Lapierre Edge 327+ | TEST HT 27,5+

Když se před pár lety začalo poprvé mluvit o pluskových kolech, kroutil jsem chvíli hlavou, pak jsem si ale řekl, že by to vlastně mohla být fajn věc a zajímavá alternativa k současným rozměrům. Doposud mě žádné ze zkoušených plusek vysloveně nepřesvědčilo, vše ale změnil Lapierre Edge 327+!

Ono se vlastně není čemu divit, jelikož se tato kategorie stále „hledá“. Hledá se vhodný rozměr pláště, ideální šířka ráfku, nejvhodnější geometrie, konstrukce rámu, zařazení a vlastně i potenciální uživatelé.

Přišlo mi vlastně docela zvláštní, jak mnozí zástupci menších i větších, domácích i zahraničních značek mluvili o tom, kterak je rozměr 27,5+ ideálním řešením pro pevná trailová kola, přitom ale všichni do světa ve velkém hrnuli celoodpružená pluska! Případně se soustředili na kola určená pro konverzi 27,5+ a 29“, opět ale spíše s plným odpružením (viz například v obou podobách testovaný Santa Cruz Hightower).

Lapierre Edge 327+

Proč?

Netuším! Myslel bych si, že začít na pevných kolech bude celkově smysluplnější, levnější a výrobně snazší. Navíc takovéto kolo má podle mého větší prodejní potenciál než plně odpružené plusko za hromadu peněz, u něhož valná většina uživatelů dříve nebo později nejspíš zakotví na rozměru 29“. Pevná pluska jako by se ve větším začala rodit až teď, s příchodem modelového roku 2017. Tedy se zpožděním pár let* oproti prvním pionýrům… Ale jestli to vlastně není dobře!

*Jsou to přesně dva roky, jelikož myšlenka 27,5+ se veřejně objevila na začátku roku 2015 – toto téma jsme odstartovali článkem „Vee Rubber Trax Fatty – připravte se na 27,5+ a 29+ (24.2. 2015)“

Kdybych začal koketovat s pevnými plusky v dobách, kdy se tato kategorie rodila, možná bych si na ně vytvořil zkreslený obraz a dnes je nebral tak pozitivně. Možná by se tak rychle nepoučila z chyb svých větších plně odpružených bratří a vše by možná bylo jinak. Já vím, je to samé „možná“ a „kdyby“, jenže kdo tuší, jak by se vyvíjela alternativní historie.

Ať je to jak chce, až nyní mám pocit, že na nás (nejen) pevná pluska skutečně útočí ze všech stran, já už přitom nemám potřebu se jim bránit. Tedy rozhodně ne poté, co jsem si zkusil a několik týdnů za všemožných povětrnostních podmínek poctivě trápil Lapierre Edge 327+ (a hned po něm i Rock Machine Blizz 70-27+). Každopádně oba zmíněné stroje mě utvrdily v přesvědčení, že koncept HT 27,5+ má rozhodně smysl a pokud je trh nehodí přes palubu, tak budou mít i světlou budoucnost a pevné místo pod bikovým nebem!

Už je to tu zase!

Nebudu radši znovu omílat skutečnost, že byl Lapierre Edge 327+ mým prvním pevným pluskem, s kterým mě pojí více než první letmá zkušenost (tato pozice patří prototypu Author Versus). Zkušenost to byla veskrze pozitivní, i když jsem si vlastně při svém prvním přesunu do lesa na sraz s kamarádem říkal něco ve smyslu:

„Sakra, další zmenšený fatbike, měkké gumy, na kterých člověk při šlapání skáče jako na fitness balónu, v zatáčkách vám to bere řízení z ruky, a tak vůbec. Je vážně dobrý nápad kupovat synovi k narozeninám to pevné dětské plusko?“

Tento stav mě ale naštěstí opustil, alespoň ze 30 % poté, co jsem i přes spěch uhnul na chvíli z hlavní cesty a říznul to paralelně jedním hravým trailíkem. Zbylých 70 % mého pochybování pak vzalo za své a padalo postupně k nule s každým dalším kilometrem stráveným v lese. Navíc po desítkách procent padalo dolů vždy, když jsem se otočil na kamaráda a sledoval, jak zápasí s místy mokrým, místy zmrzlým odkloněným svahem tam, kde já projel pouze s jednou rukou na řídítkách!

