RB eDragster – Elektrické monstrum na první dojem…

Domácím světem MTB se již nějaký čas nesou zvěsti o tom, že RB kutí svůj vlastní eBike, přičemž do světa již uniklo, často zcela záměrně, vícero fotek tohoto stroje. Mnozí to možná budou považovat za „svatokrádež“ – jak si tohle může „moje RB“ vůbec dovolit – ale až poznáte příběh, který se za tímto kolem skrývá, snad pochopíte a nezlomíte nad „kultovním“ domácím výrobcem pověstnou hůl!

Pro tuto chvíli vás ale, s vaším shovívavým odpuštěním, nechám ještě chvíli tápat v temnotě nevědomosti, případně osvítím alespoň hrubé základy. Přestože jsem se již něco dozvěděl o pozadí vývoje novinky RB eDragster, mám v plánu ještě jedno setkání s jeho tvůrci, abych nasál všechny okolnosti ukrývající se za jeho vývojem, které vám poté plně rozkryju společně s kompletním hodnocením tohoto stroje.

Motokoncept v genech…

Jak si snad ještě mnozí vzpomínáte, značka RB měla vždy poměrně blízko k motorkám. Přesněji větší část rodiny Heiníků, pánů ukrývajících se za značkou RB (Race Bike / řada lidí rovněž tvrdí, že písmena v názvu jsou iniciály hlavního inženýra a konstruktéra rámů Romana Bartosze) holduje právě motorkám a jiným moto-hračkám. Petr, starší syn Jiřího Heiníka, se jako jediný zaměřil čistě na kola a dnes vede pražskou prodejnu RB, podílí se na vývoji atd.

Vzpomeneme-li si na starší modely RB, typicky RB Monster nebo RB Dragster, musí nám být provázanost RB a světa motorek, logicky nejblíže motokrosu, jednoznačně zřejmá. Velkou část inspirace světem motokrosu přitom v sobě ukrývá i nejnovější elektro-výtvor RB eDragster, a to hned v několika ohledech.

Zaprvé je to koncept rozdílně velkých kol, kdy vepředu najdete užší a větší kolo, tedy rozměr 29+ (29×2,6“), vzadu pak menší a širší – 27,5+ (27,5×3.0“). Další vliv moto-světa je patrný na stavbě samotného rámu s příhradovou konstrukcí, která, jak název jasně napovídá, odkazuje na původní DH model RB Dragster.

Když jdeš do lesa s motorkou

Třetí bod, kde se projevuje moto-inspirace, najdeme v pojetí geometrie, která je něčím, co jsme ve světě MTB nejspíš ještě nezažili. Nebo alespoň ne za posledních deset let, kdy se kola natahují, snižují a pokládají… RB eDragster je oproti tomu poměrně krátký a extra vysoký.

O mnohém vypovídá už jen skutečnost, kdy si uvědomíte, jak vysoko jsou řídítka ve chvíli, když stojíte vedle kola. Jestliže máte řídítka vašeho trailbiku či endura zhruba ve výšce pasu, u RB eDragster vám sahají po prsa! Záměrně to přeháním, jak asi chápete, i když ne až tak moc. Když tedy člověk toto kolo vyváží z garáže, nakládá do auta a pak jej vykládá do lesa, má pocit, jako když si jde zablbnout na motorce, nikoliv na kole!

RB eDragster je prostě jiný, je to motorka s elektropohonem a klikami místo stupaček, proto bude těžké, ne-li nemožné, srovnávat jej s běžnými eBiky! Ale o to nám snad skoro ani nejde… My chceme zachytit jeho podstatu, jeho ducha, směřování či účel.

Jízda na štaflích

Vzhledem k popisované výšce rámu umocněné velikostí testovaného vzorku „L“ jsem si zprvu až říkal, jestli se vůbec budu schopný s něčím takový popasovat. Tedy zejména s přihlédnutím k faktu, že jsem si poslední dobou oblíbil stroje se spíše nižším úchopem a delším rámem (např. Whyte T-130), což je snad i jeden z trendů dneška oproti vysokým sloupům hlavových trubek, jak je prosazuje třeba severský Pole.

Jenže RB eDragster není jen o vysoké hlavě, on je vysoký celý, takže k němu stačí postavit štafle nebo přistrčit motorkářskou servisní stoličku (upravená na míru tomuto stroji by se k němu náramně hodila!), vystoupat do sedla a hurá do akce.

Jakmile přitom člověk zaujme pozici za řídítky, vcelku brzy zapomene na nezvyklou výšku a začne řešit spíše nezvyklý projev a ovládání. Ty se ale jen v prvních pár vteřinách otřou o výraz „divné“, načež se začnou přeskupovat blíže k výrazu „zajímavé“ a postupně snad i „poutavé“ či „fascinující“!

Kdy jsem naposledy seděl na motorce?

Bude to už hodně, hodně dávno, kdy jsem se pohyboval v partě milující motorky, z níž jsem později utekl mezi kolaře, ale určité střípky si ještě vybavuju. Třeba to, že pocit a posed na RB eDragster mi připomněl pozici, jakou člověk zaujímal na MX strojích. Tuším, že v tomto světě se zažité pořádky, posed a geometrie neproměnily až tak moc jako v MTB? Ale k tomu ať se, prosím, vyjádří ti, již střídají MTB a MX dodnes.

Bližší rozbor si necháme na komplexní hodnocení. Sám se zatím snažím pochopit a rozklíčovat pocity a dojmy z kokpitu tohoto stroje, kde si mnohem víc připadám jako pasažér, který se jen snaží formulovat svá přání, tlumočit je stroji a pak sledovat, jak se s nimi jeho technika vypořádá, než že by vše sám řídil do posledního detailu.

