Norco Range A9.3 – svezli jsme se!

Kola redakční testerské mašinérie se letos zjara otáčí ostošest, proto máme před sebou již druhý test v rámci „odlehčené“ recenzní rubriky „Svezli jsme se.“ Jakubovi jsem tentokrát domluvil na hraní a testování Norco Range A9.3, tedy stroj na 29“ kolech s poctivým zdvihem 160/150 mm. A sám se na něm pak v rychlosti také svezl…

V nabídce je krom tohoto stroje i bratr postavený na průměru 27,5“ (650B), který nabízí zdvihový rozsah 170/160 mm (P/Z).

Jakub Pavlič a Norco Range A9.3

K mému druhému testu, s kterým jsem se musel už daleko víc vypořádat sám, což mě spíše těšilo než naopak, jsem dostal Norco Range A3 v devětadvacítce. Chvilku jsem váhal mezi velikosti – M, nebo L – nakonec jsem zvolil M a udělal dobře. Test mě bavil i díky parádnímu přístupu Petra Kuby z Pedalsportu, což je společnost, která značku Norco u nás obchodně zastřešuje.

Nejprve jsem se trošku bál devětadvacítky jako takové, zejména jsem si myslel, že budu sedět nepřirozeně vysoko a budu si muset dlouho zvykat. Pro mnohé to bude již zapomenutá historie, ale pro mě byl třeba přechod z 26“ na 27,5“ docela skok i šok. Naštěstí jsem se ale s tímto předpokladem u Norca slušně spletl!

Když jsem poprvé usedl za řídítka Norco Range A9.3, nepřipadal jsem si nijak divně, naopak jsem byl příjemně překvapen, že je vše „tam, kde má být“. Hned při první jízdě, kdy jsem to vzal po vlastní ose rovnou ze základny Pedalsportu v areálu Letov Letňany přes Čimický a Ďáblický háj, jsem se musel poklonit tomu, jak toto kolo krásně jede. A to i přesto, že se jedná o základní model dané řady, což demonstruje třeba řazení Shimano SLX, brzdy Tektro HD-M745, ale i cena 62 990 Kč.

Dobrou odezvu na šlapání musím připsat zejména kombinaci efektivní zadní stavby, příjemně tuhému rámu a zřejmě i dobře postaveným kolům, protože to vážně jelo. Přitom zde byly poměrně často osazované ráfky WTB STP I29 obuté do znatelně hrubých Maxxisů High Roller II v šíři 2,3“. Na obou kolech! Paradoxně mě ale v rychlosti v rámci přesunů nejvíce omezila skladba převodů 1×11, kdy převodník o 30 zubech a kazeta s rozsahem 11-46 zubů nedaly dohromady dostatečně těžký převod pro dlouhé roviny překonávané s větrem v zádech. A to ani za asistence velkých kol.

Kratší je pro mě lepší!

Dalším plusem na seznamu byly výkony odpružení. Zde najdeme kombinaci vidlice RockShox Yari (160 mm), o které Štěpán říkal, že s ní byl vždy hodě spokojený, a 150 mm kroku vzadu, kde úřadoval Rockshox Deluxe RL DebonAir vetknutý přímo do horního ramene (tzv. Trunnion Mount). I díky těmto prvkům jsem se nemusel bát a mohl si na vlastní kůži ověřit tvrzení, že „devětadvacítky projedou vše a všude!“  

Protáhl jsem proto Norco Range A9.3 nejprve přes kameny, poté přes větší kameny, a nakonec přes pořádné skály. A skutečně, sjel jsem a projel jsem vše, co mě jen napadlo, vše, na čem třeba jen letmo spočinul můj zrak při obhlídce terénu. Už jen pocit, kdy při dostatečné, ale místy i ne zcela dostatečné rychlosti projedete kamenné pole, aniž by se vaše kola měla tendenci zasekávat o jednotlivé špičky a vrcholy balvanů a jiné překážky, byl prostě super!

