CDuro Epona – Mám svůj svět jinak vymyšlenej | TEST
Jsou kola drahá a levná, kola exkluzivní a také tuctová. Kola určená pro široké masy, ale také kola, která vznikla na základě jedné myšlenky svého tvůrce, okolo jehož vkusu se točí celá jejich podoba, určení a zpracování. Přesně takovým nevšedním speciálem je i sušická Epona, unikátní karbonové „light enduro“ značky CDuro.
Nikdo by se asi nemohl příliš divit, pokud by vám označení CDuro Epona nic neřeklo, přestože jsem o průběhu jeho testování opakovaně informoval zejména na Instagramu BikeAndRide.cz. Ale to není zase tak podstatné.
Důležité je zmínit, že se jedná o hodně unikátní stroj zrozený z touhy jednoho sušického snílka, který má, shodou okolností, v Sušici továrnu se sofistikovanými „pletacími stroji“, jež vyrábí z karbonu upředené průmyslové nosníky, karbonové stěžně plachetnic, křídla pro letadla a kdovíco ještě. *Společnost se jmenuje CompoTech.
Přitom se už jen místo zrodu tohoto kola, stejně jako specifická výrobní technologie CompoTechu a další rozličné aspekty, postupně promítaly do současné, fakticky závěrečné, či produkční podoby kol CDuro Epona, na jejichž vývoji se pracovalo průběžně více jak 6 let!
reklama
Pošumavské bajky, nebo pošumavský bike?
Už jen proto, že se jedná o nepříliš známou novinku na trhu (jak v kterých kruzích), ale i z důvodu, že jsou okolnosti vzniku tohoto kola, jeho podoba i filosofie dosti specifické, by jistě stálo za to odvyprávět si celý příběh CDuro Epona, celou bajku stojící v pozadí. Ale tak tomu dnes nebude, jelikož by to byl pro jednou zase těžko stravitelný román!
Postupovat budeme trochu jinak. Dnes si popíšeme, jak toto kolo jezdí, jak funguje a co dokáže v terénu. V dalším samostatném článku vyzpovídáme jeho duchovního otce, ať se dozvíme více o zrodu Epony, o motivaci jejího vzniku, o použité konstrukci a důvodech její svérázné podoby a zaměření.
Pro dnešek bude stačit vědět, že je základem principiálně dost jednoduchý rám poskládaný ze 4 rovných trubek. Podobně přímočaře je stavěná i trojúhelníková zadní stavba spoléhající na jeden jediný bod otáčení (jednočep).
Celý bike – CDuro Epona – je koncipován jako „lehké enduro“ nabízející zdvih zadní stavby 150, nebo 160 mm (29“ nebo mullet), počítající s vidlicí se zdvihem 160-170 mm. Hmotnost samotného rámu by se měla pohybovat kolem 2,2 kg.
MMMMalé to rozhodně nebude! (*hele chyba v překladu…)
Celý tento bike, do jehož vzhledu a konstrukce jsem i já sám měl možnost na počátku jeho cesty trochu „kecat“, zaujme už jen tím, jak jsou jeho trubky poskládané k sobě – vzájemně omotané. Ale to sem tahám obsah druhého samostatného článku, sakra! Tohle kolo je prostě dost svérázné, krom konstrukce i geometrií, posedem, či svým projevem.
Hodně, hodně zkráceně by se dalo říct, že je CDuro Epona jednoduše VELKÉ kolo! A to se přitom, v průběhu času, odklonilo od prapůvodní myšlenky balónů parametru 29+ a ustálilo se na klasických devětadvacítkách. Případně lze tento bike koncipovat jako mullet. V nabídce jsou 4 konfekční velikosti (S, M, L a XL), které ale nemusí tak úplně odpovídat tomu, na co jsme běžně zvyklí.