Pláště Schwalbe Nobby Nic 27,5×2,8″ mají pěkně otevřený a výrazně zubatý vzorek

Boost vidlice RockShox Sektor nabízí dost místa pro kola standardu 27,5+ i 29″

Balón je to pořádný, ale je to skutečně 28″?

Guma na všechny velikosti

Plusková kola jsou a vždy budou především o volbě obutí a vhodné šířce ráfku. Ač zrovna nejsem vyznavačem značky Schwalbe, přestože mám její dezény rád (jen se často setkávám se základními montážními variantami tohoto německého obutí, které člověk řízne či cvakne ani neví jak), zde musím tuto gumárenskou společnost vynést do nebe.

Stále si myslím, že udávaná šíře pláště Schwalbe Nobby Nic 27,5×2,8“ je hodně, hodně zavádějící, jelikož oproti jiným pluskům parametru 2,8“ jí chybí dost objemu. To je zde paradoxně víc výhoda než nevýhoda. Konkrétně jsem naměřil 69 mm reálné šířky pláště na ráfku širokém 40 mm. Někde si schválně zkusím poměřit Maxxis Rekon+ ve stejném rozměru!

Díky „falešné“ hodnotě šířky pláště se podle mého podařilo, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nebo aby to bylo lépe pochopitelné, aby se „marketingový ředitel nažral a jízdní vlastnosti zůstaly tam, kde je chceme mít“. Podle mého, kdyby na těch gumách bylo napsáno 27,5×2,6“ tak se nic nestane, bude to více odpovídat realitě, pak se toho chytí třeba i ostatní výrobci obutí a my si budeme moci konečně užívat smysluplně fungujících pluskových gum od více značek.

Ubytovat tlusté gumy v zadní stavbě není jen tak, proto se musela zúžit zadní vidlice, alespoň na svém začátku.

Smyčka se utahuje

Vtip je totiž v tom, že všechny zatím zkoušené pluskové pláště mi připadaly jako příliš velké balóny, které dost připomínaly projev fatbiku. Kdežto se Schwalbe Nobby Nic 2,8“ jsem měl pocit, až na výjimky, že tato guma dělá přesně to, co bych od ní chtěl. Je komfortní a má obrovskou přilnavost nejen v přímém směru, ale hlavně je dostatečně jistá i v náklonu. Přestože se do zatáčky vysloveně nezařízne jako Maxxis HighRoller II 27,5×2,4“, je stále v oblouku nebo na odkloněném svahu hodně jistá.

To by snad mohlo o pláštích jako takových stačit, jelikož tento test je hlavně o kole a ne jen o jeho obutí. To je samozřejmě klíčovým prvkem a jelikož Lapierre Edge 327+ otevírá do budoucna naše hodnocení strojů kategorie HT 27,5+, nechal jsem se trochu unést svou potřebou uvést vás co nejvíce do problematiky. Uzavřeme tedy společně tuto myšlenkovou smyčku a pojďme se mrknout, jak se chová samotný Edge+, s nímž mě pojí v zásadě samé pozitivní zážitky.

Budete-li po tom pátrat, najdete na rámu označení zadního náboje Boost 148

Pochybovat byste neměli ani o kategorii 27,5+

Francouzská spojka

Oranžový „frantík z Dijonu“ je kolem, které dokáže vzbudit pozornost již při prvním osobním kontaktu. Líbí se mi, jak je vtipně potlačena jeho rodová příslušnost (název značky Lapierre na rámu omezený na menší loga). Líbí se mi řešení jeho rámu s výrazným provařením hlavních trubek za hlavou a plynulým obloukem vedoucím od horní misky hlavy až k patkám. A líbí se mi i jeho oranžová barva. Sympatické mi na první pohled přijde i to, že je osazen sadou 1×11, navíc s logy SRAM, což je tak trochu moje srdcovka!

