Bikepark Lienz – Za flowtraily do Tyrol (report Andrea D.)

25.7.202331.7.2023 Štěpán Hájíček žádný komentář Andrea Drengubáková, Lokality, MTBbikepark, ok, Reportáž, Video

Rakouský bikepark Lienz se teprve od loňského léta zařadil do systému dobře známé skupiny Gravity Card, která sdružuje dnes už 28 parků po celé Evropě, a od té doby se snaží postupně dostat do povědomí nejen rakouských bikerů. Bikepark leží přímo nad východotyrolským městem Lienz v srdci Lienzských dolomit, a kromě flowtrailů nabídne i poctivou endurovou trasu, a hlavně ježdění bez front!

(Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký)

Tratě bikeparku Lienz se spouští v areálu Hochstein hned na kraji městečka Lienz. První sympatie si bikepark získá už při příjezdu milým zázemíčkem přímo u bezplatného parkoviště. Na úhledně zastřižené zelené trávě, jak vypůjčené z golfového hřiště, se skví pumptrack a hned za ním stylový bar nejen s drinky, ale i s možností koupit si něco z bikové výbavy. Takže bychom ho mohli pracovně nazvala „beach bike bar“! K tomu rovnou boxy na mytí kol a jednoduchý servis.

reklama

Bikepark Lienz má dvě patra. Do prvního z nich, na vrchol Moosalm (1000 m.n.m.), vás vyveze telemix, tedy lanovka kombinující sedačky a kabinky. Do druhého patra, na vrchol Stern Alm (1 505 m.n.m.), vede ortodoxní dvousedačka, na které se v létě sedí po jednom. Vzhledem k prudkému sklonu a závěrečným panoramatům je již samotná jízda na lanovce slušný zážitek.

Dvousedačková lanovka na Stern Alm (Hochstein)

Z druhého patra do prvního, tedy ze Stern Alm na Moosalm vedou dva traily – červený „Peter Sagan“ a černý „Welcome to the Jungle Line“. Na ně poté z Moosalm navazuje modrý Family Flow a středně obtížný Alban Lakata Trail.

Celkem tedy bikepark nabídne 12 km trailů, které bych se nebála doporučit i méně zkušeným bikerům. Nejsou zde totiž žádné náročné dřevěné překážky ani dramatické sjezdové úseky, na které byste potřebovali sjezdové kolo. Úplně v klidu si proto vystačíte s běžným celopérem.

Jako správní bratři Slovani jsme nejprve vyrazili na trail Peter Sagan, který startuje na zmíněném Stern Alm (1 505 m.n.n.) a měří poctivé 4 km. Jde o princip oblíbeného vyhlazeného flowtrailu bez technických překážek, takže žádná drncačka. Vlastně by se to tu dalo hravě zvládnout i na pevňáku.

Klopenky jsou příjemně vysoké, v některých je náznak rolet, ale celkově se dá trail považovat za převážně dobře upravený a do klopek se dá dobře opírat. V plynulé horní pasáži se navíc můžete cestou pokochat výhledem na Lienzské Dolomity.

V letáčku je trail Peter Sagan charakterizovaný jako „jumpline“, takže jsou tu vystavěné také různě velké skoky od lavic po dvojáky. Zpravidla se ale dají v pohodě přejet či objet. Občas mě ale nějaký dvoják překvapil, jelikož se objevil na místě, kde jsem nevěděla, jak nabrat potřebnou rychlost. Ale možná je to jen otázka leteckého umu a znalosti trailu. Ti, kteří se dokáží odrazit i bez větší rychlosti, zde nejspíš nebudou mít podobné problémy jako já…

Zatímco na některé dvojáky jsem se nejdřív podívala, než jsem se je jala skákat, jiné byly od začátku mimo můj jezdecký a skákací um. Například vysoká lavice, jejíž odraz připomíná kolmou stěnu si ani po dvou pokusech odškrtnout nemůžu. Naštěstí ale tato překážka při nedoskočení nijak netrestá.