Mně osobně se kupříkladu do ruky dostalo Mko, kolo určené pro jezdce s výškou postavy 172-185 cm, tedy přesně v mém vzrůstovém intervalu. Ač byl přitom posed vlastně docela v pohodě a v normě, tak si brzy všimnete, že se tady pohybujete v úplně jiných výšinách!
*Tady zjevně nastala drobná chyba v komunikaci… Já měl za to, že je tohle kolo Mko, jenže ono šlo o velikost L! Ono to na něm není nikde napsané, takže… Hodnoty geometrie v dalších odstavcích ještě upravím, samotné hodnocení posedu už měnit nebudu, tak si to, prosím, zasaďte do správného kontextu.
Alespoň pár čísel, než se na to mrkneme z vrchu
Pokud to chcete vyjádřit čísly, tak zmíněné Mko (reálně Lko) disponuje rozvorem 1247 mm, nabízí hodnotu dosahu (reach) ohromných 500 mm, délku zadní stavby „normovaných“ 450 mm a než si řekneme něco o úhlech, tak bych zmínil ještě délku hlavy 137 mm (nezvykle shodná pro vel. S, M a L). Samotné základní úhly nikterak radikálně nepůsobí, neb se v tabulce dočteme o sklonu hlavy 64° a úhlu sedlové trubky 78°.
Pokud ale hodíte čísla za hlavu a na kolo se skutečně posadíte, dojde vám, jaká je CDuro Epona pekelná rozhledna! Neříkám, že bych měl problém vyškrábat se do sedla, občas by se k tomu hodily štafle, ale třeba už jen výška řídítek s šířkou snad až 820 mm, což je dáno do velké míry hodně vysokou hlavou – z toho se vám snadno zatočí hlava.
Naštěstí je zde ale hodně strmý úhel sedlové trubky (78°), proto, jak už jsem naznačil, není samotný posed jakkoliv „zcestný“. Jen člověk sedí celkově výš (ona i výška středu bude zřejmě nadstandardní), v rukou třímá pořádné „větve“ a má proto pocit, že se na pozemské starosti dívá pěkně z vrchu.
Nevejde se tam, co jiní…
Otázka „nabobtnalých“ rozměrů tohoto kola se přitom projevuje nejen za jízdy, ale často docela zajímavě i v běžném životě. Třeba už jen výška řídítek, které jsem měl pomalu po prsa… Slušně narazit ale můžete také při snaze nacpat toto kolo do středně velkého auta, nebo třeba do výtahu!
Na velká a dlouhá kola jsem přitom za poslední roky už docela zvyklý, třeba můj „služební eBike“ Mondraker Crafty s Boschem CX je slušně rostlý jezevčík, jenže pak máte v ruce Eponu a zjišťujete, že je Mondraker vlastně ještě docela kompaktní a skladný bike!
Odtržen od reality!
Když se vrátíme k posedu a pocitu z řídícího centra, pak tady už dopředu trochu bojuju s tím, že mám radši, když jsou kola nižší, kompaktní, já sám jsem blíže k zemi a mám celkově větší pocit propojení s realitou. Jenže za řídítky CDuro Epona je tomu přesně naopak. Vysoký úchop, celkově rozměrný rám, dlouhý rozvor i dlouhá zadní stavba, to vše vás posouvá dále a dále od reality. Vytváří to pocit, že je jezdec spíše pozorovatelem než přímo účastníkem celého procesu.
Hodně ale záleží na tom, jak to kdo vnímá, jak to má kdo rád. Já byl z tohoto pocitu zprvu docela nervózní, ale postupem času jsem si zvykl a jednoduše přijal, že takový je záměr, účel tohoto kola. CDuro Epona totiž nebylo navrženo a postaveno s cílem poskakovat a točit se okolo každého kamínku a kořínku. Ne! Zde se cílilo na jistotu a pocit nebojácnosti, který z tohoto kola skutečně stříká proudem.
Ovládání chce zvyk… A hlavně vhodný terén!
