem si vybral modro-zelenou, abych ji mohl kombinovat jak s modrou helmou Bell Stoker, tak i zelenou Uvex Quatro Pro. Silvini Anteo není tlustá softshellka, ani tenká membránovka, ale něco mezi tím. Její vnější plášť tvořený ze 100% polyesteru je příhodně tenký, přitom dostatečně odolný jak vůči mechanickému poškození, tak především vůči chladu a větru. V dešti jsem tuto bundu nezkoušel, jelikož ji nejčastěji oblékám, když teploty klesnou pod 0°C. Proto vím jen tolik, že sněhu odolává velice dobře!

Ulita a bambus

Vnější softshellový plášť je doplněn o vnitřní podšívku, či možná lépe řečeno vnitřní podšití, které vytváří na pohled zajímavou šachovnicovou strukturu. Použita je zde zajímavá kombinace 64% polyesteru a 36% bambusových vláken. Nejsem specialista na textilní materiály, ale na wikipedii se píše, že „Výrobky s obsahem bambusového vlákna jsou měkké na omak, mají téměř hedvábný lesk, mohou nasávat až čtyřikrát více vlhkosti než bavlna, dobře odolávají bakteriím a rovněž vynikají schopností neutralizovat zápach (např. pot).“

Je-li to alespoň z půlky pravda, pak je bambus u této bundy tím pravým materiálem na tom pravém místě. Důkazem místo slibů může být to, že opakovaně a důkladně propocená a zatím nepraná bunda ani trochu nezapáchá!

Ochranný lem v horní části zipu

Vnitřní bambusovou část bundy bych asi nepopsal jako hedvábně jemnou, ale ani ne hrubou či dráždivou. U tohoto druhu oblečení se vlastně ani nepředpokládá, že jej budete nosit na holé tělo – pokud by k tomu ale došlo, nic se nestane. Důležité je hlavně to, že podšití funguje jako dobrý izolant. Tedy že dobře drží tělesné teplo a k prochladnutí dochází až po čase bez výraznějšího pohybu.

Zastavit, vyfotit a jet dál

K výpadkům zátěže u mě přitom dochází poměrně často. Tedy když jedu, zahřeju se, zastavím, fotím, a zase jedu dál. Dobré na tom je, že jakmile se dám znovu do systematického pohybu, teplo se mi brzy znovu rozlije po těle. Stejně tak je pro mě důležitý fakt, že v těchto přestávkách, když nejsou extra dlouhé, se teplo pod bundou drží a nějaký čas tam i vydrží.

Na druhé straně jsem zatím neměl pocit, že bych se pod bundou Silvini Anteo přehnaně potil. Tedy jednou ano, když jsem se nemohl dočkat jejího prvního praktického testu a oblékl ji, když bylo venku okolo +5°C. Jakmile ale teplota spadne k nule či pod ni, pocit přehřívání se nedostavuje. Nebo ještě jinak. Když se začnu více zahřívat (v kopci apod.), otevřu si drobné ventilační otvory v podpaží (neviditelný zip), případe se trochu rozepnu z vrchu či zespodu. Zip je naštěstí oboustranný, či obousměrný?

Odvětrání „tajným“ zipem v podpaží

Reflexní prvky a úložné prostory

Bunda Silvini Anteo na sobě nemá žádné velké reflexní pruhy, na druhé straně zde ale najdete na více místech menší a větší loga, která jsou vyvedena v reflexním stříbrném provedení a fungují tak dobře jako prvky pasivní bezpečnosti – být viděn. Vše zatím hezky drží na svém místě, jen jedno logo na zádech se trochu odchlipuje. To ale bude dáno nejspíš tím, že v tomto místě na záda dosedá batoh, který za jízdy trochu pracuje a toto logo odírá.

