Pondělní Videonálož BnR #18_2020 | Kdy se z menších kol stala relikvie?

Přijde mi to jako včera, kdy jsem tvrdil, že jsou větší kola (29“) fajn a již nemám až tak výraznou potřebu se jim bránit, přesto mě střední průměr baví jednoduše víc! Třeba už jen proto, že po jezdci vyžaduje aktivnější zapojení se do hry.

Je to jako včera, kdy jsem se rozhodoval o novém kole na sezónu 2019, vybral si Lapierre Zesty AM a z nabízených variant (27,5“ na 150 mm / 29“ na 140 mm) bez většího váhání sáhl po středním průměru. Jenže pak se začala situace pomalu měnit, najednou mě přepadla myšlenka udělat si z původní sedmadvacítky mullet bike (29“/27,5“) a od té doby se v tom asi vezu…

Střih a skok + 1 rok!

Podzim 2019 a já prodávám Zesty a zvažuju, co za fešáka si pořídit na sezónu 2020? Teď už to asi nepůjde jinak, objednám si devětadvacítku a případně si z ní také udělám mullet, abych dostál tomu, co už nějaký čas hlásám. Výběr GT Force 29 pak byl přitom cestou citu i rozumu.

Jednak se mi GT Force líbilo již na kolech 27,5“, jednak, když jsem řešil „něco“ na rok 2020, chtěl jsem „něco“ nového. Právě představené GT Force 29 mi tak krásně zapadalo do mých plánů. Nad to vše to byla i volba rozumu v tom smyslu, že po roce (podzim 2020) bude jistě snazší prodat devětadvacítku než cokoliv na středním průměru. Smutná realita…

Střih a skok + 6 měsíců

Nyní se blíží konec dubna roku 2020 a já si domlouvám na test jeden exkluzivní kousek – Yeti SB140. Poměrně nový model, který jde tak trochu proti proudu! Vsází totiž na průměr 27,5“ a stává se tak trochu jinou, řekněme hravější alternativou celkově dosti ceněného a i námi v rámci recenze nanejvýš kladně hodnoceného Yeti SB130.

Přebírám si SB140 (zdvihy 160/140 mm) a po pár dnech konečně vyrážím do akce. Jaké to asi bude vrátit se na střední průměr? Kdy jsem vlastně naposledy testoval kolo plus mínus podobných parametrů s menšími koly? Nevím!!! V mysli mi vyskakují samé devětadvacítky a pouze elektrické stroje Whyte E-150 a E-180, s nimiž jsem jezdil v zimě a které byly postaveny na menším průměru. Ale to je jednoduše poněkud jiný svět.

Asi nemá cenu řešit, kdy přesně jsem ponechal střední kola svému osudu, teď zase sedím na jedné sedmadvacítce a… Skoro nevím, co s ní mám dělat, jak s ní mám zatáčet a jestli se nebudu bát na prudších sekcích?! Záměrně trochu přeháním, ale vlastně jen trochu.

První den v sedle pro mě vskutku přináší dosti rozpačité pocity. Neříkám, že bych se s menšími koly začal hned bát, ale je to prostě jiné a já se nějakou chvíli snažím přijít na to, jak toto kolo vůbec uchopit, aby dělalo co chci a abych se na něm cítil dostatečně jistě a odhodlaně.

Nevěř kolu, věř jeho geometrii!

Přeskočme v čase zase o jeden den dál, můj druhý testovací den, trochu jiné prostředí, maličko jiné nastavení odpružení a hned to začíná být o něčem jiném. Najednou to kolo zase cítím tak jak bych chtěl, věřím mu, věřím si a celý den si náramně užívám.

V průběhu tohoto dne mi dochází, že u menších kol je výrazně důležitější geometrie, jelikož zde nepřítomné velké přední kolo nic neschová, nic neošálí. Geometrie Yeti SB140 je, jak je dobrým zvykem, vskutku parádní, proto si vzpomínám na jedno prosté pravidlo, které jsem poprvé nahlas definoval u testu Giantu Reign 27,5“: „Tam, kudy protáhneš přední kolo, projede s naprostou jistotou i zbytek tvého stroje.“ Tohle platí bezezbytku i zde!

Kdy se z menších kol stala relikvie?

Nyní zpět k otázce z úvodu. V průběhu mého, zatím druhého dne v sedle tohoto výjimečného Yeti, jsem v lese potkal pár dalších jezdců, vzhledem ke své profesní deformaci jsem již zdálky zkoumal a hodnotil jejich biky, až mě samotného překvapila moje podvědomá reakce: „Ti kluci mají ještě sedmadvacítky?! To jsou docela stateční, že se s tím pouští i do těchto těžších trailů?“ „Sakra a na čem jedeš ty?“

„No jo, já mám vlastně také sedmadvacítky a dost mě baví a zatím jsem snad nenarazil na místo, kde bych se s tímto kolem nepřiměřeně bál! Jo, jenže já mám supermoderní sedmadvacítku a…“ Ale vždyť jsem to samé co dnes jezdil před rokem i déle také na menším průměru a nepřišlo mi to divné… Zato nyní, když nemám devětadvacítku alespoň vepředu, tak si připadám nějak zvláštně, snad až trochu nepatřičně?!

Zajímavé, jak se s časem a vývojem techniky či proměnou jezdeckého stylu mění také náš pohled na naše vlastní stroje. Tedy až tak moc, že i já, dost dlouho zapřisáhlý příznivce středního průměru, nyní koukám na menší kola tak trochu skrz prsty!

Pravda je, že jsem ze své cesty ještě úplně nesešel, jen tak jednou nohou, protože své vlastní kolo provozuju jako mullet a musím říct, že mě tento koncept stále baví. Nemít už ale pod rukama velké kolo mi v terénu přijde najednou dost divné?! A sakra!!!

Ripping through the woods on #YTIZZO – Its Natural Habitat.

Novinka YT IZZO představená minulý týden…

Více fotek k videu na pinkbike.com

Bicycle Therapy

Ještě jedna připomínka nedávné premiéry – Kona Hei Hei CR

Více fotek k videu na pinkbike.com

MCBP Creek Kids – Volume 3

Mladá krev!

Ken and Ukee | MTB Trail Dog

Low Risk – High Fun

**CZECH MADE**

Singletrail Moravský kras – Prosím podpořte nás

Současné období je náročné pro mnoho z nás a podporu si zaslouží řada oborů lidského konání. Zapomenout bychom neměli ani na naše oblíbené trail parky.

RM Blizzard a enduro street trial Martina Kakáče

NEJLEPŠÍ TRAILY V BRNĚ!

JAK VZNIKAJÍ BIKOVÉ FOTKY?

DOKONČILI JSME NÁŠ PRVNÍ ÚSEK NA DOLNÍ MORAVĚ

5 RAD PRO CYKLISTY DO KARANTÉNY!

„Dal jsem dohromady pár věcí, čím se můžete zabavit v době nouzového stavu. Doufám, že do konce dubna vláda už nouzový stav zruší!“ Michal Prokop

**BONUS**

CHASE HER – Behind The Scenes 1

30 Metre Slack Line Challenge! Danny vs Duncan!

What the Pro’s Wont Tell You About Learning to Jump on a Mountain Bike | How to Jump a Mountain Bike