Z výše popsaného by vám nejspíš došlo, že Eponě nejvíce sedí jízda v přímém směru, kdy stačí jen zlehka držet řídítka, drobnými pohyby těla korigovat směr jízdy a zbytek… To ať si vyřeší někdo jiný (geometrie a odpružení). Ano, přesně takto lze k Eponě přistupovat a s dost podobným záměrem byla i stavěná. Přesto bych ale neřekl, že to jsou toporné, neobratné štafle, které fungují jen rovně dolů!
Dobře, tohle kolo, ač je lehké a umí být až překvapivě svižné, si rozhodně nebrousí zuby na divoké, úzké a klikaté stezičky, na pomalé vracáky a rozemleté, strmé, šoupací sekce! Řadu z takto vypadajících míst i s Eponou zvládnete, nebude to úplný horor, ale ani vyslovený požitek. Tohle kolo chce prostě své!
Vlastně jsem delší čas hledal místo ve svém okolí, kde by CDuro Epona mohla ukázat své pravé já, přičemž jsem ideální „píseček na hraní“ našel až v úplném závěru našeho společného testovacího soužití. Byly jím traily na svazích ne vždy extra prudkých, s terénem nijak dramaticky rozbitým, které ale zároveň nejsou úplně triviální. Někde dokáží být i docela zrádné, hlavně jsou ale na mnoha místech slušně přehledné a dostatečně otevřené!
Voda na mlýn Čeňkovy pily
Poslední slova z posledního odstavce bychom měli zdůraznit a třikrát podtrhnout! Přesně v takových místech se Epona cítí jako ryba v šumavské zlatonosné řece Vydře, proto, když dané podmínky splníte, pak teprve pochopíte, zač je toho u CDura loket!
Nikdo zároveň neříká, že potřebujete německou umetenou dálnici, nebo snad letištní runway… Jen se hodí, když trochu vidíte za zatáčku, nebo když víte, že vás za horizontem nečeká žádná zásadní zrada a vy tak můžete jen decentně kontrolovat rychlost a můžete se vyvarovat „bavorského“ jízdního stylu „brzda, plyn!“
V takových místech rostou Eponě pořádně velká křídla, s ohromnou chutí nabírá vzduch do svých plic (to asi spíš její jezdec), zahazuje okovy strachu a nechává se unést až nečekanou plavností jízdy! Přidejte k tomu krásně fungující a značně aktivní odpružení (k němu se brzy dostaneme) a zjistíte, že řadou přehlednějších úseků proletíte v tempu, jako nikdy dříve s žádným jiným kolem!
*Lehce bokem bych rád doplnil, že specifická stavba, vysoká hlava a celková koncepce geometrie a řízení dodávají velký pocit jistoty i v místech, kde to je zatraceně strmé až kolmé. I díky tomu jsem s Eponou poprvé čistě projel pár specifických úseků, například pomalých odkloněných zatáček, které mě do té doby opakovaně trápily.
reklama
Intenzivní Intend
Celkový jízdní projev a ovládání je věcí jednou, odpružení a jeho specifika věcí druhou. Obě tyto oblasti jsou (opět) značně svérázné, zároveň se ale hezky doplňují. Navíc i v odpružení se střetává více různých vlivů.
Jednak je zde samotná konstrukce rámu s jednočepovou zadní stavbou se záměrně „daleko dopředu“ posunutým klíčovým bodem otáčení. Té potom, v druhém sledu, asistují neméně unikátní a exkluzivní prvky odpružení od německé značky Intend. Myšleno na mnou testovaném kole. Konkrétně je to vidlice Intend Edge (170 mm) vylepšená o karbonové vnější nohy (by CDuro / CompoTech), ale také tlumič Intend Hover Refrigerator.
Už jen o up-side-down vidlici Edge, stejně jako o vzhledově dosti výrazném tlumiči Hover by se dalo samostatně povídat docela dlouho. K tomu se třeba ještě někdy vrátíme. Co je dnes podstatné je fakt, že zejména tlumič Intend Hover Refrigerator byl vnitřně nastaven tak, aby jeho krok dokonale odpovídal jednoduché a přímočaré stavbě karbonové Epony. Tedy aby pomohl vytěžit maximum z jinak dosti prostého zadního závěsu s jediným čepem.