Taky u dalších lavic jsem si říkala, že kdyby byly o něco méně nakopnuté, zvládla bych je nejspíš o něco lépe, protože se mi lépe skáče do dálky než do výšky. Opět ale platí, kdo to umí pořádně vytáhnout do vzduchu, ten si tady hezky zalétá. I já si s každou další jízdou dovolila trochu víc a celkově se rozhodně bavila.

Náročné lavice na červeném trailu Peter Sagan

reklama

Po určité chvíli jízdy na trailu Peter Sagan narazíte na kulatou dřevěnou ceduli, která oznamuje začátek černého trailu „Welcome to the Jungle Line“. Na něm si smlsnou zejména milovníci přírodní techniky, protože poměrně prudká lajna je tu propletená kořeny křížem krážem.

Zmíněný černý trail je dlouhý 1 km a jelikož jste na něm hodně „na rukách“ a není tady mnoho odpočinkových zón, je dlouhý až, až! Mně se třeba tyto přírodní záležitosti, zejména v prudkém sklonu, hodně líbí. Je ale potřeba pouštět se do nich s rozvahou, aby se člověk hnedle nerozvěsil. Skoro bych tenhle trail přirovnala k nějaké erzetce z věhlasného Trilogy!

To bychom měli za sebou horní patro, z toho druhého, spodního, se spouští například červeno-černý trail Alban Lakata. Ten bych hodila do jednoho pytle k již popisovaným flowtrailům. Tedy až na to, že Alban Lakata není tolik vyhlazený, naopak kombinuje klopené zatáčky s občasnými kameny a kořeny. Ze všech 4 trailů mě ale tento oslovil nejméně, snad kvůli určitým hluchým úsekům a roletám, na které jinde prakticky nenarazíte.

Ve spodním patře mě více zaujal modrý trail Flow Family, který měří také 4 km a splňuje definici flowtrailu jak svojí plynulostí, tak i pozvolným klesáním. Tento trail byl ze všech nejhladší, krásně se na něm dá opírat do klopenek, a proto si tu parádně frčíte po pohodovém floučku, který mi hodně připomínal flowtraily na Tanvaldském Špičáku. Sem můžete vzít úplně klidně i svoje dítka nebo své drahé polovičky, kterým náročný terén nevyhovuje.

Na druhou stranu nutno podotknout, že skoky na tomto modrém trailu úplně „family“ nebyly! I některé menší dvojáky bych klidně zařadila ke středně náročným, než k „baby friendly“ skokům a na jiné jsem si ani sama netroufla.

Možná je to ale myšleno tak, že zatímco si dítko sviští po hladkém trailu a skoky přejíždí jako terénní vlny, zkušený taťka to za ním posílá do vzduchu, takže si nakonec užijou všichni! Navíc největší skoky, jako je transfer na fotce, jsou beztak umístěné mimo hlavní lajnu, proto možná někteří začátečníci ani nepostřehnou, že byl někde náročnější odraz.

Modrý trail Flow Family a občasné náročnější skoky

Lienz je další místo, kam klidně můžete vzít celou rodinu na aktivní dovolenou. První patro Hochsteinu je totiž věnované hlavně dětem. Najdete tady minizoo, kam můžou děti za zvířátky přímo do ohrady a hladit si je, dětská hřiště, nebo také největší lanový park v Tyrolsku včetně speciálního Kidparku. To je nízký lanový park určený dětem od 2 do 5 let.

Třešinkou na dortu je bobová dráha, která patří k těm nejdelším v Alpách. V těsné blízkosti těchto atrakcí se nachází rodinný hotel, takže si dokážu toto místo představit jako fajn tip pro trávení dovolené s dětmi, aniž byste se ochudili o trailovou zábavu.

I když jsme v Lienzu pobyli několik dní, zdaleka jsme nestihli všechno. Okolí totiž dále nabízí třeba i několik ferrat, přičemž pět z nich je vedeno soutěskou Wasserschaupfad. Zde se dá, po visutém chodníku, procházet i bez úvazů a v neposlední řadě je v Lienzu díky divokým řekám Dráva a Isel populární také rafting. Milovníci akce a přírodního dobrodružství se tady nudit určitě nebudou.

Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký