PTN – Pepi´s Tire Noodle – dojet se dá i bez vzduchu!

Bude to už slušná řádka let, kdy jsem se s jedním kamarádem, milovníkem motokrosu a motorkového endura, bavil na téma pěnové výplně bezdušových kol. Tehdy to vypadalo z pohledu MTB jako sci-fi, dnes jsou tato řešení stále častější realitou. Či jinak řečeno, roztrhl se s nimi pytel!

Jedním z řešení, které jsem vyzkoušel a je již dostupné i na našem trhu, je PTN – Pepiho pneumatiková nudle!

Pravdou je, že s myšlenou vyplnění bezdušového kola „něčím“, co by pomohlo s jeho stabilitou a ochránilo třeba i ráfek v případě tvrdého nárazu na hranu, se již chvíli laboruje. Zatímco motorkáři mají již delší čas vyřešeno! Alespoň někteří… V MTB světě tuto éru svým způsobem odstartovalo Schwalbe s jejich systémem ProCore (původně vyvíjeno se společností Syntace, jestli se nepletu). To je de facto malá vysokotlaká duše ve velké nízkotlaké bezduši (viz naše původní představení).

Ohlasy stran jízdního efektu nebyly špatné, ale složitá manipulace, nesmyslně vysoká cena a další faktory tento systém postupně téměř vypudily z trhu. Na nově se uvolňující pozici, či spíše nově se formující obor posléze začaly útočit další firmy se svými nápady. Jeden z nich jsme zkoušeli před zhruba rokem (Huck Norris), další systémy si samy rychle vybojovaly světový věhlas (např. CushCore), ale poukázaly také na možné problémy a omezení, zejména dosti obtížnou instalaci.

No a pak už se to jen sypalo… Nechci vám tady říkat, kdo s čím přišel dřív a kdo později, ale najednou jsem měl pocit, že je podobných řešení všude plno a tento pocit mě neopouští. Spíše mi připadá, že s obdobným nápadem přijde každý měsíc někdo nový, nebo, že se člověk každý měsíc dozví o novém, dalším „zaručeném“ řešení tohoto problému. Poslední, co jsme testovali byl MrWolf Banger, nedávno jsem zkusil třeba i Panzer. A pár vložek do bezduší asi ještě zkusím…

Proč to vlastně řešíte(me)?

Pokud se někdo v problematice vložek do bezdušových plášťů tak úplně nechytá, pojďme si vysvětlit naprostý základ – o co tady vůbec jde? Základní myšlenka je prostá. Pokud z kola odstraníte duši a nahradíte ji pouze vzduchem, doplněným o těsnící mléko, může být vnitřek až příliš otevřený, příliš choulostivý.

Kde kdo se zkušenostmi s bezdušovými systémy mi potvrdí, že zažít situaci, kdy vám v ostře říznuté zatáčce pod vlivem odstředivé síly odfoukne vzduch z kola, případně se plášť rovnou svlékne, není nic moc! Mnozí asi také tuší, jak může dopadnout ráfek, když člověk trefí ostrou hranu s duší či bez!

Každopádně když už jsme se zbavili duše, otevírá se prostor k tomu vyplnit objem pláště něčím, co by, alespoň teoreticky, zpevnilo boky, zajistilo pevné usazení patek pláště v ráfku, a ještě utlumilo sílu nárazu, pokud třeba na dopadu trefíte zadním kolem ostrou hranu šutru.

Přesně k tomu slouží různé vložky do bezdušových plášťů. Jedny jsou určeny jen jako mechanická ochrana kola samotného, či jako prostředek, jak dojet zbytek erzety na prázdném kole, aniž byste zničili ráfek. Typicky výše zmíněný Huck Norris. Jiné dokáží vylepšit chování pláště v zatížení, případně zvládnou obojí. Další pak mohou svými mechanickými vlastnostmi měnit projev samotného pláště – např. testovaný MrWolf Banger.