Pochopit a naladit…
Poměrně svéráznou záležitostí (tento výraz mě dnes neopouští) je už jen pouhé nastavení jednotek Intend, které jednak vyžaduje extra vysoké tlaky, jednak disponuje dosti specifickým projevem ovládacích prvků tlumení. Na tlumiči i vidlici totiž najdete jedno kolečko, které, alespoň jsem měl ten pocit, řídí klasický odskok, druhé pak ovlivňuje kompresi, nebo možná celkový průtok systémem?
S oběma prvky jsem si opakovaně hrál, zkoušel jejich účinek a experimentoval s nimi, až jsem si našel (pro sebe) vhodné nastavení v obecně více aktivním módu, tak jak to mám rád!
Tady bych si dovolil možná ještě jednu malou odbočku k tomu, jak Epona jede, jak reaguje na šlapání. I to vlastně souvisí s odpružením.
Z celkového pohledu je jistě důležité, že je toto kolo, už jen při mimořádné výbavě testovacího kousku, krásně lehké – 14,22 kg. Rám jako takový je solidně tuhý, není ale vlastně dramaticky tvrdý, spíš je, snad i díky svým rozměrům, lehce poddajný, ale vlastně v poměrně příjemném a přirozeném stylu.
Zaber-jedním-čepem
Dobrat se chci k tomu, že CDuro Epona jede hezky, poměrně zlehka, svižně a s pozitivní náladou. Při šlapání ale není ostrá, není zvyklá či stavěná na razantní nástupy, spurty apod. Tlumič Intend lze sice zamknout, ale… Tady se brnká na spíše odlišnou strunu. Dost se třeba „bádalo“ nad ideální pozicí klíčového čepu zadní stavby s tím, že jedním z cílů byla jistá odezva na šlapání a dostatečná opora zejména na nejlehčích převodech.
Řekl bych, že tento úkol se rozhodně podařilo splnit, jelikož i do prudkých svahů stoupá Epona poměrně s chutí a se svou obvyklou jistotou, určitým klidem a nadhledem. Efektivitu a kvalitní odezvu na klikách přitom není nutné splácet dramatickou netečností zadní stavby, jelikož i při silových záběrech je znát, že odpružení „něco dělá“, tedy, že se snaží tlačit zadní kolo k zemi.
Pustit brzdy, roztáhnout křídla
Efektivita ve výjezdech byla rozhodně jedním z konstrukčních zadání, tím dalším pak byla aktivita a celková výkonnost v náročném až rozmláceném terénu. Prostě ať to dokonale funguje v pořádném šumavském „bordelu“, pro který je toto kolo doslova stvořené. Myšleno zejména traily Bike X Zone Sušice. K tomu všemu směřuje dlouhá páka zadní stavby, která má svou specifickou setrvačnost, zároveň ale dělá, co má, navíc podpořena tlumičem Intend Hover Refrigerator.
Při běžné jízdě si možná všimnete, že zadek není extrémně hbitý, přesto, nebo snad i proto, dokáže velice slušně reagovat na malé a střední nerovnosti, které se v něm prostě samy ztratí. Co se mi líbilo byla i určitá poslušnost, relativní klid, jistota a čitelnost při středním jezdeckém zatížení. Je sice fakt, že větší příčné nerovnosti donutí zadní kyvnou vidlici proplout větší částí zdvihu, ale tady možná hraje roli i moje osobní nastavení, které s něčím takovým vlastně dopředu počítá.
Zlatým hřebem večera je u CDuro Epona každopádně funkce jejího odpružení ve vyšších rychlostech a ve zmíněném pořádném bordelu. Jasně, je to velký a dlouhý jednočep, který má tendenci se aktivací zadní brzdy zavírat, když s tím ale počítáte a brzdy jen lehce šimráte, musíte jednoduše žasnout nad tím, jak i takto jednoduchá stavba dokáže fungovat, co vše dokáže požrat, vyhladit, zamaskovat.
