Michal Maroši je „Ten, co slaví každý den!“ | Rozhovor
Jméno Michala Marošiho se posledních pár týdnů objevuje na stránkách BikeAndRide.cz snad až „podezřele často“! Ono to ale není nikterak samoúčelné, pouze jedno plynule navazuje na další s tím, že dnešní „bonusový“ rozhovor, primárně o Michalově chystaném dokumentu, je určitým završením našeho vzájemného propojení z poslední doby.
Vše jsme z kraje roku „odpálili“ velkým dvoj-rozhovorem, kdy se mi podařil skoro až husarský kousek! Tedy dostat Marosanu (MRSN / Michal Maroši) a Gaspiho (Richard Gasperotti), dvě ikony domácího MTB, v jeden den společně jednak na kolo, ale poté i k jednomu stolu v restauraci, kde jsme položili základ onoho zmíněného double-interview.
Už v jeho rámci jsem vám slíbil pokračování zaměřené právě na Michalův připravovaný a v současné době postupně dokončovaný dokument: „Ten, co slaví každý den.“
K tomu všemu přibyly, vlastně už jen jako nahodilé třešničky na dortu, pozvánky na 9. ročník legendárního závodu s hromadným startem – Chinese Downhill 2024 (10. 2. Špindlerův mlýn) nebo na Michalův trip do Maroka. Akce s příchutí vzpomínek na společný výlet Marosany a Gaspiho z roku 2017 (viz Czech Blood In Morocco by RedBull), které se můžete zúčastnit i vy! Stačí se včas přihlásit (uzávěrka do 7. 2. 2024).
Teď už ale k dokumentu, který si pojďme nejdříve představit kratším úvodem „vysosaným“ z jeho oficiálních promo materiálů a pak hlavně rozhovorem s Michalem jako takovým!
Foto z našeho VELKÉHO dvoj-rozhovoru – MRSN&GASPI
reklama
Ten, co slaví každý den – Představení dokumentu Michala Marošiho
Celovečerní dokumentární film o ústředním aktérovi české, potažmo světové MTB scény – Michalu Marošim – skrze jehož životní i osobní příběh film mapuje vznik a vývoj horských kol, respektive celé subkultury extrémních sportů v Česku. Michalův životní příběh, kdy se z mladého rebela stal díky talentu a cílevědomosti profesionální sportovec a ve výsledku prakticky ikona MTB, nabízí ucelený pohled na bezmála 30 let historie nejen domácí bikové scény.
Základ tohoto dokumentu tvoří osobní archiv ústředního protagonisty, stejně jako TV archiv nebo materiály samotného režiséra, respektive průřez tvorbou Fullface Productions, která se Michalovi a celému tématu MTB světa věnuje dobrých 15 let. Chystaný film nemá být glorifikující poctou Michalu Marošimu, ani video pomníkem stárnoucího matadora. Michal, alias „Marosana“ (MRSN) a jeho osoba, je spíše ideálním prostředníkem a průvodcem moderní historií horského kola a související subkultury.
Michal je totiž přes 30 let ve středu dění, má za sebou četná vítězství v mnoha disciplínách a také byl jako jeden z prvních Evropanů pozván na prestižní exhibiční klání Red Bull Rampage. Podstatný je ale rovněž Marosanův osobní příběh zahrnující i opletačky se zákonem, výrazné závodní úspěchy či související úskalí vrcholového sportu. Zásadní „kapitolou“ je i snaha prosadit se na západě (jako první sportovec tohoto druhu z bývalého východního bloku), s čímž nepřímo souvisí četné parties a hardcore lifestyle.
Důležitý je také „mýtus“ nesmrtelného „Marosany“ kontrastující s nelehkými situacemi z života jeho i jeho souputníků, názorně demonstrující různé aspekty jeho osobnosti. Tedy jak nepřehlédnutelné sklony k všemožným radikálnostem, tak i jeho určitou vnitřní křehkost a pokoru. Životní příběh tohoto charismatického sportovce je pro film cenným pojítkem či ještě lépe vodící linkou provázející nás po chronologické mapě vývoje extrémních sportů a subkultur na ně navázaných v horizontu již vícekrát zmiňovaných posledních zhruba 30 let.
