High Pivot – divoký a divočejší! | Technické okénko
S novými koly vybavenými různými variacemi na téma „vysokého čepu“, alias High Pivotu, se za poslední roky slušně roztrhl pytel. Jak byla tato základní konstrukční myšlenka svého času dominantou především závodního DH, tak dnes se často ukazuje a prosazuje zejména v enduru, ale občas i u kol trailových.
Systémy s „vysokým čepem“ přitom mohou nabývat řady rozličných podob, využívat mnoho různých konstrukčních principů a systémů. Faktickým (a také nezbytným) spojujícím prvkem všech takovýchto řešení je pomocná kladka (idler), která posouvá rovinu řetězu do úrovně záměrně zvýšeného bodu otáčení celé zadní stavby, bez níž by tyto systémy byly téměř nepoužitelné!
Toto řešení s sebou nese potřebu použití delšího řetězu, ale také „fenomén“ výrazně menšího opásání převodníku řetězem, případně další kladku, která se nachází právě v blízkosti převodníku. Krásným příkladem posledně zmíněného přístupu budiž třeba Trek Slash, zmíněný například v článku shrnujícím zajímavé novinky konce sezóny 2023.
reklama
Jeden princip, mnoho řešení
Poměrně zajímavý je také fakt, že ač se často systémy využívající princip High Pivotu s oblibou hází do jednoho rance, tak fakticky lze na trhu najít řadu odlišných ztvárnění, odlišných systémů, které přistupují k myšlence zvýšení základního bodu otáčení celé zadní stavby každý po svém.
V obecné rovině se v první řadě setkáváme se stroji, které staví na principu klasického jednočepu, který je „pouze“ posazený výrazně výš, než je běžně zvykem. Častým doplňkem těchto řešení je tu více, tu méně rafinované přepákování přenášející pohyb zadní stavby na tlumič.
Typickým zástupcem této „myšlenkové větve“ jsou třeba kola skotské značky Deviate (Highlander / Claymore), která již vícekrát prošla našimi testy.
High Pivot 4čep
Druhou ze základních cest, jak se dnes staví mnohé High Pivoty, představují různé variace na klasický nezávislý čtyřčep. Ten je ale celkově posunutý o notný kus výše, aby bylo možné spojit výhody vysokého čepu a tradičního nezávislého zavěšení. V tomto směru lze za modelové ukázky označit zejména kola jako je Cannondale Jekyll, GT Force/Fury nebo také Norco Sight*.
*POZOR! Zatímco je Norco Sight klasický zástupce High Pivot čtyřčepu, jeho zdvihově vyšší bratr Norco Range patří mezi stroje postavené na principu jednočepu se „složitějším“ přepákováním na tlumič.
High Pivot konfekce a „trochu jiné“ nápady
Zatím se stále bavíme o kolech, která jsou sice už jen samotnou myšlenkou High Pivotu zajímavá, fakticky ale nepředstavují žádnou zásadní revoluci, či dramaticky jiný přístup. Neříkám tím, že jsou nudná a šedivá, to v žádném případě, spíš narážím na fakt, že existují i mnohem větší „úlety“.
Když začneme u těch méně ulítlých řešení, neboli u produktů velkých značek, které se obvykle do úplných extrémů nepouští, pak mě napadá třeba nedávno představený sjezďák Pivot Phoenix. Jeho neotřelý přístup lze nejlépe demonstrovat na využití dvojice řetězů, a tedy i zdvojené horní kladky. Případně též na aplikaci hned 6 čepů, kdy ke klasickému, zároveň ale zvednutému řešení DW-link, přibylo ještě jedno vodící raménko navíc.
Další značně osobitý přístup, představený v tomto roce, reprezentuje třeba nejnovější Lapierrre Spicy. Ten sice využívá tradiční nezávislý čtyřčep (+ High Pivot), jeho výjimečnost nicméně spočívá v tom, že nabízí modulární systém, který lze přeskládat do podoby tradiční konstrukce zadní stavby (4čep), nebo jej můžete proměnit na 4čep High Pivot. To je sama o sobě také dost zajímavá myšlenka a nezvyklá konstrukční cesta.
Proč vlastně High Pivot?
