Milan Myšík a jeho závěr sezóny 2023 (report)
Poslední týdny jsem poněkud vynechával pravidelní reporty ze závodů, za což se omlouvám. Chyběla mi chuť a motivace, valila se na mě spousta práce, neustále jsem byl někde na cestách a když už jsem zrovna nedržel volant, nebo řídítka, bylo nejlepší jen sedět, zírat a odpočívat. Proto jsem až nyní shrnul podzimní část svojí sezóny do jednoho uceleného reportu.
(text: Milan Myšík)
Vítězství v E-bike České Enduro sérii 2023
Po vítězství na Kraličáku (report 7/2023) jsem jel další 3 závody z České Enduro Série 2023. Přesněji v rámci její podoby eMTB závodů. Konkrétně šlo o Malou Morávku, Špičák a i nakonec Klíny.
CYKLOSTAR Enduro Race Morávka 2023
Na Malé Morávce jsem málem nezávodil. V tréninku mi zkolaboval motor a druhé kolo jsem s sebou neměl. Jelikož se ale Vojta Moudrý v tréninku totálně rozbil a jeho kolo to nevydrželo, půjčil mi alespoň motor. Úlet!
Uff! Díky za rychlo-akci Kubovi, který motory z našich kol prohodil. Vojta si půjčil celý nový bike v Treku, a tak jsme naštěstí mohli startovat oba. Závod na Morávce mi sedl, vyhrát jsem většinu erzet, nejvíc se mi povedly Power Stage, takže jsem vybojoval suverénní vítězství před Mišem Kolárem a Moudrasem.
reklama
NOVA SPORT Enduro Race Špičák
Zato na Špičáku to bylo slušně o prsa! Třeba sobotní program jsem vyhrál o 0,5 vteřiny a tuhý boj pokračoval celou neděli, kdy jsme se tahali o setinky se znalcem místních tratí, Michalem Pokšteflem. Naštěstí mi to i tady vyšlo, ale jen o chlup. Potřetí v řadě jsem zvítězil, tentokrát ale pouze o 4 desetiny před Pokšteflem, Moudras opět za 3.
T-Mobile Enduro Race Klíny
Poslední závod v Klínech jsem původně ani neměl v kalendáři. Na poslední chvíli jsem se ale rozhodl zúčastnit, což znamenalo start prakticky bez tréninku, tedy hezky po staru na oči a ještě po slabých 4 hodinách spánku.
Kamarádova svatba jednoduše dostala přednost, jelikož jsem tou dobou věděl, že celkové vítězství mám předem v kapse. Každopádně únava byla znát hned od první RZ, a že to byl v Klínech sakra těžký závod, zakončen minutu a půl dlouhou Power Stage! Na české poměry fakt hustý! Nakonec tedy beru pokorně a spokojeně druhej flek za Michalem Prokopem, třetí byl taky Michal, ale Pokštefl.
Celkově to pro mě znamená vítězství v letošní České Enduro Sérii, přesněji v její elektrické sekci. Moudras obsadil 2. místo, čímž jsme dokonale ovládli kategorii eBike, která za mě byla letos super. Slušná konkurence, parádní trasy, tak uvidíme, co přinese příští rok.
Dva světové poháry E-EDR | Aneb ve Francii okolo dvacítky
Po slabých výkonech v prvních dvou startech letošního seriálu E-EDR (nástupce loňského EWS-E) jsem byl natěšený na podzimní část závodního kolotoče. Rozježdění z Kanady bylo znát, teď už jen zbývalo čerstvě nabitou formu náležitě zužitkovat.
E-EDR Loudenvielle
První závod se jel v Loudenvielle v Pyrenejích. Brutálně dlouhé sjezdové RZ nebyly pro eBike ničím snadným. Ale podmínky byly pro všechny stejné. Sjezdový Masakr kompenzovaly dvě těžké Power Stage. Třeba hned v 8 ráno jsme jeli jednu sakra dlouhou a technickou.
Věřil jsem si na ní, protože mi v tréninku skvěle vyšla. V závodní den jsem ale zvládl sotva půlku, zbytek byla slušná katastrofa. Nakonec jsem musel běžet a ještě jsem si myslel, že je cíl o dost blíž, než byl ve skutečnosti. Nabral jsem tedy pořádnou ztrátu.
Ve sjezdových erzetách jsem ale postupně našel celkem slušné flow, každopádně ruce pořádně trpěly. Druhá Power Stage byla pletenice, trialovka. Jinými slovy přesně to, co mi nejde! Bohužel ani v Loudenvielle to nevyšlo. Nakonec jsem to celkem zmáčknul v následných sjezdech a bral 19. místo. Takže vlastně spokojenost – letos poprvé v TOP 10!
E-EDR Chatel
Poslední závod svěťáku se tento rok jel v Chatelu v Savojských Alpách, u hranic se Švýcarskem. Na tomto místě jsem byl poprvé a rovnou musím smeknout před tím, jak je to krásný spot s řadou ještě hezčích lajn. Ne nadarmo se této lokaci přezdívá „Evropský Whistler“.
Závod eBiků byl i tady hodně tvrdý, už jenom tím, jak byl dlouhý. Ale dlouhé a náročné to měli i jezdci na normálních „bio-kolech“. Místní trasy nepatřily k nejdelším, ale celkem byl závod zaveden mezi 3 rozličná údolí, proto už jen nekonečné přesuny zpět na hřeben nás obvykle slušně potrápily i na éčku – časově i fyzicky.
V Chatelu byla letos, mezi eBikerama, asi největší konkurence, co jsem tak zatím zažil. Nebo minimálně největší z letošního ročníku. 40 fakt rychlých riderů z různých koutů světa.
Celý závod jsem se pohyboval na hraně 25. místa a tiše doufal v TOP 20. Ale bohužel… Poměrně těžký pád v předposlední RZ mě stál víc jak 20 sekund! Naopak v posledním měřeném úseku z kopce jsem to pořádně napálil a bral 18. místo! Celkově jsem letošní E-EDR sezonu zakončil na 23. místem a v celkovém hodnocení se dopracoval k 25. fleku. To se podařilo i bez jednoho závodu, který jsem musel vynechat.
Letošní sezóna se mi nehodnotí lehce… Je to vlastně docela zklamání, jelikož jsem loni bojoval o TOP 10 a letos se o víc jak 10 pozic propadl. Příčin bylo víc, něco jsem už zmiňoval na začátku sezóny, ale nechci se vymlouvat. Vím dobře, kde jsou moje aktuální slabiny a na čem lze přes zimu pracovat, aby to příští rok bylo zase lepší a já se vrátil na pozice, kam jsem patřil ještě v minulém roce.
Děkuju moc všem, kteří při mně letos stáli, fandili a podporovali mě. 🤘🏻
Milan Myšík
Jednak trenérům:
Be Pro Training, Mind The Body
Ale také sponzorům (rodině a všem kamarádům):
KUR sport, VSSPED, Auto Trutnov, Rubena, REVIZE-EZ, Uvex, Dakine, Progress Cycle, Cyklo Žitný, AVS, PTN, Loam Lab, Simply Mix, BikeAndRide.cz