V takových místech a při takovémto stylu jízdy je samozřejmě nutné účelně pracovat s těžištěm, což ale díky dostatečně otevřenému rámu nebyl žádný problém. Norco Range je navíc pocitově poměrně krátké, přičemž jsem si uvědomil, že mi takovýto koncept sedí vlastně více než moderní extra dlouhé rámy. Alespoň v tomto případě jsem se cítil za řídítky velice dobře a neměl bych touhu cokoliv měnit. Že by to dělala už jen velká kola?

Do vzduchu a do zatáčky

Norco Range jsem v rámci testování prověřil i na menších dropech a skocích. Zde jsem opět ocenil velký prostor pod sebou, tedy otevřenost rámu, dále pak nízko položené těžiště a pevnost zadní stavby se zdvihem 150 mm, která byla i v takových situacích naprosto dostatečná. Manévrování s kolem ve vzduchu mi nedělalo žádné problémy a příjemně aktivní odpružení s nadhledem pobralo i dopady, které mi nevyšly až tak dobře, jak jsem si předem plánoval.

Také celkové ovládání tohoto stroje bylo převážně příjemné, zprvu ale místy překvapující. Všechno šlo projet hladce, alespoň do doby, než jsem narazil na první pomalé a hodně uzavřené zatáčky, místy doplněné o překážku uvnitř oblouku. Byla to ale jen otázka přizpůsobení se jinému kolu a jeho stylu řízení. Proto jsem po chvíli laborování a hledání nejvhodnějšího přístupu „jak se tam správně složit“ pochopil kudy na něj, a pak už to šlo bez problémů.

Vybavení – poznámky

Již v úvodu jsem zmínil čtyřpístkové brzdy Tektro s kódovým označením HD-M745 a obchodním názvem Orion 4P. Oproti prvotním rozpakům musím říct, že brzdily vážně dobře, byly dostatečně silné, jisté, ale zároveň i jasně čitelné. Jediné, co mi na nich vadilo, byly až zbytečně dlouhé brzdové páky. Abych dosáhl v klidu na řadící páčku a zároveň mohl brzdit pouze jedním prstem, musel jsem prohodit pořadí brzdové a řadící páčky na řídítkách (řazení ke gripu – tohle není jediný takový případ, Jakube, zvykneš si; pozn. ŠH).

Na straně pohonu figuroval vepředu již zmiňovaný Direct Mount převodník velikosti 30 zubů (kliky Race Face Aeffect) a vzadu kombinace přehazovačky Shimano SLX a kazety Sunrace, k níž jsme našli pouze specifikaci rozsahu 11-46 zubů. Nicméně tato kazeta, či spíše kombinace řazení 1×11 mi přišla vhodná spíš pro „stoupače“ než pro „rychlíky“. Ale doladit rozsah řazení výměnou převodníku může snadno každý dle svého vkusu a nátury.

Já osobně bych dopředu dal převodník o 32 zubech kvůli vyšším rychlostem jak z kopce, tak na rovině.

S kombinací řazení Shimano a dílů Sunrace se setkávám poměrně často, takže mě toto spojení nepřekvapilo ani zde. Zároveň si nemyslím, že se v tom skrývá nějaký zásadní problém. Puntičkáři a milovníci čistých sad se možná kroutí, ale zase lepší použít levnější kazetu Sunrace než levnější vidlici, která by dojem z kola mohla ovlivnit mnohem více. V negativním slova smyslu.

Jinou lehce limitující záležitostí byla sedlovka JD Trans X, která by měla mít zdvih 100 mm u rámů velikosti XS/SM a 125 mm u M/L a XL. Úprava zdvihu sedlovky podle velikosti rámu se zdá naprosto logickým krokem, osobně bych ale tuto hladinu posunul nejlépe o jeden stupeň dál. Tedy nasadit 125 mm na nejmenší rámy a 150 mm na vyšší kusy. Ale jinak si nemůžu stěžovat, jelikož sedlovka JD Trans X fungovala hezky čistě, plynule a zcela bez záseků.

