AGang Su-Mo – první dojem

Fatbike je něco! Něco velkého… Něco mimořádného… Něco u nás dosti výjimečného… Proto jsem nemohl odolat pokušení, když se naskytla možnost půjčit si na hraní AGang Su-Mo – ocelový koncept na skutečně balónových pláštích.

Vlastně jsem ho ještě ani nestihl zvážit, ale když ho vezmete do ruky, je to pořádný macek. Pokud ale vyndáte přední kolo, pak vás nejspíš překvapí, že na to, jak mohutně vypadá, není až tak těžké. To je jeden z mých prvních poznatků, druhý vychází z otázky: „Na kolik se to vlastně fouká?“

Na pláštích Vee Rubber 8 je na boku doporučený tlak 8-20 PSI. „OK!“ Řekl jsem si, „zkusím tam nafoukat něco málo nad spodní limit, ať to pořádně balónuje.“ Vepředu jsem nechal necelých 10 psi, vzadu kousek nad 10 psi a vyrazil do akce. První šok: „Sakra, ta zadní guma při šlapání nějak skáče…“ Druhý šok: „S tím se nedá normálně zatáčet! Otočím řidítka, nakloním kolo lehce do strany a řízení se hned začíná zavírat!“

AGang Su-Mo – first ride from BikeAndRide.cz on Vimeo.

První metry na asfaltu byly vážně slušnou školou. Měkké pláště se totiž v náklonu deformují a mají výraznou tendenci zavírat řidítka – lámat kolo ještě víc do náklonu, což musíte vyrovnávat rukou. Při druhé jízdě jsem pláště nafoukal o něco víc a tento efekt se zmírnil. Stejně tak byl výrazně menší poté, co jsem vjel do terénu. Hlína nebo tráva nemají až takový součinitel tření jako asfalt a řízení je přirozenější, zároveň se ale může stát, a taky že se to stává, že vás řidítka budou tahat do stran, když budete zdolávat podélné nerovnosti.

Je to zkrátka úplně jiný svět než klasické biky. Překvapivě ale není fatbike Su-Mo až tak pomalý, jak by se mohlo zdát. Ano, rozjezdy jsou poměrně vláčné, když se ale dostane trochu do tempa, tak jej setrvačnost velkých balónů sama o sobě pohání vpřed a výrazně usnadňuje udržování tempa.

Když se ještě vrátím k zatáčení, pak je třeba vyzdvihnout, že větší otevřené a rychle projížděné oblouky jsou v sedle AGangu Sumo parádní zážitek, jelikož obrovské gumy sedí jako přibité! Zato drobné vlásenky mohou být trochu problematické, ale jde o zvyk.

Ne zrovna jistý jsem si byl na první trialové skalce, jelikož je řízení samo o sobě poměrně živé. To aby se vyvážila stabilita a výrazný gyroskopický efekt objemných kol. Avšak na druhé skalce, kde nebylo třeba tolik manévrování, jsem se již osmělil a pustil to napřímo. Nájezd k hraně byl přitom až luxusně jistý, jelikož se dalo díky obrovskému gripu jet i strmým svahem rychlostí chůze!

A marná není ani schopnost obrovských plášťů tlumit terénní rázy. Není to jako s odpruženým kolem, ale ani jako s klasickým celopevňákem. Míra komfortu spíš odpovídá kategorii softail, což platí pro přední i zadní kolo.

Tolik mé první dojmy. Na AGangu Su-Mo se hodlám ještě chvíli projet, v plánu máme cestu na Singltrek pod Smrkem, v počítači už mám něco jízdních záběrů z Driftu a Kuba pracuje na parádních fotkách z lesa, takže to postupně dáme do kupy a přinesme komplexnější popis dojmů a zážitků s Fatbikem, kolem stvořeným pro sníh, s nímž jsme řádili na hlíně, kamení, kořenech a místy i v blátě.

Statické foto: Štěpán Hájíček (Drift Ghost HD)
Jízdní foto: Jakub Douda (fotoJD.cz)