Z praktického hlediska ale musím začít svůj popis spíše jedním rozhořčením, či menším zmatením smyslů. Docela mě zarazilo, když jsem se na kolo posadil a zjistil, že je jeho posed spíše kratší, což by mi nevadilo, a řídítka poměrně nízko položená! Jsem asi příliš zvyklý na stroje kategorie trailbike a enduro s „řízením  v nebi“, proto jsem byl z úchopu v první chvíli dost v rozpacích.

Obvykle bych okamžitě po převzetí kola na test posunul představec až dolů k hlavě, zde jsem to ale raději nedělal. Místo toho jsem šel cestou ústupků a kompromisů, když jsem nechal dvě centimetr vysoké podložky pod představcem a jednu poloviční nad ním. I tak jsem měl pocit, že se držím docela nízko, což vlastně dokazuje délka hlavové trubky pouhých 100 mm. Hlava na fotkách i naživo vypadá snad ještě kratší.

Já vím, že je to pro mnoho lidí zcela běžná záležitost, ale pro mě znamená tolik podložek pod představcem porušení osobního bikerského bontonu. V případě Edge+ jsem ale radši udělal výjimku.

Řekl si A, řekni i B!

Abych se přiznal, specifika úchopu jsem řešil hlavně ze začátku testu, kdy jsem si na kolo jako takové zvykal. Stačilo ale pár společných hodin v rozličném terénu, a přestože jsem o oné odlišnosti stále věděl, už jsem na ni skoro nemyslel a prostě ji přijal. Docela dlouho jsem také přemýšlel, jestli mám podlehnout svým tradicím a alespoň na chvíli shodit řídítka až dolů k hlavně.

Váhal jsem, váhal, ke konci testu jsem se ale přeci jen osmělil a všechny podložky přesunul nad představec. A řeknu vám, nebylo to nijak hrozné či děsivé! Jen ruce klesly o trochu níž a musel jsem si i pootočit řídítka, abych měl páky brd a řazení pod správným úhlem. Ovládání kola se nijak zásadně nezměnilo, jen těžiště se posunulo ještě o kousek vpřed s tím, jak jsem více ohnul záda.

Po zasunutí sedla jsem rozhodně neměl pocit, že bych se najednou musel z kopce bát, že bych měl snad s každým strmějším sjezdem přepadnout přes řídítka. Naopak jsem kolo lépe cítil v ruce, jak jsem to ostatně již tolikrát vysvětloval, když se mě někdo zeptal, proč cpu představec co nejníže to jde. Pravdou zůstává, že výše položená řídítka znamenají komfortnější posed a o fous více jistoty ve strmých sjezdech. Takže je to jen na vás, jak si posed vyladíte.

Není to nic revolučního, ale líbí se mi, že jsou na rámu potlačena loga Lapierre a dominuje název modelu Edge.

Označení tohoto kola najdete i na dosti netradičních místech.

Značka Lapierre poslední dobou hodně lpí i na tom sjednotit, alespoň designově, většinu dílů s rámem.

Tečka. Nebo radši tři…

Ještě tu mám vlastně jednu takovou drobnou poznámku k tomuto tématu, se kterou můžeme plynule navázat na další kapitolu (ovládání). Nejednou mě totiž napadlo, že by stroji Lapierre Edge 327+ nikterak neublížilo, pokud by na něj člověk nasadil vyšší vidlici, respektive naladil delší zdvih. Jednoduše zvednout základních 120 mm na 140 mm!

Tímto by se vyřešilo hned několik věcí najednou. Trochu by se srovnal posed – posunul se více do komfortní polohy, ovládání by bylo o něco jistější a stabilnější a také by se zvýšil „terénní apetit“ celého biku. Člověk by pak s ním snáze zvládl i těžší technické, a především pak rozbité pasáže. Vážně by mě zajímalo, jak moc by se Edge+ proměnil, kdyby mu někdo vyčaroval další dva centimetry zdvihu na vidlici? Třeba bude někdy příležitost…

Hlavová trubka má dle tabulek 100 mm na délku, v praxi ale vypadá kratší.