Není to ale o tom, že byste se za řídítky RB eDragster nějak flákali. Naopak tohle kolo (moto-kolo) vás donutí pracovat s celým svým tělem, důsledně přenášet váhu, silově ovládat svůj stroj v místech, kde z něj potřebujete vykřesat okamžitou reakci, a do toho neustále živit elektrický motor Shimano potřebnými otáčkami klik, aby jeho uhlíky (nebo snad kartáčky) posílaly potřebnou wattáž do cívky rotoru* a následně přes řetěz na zadní kolo.

*Předem prosím za prominutí, pokud některý z elektrotechnických pojmů nesedí. Snažím se totiž ze své hlavy vydolovat určité znalosti a pojmy z elektrotechniky nabyté na SOU Autoopravárenské před dobrými dvaceti lety!

**Tak jsme to již rozklíčovali, v motoru Shimano STePS e-8000 žádné uhlíky ani kartáčky nejsou! Naopak se zde používají permanentní magnety na rotoru, na které působí měnící se elektromagnetické pole statoru kontrolované řídící jednotkou. 

Menší a větší PLUS

O pohonu Shimano jako takovém se snad nemusím více rozepisovat, k tomu se třeba ještě dostaneme v kompletním hodnocení, zajímavější mi přijde koncept nestejně velkých kol. Nebudeme si lhát do kapsy, že je RB prvním, kdo s něčím podobným v eMTB přišlo, tak tomu rozhodně není.

Vzpomeňme třeba Ghost SLAMR Hybride, jemuž v konceptu 29/275Plus v rámci duchařské rodiny předcházel model Lector Hybride. S touto nestejně velkou sestavou experimentují také u Halbicha (zástupce značky Öhlins pro ČR) na strojích Rock Machine Blizzard INT, a to jsme jen u kol, která známe z domácího trhu.

Zároveň bych ale podotknul, že nebude příliš těch, kteří kombinují 29+ a 27,5+. Tedy širší velkou gumu vepředu a extra velký balón vzadu. I když na druhé straně víme, jak se dnes mnohé „gumárenské“ pojmy slévají, prolínají a kříží. Ale zde, na RB eDragster, je skutečně i vepředu plusko, tedy devětadvacítka šíře 2,6“ obutá na širokém ráfku!

Když vám chybí zubatá!

Vrátím-li se na vteřinku k popisu toho, nakolik je RB eDragster „velkým“ a vysokým kolem, lze tyto jeho nezvyklé parametry do určité míry vysvětlit právě i velkými a objemnými plášti. A jak se tato netradiční kombinace chová v terénu? Rozhodně zajímavě, i když je zde více než kde jinde těžké oddělit vliv nezvyklé geometrie a rozložení hmotnosti situované díky specificky posazené baterce kompaktně do středu.

Kolo jako takové se projevuje velice dobrou rovnováhou a poté, co se skamarádíte s nezvyklým posedem, zjistíte, že i značným klidem ve stopě, přestože byste to s ohledem na krátký a vzpřímený posed nejspíš ani nečekali. V přímce lze s tímto strojem projet až nesmyslně těžké věci a je skoro jedno, zda pojedete rovně, budete klesat nebo stoupat. V tomto směru je RB eDragster neskutečný tank. Jeho největším omezením v prostupnosti je zejména pilot a jeho vlastní smysl pro rovnováhu, či jeho odhodlání.

V divočejších, rozbitějších a zejména pak sypkých sjezdech, co jsem zatím stihl v rychlosti absolvovat, pak může znamenat jisté omezení nepříliš výrazný přední plášť (WTB Trail Boss 29×2.6“), na jehož místě bych si dokázal představit něco mnohem zubatějšího. Třeba můj oblíbený Maxxis High Roller II, nebo pokud zůstaneme v kolekci WTB, tak ideálně model Vigilante. To je ale jen detail, který lze doladit při individuální konfiguraci osobního stroje v souvislosti s jeho předpokládaným využitím.

Krouží dokud nepadne…

Abyste si ale nemysleli, že RB eDragster umí jezdit jen rovně, to bychom mu hodně křivdili! Přestože je jeho ovládání v zatáčkách o dost jiné, než na co jsme ze světa běžného MTB zvyklí, lze mu poměrně brzy přijít na chuť. Do prudších zatáček to chce více razance z pilotního centra, do volnějších se stačí naklopit, nebo k tomu případně ještě zasednout sedlo a po motorkářku vyhodit nohu a šimrat patou matičku zem.

V oblouku je přitom eDragster minimálně stejně tak jistý jako v přímém směru, přičemž bych velkou zásluhu na tomto faktu přikládal opět zejména těžišti výrazně koncentrovanému okolo středu. Díky tomu můžete v zatáčce okolo kola klidně tančit, váš stroj samotný to nikterak nerozhodí. Stačí jej pod odpovídajícím úhlem poklopit a pak si jen užívat, nakolik v profilu výrazně kulaté pláště WTB bez výrazných bočních špuntů vedou, ač byste to do nich nejspíš ani neřekli. Opět bych řekl, že to bude hlavně silou, která je tlačí v oblouku k zemi, ale to už se začínám pomalu opakovat…

Až se z baterky bude kouřit…

Zanechme už ale pomalu pro dnešek prvotních úvah a obecného popisu, ať nám zbydou nějaká témata i na celkové zhodnocení tohoto nanejvýš zajímavého stroje. Do té doby jej hodlám ještě pořádně potrápit, vyždímat z jeho rámu i z jeho baterky maximum a prověřit jej skutečně na dřeň. Do toho mě čeká zmiňované „setkání s autory“, abych nasál a následně vám mohl převyprávět myšlenky a nápady stojící za tímto výtvorem.

Text a Foto: Štěpán Hájíček