Obecné důvody obliby a stále častějšího rozšiřování systémů s High Pivotem jsme si popisovali již mnohokrát. Ale opakování je matka! Víte jak?! Základní myšlenka využití vysokého čepu je prostá. Díky zvýšené poloze hlavního bodu otáčení zadní stavby lze zajistit, aby pohyb zadní osy v průběhu zdvihu směřoval dozadu a nahoru, tedy, aby zadní kolo uhýbalo překážkám ve směru, v jakém impulzy od terénu přicházejí.
Vedle této myšlenky, stojící na snaze dosáhnout co nejlepší funkce a schopnosti kvalitně zpracovávat malé i velké nárazy, pomáhá High Pivot i celkové stabilitě, jelikož se díky jeho poloze rozvor kola tolik nezkracuje. U běžně konstruovaných systémů se totiž celé kolo jakoby zavírá samo do sebe, když se k hlavní části rámu v celkové kompresi přibližuje jak přední kolo putující lineárně po vidlici, tak i zadní osa otáčející se po kružnici se středem obvykle někde v oblasti klik.
Naopak u High Pivotů se zadní stavba prodlužuje (i proto potřebují kladku a zvýšenou rovinu řetězu), díky čemuž je kolo v kompresi výrazně stabilnější a jistější. Když se oba tyto základní vlivy sečtou a vše se dobře spočítá a vyrobí, jsou kola s vysokým čepem, zejména v těžkém terénu, mnohem jistější a stabilnější a významně lépe „žerou“ nerovnosti.
Moderní High Pivot jednočep je také ACTOFIVE P-Train, kolo, které u nás proslavil zejména Vojta Bláha!
reklama
Unikát na třikrát!
Nyní se ale pojďme konečně podívat na tři dosti mimořádné kousky a dosti neotřelá řešení, která, každé svým vlastním způsobem, rozvíjí základní myšlenku vysokého čepu až pomalu na hranici krajnosti. První stroj, který mě k celému tomuto článku inspiroval, se jmenuje Telepathy. Zatím bez specifického modelového označení. Jde o dost radikální počin, který si v první řadě sám pro sebe navrhl a postavil borec jménem Matt Lessmeier.
Základní myšlenkou této z ocelových trubek svařené „bestie“ je systém, který jeho tvůrce označuje výrazem „Sync Link“ s extra, extra vysokým čepem. O moc výš už hlavní čep být snad ani nemůže! Takto extrémní High Pivot, společně s dvojicí hliníkových ramen, má za cíl přiblížit křivku a úhel pohybu zadního kola co nejvíce pohybu kola předního.
Je asi vcelku logické, že podoby striktně rovné přímky křivka pohybu zadní osy jen těžko dosáhne, přiblížit se jí ale zjevně může. Navíc je sklon dráhy zadního kola do značné míry shodný s úhlem vidlice. Výsledný téměř dokonale zachovaný rozvor i v případě tvrdé komprese představuje do značné míry „vlhký inženýrský sen“ každého stavitele plně odpružených biků.
Ano, asi bude lepší nemyslet na to, kolik řetězů je potřeba spojit, aby celý systém vůbec fungoval… Stejně tak nebude rozumné vozit světlé kalhoty, jelikož momentů kontaktu kolene či vnitřní strany lýtka s řetězem asi nebude úplně málo, ale… Myšlenka je to jistě zajímavá.
Více o tomto projektu Telepathy Bikes: www.telepathybikes.com
Posuvník, nebo radši excenter
Výše popisované Telepathy je strojem, který celou myšlenku High Pivotu žene skutečně do extrému, přesto musím říct, že základní ideu, proč tomu tak je, chápu a rozumím jí. Ale vypadá to šíleně, to si nebudeme nalhávat.
Každopádně stále ještě nejsme u konce naší přehlídky „exotů“, jelikož jsem pro vás vybral ještě další dva unikátní výtvory spadající do sorty dosti neortodoxních High Pivot rámů. Prvním z nich může být řecký výtvor Aper Kompace, u nějž najdeme více zajímavých nápadů a řešení. Přeskočme jednoduchý fakt, že je jeho rám vyráběn ze dvou podélných půlek frézovaného hliníku, které jsou následně šroubovány k sobě a pojďme se podívat spíše na jeho zadní stavbu.