Norco Range A9.3 – Jakubův závěr

Norco Range A9.3 bych jako celek prodávaný za velice příjemnou cenu 62 990 Kč doporučil každému, kdo má rád techniku a lesní divočinu, jakou nabízí nejen česká kotlina, přitom si rád čas od času vyrazí i na delší švih. Třeba s vidinou, že objeví nové zajímavé traily a lokace. Kombinace spíše kratší, ale o to agresivnější geometrie, příjemně výkonného odpružení a zároveň lehkého a svižného pohybu mě bavila jak ve skutečném terénu, tak i na přesunech mezi jednotlivými lokalitami, kde se nachází moje oblíbené traily.

reklama

Norco Range A9.3 – Štěpán Hájíček

Nebyl bych to já, kdybych nechal ležet ladem příležitost svézt se alespoň jednou v rychlosti na Norcu Range A9.3. Původně jsme měli jet s Jakubem společně, vyvětrat zároveň dva stroje aktuálně zařazené do testu, ale nakonec jsem musel vyrazit do lesů sám. Jakuba se totiž tou dobou nechtěla pustit chřipka, která letos sejmula hodně lidí!

Podmínky pro testování nebyly v onen den zrovna ideální, ale když si uvědomím, čím mě lesy trápí posledních pár dní, tak to byla ještě zívačka, suchá plážička a azůro. Nechme ale stěžování si na nepřízeň počasí a pojďme raději pohnout s hodnocením jako takovým.

Návrat ke staré škole

První věc, která mě doslova „praštila přes ruce“, když jsem si vše nastavil, seřídil a upravil tak, jak jsem zvyklý, byl extra krátký posed. Uznávám, že jsem na Norco přesedal z hned několika „spíše delších“ až „dost dlouhých kol“, jako je třeba Whyte S-150, ale i tak bylo zřejmé, že jde Norco spíše cestou starou důkladně vyšlapanou, než nově vznikající a postupně se rozrůstající s každým dalším otiskem chodidla, možná s lehce nejasným cílem.

Ostatně nejen posed, ale třeba i řízení mi, v kontrastu s „britským čahounem“, připadalo hodně jiné, hodně klasické. Jemně řečeno. Chvíli jsem se s ním pral, pak jsem mu ale začal opět přicházet na chuť. Zkrátka a dobře, rám je poměrně krátký, krátký je dost i posed a hlavně máte pocit, že sedíte výrazně utopeni v kole. Což neberte nutně jako výtku, ale primárně jako konstatování.

Pocit „krátkého“ faktického dosahu doplnil výrazně položený úhel vidlice (65,5°), což mělo zásadní vliv na základní stabilitu, k níž nelze mít připomínky. V přímém směru jelo Norco jako po kolejích. Snaha o zatáčení přitom byla, alespoň v prvních fázích našeho seznamování, doprovázena efektem lámání se a padání do náklonu.

Když šok odezněl

Ale jak jsem již zmiňoval, šok z tohoto projevu pro mě byl natolik výrazný zejména vzhledem ke kolu, na kterém jsem jezdil před Norcem. Po chvíli boje a hledání ideální pozice za řídítky jsem ale dospěl k slušné harmonii s tímto strojem a začal si jej konečně užívat. Krátký rám s volným úhlem hlavy byl přitom ideální zejména v místech, kde se hrnete strmou cestou dolů, přitom se musíte proplétat úzkými zatáčkami.

Člověk se pak může spolehnout na jistotu vedení směru díky položené vidlici, přitom v tomto rozložení sil, a hlavně při posunu těžiště více vzad, Norco ožije a nechá se snadno manévrovat i právě utaženými krutkami. Snažil jsem proto zařadit podobných míst na program dne víc a všechny si je maximálně užíval.

Škoda, že mi nakonec zbylo jen pár hodin na zkušenost s Norcem Range A9.3, protože jak jsem mu začínal přicházet na chuť, jak jsem se vracel ke svým letitým návykům z kraších kol, tak jsem tomuto stylu řízení začal opět propadat. Alespoň na takto specifických klikatých trailech s velkým převýšením. Škoda, škoda, mít na to víc času, tak bych Norco vytáhl i na jiná místa a myslím, že bychom si zadivočili, až by to nebylo hezké.

Jak tohle jede?!

