Enduro Serie 2014 – Enduro Race (Kruto)Kouty

Loni jsme se zprvu trochu bránili závodění v nově se formující kategorii enduro, pak jsme ale osobně vyzkoušeli pár závodů a do jisté míry tomuto fenoménu propadli. Přestože Enduro Race Kouty nebyl prvním letošním závodem svého druhu u nás, byl prvním pro nás. Zde je svébytná reportáž naší „cvičené závodní opice“ – Mr. Makak!

Foto: Enduro Serie – Miloš Lubas
(oficiální galerie fotek z Enduro Race Kouty)

Nebojte, není to žádný Stigův vzdálený bratranec s integrálkou a černým plexi, ale náš kamarád a člen redakce BikeAndRide Lukáš. On ale prostě jen na kole řádí a skáče jako cvičená opice. A někdy i tak trochu píše, o to jsou ale jeho sepsané zážitky zábavnější.

Foto: Štěpán Hájíček

Pro vysvětlení…

Do Koutů nás mělo jet víc, pomalu celý autobus, ale část z nás vyměkla po týdnu nepřetržitého sledování předpovědi počasí. V Jeseníkách jsme nechtěli jen jezdit a závodit, potřebovali jsme také udělat hromadu fotek do jednoho katalogu, proto jsme se rozdělili a druhá půlka vyrazila na víkend do Krušných hor.

Foto: Jakub Douda (fotoJD.cz)

Lukáš zvládl obojí!

V pátek v noci jsme se sešli v Kruškách, Lukáš zde celé odpoledne a večer brousil lokální traily, v sobotu jsme pak na tamních hustými lesy pokrytých kopcích dováděli všichni společně. Odpoledne se Lukáš sebral, odjel domů do Pardubic, aby si trochu odpočinul a v neděli v 6:30 už zase seděl v autě a s druhou partou frčel směr Kouty.

Foto: Štěpán Hájíček

Než dám konečně volný prostor jeho zážitkům a postřehům ze závodu, doplním, jak pár ostatních lidí říkalo, že tento závod byl vážně krutý. Na začátek mega výšlap a pak čisté DH na enduro kolech dolů. Několik dalších parádiček a před čtvrtou erzetou nekompromisní výšlap do kopce kolmo nahoru pod lanovkou… A pár slušných výjezdů bylo i v průběhu závodu. To jen abyste místy až přehnaně nadšený Lukášův popis měli možnost přiblížit více realitě běžných smrtelníků…

KrutoKouty – Lukáš, zvaný Makak!

Po ranním budíčku vyrážíme z Pardubic směr Krutokouty. Na závod jedu za redakci já a Kuba, plus tři kámoši, co ještě neměli tu čest zakousnout se do pochoutky jménem Enduro série. Skládáme kola a za chvíli už mastíme nahoru. Začátek závodu totiž představuje transfer v podobě táhlého výšlapu o délce téměř 15 km a to po asfaltu, což bylo možná jediné štěstí. Ještě že si teploměr uvědomil, co se tu bude dít a ušetřil nás čísel z horní poloviny své stupnice. Stále mažeme na start první RZ, až skoro nevěříme, že u nás máme až takovéhle kopce.

RZ 1

A jsme na startu. Chrániče zůstaly chybou jezdce doma, takže nezbývalo než nepadat. Díky suchému podkladu se to povedlo a místní hlínu jsme nezakusili. Nandám helmu, nandám brejle – start – a valím, co to dá. Tzv. zase jedu na oči!!! Takhle to má totiž ty správný koule. Hulíme to po sjezdovce jeden za druhým. Klopka, klopka, les, posílák. Co víc si může hladová vidlice přát? Někteří si stěžovali u první RZety na orientaci na trati, jelikož se jednotlivé lajny částečně křížily, ale nakonec všichni našli svůj směr a o zábavu bylo postaráno. První RZ byla rychlá a skutečně technická, skýtající nástrahy místní DH trati! Nic pro babičky s brašnama.

RZ 2

Říkáme si, že lanovka je dar z nebe a už se nám věší kola na hák. Jen co přijedeme na horní stanici, už máme helmy na hlavě a brousíme si zuby, co nás potká tentokrát. Super zatáčky, menší skočky, rychlost. To byla druhá RZ. Čas nejlepších jezdců byl něco málo přes 13 minut, což svědčí o její ne zrovna ošizené délce. Problém nastal, když se najelo na lesní cestu, po které se traverzovalo zpět směrem k bikeparku. Nohy pálily jako čert, ale ty nesmíš přestat dupat! Sotva držíš řidítka a pak přijde ještě závěrečné esíčko do cíle.

RZ 3

Už zase sedíme na lanovce. „To je fakt divný, tady něco nehraje,“ říkáme si sborem. Když jedeme nahoru na laně a koukáme okolo, začínáme ledacos chápat. Ale nepředbíhejme. Po startu třetí RZ zahýbáme doprava, kde se zapluje do lesa se spoustou klopenek a zatáček. Hop, hop, sem tam skok a valíme dolů. Mineme start čtvrté RZ a letíme přes sjezdovku znovu do lesa. Zatáčka a jsme na cestě. Ta mírným sklonem vzhůru neznačí nic dobrého. „Tak tady se mělo sprintovat do cíle,“ říkám si, když mi slečna načítá čip.

RZ 4

Co teď? Sladký bonbónek na závěr! Všichni už asi víme, odkud ten vítr (nebo spíš smrad) vane. Tlačenice do kopce a to rovnou pod lanovkou. Po chvilce volím strategii kolo na záda a šlape se se zatnutýma zubama vzhůru. „Tak to je nářez!“ Start je už v dohlednu, ale pořád jako by se nepřibližoval. I tam jsme ale dotlačili své biky a po pípnutí čtečky na čip opět rozjíždíme diskopříběh místních klopenek.

Trať krásná a rychlá. Poslední dva skoky pod lanovkou, rovinka přes dvě lavice, pak esíčko dolů a na závěr megadezert v podobě výšlapu po štěrkovce k nástupu na lanovku. Otočka o stoosmdesát a již známý dojezd do cíle. Takže čtvrtá erzeta byla v podstatě taková cukrárna s dobře načasovanými lahůdkovými pasážemi. Nikdo nezničil kolo ani svou kostru, i proto byla tahle akce na začátek sezóny skutečně vydařeným zážitkem.

Na Ještědu ZDAR! Tam se snad již uvidíme v plné sestavě!!!

Další články týkající se závodu Enduro Race Kouty najdete na stránkách www.enduroserie.cz/zav/endurokouty

Další odkazy
Výsledky Enduro Race Kouty
Základní informace o dalším závodu – Enduro Race Ještěd – 15.6. 2014