Bikepark Innsbruck – Opředený slávou Crankworx (Report A.D.)
V Bikeparku Innsbruck se aktuálně odehrává bikový festival Crankworx, kam se chystají ti nejlepší bikeři světa. Tamní terén jsme jeli okouknout začátkem června a nutno říct, že dlouhý flowtrail, hravá červená lajna a sjezdová trať za všechny ty peripetie okolo testů potřebných pro cestu přes hranice rozhodně stály.
Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Bikepark Innsbruck najdete ve vesničce Mutters jen pár kilometrů za Innsbruckem. Na kopec vás zde, z poměrně velkého parkoviště, kde se dá i nocovat, vyváží kabinková lanovka. Zatímco nahoru jedete pár minut, dolů se svezete kolem 40 minut – počítám i pauzy na vytřepání rukou a procvičení prstů, kochání apod.
reklama
Protože je pro nás stále tak trochu začátek bikeparkové sezóny, dali jsme si na zahřátí modrý trail „The Chainless One“, který svým názvem slibuje jízdu bez potřeby šlápnutí. To se v našem případě úplně nepotvrdilo, nicméně párkrát si přišlápnout na osmi kilometrech „floučka“ není žádná ostuda.
I když se jedná o modrý trail, nepředstavujte si nic na způsob modrého Azuru na Klínovci. The Chainless One se dá jet poměrně rychle, k čemuž dobře slouží tamní vysoké klopenky, do nichž se můžete skutečně krásně opírat!
Nad modelováním klopenek zde navíc někdo opravdu přemýšlel! Před nájezdem do naklopené části je trail částečně vyhnaný do malé zatáčky na opačnou stranu a následně vás to vynese trošku do kopce, takže jízda se před samotnou klopenkou přirozeně zpomalí a není proto potřeba brzdit.
Tohle je skvělá prevence nepříjemných rolet, což se nám tuze líbí! Navíc se trail na rovinkách dá, hlavně v druhé půlce kopce, docela slušně letět, přitom se nemusíte bát, že by na vás čekala nějaká zrada. Jediné, co mi na tomhle trailu chybělo, byl možná nějaký ten menší skůček na rozeskákání se, jinak mě ale hodně bavil.
Původním trailem Muttereralmu je červený „The First One“, o kterém jsem tu cca před čtyřmi lety psala. Nutno říct, že od té doby se na něm leccos změnilo. Tenkrát byl ještě takový v „rawu“, teď už jde o příjemnou kombinaci flow a jednoduché techniky.
Červený trail tedy, na rozdíl od modrého, zahrnuje trochu víc „drncání“ v podobě kamenů nebo kořenů. Vše je ale postavené „do plynula“, takže si tuhle rozmanitou parádičku můžete užít úplně na pohodu a v příjemné rychlosti, ze které se zorničky nerozšiřují strachem. Pro milovníky skákání se zde najde i pár připravených dvojáků, ve finále se ale můžete odrazit od ledasčeho.
reklama
Na červeném The First One jsem si dala nejvíc opakování, protože se mi líbila jeho rozmanitost, hravý styl a třeba i fakt, že v druhé polovině kopce navazuje na vyžehlený modrý trail. Člověk tak může, v rámci jedné jízdy, ochutnat úplně všechno, co na enduru chce – rychlost, techniku, hravost, flow i skoky.
Na červeném původním trailu je vše hodně přírodní, jedinými umělými překážkami jsou dvě dřevěné klopky hned v úvodu. Tyto sice mohou na první pohled někoho odradit, pokud ale máte rozumnou rychlost a dostatečné „vnitřní flow“, pak je projedete jako nic. Až vám vlastně úplně splynou s okolím a s dalším průběhem trailu. Nicméně na konci dřevěných klopek je seskok, ale i ten působí po projetí vlastně dost přirozeně.
Třetí hlavní lajnou je černá trať „The Straight One“, na které se jezdí sjezd na Crankworx. Je to tady takové bikové lákadlo, protože kdo by si nechtěl říct: „Sjel jsem déháčkovou trať, kde se jezdí Crankworx!“
Já jsem do této trati najížděla docela s respektem, protože hned na začátku je malý dropík, za který ani není vidět. Musela jsem se proto na něj nejdřív podívat, abych se ujistila, že nepoletím někam šest metrů dolů! Naštěstí to byl úplně pohodový seskok do pěkného dopadu, který ani nevyžadoval žádné větší úsilí – stačilo podržet řídítka.
V relativně jezdivém duchu se nesl i zbytek černé trati – samozřejmě nejlepší bikeři světa tady letí takovou kudlu, že o většině kořenů nejspíš ani nevědí! Já naopak uvítala, že byla tato trať slušně přehledná, nijak zvlášť zákeřná a zkrátka i na enduru se dala docela příjemně sjet. Dokonce jsem si na ní odškrtla i všechny skoky, protože nebyly nijak závratně velké.
Nejvíc techniky na mě čekalo v prudkém esíčku, zhruba v půlce trati. Jinak ale, kdybych to měla srovnat třeba s černou tratí ve Špindlu nebo se Štrúdlem na Špičáku, tak tady to bylo vlastně dost na pohodu. V Innsbrucku vás to zkrátka nenutí přemýšlet, zda jste si na letošek nezapomněli obnovit úrazové pojištění a možná i životní pojistku!
Poslední úsek černé trati je letos nově vytuněný, ale zachovává si svojí jezdivost a svým způsobem i hravost, ač tady rockgardeny nijak nešetří. Kameny střídají hravá flow esíčka, tečkou na závěr je dropík z dřevěné lávky!
reklama
Letos se v Innsbrucku přidala ještě jedna nová černá pasáž, přilepená až nad start současné černé sjezdové tratě. Tato partie ale byla v době naší návštěvy ještě v „procesu“. Byla sice otevřená, ale hrabanka se akorát postupně měnila ve vyježděný trail. Trať jsme navíc trefili ve chvíli, kdy se začaly postupně odkrývat kořeny, takže to částečně připomínalo novou erzetu na endurosérii před tím, než se totálně vyjezdí.
Za mě tedy vlastně dobré enduro, ale chápu, že podobný styl nemusí být šálkem kávy každého návštěvníka bikeparku. Na druhou stranu, co jsme se bavili s tamním česky mluvícím šejprem Tomášem, tak akorát po našem odjezdu se měla lajna trochu doladit. Milovníci pure endura si tady budou jistě libovat 😁
Většina z disciplín na Crankworx se jinak odehrává v prostoru u spodní stanice lanovky, kde najdete dual slalom, obří pumptrack a taky slopestyle překážky. Kromě slopestylu je vše otevřené i pro veřejnost po celou sezónu, takže si můžete kupříkladu říct, že jste jeli dual slalom, ve kterém vyhrál Tomáš Slavík 😎
Text: Andrea Drengubáková / Foto: Tom Rucký
Muttereralm v kostce:
Vzdálenost z Prahy 6 h 2 min
Celodenní jízdné na lanovku dospělí (1957-2002) 38,50 eur
Celodenní jízdné na lanovku mládež (2003-2005) 30 eur
Celodenní jízdné na lanovku děti (2006-2015) 24 eur
1 jízda horské káry dospělí dopoledne/odpoledne 8 eur/12eur
1 jízda horské káry mládež dopoledne/odpoledne 5 eur/10 eur
Provozní doba lanovky: www.muttereralm.at
Webové stránky: www.muttereralm.at
Na Muttereralmu jsme reportovali v helmách a brýlích značky SMITH.