Jeden aspekt jízdy, který zmiňoval již Kuba, musím jednoznačně potvrdit – chuť jet kupředu! Norco Range A9.3 v této specifikaci a s tímto osazením není zrovna pírko, což se projeví v delších táhlých výjezdech; pokud jde ale o chuť zrychlovat, efektivitu přenosu síly skrz zadní zavěšení, či lehkost a samozřejmost „nízkého průletu krajinou“ ve spíše rovinatém profilu, pak musím smeknout! Tohle vážně jelo!

V posledním bodu bych se rád zmínil o odpružení, i když zcela upřímně blátivé podmínky a specifické prostředí mi příliš neumožnily více se na jeho chod zaměřit. Každopádně o vidlici RockShox Yari z testů jiných kol víme, že při správném nastavení chodí vážně hezky. Což se zde jednoznačně potvrdilo. Tedy poměrně jemně, citlivě, ale i přiměřeně progresivně.

Zadní stavba s metrickým tlumičem RockShox Deluxe, kdy je zde krásně využito výhod přímého uchycení horního oka (Trunnion Mount) přímo do vahadla, přitom hraje na tu samou strunu. Už jen při pohledu na stojící kolo si lze všimnout striktně horizontálně postaveného horního ramene, oproti mnoha jiným zdvihajícím se strmě do výšky. Již jen toto svědčí o snaze vybalancovat efektivitu a aktivitu zadní stavby.

Praxí potvrzeno!

Již jsme si řekli, že Norco Range krásně jede a doplním, že i ochotně stoupá (s ohledem na svou hmotnost). Zároveň zadní zavěšení, kde dříve Norco využívalo licenci systému Specialized FSR a dnes jej nazývá ART (Advanced Ride Technology) Suspension, funguje hezky citlivě a aktivně. Podobně jako každý dobře postavený nezávislý čtyřčep příkladně zobe již ve výjezdech, a to jak menší kamínky, tak i větší balvany bez výrazného ovlivnění plynulosti šlapání.

Na rovině, v rychlosti a hlavně ve sjezdu chodila zadní stavba také velice dobře, byla příjemně aktivní, přitom se zbytečně nenořila, nepropadala se a byla jezdci slušnou oporou. Problém jsem neměl ani s progresivitou, i když tu jsem, upřímně řečeno, více prověřil jen na jednom terénním schodu! Ten jsem vlastně jindy pouze sjížděl, rozdivočelý z Norca jsem jel ale tentokrát dropnul zadním kolem napřed. Šlo to naprosto samo a hladce, že jsem se nad tímto manévrem zamyslel vlastně až dole po dopadu!

Norco Range A9.3 – Štěpánův závěr

Bylo to vlastně po sakra dlouhé době, kdy jsem mohl znovu usednout do sela stroje klasické kanadské značky Norco a jsem za to rád. Omlouvám se za to hanění kratšího posedu a „klasického řízení“, ač je na webu Norco zmíněn přístup Reach&Stack Plus. Sorry jako, ale tohle prostě není „super moderní a super dlouhé kolo.“ Vadí to ale něčemu? Mně rozhodně ne! Chvilku jsem si musel zvykat, ale když se tak stalo, přišlo mi, jako bych si obouval svoje oblíbené boty, které jsem kvůli nesmyslným módním tlakům před lety odložil do skříně!

Hodně se mi líbilo, jak se u Norco Range spojila chuť vyrazit kupředu s poměrně agresivní geometrií a svým způsobem dosti živým a hravým ovládáním. Díky tomu jsem měl, ani ne po hodině v sedle, chuť vymýšlet lumpárny a zkoušet pořádné divočiny, abych prověřil, jak až daleko lze s tímto kolem zajít?!

Pokud tedy nechcete jen sedět v sedle a s vážnou tváří řešit každou setinu na svém Strava segmentu nebo v rámci RZ na Enduro závodech, ale jde vám v první řadě o zábavu a nevázanost za řídítky vašeho kola, pak zkuste právě Norco Range, které má již podle barvy v sobě ukrytou snad půlku Luciferovy říše!

Norco Range A9.3 – základní údaje

Cena: 62 990 Kč
Hmotnost: *nevážili jsme
Zdvihy: 160/150 mm
Průměr kol: 29“

Více o tomto kole, včetně českých cen, na webu www.norco.com

Foto: Petr Stoklásek / Štěpán Hájíček