Ten, co slaví každý den – filmový štáb
Režie: Martin Vrbický
Scénář a dramaturgie: Jan Strejcovský
Produkce: Štěpán Romanov
Media, PR: Adam Maršál
Kamera: Martin Bernard, Martin Vrbický
Fotograf: Jan Kasl
Legenda všech legend se hlásí o slovo!!!
Michale, kdy a kde se vlastně zrodila myšlenka na velký dokument o tvojí osobě a kdo je za ni „zodpovědný“? Respektive, o čem všem vlastně bude film „Ten, co slaví každý den?“
S tímto nápadem přišel před řadou let Martin Vrbický, kamarád, filmař, který je součástí Fullface Productions. Kluk, s kterým jsem už dřív dělal na mnoha projektech, s nímž jsme v minulosti dokumentovali celou řadu akcí. Počátky naší spolupráce sahají až do dob, kdy se natáčely výstupy z „Marosana end of the Seasons“, dělali se výstupy z akcí ve Špindlu, nebo se vymýšlel různý content pro Red Bull. Třeba jako byl dokument s Gaspim z Maroka a tak podobně.
Jasně, na to si vzpomínám, tam si Gaspi zranil ten kotník, že? Pak jsem ho nějaký čas potkával o berlích. Ale sorry, to jsem odbočil…
Přesně tak, to byla tahle akce! Blbá náhoda, ale to už holt patří k životu a taky k našemu sportu. Blbě ti foukne na jinak triviálním skoku a rázem jsi pár měsíců mimo hru! Každopádně zpět k filmu. S Martinem jsme několikrát natáčeli třeba v Kanadě, ať už šlo o dokument CanaDream (teaser), nebo i další projekty. To už je ale minulost. S příchodem chytrých telefonů a GoPro kamer je dnes všemožných videí z cest a akčních sportů všude víc než dost, proto se i kvalitní snímky v tomto moři snadno ztratí a nejednou zcela zapadnou.
Celý dokument CanaDream Michala Marošiho, rozdělený do 6 epizod, je ke shlédnutí online na stránkách redbull.com
Mě tahle práce na filmech a dokumentech vlastně vždycky dost bavila, už jen ta produkce a další věci okolo. Třeba vymýšlet scény, hrát si s muzikou či překonávat hranice možností v ježdění. Podobné věci vlastně dělám do dneška a stále mám chuť vrhat se do různých projektů znovu a znovu. Nedávno jsem třeba dělal na videoklipu multižánrovému uskupení FFKey😊
Koukám, že si k zajímavým projektům zřejmě vždy cestu nějak najdeš, ať už se jedná o „seriózní počin“, nebo se to jede víc na punk, v kamarádském stylu. Hlavně, že se bavíme… Super! Každopádně ať se vrátíme k tématu: Původní nápad, námět na aktuální dokument vzešel od koho přesně? Od tebe, Martina, nebo někoho úplně jiného?
Martin Vrbický byl tím, kdo jako první přišel s myšlenkou natočit celovečerní dokument. Proto jsem o něm začal mluvit. Jeho prvotní záměr byl, aby to bylo jak o mně, tak o celé MTB scéně a jejím vývoji. Postavené to bylo přitom na principu, že můj příběh bude vyprávěný ústy vybraných respondentů skrze moji osobu.
Není to přitom nic extra čerstvého, jelikož Martin s tímhle nápadem přišel už před řadou let, takže to mohlo teoreticky vzniknout už dávno. Jenže mně tehdy trvalo dobré 3 až 4 roky, než jsem dal palec nahoru. Za mým finálním rozhodnutím přitom stojí i fakt, že jsem vlastně v té době řešil rodinné problémy, nevěděl jsem, co se sebou a bylo třeba udělat nějaké velké rozhodnutí.
Pak mi najednou došlo, že to vlastně konečně dává smysl, že je ta správná chvíle, abych se na svůj vlastní život podíval z jiného úhlu pohledu, očima lidí zvenku. Doufal jsem, že to bude dobrá věc už jen pro mě samotného. Prostě takové zrcadlení mého dosavadního života.
