IBIS Hakkalügi – Zážitek/Test

IBIS Hakkalugi - testTo se vážně povedlo! Na cyklokrosu jsem zatím seděl jen jednou a navíc jen chvíli. Proto se nedala nabídka na důkladný test CX speciálu Ibis Hakkalügi odmítnout! Ještě když bylo z kraje března venku tak krásně hnusně!

Značku IBIS poslední dobou na našich stránkách vídáte poměrně často… Těžko jinak když jsou kluci z 9395bikes.com tak vstřícní. „Mojo je super, že! A nechtěl bys zkusit také cyklokrosku? Jednu jsem si postavil na zimu, ale dostanu se na ní maximálně o víkendech,“ nabídl se Martin, když jsem byl vrátit Mojo SL. Počkali jsme pár týdnů, přečkali nejhorší mrazy a pak jsem si domluvil rande s úzkými plášti s náležitě ostrým vzorkem. Byla to jízda jako z jiného světa. Žádné pružiny, ale ani žádné omezení držet se zuby-nehty silnice. Prostě HC CX! (Sorry Karle, trochu jsem si tu hlášku upravil…)

A vážně to brzdí? Já se trochu bojím…

Za dob svého působení ve Velu jsem jednou na něčem takovém seděl, ale bylo to jen na chvíli. Dělali jsme takový rychlo test cyklokrosových kol, která jsme si vypůjčili od několika českých závodníků. Nejvíc mě tehdy štvalo, že to vůbec nebrzdilo, ale vůbec! „Neboj, na svém kole mám Avidy, ty brzdí skvěle, uvidíš!“ Sliboval mi Martin, když jsem před ním nadhodil tento dávný zážitek. A taky že jo! Nejsou to sice Avidy Elixir (jak se zdá, tak hydraulika na silnici a v CX by mohla být již celkem brzy realitou), ale na to, že držíte páky vlastně pořád z vrchu, tak se s tím dá brzdit velice dobře. A to jsem tuhle americkou hračku vůbec nešetřil, ale hezky ji trápil i v poměrně ostrém terénu.
IBIS Hakkalugi - test

Pěšky domů nepůjdu!

Docela vtipné bylo i to, jak moje dostaveníčko s cyklokrosovým IBISem začalo. Půjčil jsem si ho v době, kdy doma vrcholily přípravy na stěhování. Do cyklo-hadrů jsem se oblékal na „staveništi“ u shopu jsem jen vyskočil z auta a v tretrách doklapal ke dveřím a zazvonil. „Kde je ten tvůj karbonový krasavec? Domů pěšky rozhodně nejdu!“ Nadhodil jsem vtípek na pozdrav. Dlouhán měl zrovna pořádný fofr. Dvě kola nacpat do krabic pro cestu na Malorku, dohledat objednané díly a složit rychle jeden cyklokros pro pana novináře! Kristián Hynek zrovna dostal zásilku karbonových kol Enve, kterou začal postupně vybalovat. Když Dlouhánovi přinesl jeden pár uhlíkových AM ráfků, které si objednal na svůj připravovaný nový stroj Mojo HD, skoro se rozplynul blahem a v mžiku pustil na zem veškeré nářadí… Připadal jsem si skoro jak v nějakém bikovém divadle. Pak šla ale opona dolů, já dostal do ruky CX fešáka IBIS Hakkalügi, zacvakl kufry a vyrazil do akce.

Z bytu do bytu, hlavně terénem!

Nejdřív ještě musel domů (není doma jako doma) zkontrolovat řemeslníky a pak výletem přes celou Prahu, tedy spíše okolo celého města do „původního domů“. Z prvně zamýšleného kratšího výletu se vyklubaly tři hodiny poctivého bušení do pedálů. Troška asfaltu, mnohem víc terénu a hlavně bláto, bláto a bláto. Luxus!
IBIS Hakkalugi - test

Jako nůž do másla

Nikdy bych si nemyslel, že to řeknu, ale… Já přece nemám rád bláto! Na cyklokrosu je to jiné. Naprosto jiné! K těmto kolům jednak bláto zkrátka patří, druhak se v mokru CX chová úplně jinak než MTB! Tolik to necáká jako tlusté gumy, štíhlá kola se jen tak nezalepí a hlavně se do měkkého podkladu zakusují vyloženě s potěšením. Přijde zatáčka, trochu to klouzne, pak se guma zařízne… šup, šup, hup, hup a už krouháte oblouk jak na carvingových lyžích. Bomba!