Je to chyba, nebo záměr?
To je vážně až těžko popsatelný zážitek! Opět dosti svérázný! Celkově totiž máte pocit, že rozbitým terénem snad ani nejedete, ale že nad ním spíše plujete, vznášíte se… Své v tom udělá i up-side-down vidlice se svým super máslovým krokem. Tohle je prostě potřeba zažít!
Když se vše takto hezky sejde dohromady, dojde vám, že nejen posed, ale i specifický projev odpružení má tendenci „odtrhnout vás od reality“, díky čemuž si jen tak plujete lesem, jako byste byli pouhými pasažéry. Přesně to je efekt, který by mohl mnoha lidem dost vadit. Já sám ho vlastně příliš nevyhledávám, ale když si vše zasadím do toho správného šumavského kontextu, tak mi to prostě dává smysl!
Vidlice hlavou vzhůru!
Nebuďme přehnaně skromní a struční a nenechme zcela bez pozornosti unikátní up-side-down vidlici Intend Edge. Už dlouho jsem byl zvědavý, jak zrovna tyto vidlice fungují, konkrétně kousky značky Intend. Nějaké ty up-side-downy jsem už v ruce měl, proto jsem měl dopředu jistá očekávání, ale cítil jsem i trochu skepse…
Pojďme si to říct narovinu. Pokud vám jde o maximální konstrukční tuhost a přesnost řízení, pak nebude asi žádná up-side-down vidlice vaším jednoznačným miláčkem. Ani Intend Edge! Přestože je to „kus vidlice“, navíc krásně zpracované, není vhodné srovnávat ji s takovými kousky jako je Rock Shox ZEB nebo Fox 38. Tam je tuhost a přesnost řízení odskočená o jednu, dvě až tři úrovně výš. Jenže jde jen o to?
Může a nemusí. Intend Edge je prostě trochu jiným světem. Tuhá a přesná je vlastně tato vidlice dost, rozhodně je ale měkčí a poddajnější než zmíněné klasiky na tlustých nohách. Co ale ztrácí na přesnosti, to snadno dohání na jemnosti, plynulosti a aktivitě svého chodu. I když zde asi také dost udělá vaše osobní nastavení, kdy jsem se já sám snadno dobral záměrně dosti aktivního projevu, který dle mého krásně ladil s vyzněním celého kola.
Abych to nějak rozumně shrnul. Vtip je v tom, že tohle kolo musíte nechat jet, dopřát mu patřičnou dopřednou hybnost, pak jeho odpružení sežere prakticky cokoliv. Naopak pokud budete každou chvíli zprudka sahat na dost ostré brzdy Intend, a pak se snažit nabrat znovu rychlost, bude vám hrozit mořská nemoc, jak se to s vámi bude celé houpat!
KOMPONENTY
reklama
CDuro Epona – závěr
Za svou kariéru sportovního novináře jsem zkusil a sedlal velkou řádku kol, mezi nimiž se našlo i pár dosti specifických kusů. Pokud jde ale o unikátnost, už jen vzhledem, konstrukcí, příběhem, ale i jízdním projevem, asi jen máloco překoná CDuro Epona! Tohle kolo je prostě JINÉ, snad od prvního do posledního šroubku, nebo tady spíše od prvního do posledního uhlíkového vlákna.
Už jen vzhled rámu s výraznými smyčkami, které působí, jako by je motal někdo doma na koleni, přitom jsou výsledkem práce precizních pletacích strojů! Podobně je na tom celková stavba poskládaná víceméně ze sady rovných trubek. Ale proč ne!
