Enduro Trutnov Trails 2022 – Vítězství na úvod sezóny (Milan Myšík)

Sezónu 2022 jsem sice odstartoval již v Itálii, avšak kvůli technickým problémům jsem tamní závod dokončil až na 6. místě. První ostrý start jsem si proto připsal až na konci dubna v rámci Enduro Trutnov Trails. Jedním z motivů mojí účasti byl i fakt, že mám pro letošek za hlavního sponzora společnost Auto Trutnov.

(text: Milan Myšík)

Trutnovské traily jsou vyhlášené svým osobitým charakterem i solidní náročností, navíc je to skvělé tréninkové místo se spoustou zážitkového ježdění. Ostatně jako všem, i mně se líbí tamní traily připomínající BC v Kanadě. 

V rámci závodu Enduro Trutnov Trails 2022 nás čekalo celkem 5 RZ, organizačně ve vcelku klasickém scénáři – sobota trénink, neděle závod. Sobotní najíždění tratí jsem absolvoval s týmovou a děčínskou bandou na výbornou. Sluníčko svítilo, terén držel a my si užívali po delší době společné ježdění.

Na závodní neděli ale předpověď hlásila těžká mračna a silný déšť. Jeho příchod se nicméně postupně odsouval, nakonec dorazil až v odpoledních hodinách, kdy na trati byla především elita. Na letošním Trutnovském Enduru startovalo necelých 400 závodníků, což je super porce lidí. Je vidět, že kluci kolem Přemka Tejchmana a Pavla Hyvnára to dělají dobře a lidé mají jejich závody a akce v oblibě. Všechna čest a díky!

Závodní neděle

V závodní den se nejmladší člen našeho týmového trojlístku, Moudras, sbalil a frčel domů, protože ho přepadla nějaká chřipka. Což nás docela mrzelo, ale takovým věcem člověk neporučí.

Startoval jsem proto společně s Vanikem. Zařazeni jsme byli téměř až na konec startovního pole, kde nechyběli premianti minulých ročníků, mladý Klokan a Vojta Bláha. Elitní startovku okořenil polský chasník Slávek Lukasik, který loni úřadoval i v EWS. Zde minulý rok bral pár umístění v TOP 10 a stabilně dojížděl v TOP 15.  Tímto si vysloužil tovární podporu na letošní rok. Super je, že s ním můžeme porovnávat síly hned z kraje sezony!

Nyní již ale k závodu samotnému. První dvě RZ byly krátké, rozdíly mezi jezdci tedy minimální, bylo tedy jasné, že se rozhodne až na posledních dvou RZ, které byly fyzicky opravdu dost náročné. Na startu dvojky začalo slušně pršet, přičemž já byl asi jediný, komu to nevadilo.

Každopádně v prvních třech RZ jsem byl vždy druhý, kdy jsme se o desetinky přetahovali s Bláhou a Lukasikem. Po trojce nám Přéma sdělil, že se ruší poslední pátá RZ kvůli počasí a bezpečnosti závodníků. I tak jsme na startu poslední čtvrté RZ dost vymrzli. 

Závěrečná RZ4

Původně předposlední, po úpravě způsobené počasím finální čtvrtá RZ, byla opravdu zážitková! Hned po startu mokré šutry plné bláta! O kousek níž šikmé kameny a spojovací dřevěný most, na němž to neskutečně klouzalo. Hned za ním navíc ostrá spina z kamene, kde převodníky dostávaly solidně zabrat.

V tu chvíli nejspíš nikdo z nás neviděl přes brýle zaházené blátem, přitom nás teprve čekala ta nejzáživnější pasáž – Whistler! Do toho všeho se ještě zařadila slušná palba v kombinaci se šlapáním. Tahle stage se mi celkem vyvedla! Klouzalo to, čvachtalo to, ale já to držel, co mi síly stačily! Tušil jsem totiž, že tady to bude o prsa!

Na Whistleru jsem měl opravdu namále, abych neletěl přes řídítka! Dole jsem už vážně moc neviděl, nasolil jsem to přitom do komprese, následovala rána a já jel po ráfku! Vložka i plášť byly venku!!! Kousek jsem jel, ale pak už to nešlo, proto jsem posledních zhruba 100 metrů do cíle běžel s kolem za sebou!

Čekání na výsledky bylo paradoxně téměř bez trémy, jelikož jsem tušil, že tato „závěrečná akce“ a s ní související ztráta mě stály spoustu drahocenných sekund. Vojta Bláha ale v poslední RZ spadl, navíc v rychlé pasáži, kde rovněž ztratil hodně času…

Ani nevím, jak se to sešlo. Na všech čtyřech erzetách jsem byl druhý, celkový čas mi ale vystačil na první místo s náskokem 2 sekund na dalšího jezdce, kterým byl Slávek Lukasik. Na začátek sezóny slušný rozjezd. Vojta Bláha dojel jako třetí a mlaďoši Kloky s Pivničkou 4. a 5. 

Díky organizátorům za super závod, který byl plný atrakcí a překvapení. Příští víkend se vidíme na MČR v Sušici.

Text: Milan Myšík / Foto: Jan Steiner, Ivča

*Původní report na webu: milanmysik.com