Proč si tedy tak dlouho váhal, než jsi k tomu dal konečně zelenou?
To bylo hlavně proto, že se v tom filmu jde místy fakt hluboko do mého soukromí, o kterém spousta lidí nemá ani páru! Proto jsem nad tím tak dlouho přemýšlel. Mluví se tam o různých tématech, o kterých jsem nemluvil ani s dětmi. Prolákne se, že jsem nebyl vždy sportovec-atlet a nešel zrovna příkladem ostatním! Jenže pak se hnulo zase X dalších věcí v mém životě a rázem nastal ten okamžik, kdy jsem řekl Martinovi „OK, jdeme do toho! Už je ten správný čas!“
Jak tedy vypadal, alespoň v obrysech, proces přípravy? Kdo psal scénář, kdo další na tom dělal, dělá atd.?
Na začátku to rozjel hlavně Martin, který napsal základní scénář a celou tuhle karetní partii rozehrál. Následně jsme k tomu přizvali Honzu (Jan Strejcovský), který studoval dokument na FAMU. Člověk, kterého Martin znal už z dřívějších časů. Následně se ukázalo, že je Honza taky biker, že mě zná, a že pro něj bude čest a potěšení na tomhle projektu spolupracovat. Napsal k tomu tedy za sebe nějaké další noty, dost nám to pomohl učesat a na celý tenhle projekt dohlíží značně přísným okem profesionála.
Nakolik ty sám zasahuješ do procesu tvorby, když v tom figurují, v daném oboru, víc než dostatečně erudovaní lidé?
Jak se to vezme. Mnoho věcí nechávám na Honzovi a Martinovi, kteří si to řídí převážně podle sebe. Ale jo, taky jim do toho místy slušně kecám. Hodně jsem třeba jezdil s nimi po jednotlivých destinacích, když se dělaly rozhovory s respondenty. Chtěl jsem z nich totiž dostat ty věci, které jsme spolu často zažili, zážitky, které by třeba sami za sebe ani nechtěli probírat před kamerou. Já naopak chtěl, aby v tom dokumentu právě takové věci zazněly.
Fakticky tedy nenatáčím film sám o sobě, ale natáčí ho kluci z FF a pojednává o celé MTB scéně, o partě lidí okolo, jen do značné míry skrz moji figuru. Je to celé od začátku stavěné jako celovečerní dokument. Není to ale žádný komerční biják, naopak poctivý dokument o jednom bláznovi, který slaví každý den!
Proč vlastně příprava trvala tak dlouho? Roky? Ono to sice u velkých filmů není zas tak výjimečné, ale stejně?
Do příprav a natáčení hodně zasáhl Covid, jelikož se v průběhu prvních prací na filmu rozjela ta největší pandemie, byla vyhlášená karanténa a nastal slušný zmatek. Lidi se najednou báli stýkat, díky čemuž jsme nemohli natáčet co jsme chtěli. Ani třeba v úzkém kruhu a v uzavřeném prostředí. Do toho vlastně tahle situace přinesla velký průšvih i co se týká financování. Nikdo nevěděl, co se bude dít… A taky kluci z Fullface Production museli dělat především věci, které je živí. Takže toho bylo klasicky víc najednou.
Jasně, to se dá pochopit. Hádám proto, že se někde v této době na stole objevil nápad s crowdfundingem, tedy kampaní na HitHitu?
Přesně! Když se to celé s nástupem covidu podělalo, a přitom už byla nějaká práce za námi, nechtěli jsme se smířit s tím, že by naše dosavadní úsilí mělo skončit někde v šuplíku! Proto jsme rozjeli zmiňovanou HitHitovou kampaň. Věřili jsme totiž, že je biková komunita dostatečně silná a zároveň schopná takovou záležitost přímo podpořit. A přesně to se nakonec i stalo.