Je to ale jen optický klam, za nímž stojí třeba i masivní provaření trubek za hlavou.

Divoch s ryzím srdcem

Zaměříme-li se na samotné ovládání, bude třeba přiznat, že na mě zprvu působilo živějším dojmem, zejména v nižších rychlostech. Toto už ale člověk ze zkušenosti s „pluskového světa“ bere skoro jako samozřejmost. Stejně tak samozřejmé mi totiž přijde, že si jezdec na tento projev rychle zvykne a přestane jej vnímat. Opět bych mohl přihodit zamyšlení na téma, že jde o efekt, který by měl vyvážit pomalejší reakce „otylých kol“, ale to už bych se zase opakoval.

Na druhé straně nelze říct, že by kolu chyběla stabilita, o kterou se do značné míry postarají samotné pláště, tedy výrazná rotující masa gumy se stejně masivní styčnou plochou o rozměru medvědí tlapy. Vzhledem k převažujícím zimním podmínkám v průběhu testu sice nebyla šance zkusit nějaké extrémní sjezdy a extra strmé pasáže, přesto jsem kolo ani sebe rozhodně nešetřil.

Zadní stavba postrádá klasické můstky, které jsou ale nahrazeny provařením vzpěr…

Provařeny v jeden pevný celek jsou i nohy zadní vidlice.

Jemná výztuha byla pro jistotu přidána také k levé patce.

Není záludný, ale?!

Nutno podotknout, že mě Edge takřka nikdy a nikde nezklamal, nezradil, ani mi nenachystal žádné nepříjemné překvapení. Jednoduše vše, na co jsem si na sněhu, na ledu, v listí nebo na zmrzlé hlíně troufl, to se mi podařilo zdolat! I když… menší zaváhání se občas objevilo.

Velké tlusté gumy se rády valí kolmo dolů a snadno při tom přeskáčou všechny myslitelné nástrahy. Negativa objemného obutí se nejčastěji objevují na místech, kde je potřeba volit chirurgicky přesnou stopu, když třeba řežete lehce odkloněnou trialovou skalku.

Poslat to tam „na hulváta“, tak to člověk asi proletí ani neví jak, když ale takto jezdit nechcete, nebo je potřeba někde uprostřed manévrovat, trefovat se mezi stropy a tak podobně, pak to s pluskem není až tak jisté a přesné, jako s klasickým obutím. Ještě jednou ale připomínám, že na místech, kde jsem s tímto kolem jezdil, bylo podobných sekcí jako šafránu.

reklama

Lapierre na stavbu modelu Edge+ nepoužil nic horšího než vlastní prémiovou slitinu hliníku Supreme 6, navíc tvarovanou pomocí hydroformingu.

Když to vzadu (ne)péruje

U plně odpruženého kola bych se teď nejspíš zaměřil na projev zadní stavby, jenže ta je v tomto případě zcela pevná… O čem si tedy budeme povídat? Tak třeba o rámu, který je po všech stránkách pevný a tuhý, což je u hardtailu jasné plus. I přes zúžení vidlice hned za středem jsem nezaznamenal žádné tendence k jeho kroucení, naopak mě příjemně překvapil jak jistým, solidním a kompaktním dojmem na mě působil.

Nedostatky jsem rozhodně necítil ani s ohledem na přenos sil, který je jistý a okamžitý, jak byste u hardtailu čekali. Na to, jaké jsou na kole pláště, jede Lapierre Edge 327+ stále velice hezky a ochotně vpřed, tedy jak v terénu, tak překvapivě i na silnici a na štěrku. Bál jsem se, že výjimečné, přesto někdy nevyhnutelné přesuny po silnici budou ubíjejícím utrpením, ale nestalo se.

Chce to zvolit rozumné tempo a ono to jde. A to jsem se ve dvou případech pohyboval v lese i mimo něj po boku kamarádů s klasickým rozměrem obutí a neměl jsem pocit, že bych jim na přesunech nestačil. Samozřejmě, Edge+ není žádná raketa a spurter, je to hravé plusko, ale rozhodně není líné, pomalé či na přejezdech nudné, nebo dokonce obtěžující!