Byl můj první…

Pominu-li Huck Norris, který z pohledu dnes nejčastěji rozšířených a diskutovaných řešení působí jako něco, co bylo jen na začátku, něco, co podchytilo jen jednu část problému, ale vynechalo tu druhou, byl prvním „komplexním“ systémem výplně bezdušového pláště, s nímž jsem se zatím setkal a osobně jej vyzkoušel, PTN. Tedy Pepi´s Tire Noodle.

S panem Pepim, mohu-li ho tak nazývat, jsem se přitom setkal osobně, potkali jsme se na jaře na prezentaci Ghostu SLAMR Hybride. Bylo přitom velice zajímavé poslouchat o jeho peripetiích v průběhu vývoje. O tom, jak určité věci dělal dost dlouho sám na koleni. O tom, jak si koupil vlastní stroj pro výrobu pěnových trubek, aby mohl zkoušet různé hustoty, průměry otvoru a tak podobně a nebyl závislý na dodavatelích. Ale také o úspěších jezdců, kteří PTN používají, ať již na lokální úrovni, tak i ve Světovém poháru od XC po DH!

Už jsem slyšel řadu názorů, které tvrdí, že PTN je „pouze“ předražená izolační trubka zalitá v igelitu, ale tak by se dalo shodit i mnoho jiných podobných řešení. Vzhledem k tomu, že jsem se s panem Pepim bavil osobně a vyslechl si jeho příběh o hledání ideálního kompromisu hmotnosti a míry ochrany a o podobných záležitostech, nemám potřebu na podobná tvrzení obšírněji reagovat.

Pokud tomu věříte, pak si běžte koupit do libovolného hobby marketu kus pěnové trubky, vložte si ji do kola a uvidíte sami… Ono to nejspíš fungovat bude, alespoň na čas, ale povíme si třeba za pár měsíců o kolik vaše „trubka“ ztěžkla, kolik toho vydržela apod.

Obléknutý v latexu

V bloku výše jsem narazil na jedno specifikum řešení PTN (Pepi´s Tire Noodle), tedy, že se jedná o pěnovou trubku zalitou v igelitu. Proč? To už je teď snad každému zřejmé – aby pěna schovaná v tomto „latexovém“ oblečku nenasákla těsnící mléko a zbytečně neztěžkla. Igelit je v tomto směru zcela ideální způsob ochrany umožňující hrát si s materiálem uvnitř, neřešit zavřené či otevřené póry a využít potřebné vlastnosti pěny jako takové.

Obalení igelitem má i jeden další příjemný praktický efekt. Díky němu je totiž „roura“ PTN krásně hladká, proto poměrně snadno vklouzne do ráfku při její instalaci, stejně tak se snadno vyndává. Zároveň, co je snad ještě podstatnější, díky hladkému povrchu, jehož kluzkost ještě podpoříte, když do kola nalijete mléko, není nazouvání pláště do ráfku o moc těžší než v případě, že by uvnitř nebylo nic.

Ano, v konečné fázi nahazování patky do ráfku pocítíte určitý odpor, stačí ale objet prsty již usazenou část pláště, vtlačit jeho patku do vnitřního žlábku ráfku a pak zbytek zaklapnout na místo. Dělal jsem to s PTN (Pepi´s Tire Noodle) již vícekrát, někdy opakovaně na jednom kole kvůli mizerné pásce v ráfku, a nikdy jsem u toho zbytečně netrpěl!

Minimálně v 90 % případů jsem plášť s PTN usadil či sundal jen rukama bez použití nářadí!

Nafouknout a vystřelit!

Dalším „vedlejším“ a zároveň výrazně pozitivním efektem vložky PTN, jakož i řady dalších obdobného rozměru a konstrukce, je výrazně snazší foukání – nahazování bezdušového pláště do patek ráfku. Tam, kde se zdá být marný boj pouze s velkou dílenskou pumpou (bez kompresoru apod.) kvůli příliš volnému plášti, se s PTN člověk příliš nenadře.

Vložka totiž tlačí na patky pláště zevnitř, proto stačí obvykle pár ráznějších pohybů pumpou a už slyšíte, jak plášť skáče poslušně do patek ráfku: „Lup! Lup!“

Pokud je vše na svém místě, stačí vložit kolo zpět do rámu či vidlice, naladit ten správný tlak a vyrazit do akce! Za jízdy si přitom přítomnosti PTN (Pepi´s Tire Noodle) v kolech nejspíš ani nevšimnete. Občas, když budou vložky starší a vy zatočíte s koly na stojanu a pak je prudce zabrzdíte, zaslechnete jak se vložka uvnitř pootočí. To ale ničemu nevadí.