Další vrstvu představují třeba jen rozměry rámu, svérázný posed, zdánlivě od reality odtržený pocit za řídítky, stejně jako výsledný jízdní projev. CDuro Epona prostě není kolo na blbnutí v lesíku za barákem, je to stroj, který byl stvořený pro velké kopce, prudké svahy, rozbité cesty a ideálně dostatečně otevřený a přehledný terén. Dopřejte mu přesně takové podmínky a uvidíte, že i zdánlivě jednoduchý rám nabídne značně sofistikovaný projev.
Při troše nadsázky by se dalo říct, že je CDuro Epona takový MTB kamión (dost odlehčený kamión), který potřebuje svůj prostor k tomu, aby se rozjel, jakmile ale nabere požadovanou rychlost, pak už ho jen tak něco nezastaví. Sám si vlastně kladu otázku, zda bych takové kolo využil a rovnou si asi zvládnu odpovědět, že NE! Jen málokdy se pohybuju na místech, která by Eponě sedla. Bydlet ale někde jinde, s výrazně jinými svahy za domem, pak bych množná říkal něco jiného.
Každopádně tohle kolo je prostě účelově jiné! Je to unikát, rarita, těžký svéráz. Snad ani nemůžu říct, že se mi vzhledově líbí, o to víc mě ale fascinuje a zároveň mě těší a je mi ctí, že jsem mohl v počátcích jeho vývoje přispět pár praktickými radami a postřehy, a že jsem nyní mohl osobně vyzkoušet finální produkční variantu.
Modelem Epona celý příběh strojů CDuro nekončí, spíše naopak. Výhledově by mohly přibýt i další odvozené modely, ale s nimi zatím není kam spěchat!
Text a foto: Štěpán Hájíček
CDuro Epona – základní údaje
Cena: 3 860 Eur (pouze rám)
Hmotnost: 14,22 kg (vel. L, bez pedálů – výbava dle foto)
Kola: 29“
Zdvihy: 170/150 mm
Kokpit (řídítka/představec): 820/35 mm
Sedlovka (zdvih): 170 mm
Více informací: cdurobikes.com
PLUS
- Unikátní vzhled, konstrukce, ale třeba i posed. Unikátní je i příběh zrodu, o kterém si povíme více v dalším samostatném textu.
- Fascinující je třeba jen kontrast celkově VELKÝCH rozměrů tohoto kola a jeho naopak dosti skromné hmotnosti (14,22 kg)
- Přestože je Epona velká a někdy působí snad i trochu vláčným dojmem, tak vlastně velice hezky jede. Stačí si najít vhodné tempo a pak se budete nejspíš divit, jak rychle a snadno jste se dostali na kopec.
- Tohle kolo příliš neřeší „nepodstatné maličkosti“, vše totiž snadno zamaskuje, vyžehlí, přeletí!
- Značně specifický, hodně aktivní a snaživý je projev odpružení, které vám dodá pocit výrazného nadhledu i v extra rozbitém terénu
- Ovládání není nejrychlejší, když ale tomuto kolu nadělíte vhodný a dostatečně přehledný terén, budete jen žasnout nad tím, jak snadno nabírá na rychlosti nebo jak ochotně a jistě se pokládá do zatáček
- CDuro Epona je prostě „jiný druh“, který vás buď osloví, nebo jej nejspíš nikdy nepochopíte…
MÍNUS
- Záporem může být velká část toho, co bylo popsáno v seznamu výhod
- CDuro Epona je totiž natolik svérázné kolo, že osloví skutečně jen dost úzkou skupinu jezdců
- Toto kolo je velké a má o dost radši otevřený terén než utažené zatáčky
- Přestože je rám vyráběný na precizních strojích, jeho vzhled budí dojem ruční výroby. Je tohle výhoda, nebo nedostatek?
- Zajímavé jsou různé minimální vzdálenosti, třeba mezi klikami a zadní stavbou. Mně se ale nestalo, že by kliky o rám škrtaly!
- Tady jsou asi veškeré snahy o hodnocení marné, na toto kolo si prostě musíte udělat svůj vlastní názor. Jaký bude?