Zip pásky nejsou ničím úžasným, ale při dnešní mánii „vše schovat dovnitř“ jsem rád za každé kolo s venku taženým vedením. Zde řazení a zadní brda.

Podoba pravé patky se závitem pro pevnou osou a upevněním háku přehazovačky z vnitřní strany mě čímsi fascinuje.

Přesně vytyčený sektor!

Na kole za „bratru lehce přes čtyřicet“ bych asi vidlici s ocelovýma nohama úplně nečekal, ale někde se šetřit muselo. Nová kategorie je nová kategorie a vývoj, nebo třeba jen formy pro nové vidlice se musí z něčeho zaplatit. Jedním dechem ale dodávám, že RockShox Sektor vlastně nebyl zklamáním, alespoň ne po funkční stránce.

Pravda, řadu ze schopností vidlice jemně reagovat na drobné nerovnosti s jistotu zamaskují objemné pluskové pláště, i tak ale musím říct, že Sektor fungoval až překvapivě dobře. Přišlo mi, že je při řádném promazání silikonem (lépe Fork Juice a podobné preparáty), solidně vnímavý, bez připomínek aktivní a vlastně se ani nijak drasticky neboří, nehoupe, či nepropadá do zdvihu.

Za ty peníze a vzhledem k tomu jak na zrak „zhýčkaného bikera“ působí pohled na nápadně stříbrné ocelové vnitřní nohy, nelze tomuto kousku nic zásadního vytknout. Sektor je dostatečně tuhý, při řádné údržbě plně akční a snad i spolehlivý. Bude to znít trochu jako rouhání, ale řekl bych, že ve skutečném terénu, když zrovna třeskutě nemrzne, chodí možná i lépe, než na jiných pluskových kolech zkoušená dražší vidlice Reba! Za tohle mě u RockShoxu nebudou mít rádi!!

Vidlice RockShox Sektor mě trochu „dráždí“ stříbrnou svých ocelových nohou (ale jsem rád, že nejsou černé). Po funkční stránce před ní musím smeknout. Zejména s ohledem na její cenu.

Ve specifikacích jsem našel zmínku o ose Maxle Stealth (bez páčky), na kole je ale klasický „old school“ Maxle, což je možná dobře.

Rozhodně chápu a uznávám smysl větších kontaktních misek náboje a vidlice (RockShox Torque Caps), jen by to ale chtělo větší rozšíření ze strany výrobců nábojů. S klasickým nábojem je totiž v místě spoje moc místa (šipka) a osa se hůře trefuje do náboje.

KOMPONENTY

Jednoznačně milým překvapením byla pro mě přítomnost řazení SRAM NX (1×11). Nikterak se netajím svou náklonností, až skoro úctou ke značce SRAM (i když vím, že není vše zlato co se třpytí a co nese označení „Powered by SRAM“). Faktem zůstává, že sadu SRAM NX (nejlevnější řešení 1×11 od tohoto výrobce) znám, mám ji na svém kole, a přes prvotní pochyby o podobě a zpracování řadící páčky, nemůžu na její adresu říct ani „popel“.

Sada SRAM NX funguje perfektně, jistě, hladce a přesně, tedy jak na mém vlastním kole, tak byla příjemná a jistá i zde. A to i v případě boje v závějích, v blátě a v mrazu. Jestli někdo sadě NX vyčítá její lacinější vzhled, zkuste si, jak funguje aktuální řazení Shimano SLX 1×11 a pak si povíme, co za ty peníze stojí a co ne 😉

Nevím jak vám, ale mně se kliky SRAM NX vážně líbí!

Důležitá je ale přítomnost specifického profilu zubů X-Sync.

Přehazovačka SRAM NX. Na mě nikterak lacině nepůsobí!