Zvedni se ze židle, sakra!

Podobné potěšení bylo bojovat s rozmáčeným terénem jako takovým. Tam, kde bych se mi na biku dávno přestala točit kola, jel CX IBIS stále vpřed. Sice s docela slušnou námahou, ale nehodlal se vzdát ani za nic. Můžou za to jistě i použité pláště Schwalbe Racing Ralph, které někdo vypral na 90° a pak ještě nechal přejet parním válcem – takže se slušně srazily. Zajímavé je, že v tomto měřítku působí závodní biková guma jako slušný traktor. Takový CX Nobby Nic, pro lepší představu a přirovnání. Nemusíte proto mít starost, že by se zadní kolo při jízdě ve svoje do kopce nepřiměřeně protáčelo. Drží krásně. A že nejezdíte často ve stoje? CX se svými převody vás přesvědčí o opaku.
IBIS Hakkalugi - test

Exotem na silnici? No a co!

Nevýhodou použitých plášťů bylo, že na silnici IBIS až takový rychlík nebyl. Ale stále byl rychlejší, než nejrychlejší bike. Navíc silničářská aero pozice také udělá své. Vyjma vražedně velké pily vředu, byl IBIS sestaven tak, že mu bylo lépe v terénu než na silnici. A úplně nejlépe asi na rychlých lesních cestách a pěšinách. Proto jsem Hakkalügi, ani sebe, příliš asfaltem netrápil. Mít ale ještě jednu sadu kol na hladkých pláštích, tak už klasickou silnici nepotřebuju. A že bych byl s CX rámem a cantilevry na silnici za exota?! S batohem a MTB tretrama jsem exotem i tak, takže žádná změna!

Bez pružiny jako za mlada

Tahle zkušenost s CX kolem mi rovněž připomněla něco zkušeností z mládí. Už jen fakt, že jedete terénem bez milimetru odpružení, to jsem opravdu dlouho nezažil. Jeden se až diví, kolik toho bez pérovací vidlice musí odpracovat ruce, a jak potom po pár hodinách jízdy večer pekelně bolí. Nebo třeba ráfkové brzdy. Nezapomenout je rozevřít, když chcete vyndat kolo a hlavně projedete bláto nebo potok a ono to začne chroupat a skřípat, jako když vrtáte do panelu. Ale to jsou jen takové legrácky. Je to zkrátka jiná liga.
IBIS Hakkalugi - test

IBIS Hakkalügi – Závěr

S Ibisem Hakkalügi jsem si za těch pár dní, co mi byl parťákem, užil spousty legrace. Bylo to něco úplně jiného, než co jsem doposud na kole zažil. Takové bikové setkání 4 druhu. Byl jsem ale neskutečně překvapený, jak se takové křehce působící kolo na hubených pláštích statečně pere i s poměrně těžkým terénem. Chce to poctivě zapojit ruce a nohy a pak se to dá krásně poslat přes kořeny a kameny. A jízda blátem? To je vůbec něco! Zkusil jsem si i jeden těžší sjezd v terénu s nemalým sklonem a dalo se! Díky brzdám Avid. A co teprve až budou v CX a na silnici běžné kotouče!
IBIS Hakkalugi - test

Cyklokros pro všechny!

Dlouho jsem cyklokros považoval za prapodivnou mutaci dvou zcela odlišných cyklistických disciplín, i když tu CX bylo dřív než MTB. Po čase se ale můj názor začal měnit. Nejprve v rovině teoretické, kterou teď posílila praktická zkušenost. Cyklokrosové kolo je skvělý společník do nepohody, výtečný tréninkový nástroj ale třeba také velice dobrá volba pro cesty do práce. Vážně uvažuji o tom, že bych si cyklokros pořídil, v létě ho na hladkých pláštích proháněl po silnici, přes zimu potom blátem a jiným marastem. Že bychom založili novou divizi – CXAndRide?!

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • yoolaus

    laska na prvy pohlad ! aj na druhy…treti…