reklama

Enduro Série #3_2021 – Zadov | Druhé vítězství v řadě! (Milan M.)

Z Alp na Šumavu?! Pro někoho možná úsměvné, ale jak jsem avizoval před sezónou, mojí prioritou jsou letos hlavně domácí závody. Proto jsem se rozhodl vynechat čtvrtý závod EWS v La Thuile (report #3 EWS) a přesunul se na šumavský Zadov, kde se jel třetí závod České Enduro Série. Navíc pod hlavičkou mého partnera – TREK.

Text: Milan Myšík / Foto: Česká Enduro Série

Cesta z La Thuile na Zadov mi zabrala 13,5 hodiny, proto je vcelku pochopitelné, že jsem se po dojezdu necítil v úplně nejlepší kondici! Během sobotního tréninku jsem se ale naštěstí začínal dostávat do tempa a musím říct, že letošní tratě se mi dost líbily! Samozřejmě to mělo i pár mušek, ale za mě celkově dobrý.

Nejvíc mě ale zarazilo, kolikrát jsme se museli během tréninku s celou partou vracet, abychom našli ideální stopu. Například v La Thuile bylo míst k řešení opravdu minimum, ale zde…

V pátek bylo ještě relativně příznivé počasí bez deště, na sobotu byl hlášen solidní deštík. I bez něj ale byly tratě dost mokré a uklouzané, nejspíš kvůli předchozímu deštivému období.

reklama

RACEDAY

Hned od sobotního rána se nad Zadovem honily mraky, ale déšť se areálu úspěšně vyhýbal až do chvíle, než přišel na řadu start poslední skupiny závodníků. Tedy i té mojí! Ačkoliv byl déšť avizovaný delší čas dopředu, nechal jsem na kole suché obutí, konkrétně prototyp od Mitasu s názvem Monarch.

Chvíli po startu začalo intenzivněji krápat, což jsem si i tak trošku přál, jelikož na mokru se mi obvykle daří. Dohromady se jelo šest rychlostních zkoušek, které byly hodně různorodé. Hned jednička byla slušně zahřívací.

Nahoře dlouhá „rubačka“ ve stoje, poté těžká kamenitá sekce na rovině, kde jsem udělal první zásadní chybu, pak už to bylo docela z kopce. Několikrát jsem odšlapoval, ale snažil jsem se jet konzistentně a co nejrychleji. Po jedničce nás čekal relativně dlouhý transfer na dvojku, která byla namotaná trošku dál od startovního areálu než zbylé RZty.

Druhá RZ byla sice nová, ale velmi krátká a patřila k těm jednodušším. Naopak třetí RZ nás zavedla zpátky do vyjetých kolejí, tedy na svahy pod areál. Tahle stage byla relativně dlouhá, začátek opět hodně šlapání, pak asi ještě dva výjezdy… No, nebyla zrovna zadarmo!

Po absolvované polovině závodu jsem zavítal do depa, jednak zkouknout průběžné výsledky a také umýt kolo, protože bláta bylo celkem dost a vytrvalý déšť se evidentně nechtěl odporoučet.

V depu jsem se dozvěděl, že jsem první tři erzety vyhrál, díky čemuž jsem se cítil celkem dobře. Můj náskok byl necelých 15 sekund, tak jsem se snažil nadále držet své tempo a pokračovat, pokud možno, bez chyb. Překvapením bylo průběžné třetí místo Vojty Moudrého z našeho týmu! Druhou polovinu závodu jsem přitom jel s ním a také s Vanikem.

Čtvrtá RZ byla zejména rychlá palba po cestě, následovalo trošku šlapání a na závěr i nějaká technika. Poslední dvě erzety byly namotané v místním areálu. Pětka se známým skokem Temelín se mi povedla. Ovšem na této trati byl jednoznačně nejtěžší závěr, kde to strašně klouzalo na mokrých kamenech a kořenech a do toho musel člověk šlapat do výjezdu… No, libovka! Ale i tento stěžejní úsek se mi povedl.

Poslední erzeta byla už hodně na blátě, proto jsem volil co nejkrajnější stopy, kolikrát i v borůvčí, jen abych nejel po oslizlých kořenech.

Celkem jsem ten den vyhrál s náskokem více jak 20 vteřin před Kubou Říhou! Třetí byl Michal Prokop (celkové výsledky), který již tradičně nepřišel na vyhlášení.

Pochvalu zaslouží super práce parťáka Moudrase, který si trošku pohoršil, ale i páté místo je na druhý enduro závod skvělé! Klobouk dolů. Vanik nezaváhal a dojel ve své kategorii pro třetí letošní triumf! Jsem rád, že se nám všem závod vydařil na výbornou, obzvlášť, když hlavním sponzorem byl náš letošní dodavatel kol – TREK. Díky za skvělé zázemí a servis.

Milan Myšík

Původní report a kompletní fotogalerie na webu: milanmysik.com

reklama