Abych zde SRAM jenom nechválil, budu muset přiznat, že mě naopak poněkud zklamaly brzdy SRAM Level T, tedy jejich téměř základní verze. Jeden čas jsem řešil, že je jejich krok zbytečně tvrdý, ale to bylo do určité míry dáno chladem, či spíše mrazem, který panoval po většinu času našeho společného soužití. Doma a pár minut po vyjetí z baráku chodily podstatně jemněji. S krokem brzd SRAM Guide je ale srovnávat nelze.

Víc mě ale trápilo, že jejich síla nebyla nijak oslnivá. SRAM Level brzdí, ale místy je potřeba za páku tahat více, než by mi bylo příjemné. Kdyby to bylo moje kolo, zkusil bych vyměnit destičky za jiné s měkčí směsí a třeba by to pomohlo. Také bych ještě na jejich obhajobu řekl, že by mohl být zakopaný pes v základní nejlevější konstrukci třmene. Už třeba Level TL má třmen jiný, převzatý z brzd Avid Elixir, proto bych věřil, že bude fungovat lépe, že bude silnější. Zjistím to ale, až se mi tyto brzdy dostanou do ruky.

Páka brzd SRAM Level T konstrukčně vychází z úspěšného designu SRAM Guide.

Třmen je ale, pravděpodobně, potomkem Avidů DB.

Je tedy trochu objemnější a svým výkonem mě moc nepřesvědčil.

Posledním bodem na mém dnešním seznamu by mohla být sedlovka Lapierre s prostým označením YSP-12, která má průměr 31,6 mm, dlouhá je 400 mm a disponuje zdvihem 125 mm. Podle mého pátrání jde o převlečený (přebrandovaný) TranzX Concept, ale koho to trápí, když funguje!!!

Ovládací páčka je vcelku jednoduchá, ale vlastně docela příjemná do ruky. Snadno se nahmátne a snadno se ovládá. Její krok je lehce tužší, ale nic mimořádného. Sedlovka samotná má lehčí vůli, ale ani to není nic, na co bychom nebyli zvyklí! V celkovém náhledu musím říct, že fungovala po celou dobu hladce a bez jediného zaváhání, zadření, zaseknutí, nebo nečekaného propadu.

Její chod není nejrychlejší, ale ani drasticky pomalý. Prostě slušný průměr. Chodila přitom i v mrazech nemálo pod nulou. Byla pak pomalejší, ale svou funkci i tak plnila spolehlivě. Což by se v případě nejmenované sedlovky s hydraulickým ovládáním při teplotě kolem – 5°C říct určitě nedalo. Takže suma sumárum, palec nahoru!

U originálu TranzX Concept hlásí Heureka cenu 2990 Kč! Minimálně jako „startovací teleskop“ je to neodolatelný kup!

Ovládací páčka sedlovky Lapierre je jednoduchá a bez výčitek funkční.

Sedlovka s logy Lapierre zcela bez problémů fungovala i v silných mrazech.

Slunce zapadá, sníh taje… Sbohem Lapierre Edge 327+

Lapierre Edge 327+ | závěr

Už jsem to psal několikrát, ale znáte to: „Opakování je matka!“ Lapierre Edge 327+ si budu pamatovat ještě dlouho, jelikož se jedná o první plusko, které mě přesvědčilo o skutečném potenciálu a smysluplnosti této kategorie. Konstruktérům z Dijonu se podařilo namíchat velice příjemný mix relativně svižné jízdy, velké jistoty v terénu všeho druhu, vysoké prostupnosti, neskrývané hravosti a celkové zábavnosti.

Jestli někdo hledá alternativu k plně odpruženému trailbiku, ať již třeba student s omezenými prostředky nebo někdo, kdo by rád svou garáž doplnil o jednoduché a funkční kolo do podmínek, kam se mu nechce tahat drahé vyvoněné enduro apod., pak za sebe říkám: „HT 27,5+, zde reprezentované modelem Lapierre Edge 327+, je perfektní volba.“ Mě samotného nejednou přepadly myšlenky, že by se mi toto kolo hodilo do mé sestavy: Jedno enduro, jeden CX/Gravel a jedno pevné plusko a víc nepotřebuju nic!