Spojili jsme se proto přímo s HitHitem, s tím nám vlastně dost pomohl Adam Maršál, náš dvorní fotograf a písálek, který dnes dělá v reklamce Nedori. Má proto ty správné kontakty na ty správné lidi. Nebo ještě jinak, Adam do toho vstupoval víckrát a pravidelněji, i on je součástí filmového teamu, štábu, jestli chceš.
Jak se vůbec připravuje kampaň na HitHit? Obvykle to chce něco, co můžou lidi za svůj příspěvek dostat. Nějaké lákadlo, jiné než jen dobrý pocit, že podpořili věc, co jim přijde správná? Jen za vstupenky na film bys moc peněz nezískal?
Pravda, přesně z toho důvodu jsme vytvořili balíček věcí, který jsme lidem v této kampani nabídli. Dost jsme se snažili, aby to celé mělo nějaký smyl, jednotný ksicht, hlavu a patu. Proto jsem třeba nechal navrhnout od jedné nadané umělkyně design, který jsme následně použili na řadu věcí a ve výsledku nabízeli jako určitou odměnu za příspěvek na HitHitu.
Dali jsme si na tom celém fakt dost záležet a vymysleli jsme věci, které jsou často různě spojené s našima kamarádama jako je třeba Libor Beneš, který dělá Airbursh Beneš. Tenhle borec nastříkal dvě nejlepší fullface helmy od 100%, které jsme k této kampani dostali v rámci našeho partnerství s LSK (Level Sport Koncept). Libor na to tedy nastříkal připravený design, který jsem já vlastnoručně tegoval. Celé se to ve finále hodilo do laku, ať to taky něco vydrží.
To samé jsme udělali třeba ve spojení s LTB Snowboards, kteří nám k tomu dali pro lidi snowboard a longboard. Super mi na tom přišlo, že lidi, kteří si přesně tyhle věci de facto koupili v naší HitHit kampani, si je mohli naspecifikovat přesně jak chtěli. Tedy přímo na sebe, jelikož jsme je propojili přímo s výrobcem. V LTB jim pak vyrobili prkno na míru, aby se jim na tom dobře jezdilo, a ne aby to byla jen dekorace na zeď. I když konečné využití je samozřejmě na těch, kteří si za to zaplatili.
Ostatně celá naše HitHit kampaň se nesla přesně v tomhle duchu. My do toho dali své nápady, dali jsme do toho „srdíčko“ a lidi to pak zjevně ocenili. Rozhodně to nebyla žádná pračka na peníze, jak by si mohl třeba někdo myslet. Naopak všechny získané peníze šly přímo do toho filmu, ať už jde o přípravu zvukové stopy, čas dokumentaristy, režiséra, a tak podobně. Všechno, co se vybralo, se do poslední koruny taky utratilo. Věřím, že smysluplně.
Náhled kampaně na HitHit, nabízené „produkty a služby“, ceny, vybrané peníze atd.
Kolik se vlastně žádalo a kolik se na HitHitu vybralo?
Jako cílovou částku jsme si nastavili, tuším, 400 000 Kč a lidi to přeplatili o dalších asi 50 000 Kč, takže super (finálně vybráno 455 593 Kč)! Z toho se však musel zaplatit HitHit jako platforma, všechny merch věci a taky daně. Pro film jako takový proto zůstala necelá polovina, ale i to nám vážně hodně pomohlo. Díky všem!
reklama
Jaká je vlastně aktuální situace, aktuální stav vašeho filmu? Natočené je to, pokud vím, komplet?
Myslím, že můžeme říct, že je celý tento projekt v jedné z konečných fází. Já třeba surový film dostal před pár dny, abych se na něj podíval a řekl k tomu svoje (tento rozhovor se odehrál 17. 1. 2024). Myslím si, že to bude natolik zajímavé a originální, že s tím snad budu sám spokojený. Ale vlastně jsem se na to ještě nepodíval. Hlavně proto, že jsem mezi tím odjel na pár dní za prašanem do Alp, což bylo fakt krásný. Jen jsem se vrátil totálně vyždímanej a chvíli mi trvá, než se zase zapnu a přepnu do reality. No a do toho dělám věci, které jsou součástí mého běžného života, jako třeba tenhle rozhovor.