V případě tohoto stroje bylo základní snahou dosáhnout co nevýhodnějšího tvaru a sklonu osy, po níž se pohybuje zadní kolo s tím, aby celý systém co nejlépe reagoval na nerovnosti. Klíčem k dosažení tohoto záměru je nezvykle vysoko na rámu posazené horní rameno a s ním spolupracující lineární posuvník (šoupátko) nad středem, který je skloněný v úhlu zhruba 45°. Díky tomuto řešení zadní kolo skutečně krásně uhýbá nerovnostem.
Zajímavý je zde, vedle jiného, také fakt, že právě lineární posuvník (lineární ložisko) přímo ve své ose stlačuje tlumič, díky čemuž si není potřeba dělat starosti s pouzdry u tlumiče, tedy s rotačním pohybem (ložisky) v místě jeho montážních ok. Pozoruhodný je zároveň i fakt, že se pomocná kladka umístěná na samotné zadní stavbě v průběhu zdvihu pohybuje, nezůstává pevně na jednom místě, jak je tomu v případě 99,9 % ostatních High Pivotů! Nebo snad není?! Čtěte dále…
Více o kole Aper Kompace: aper-bikes.com
Představení a test: www.pinkbike.com
Myotragus Dorothea
Nyní jsme konečně u posledního kousku z naší dnešní přehlídky – Myotragus Dorothea –, který je jedním z mála klasických sjezďáků v tomto technickém zamyšlení. I když klasický! Je to kolo se zdvihy 200 mm, s unikátní a vcelku složitou zadní stavbou, ale také s převodovkou Pinion’s C1.9XR 9-speed.
Co nás ale zajímá nejvíce je použité řešení „OLS suspension“, u kterého vlastně najdeme také částečně se pohybující řetězovou kladku! Celé řešení totiž využívá „dokonale“ virtuální bod otáčení, jelikož jsou zde do hry zapojeny hned dva excentry doplněné o pomocné spodní rameno, jež zároveň (zespodu) stlačuje tlumič. Tohle už se vážně těžko popisuje, zkuste si nejlépe najít nějaká videa na Instagramu Myotragus.
Proč je celý systém až takto složitý se lze jen dohadovat, respektive opět za tím bude nejspíš snaha o co nejlepší křivku pohybu zadní osy, o dokonalé odladění průběhu zadního odpružení a co nejlepší jízdní vlastnosti. Zajímavé je, že rám Myotragus Dorothea na první pohled zas tak šíleně nevypadá, ale když se zaměříte čistě na pohyb a mechaniku zadní stavby, začne se vám pomalu, ale jistě vařit mozek nad otázkami „Proč?“ a „Jak?“…
Více o značce Myotragus: myotragusbikes.com
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?!
Jak jsme si dnes názorně ukázali, není to vlastně s invencí ve světě MTB zase tak špatné, jak by si jeden mohl myslet. Je fakt, že kola řady velkých značek dnes působí dost unifikovaně, že se stále hůře hledají nové a neotřelé nápady, že mnoha novým kolům chybí určitá osobitost, na jakou jsme u nich bývali zvyklí v dobách ještě nedávno minulých.
Zároveň jsme si ale dnes prakticky ukázali, že někdy stačí jen trochu více hledat a pátrat, a neotřelých nápadů se najde celá řada! Přitom jsme se dnes motali vlastně jen a pouze okolo jednoho tématu – High Pivot! I s tímto „omezením“ jsme si vyjmenovali a přiblížili poměrně dost originálních nápadů a konstrukcí.
Samotného mě vlastně toto zjištění těší, jelikož jsem měl poslední dobou pocit, že mě svět MTB a konstrukce horských kol už nemají moc čím překvapit. Právě teď si ale říkám, že musím svůj postoj přehodnotit, jelikož už jen trošku hlubší pátrání po funkci a motivu originální konstrukce, zejména posledních třech jmenovaných kol, mě přivedlo ke zjištění, že nových nápadů se ve světě MTB jistě ještě pár najde! Díky za to, pánové a dámy, a všechna čest!
Text: Štěpán Hájíček / Foto: Mix internet a stránky výrobců
Pro zajímavost a porovnání – nárůst délky zadní stavby v průběhu zdvihu:
- Deviate Claymore: 20 mm
- APER Kompace: 45 mm
- Myotragus Dorothea: 57 mm
- Telepathy: 70 mm