Co se týká „odkládacích prostor“, tak si rozhodně nemůžu stěžovat, jelikož kapes je zde víc než dost. Vedle dvou větších bočních často využívám také náprsní polstrovanou s pogumovaným zipem, kam se pohodlně vejde telefon. Případně je ještě jedna podobná kapsa na pravém rukávu. Při focení jsem pak objevil ještě jednu kapsu na zip z boku zad, která by mohla přijít vhod, kdybych ovšem nebyl notorický „baťůžkář“.

Nefouká a nezafouká

Rád bych také přidal poznámku, že jsou rukávy zakončeny pružným lemem, který společně s rukavicí působí jako dostatečná izolace i v této citlivé partii – rukavice lze šoupnout pod lem, případně ty větší přetáhnout přes něj. Tak nebo tak do rukávů nefouká. U krku najdete stojáček z na dotek příjemného softshlellového materiálu, který sice postrádá stahování, ale ani zde jsem neměl problém s tím, že by mi na krk nepříjemně foukalo.

Vnitřní podšití s podílem bambusového vlákna

V ukrutných mrazech jsem sice použil šátek (tunel) na krk, ale spíš proto, aby kryl oblast od krku výše na bradu a uši. Nahoře u krku je na bundě navíc přídavný lem, který kryje zip u krku, aby skrz něj skutečně nefoukalo. Tedy i přes to, že je po celé délce chráněn zevnitř. Zipu samotnému pak nechybí na vrchním konci „garáž“, aby jeho zakončení neškrábalo do krku.

Plus, mínus, závěr

Když to vše shrnu dohromady, tak musím říct, že softshellová bunda Silvini Anteo dokonale plní vše, co jsem od ní očekával. Možná není tak lehká a poddajná jako moje oblíbená větrovka, to ale ani být nemůže, pokud má poskytovat výrazně vyšší míru tepelné izolace. Jakmile tedy člověk přijme její pevnější strukturu, zjistí, že i tak je dostatečně poddajná a v pohybu ho nikterak neomezuje.

Líbí se mi, že ji lze dokonale utěsnit, třeba i stahováním v pase, nebo naopak odvětrat (drobné zipy v podpaží, oboustranný zip atd.) a snadno tak upravit míru ventilace/izolace. Do teplejších částí jara a podzimu budu asi i nadále volit kombinaci více spodních vrstev a lehké větrovky Silvini Vetta, navíc s odepínacími rukávy. Do třeskuté zimy nebo na silnici je ale Silvini Anteo jasná volba – a že obstála i při extrémní zátěži, když jsem v Jeseníkách vyrazil na fatbike, přičemž dole v údolí bylo -12°C!!!

*Pro doplnění, bunda Silvini Anteo se nabízí ve variantě s plnými zády (testovaná varianta) nebo s odlehčenými – ventilační otvory (Silvini Ciaupa).

Volné kalhoty Silvini Pro Forma

V případě zimních kalhot to u mě bylo trochu lepší než u bundy. Již dříve jsem vlastnil několik zimních „čapáků“, jedny s lehkým zateplením, jiné s membránou v přední části – tzv. drtiče mrazu! Pro letošní zimu jsem si pak od Silvini vybral jedny vyloženě lehké pro přechod léta a podzimu/jara a léta (Silvini Salia) a také jedny silnější v voděodolnou membránou na přední části stehen (Silvini Movenza). Tedy variantu bez vložky pro všestranné využití.

Vedle nich mě ale zlákaly běžkařské volnější kalhoty Silvini Pro Forma, které kombinují lehký softshell vepředu (100% polyester) a vzdušnější a pružnější materiál vzadu (88% polyester, 12% elastan). Silvini Pro Forma se přitom nabízí ve dvou verzích a to se zipem do úrovně kolen nebo se zipem po celé délce – pro snadnější svlékání před startem závodu!