Dalším zjevným signálem o přítomnosti PTN v kole může být výrazná žlutá samolepka na ráfku, jinak nic… Důležité je, že díky PTN (Pepi´s Tire Noodle) lze do určité míry ulevit svému svědomí, jezdit ostřeji, neřešit tolik ostré hrany a případně i maličko ubrat na tlaku vzduchu, abyste získali trochu gripu navíc.

Nebudu tvrdit, že PTN (Pepi´s Tire Noodle) mění vlastnosti pneumatiky podobně jako MrWolf, tak tomu rozhodně není, Pepi slouží hlavně jako pojistka, ale vcelku spolehlivá!

Dojedu, nedojedu…

Než se zde zaobírat nekonečnou spletí všemožných teorií, raději si předložme pár „důkazů místo slibů“. Jak jsem již zmínil, značka PTN (Pepi´s Tire Noodle) byla přítomna na prezentaci Ghostu SLAMR Hybride, a to nejen formou stánku, ale také tím, že do řady testovacích strojů instalovala svojí „nudli“ do zadního pluskového kola. Včetně toho mého při první vyjížďce.

V průběhu ranní jízdy jsem přitom někde chytil pomalý defekt, párkrát jsem dofukoval a když jsme se později po snídani vysoko v horách vraceli k základně, dojížděl jsem posledních pár kilometrů po cyklostezce prakticky bez tlaku v zadním kole. Za normálních okolností by to nešlo, alespoň aniž by člověk nezničil gumu a třeba i ráfek. Ale s PTN v zadním kole to sice v zatáčkách trochu plavalo, ale stále se dalo jet…

Druhý praktický příklad jsme zaznamenali na Enduro X Race letos v Sušici (MČR Enduro 2018), kde kolega Zed na obávané RZ3 říznul lehce zadní plášť. Naštěstí měl v kole vložku PTN (Pepi´s Tire Noodle), kterou jsem mu tam večer před závodem za tmy instaloval, díky níž mohl dojet poslední rovinatou pasáž dole pod skalkou a defekt začít řešit až po projetí cílem. Poznamenávám, že náš RB Bandit 675 má letos nově karbonové ráfky Max1, které ani při této příhodně neutrpěly znatelné poškození. Naštěstí!!!

Pravdou je, že plášť již nebylo možné opravit knoty, vložka PTN musela ven a abychom ji nenechali volně v lese, tak jsem se domluvil s jedním z pořadatelů, aby nám ji zavezl do prostoru startu a cíle. Zbytek závodu se jel tradičně na duši. Každopádně nebýt PTN, tak Zed bude muset RZ3 dobíhat pěšky, nebo zastavit a řešit defekt na trati!

Po půl roce…

Vložku PTN (Pepi´s Tire Noodle) mám ve svém osobním kole zhruba od doby letošního Enduro X Race, přičemž problémy byly maximálně s pláštěm, který chytil v létě lehký řez z boku. To ale zpravila dvojice knotů, jinak vše drželo a fungovalo bez potíží. Po tomto zhruba půl roce, po takřka plné sezóně, jsem teď zadní kolo zul a jal se zkoumat podobu vložky PTN.

Pro doplnění, vzadu jsem letos vozil prototyp se silnějším materiálem a vyšší hmotností, který se snad časem objeví na trhu jako „enduro“ či „DH“ verze, či jinak označená zesílená varianta. Základ a princip jsou ale stejné, pouze je uvnitř materiál vyšší hustoty. Každopádně po půl roce provozu není na vložce PTN (Pepi´s Tire Noodle) znát žádné zásadní poškození, ani se nenacucala mlékem. Respektive nenacucala se poznatelně ani otvory, které jsem do ní propíchl při instalaci knotů!

