In the Know – Caleb Holonko (VIDEO)
Světoznámá oblast North Shore poblíž Vancouveru je místo, kde se střetává světlo a stín. Globální reflektor zájmu byl do tohoto bodu střídavě namířen již mnohokrát, obvykle ale nasvítí jen ty největší hvězdy a největší události. Přitom to jsou ale nenápadné stíny, kde se skrývají ta největší tajemství.
Caleb Holonko se narodil a vyrostl v severní části Vancouveru, díky čemuž mohl sledovat, jak zde krok za krokem vznikají a jindy zase rok za rokem mizí jednotlivé traily nebo jen různé více či méně slavné překážky.
„Aktuálně bydlím jen 5 minut jízdy autem od místa, kde jsem se narodil a kde jsem vyrůstal. Žiju dnes sice v jiné čtvrti, ale stále jsem dost blízko. Jako mladí jsme s oblibou využívali autobus, který nás dovezl na nejvyšší bod Mountain Highway, odtud jsem tlačil kolo dále po Mt. Fromme Road a pak se pouštěl konečně dolů.“
„Tou dobou bylo tohle místo dost ospalé. Trefil jsem se totiž do období pomalu odeznívajícího zlatého věku extrémních překážek na North Shore, zároveň do doby, než se zde naplno začaly rodit nové flowtraily. Kupříkladu Bobsled, který sem přitáhl masy bikerů,“ vysvětluje Caleb Holonko.
Pokrok může být mnohdy spojován s představou opuštění minulosti a s příklonem k novým „větším“ myšlenkám a činům. Částečně podobné to bylo i pro Caleba, ale nikoliv doslova. Už jen pohybovat se a vyrůstat v této oblasti, kdy zdejší stezky inspirovaly jezdce po celém světě a budou nejspíš navždy spojeny s myšlenkou „Freeridu“, která se zde v klíčovém období rodila a formovala. Zkrátka a dobře, když trávíte čas obklopeni lidmi, kteří z tohoto místa udělali to, čím je dnes, máte určité tendence k pěkně divokým kouskům.
„Nebyl jsem dost starý na to, abych zažil a naplno vnímal éru Dangerous Dana a podobných jmen. Stejně jako mnozí jiní mladí kluci jsem kouzlo North Shore nejprve objevoval prostřednictvím legendárních bikových videí.“
„Vybavuju si jednu akci, kde jsem shlédl kousky jako Seasons, NWD 8 a řadu jiných. Kamarádi měli snad vše, co tehdy vyšlo. Sledovat přitom co v těchto videích předvádí Geoff Gulevich, Thomas Vanderham nebo Wade Simmons, to bylo fakt neskutečné. Osobně jsem je poznal až později přímo na trailech, až tehdy jsem začal naplno chápat magii tohoto místa.“
Caleb, podobně jako mnoho jiných dětí z Kanady, měl velkou část mládí definovanou hokejem, kterému se intenzivněji věnoval dobře 10 let. Zároveň ho ale vždy lákalo kolo a stavění vlastních trailů, což nešlo vždy úplně dohromady.
„Bylo to vlastně docela těžké. Nikdy jsem se nevnímal jako hokejista, spíš jsem se cítil být bikerem, který rád hraje i hokej. Vzdát se přitom hokeje zcela nepřicházelo u nás doma vůbec v úvahu! Já sám zároveň odmítal to, že bych se měl vzdát kola a kopání trailů! Občas to došlo i tak daleko, že mě rodiče vyzvedli v lese a já jel, s rukama od hlíny, rovnou na hokejový trénink.“
Calebův přístup k bikingu je vlastně dost jednoduchý, jelikož se točí okolo základního pravidla, které platí nejen v oblasti North Shore: „No dig, No ride“ (Nekopeš, nejezdíš). Tento postoj ho dovedl až do situace, kdy se stal oficiálním, placeným stavitelem trailů spolupracujícím s North Shore Mountain Bike Association a to již ve věku 21 let.
Díky této práci a spojení se značkou Kona dostal Caleb povolení předělat a vybudovat trail zvaný Boogie Nights, alternativní konec legendárního Boogiemana. Vznikla tak jedna z prvních legálních stezek postavených hlavně okolo skoků, což oblasti North Shore do té doby dost chybělo.
Z pohledu Caleba se stezky a překážky na severním pobřežní nemusely nutně měnit. On se je vlastně jen rozhodl používat a využívat trochu jinak, po svém.
V průběhu času se zdejší traily staly hřištěm i jevištěm pro vícero generací jezdců, díky čemuž se střídala různá období rozkvětu a menšího či většího úpadku. Caleb je nyní v popřední aktuální jezdecké generace, patří tedy do skupiny, která propůjčuje zdejším trailům a překážkám nový, modernější ráz. V závislosti na situaci může mít, podle jeho názoru, větší efekt nový způsob využití starších prvků trailu, než nutně stavba nových překážek a specifických lajn.
„Když natáčíte spoty, které už dříve sjel a zdokumentoval někdo jiný, je vhodné to udělat jinak, po svém. Už jen rozjet se a skočit skálu, která se normálně sjíždí, je docela drsné, ale dělalo se to i dřív. Pravda, někdy je to trochu hrané, takhle tu nejezdíme vždy, ale na kameře to vypadá rozhodně dobře.“
„Navíc řada lidí si pamatuje tyto klasické a mnohokrát ohrané spoty, když k nim ale přistoupíte jinak, má to hned větší šťávu. Hledat nové stopy a vytvářet nové překážky je rozhodně super, mnohdy tomu ale chybí hlubší kontext. Myšlení jezdců a pojetí jízdy je dnes o dost jiné, než bývalo ještě před pár lety. Proto mi přijde skvělé využít již existující místa a představit je znovu v jiném světle.“
Caleb Holonko
Celý příběh na: sram.com
Text: Štěpán Hájíček / Foto: Margus Riga