Vrstva tepla, vrstva izolace

Zip ke kolenům mi bohatě stačí a díky němu se také kalhoty velice snadno oblékají a svlékají. Samy o sobě nejsou nijak moc zateplené, i když vevnitř najdete na omak příjemnou pleteninu. Zkoušel jsem je i na holé tělo, s cyklistickou vložkou samozřejmě, a nebylo to zlé. Obvykle je ale nasazuji také pro chladnější vyjížďky, proto je kombinuji se spodním prádlem (kalhoty) z funkčního materiálu. V této kombinaci obstály kalhoty Silvini Pro Forma i v onom extrémním případě – snowbikovém výletě v Jeseníkách při teplotě hluboce pod bodem mrazu.

Kalhoty Silvini Pro Forma se standardně dodávají včetně šlí, které jsem ale zprvu sundal. Při jízdě na fatbiku mi nijak nechyběly, ale když jsem posledně vyrazil do mrazu okolo Prahy, zjistil jsem, že mi vzadu v pase kalhoty trochu slézají, proto na příště určitě nasadím kšandy!

Praktické šle, aby kalhoty nesjížděly…

Vejdou se tam moje konve

Jednoznačně pozitivně hodnotím střih s „nabíranými“ koleny, díky čemuž pouze lehce pružný materiál softshellové přední strany při šlapání nikde neškrtí a netahá. Fajn je také trochu volnější střih, kam se bez problému zapasují i moje lehce vyvinutější cyklistická stehna, přitom kalhoty nikde neplandají, neodstávají a nepřekáží. To i proto, že je spodní zakončení nohavic doplněno gumou, silikonovými tečkami a zip jako takový je nad to vše zajištěn pojistnou páskou s patentkou.

Když se pustíte do bližšího studia zadní strany, zjistíte, že v oblasti hýždí a horní poloviny stehen je vzadu použit pružný a zevnitř jemně chlupatý materiál, díky němuž je volnost pohybu skutečně neomezená. Na něj pak pod koleny navazuje pruh slabšího materiálu a spodní konec je dle všeho ze stejného softshellu jako celá přední partie. Vaše pozadí a stehna se tak mohou volně hýbat, pod koleny nic netlačí a lýtka vám neprofouknu. Ač jsou tyto kalhoty navržené primárně pro běžky, tak na kole fungují také skvěle.

Hele, kapsa!

Snad jediné, co mi na kalhotách Silvini Pro Forma lehce vadí, je absence kapes. Jedna menší na boku by přišla čas od času vhod. Alespoň na kapesníky nebo chvilkové odložení klíčů. Vtipné je, že jsem si do dneška myslel, že kapsy na těchto kalhotách prostě nejsou a až při focení jsem objevil jednu menší na zip v zadní části – příště už o ní budu vědět a využiju ji na ty klíče nebo tak podobně!

Zip na nohavicích do úrovně kolen pro snazší oblékání

Plus, mínus, závěr

Už nějaký čas jsem přemýšlel nad možnou koupí volnějších zimních kalhot, abych nemusel jako blázen kombinovat elasťáky a letní kraťasy, což stále ještě dělám… Silvini Pro Forma mě přitom rozhodně nezklamaly. I když si pod ně vezmu „funkční jégrovky“ jsou stále dost volné na to, aby se v nich člověk mohl hýbat bez omezení. Když si vzpomenu, jak jsem se kdysi snažil ty samé funkční kalhoty nasoukat pod elasťáky s membránou!!!

Tyhle kalhoty mě prostě baví. Asi je zkusím i za teplejšího počasí bez přídavné vrstvy pod nimi. Elasťáky fungují dobře, ale volnost volných kalhot je prostě o něčem jiném. Příště si jen nezapomenu doma kšandy, natožpak šle, aby mi gatě nesjížděly. Zimní elasťáky mám taky všechny na kšandách, tak co! Když o tom tak přemýšlím, říkám si, jestli nezažívám podobný přerod, jako když jsem před mnoha lety zavrhl elasťáky a přešel takřka výhradně na volné kraťasy!

Hele, kapsa!

Zimní oblečení Silvini v akci

Specialized Fatboy Expert – cesta na Strážiště from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Foto: Štěpán Hájíček