Jediné, co se změnilo, je její objem. Jakoby se totiž dlouhodobým působením tlaku uvnitř pláště a kompresními silami při jízdě, kdy zadní kolo chytá jednu ránu za druhou, zdrcla. Jako by se srazila po praní v pračce na 90°C! Vadí to ale něčemu? Zabírá teď o něco menší objem v plášti, už není tak nápomocná při jeho instalaci, ale její ochranný efekt se, podle mého, prakticky nezmenšil. Nebo jen o jednotky procent.

Co je ale důležitější, v mém případě nedošlo k prosekání, či popraskání igelitové ohrané vrstvy, jak jsem to párkrát viděl u kritiků tohoto řešení. A že jsem se svým kolem letos nemazal. Osobně jsem jej potrápil třeba v Sušici a v létě na dalších místech, kolega Lukáš, který si moje kolo na čas přivlastnil, s ním řádil v Alpách, navštívil pár bikeparků apod. A že Lukáš jezdí o dost ostřejším stylem než já, často skáče a s kolem se obecně příliš nemazlí!

Pepiho ano, či ne?

Jak jinak shrnout naše praktické zkušenosti se systémem PTN (Pepi´s Tire Noodle), než zamyšlením o smysluplnosti investice do něj. Nebudu vám tady tvrdit, že se jedná o jediný funkční a smysluplný systém tohoto druhu. Zaprvé jsem nevyzkoušel zdaleka všechny, zadruhé je mi jasné, že PTN neřeší úplně vše a nemusí být tedy řešením pro každého.

*Zejména srovnáme-li jej s již několikrát zmiňovaným systémem MrWolf Banger, který znatelně mění jízdní vlastnosti pneumatiky samotné.

Pro systém PTN (Pepi´s Tire Noodle) každopádně hovoří celá řada faktorů. V první řadě je poměrně lákavá již jen cena, kdy za 1299 Kč dostanete hned dva kusy a k tomu i speciálně upravené bezdušové ventilky. Na výběr jsou velikosti S, M a L podle šířky ráfku a šíře pláště.

Další, pro mě osobně po praktické stránce zásadní výhodou, je snadnost instalace! S Pepim se vám nestane, že odcházíte od jednoho kola po hodině zápasu s puchýři na palcích a se zlomenými montpákami či potrhanou patkou pláště, jak to někdy dopadá u konkurenčních systémů.  PTN (Pepi´s Tire Noodle) při instalaci i demontáži poměrně snadno vklouzne do kola, nepřekáží zbytečně při usazování patky do ráfku, zároveň usnadňuje následné foukání bezdušového setu, klidně i prostou dílenskou pumpou.

A hlavně, pokud PTN (Pepi´s Tire Noodle) vložíte do svého kola, tak mu přidáte pouze nepříliš zatěžujících 70 gramů na hmotnosti (standardní PTN velikosti M, průměru 27,5“), přitom si ale zajistíte solidní ochranu vašeho ráfku. Zároveň budete mít jistotu, že pokud se vám podaří píchnout nebo říznout plášť, budete mít šanci dojet erzetu, dojet na vlak či k autu, aniž byste museli složitě opravovat defekt přímo na místě! Zrovna toto za těch pár gramů navíc stojí! Nemyslíte?

Text: Štěpán Hájíček / Foto: Štěpán Hájíček, PTN (Pepi´s Tire Noodle)

PTN (Pepi´s Tire Noodle) – základní údaje

Cena: 1299 Kč/pár (vč. dvojice bezdušových ventilků)
Hmotnost: 70 g/kus (27,5“, vel. M – zváženo)

Rozměry a varianty 27,5“: S, M, L (šířka ráfku 23-32 / 27-38 / 35-48 mm
Hmotnost (pár): 105/177/206 g (velikost S/M/L) +18 g (ventilky)

Rozměry a varianty 29“: S, M (šířka ráfku 23-32 / 27-38 mm
Hmotnost (pár): 107/179/206 g (velikost S/M/L) +18 g (ventilky)

Vložky do ráfku PTN (Pepi´s Tire Noodle) najdete například na eshopu Mojekolo.cz, další informace lze hledat na domácím webu www.pepi.it (www.bikesuspension.com)