Lapierre Edge 327+

Lapierrre Edge 327+: 43 990 Kč (mojekolo.cz / www.lapierre-bikes.co.uk)
Lapierre Edge 527+: 56 990 Kč (mojekolo.cz)

Hmotnost: 13,85 kg (vel. M, bez pedálů)
Řídítka/představec: 760/45 mm
Vidlice (tlak): 90 psi (hmotnost jezdce 85 kg)
Tlak v pneu: 0,8/0,9 Bar (P/Z)

PLUS

  • Lehký, tuhý a kompaktní rám
  • Originální vzhled s potlačenými logy Lapierre
  • Sada SRAM NX 1×11
  • Překvapivě dobře fungující vidlice RockShox Sektor
  • Dobře zvolená kombinace obutí a ráfků, kolo je jisté, dobře se ovládá, vzorek je vysoký a ostrý, pneumatiky se přehnaně nedeformují
  • Překvapivě vysoký celkový komfort (závisí na tlaku v pneu)
  • Hravé a zároveň dostatečně jisté ovládání
  • Potenciál nasadit vidlici se zdvihem až 140 mm
  • Perfektní startovací trailbike, nebo jako doplněk pro řádění mimo hlavní sezónu, na sněhu, či v průběhu roku na středních i těžších trailech
  • S jistou rukou pilota zvládne i větší výzvy
  • Sedlovka Lapierre fungovala jistě a spolehlivě, a to i v hlubokých mrazech

MÍNUS

  • Pro mnohé hůře zkousnutelný posed s nižší polohou rukou (lze vyřešit podložkami pod představcem, nebo teoreticky navýšením zdvihu vidlice)
  • Brzdy SRAM Level (prozatím) nepřesvědčily svou silou a výkonem – čekal jsme více!
  • Cena a výbava je otázkou názoru, jinak ale nemám nic dalšího, co bych tomuto kolu vytknul

Lapierre Edge 237+ | Geometrie

Lapierre Edge 237+ | Specifikace

 Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Jan B.

    Zdravím.
    Konecne!:) Na clanek jsem se tesil, takze diky za nej! Zaver clanku plne vystihuje moji situaci – doma mam cerstve celoodpruzene enduro, ale i crosscountry HT 29″. A ted tu mame jeste 27,5+ a co s nim? Jelikoz silne uvazuji o upgradu hardtailu, ale nevim, jestli 27,5+ ma smysl.. Chybi mi jasna a jednoznacna indicie, jak je to s 27,5+ na snehu?? Otazka je, o kolik pluskove plaste posunou hranice jezdeni na snehu? Bori se v hlubsim snehu mene?
    A o neco jednodussi otazka – daji se do EDGE+ „narvat“ 29″x2,25″ plaste (Nobby Nic)?
    Predem dekuji za odpoved a pripadne doplneni. Treba i v chystanem (?) kompletnim testu RockMachine Blizz…

    • S tím sněhem je to otázka, kterou jsem slyšel už vícekrát a sám chtěl toto zjistit a ověřit v terénu. V reálu je to tak, jak by člověk asi teoreticky očekával. Tedy každá desetina palce navíc znamená o trochu více jistoty na sněhu. Větší plocha dělá své. Takovéto kolo, s plášti 27,5×2,8″, je na sněhu rozhodně jistější než běžné MTB s plášti 2,4″ apod. Zároveň to ale není Fatbike a má to svoje limity. Do závějí to není, ale jezdil jsem s Lapíkem i mimo cesty v prašanu výšky odhadem 20-30 cm a šlo to. Do kopce je to horší, to je lepší ujetá cesta, dolů je to jen o tvojí fantazii!

      K druhé otázce. Do vidlice se určitě 29×2,25″ vejde, u zadní stavby ti tuto informaci nezaručím, ale tipoval bych, že je tam místa dost. Do RM Blizz jsem narval i 29″ kola, ale jen s hubeným obutím 29×2,05″. Místa tam ale bylo víc než dost a to ve všech směrech 😉