Takže kdy bychom tedy mohli vidět tvůj dokument v kinech?
Plán je takový, že koncem února budeme dělat zkušební premiéru, kam budou pozvaní především lidi účinkující v tom filmu, naši respondenti, ale také třeba partneři a filmoví kritici. Chceme od nich slyšet jejich názor, podle kterého se připraví finální cut. Následně bude zbývat už „jenom“ závěrečný postprocesing. Finální čištění, dobarvení, dotažení různých malých detailů, aby to bylo pěkný. S touhle konečnou podobou plánujeme jít ven, už skutečně do kin a mezi lidi, někdy koncem března, ale nic neslibuju. Každopádně to světlo světa spatří ještě letos😊.
Při našem společném rozhovoru s Gaspim si letmo zmínil, že máte šanci dostat tohle vaše dílo na KVFF 2024? To by bylo fakt skvělé! Co to ale znamená prakticky pro nás diváky?
Jo, šance na zařazení do programu Karlovarského festivalu 2024 tam rozhodně je. O tom, zda to tak bude, nebo ne ale rozhoduje festivalová komise, která dává dohromady program každého ročníku, přesněji vybírá a schvaluje obsah pro konkrétní ročník. Karlovarský filmový festival je ale až začátkem července.
Takže je to zatím stále slušně otevřené. Zařazení na program KVFF 2024 by mělo řadu výhod a bylo by to samo o sobě velké ocenění naší snahy. Nejen to, že jsou kluci, kteří to se mnou dělají, přímo z Varů, to je spíš taková vtipná náhoda. Podstatné je, že zařazení premiéry na program mezinárodního festivalu už zkrátka něco znamená!
Jo, to by byla vážně věc! Vary jsou prostě Vary! Ale ještě trochu k obsahu. Vzhledem k tomu, že ty sám figuruješ na cyklistické scéně sakra dlouho a byl jsi u mnoha zásadních přelomů, sám jsi na vlastní kůži poznal mnoho vývojových fází nejen horského kola, tak tam z toho nejspíš člověk vyčte i ten příběh (nejen) horského kola a jeho postupné evoluce, ne?
To máš asi docela pravdu. Je tam ukázána spousta různých zákoutí cyklistické historie u nás, ať už to jsou moje začátky na BMX, pak chvíli cross-country, skutečný pravěk. Později se to samozřejmě postupně stočí ke sjezdu, dual slalomu či freestylu. Je tam také určitý přesah do kultury, hlavně do muziky.
Ono je to všechno tak nějak provázané a vzájemně propojené. Není to jen o tom, že člověk zažíval samé úspěchy, ale místy taky trpěl jako zvíře. Ať už jde o zranění, nebo třeba rodinné vztahy. Do toho trochu zasahuje alkohol, policie a tak. Takže „rock & roll forever“. Ale má to vlastně i happy end!
To je krásné zakončení. Otevřený konec u takového dokumentu by vypadal asi divně. Nebo ne? Každopádně počkáme si a uvidíme, jaký to udělá na lidi dojem. Chtěl bys k tomu ještě něco dodat?
Snad jen tolik, že jak různě vidíme a slyšíme od lidí, jak moc se na tenhle film těší, jak moc jsou na něj zvědavý, tak z toho máme opravdu radost. Bude to nejspíš i tím, že se tento dokument rodí dost dlouho, ačkoliv se o něm zase tak úplně často nemluví a nepíše. Víc o něm bylo slyšet, když jsme rozjeli kampaň na HitHitu, pak to zas trochu utichlo, ale to je v pohodě. Nechceme z toho dělat žádnou komerční estrádu, ale věřím, že by to mohlo být jedno z těch děl, které rozhodně neupadnou v zapomnění, naopak se k němu budou lidi, snad rádi, vracet. Alespoň doufám. Každopádně druhý, v čemkoliv podobný film o horských kolech, se u nás už nejspíš v dohledné době nenatočí!
Michale díky moc za další zajímavé povídání. Už se na váš film sám těším jako malý děcko. Držím palce, ať jde vše hladce a předpokládám, že se uvidíme na premiéře!
