Pondělní Videonálož BnR #37_2019 | 10 let Rychlebských stezek!

9.9.201910.9.2019 Štěpán Hájíček žádný komentář Aktuálně, Pondělní videonálož, Pondělní zamyšlení, Rychlebské stezky, Video

Zrovna nedávno jsem to někomu vyprávěl… Jsou roky, kdy se do Jeseníků nepodívám ani jednou, kdy toto pohoří jednoduše míjím. Obvykle ne záměrně a účelově. Pak se ale zase někdy stane, že se rok otočí a já se pod Praděd vracím opakovaně, což se přesně děje letos!

Různé části Jeseníků jsem si tento rok užil skutečně do sytosti. V létě jsem zde strávil týden s dětmi, chvíli na to jsem se vrátil a zaparkoval o kopec vedle na Rychlebech, které mám rád, rád se tam vracím, ale obvykle to vychází tak, že se sem dostanu maximálně jednou za rok. Jenže když jsem navštívil Rychlebky zhruba v půlce srpna, nedalo se uniknout informaci a pozvánce: „Chlape, v září slavíme 10 let, to prostě musíš dorazit!“

OK, ne že bych nechtěl, ale trochu jsem o tom přemýšlel, zda a jak se mi to podaří zorganizovat, až to nakonec skutečně klaplo! Cesta do Rychleb byla sice poněkud netradiční, když jsem jeden den naložil své věci a kolo ke známým do auta, abych pak druhý den, po vyřízení rodinných nezbytností, odcupital jen s malým batůžkem na hlavní nádraží a vydal se na téměř čtyřhodinovou cestu s českým národním dopravcem – ČD.

Cesta to nakonec nebyla vůbec zlá. Vlak byl sice dost plný, ale vše jelo hezky na čas, vše navazovalo, já měl dost času na práci, abych si připravil jeden z před týdnem anoncovaných článků o letních prezentacích (venku bude již zítra), a tak to hezky utíkalo. Ostatně i když člověk jede autem, tak se ke čtyřem hodinám (trasa Rychlebské stezky – Praha) tak jako tak dostane.

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

Dal jsem Velblouda a pak začalo pršet!

A jak probíhala samotná oslava a vše okolo? No, měl jsem sice v plánu vytvořit z této akce nějakou ucelenější reportáž, ale pak jsem se rozhodl, že to pojmu více společensky, odpočinkově… Prostě jsme dost pařili, blbli, řádili při koncertech, pak se trochu otloukli při „spontánní exhibici“ v prostorách základny na starých BMX kolech, a tak vůbec 😁😜

Navíc vzhledem k počasí, kdy bylo v pátek ještě hezky, v noci začalo pršet a přestalo zase až v sobotu v noci, jsem po dojezdu na místo a rychlém obědě stihl ještě jedno kolečko přes kopec s jedním jasným cílem – projet si, s posvěcením Pavla, zatím oficiálně zavřený, ale již téměř dokončený trail pojmenovaný Velbloud. Co vám budu povídat. Něco málo jsem nafotil a ukázal na Insta-Stories…

Velbloud je prostě něco! Něco krásného, těžkého, kamenitého a místy sakra strmého. Pokud máte rádi techniku a jezdíte do Rychleb i kvůli jiným atrakcím, nejen kvůli Super Flow, pak se musíte příští rok, až se rozjede nová sezóna a Velbloud bude oficiálně otevřený, do této lokality rozhodně vypravit!

Musím se dobrovolně přiznat, že jsou zde dvě místa, dvě kamenné kladiny, které jsem zatím nepokořil, ale to přijde! Jen jsem na to teď nějak, po dlouhé cestě vlakem, neměl úplně ten správný vnitřní pocit a vnitřní rovnováhu. Navíc jsem se těšil na závěrečný sešup, který je prostě husto-kruťácký!

Jedna fotka z brigády při stavbě a ladění Velblouda…

Toto místo jsem si byl prohlédnout už v létě a budilo ve mně slušný respekt, teď, když bylo trochu více projeté, kameny lépe usazené, moje kolo přesně pro tento druh terénu naladěné… Pochyboval jsem, váhal, osahával nohou, jak moc to drží nebo ne a pak do toho šel!

Není to vlastně nějak vrcholně technická sekce, v principu jen chytit brzdy, posunout se zadkem hodně vzad, pravidelně dýchat, pevně sevřít řídítka a ve spodní třetině, když to nabere slušný speed, udržet koncentraci, lehce zatočit a zůstat na trailu! Prostě krása, přesně tohle mám rád, dal jsem to a pak si radostně zařval na celý les!

No nic, teď jsem si to při popisu znovu opakovaně přehrál v hlavě a uvědomil si, jak moc se mi to zde líbilo! Je to sice jen jeden trail, plný řady luxusních sekcí vedoucích po kamenech, každopádně už jen to mě nakoplo v tom duchu, že se příští rok budu muset do Rychleb zase co nejdříve vydat. Do té doby se budu muset soustředit na jiná místa, v plánu je ještě s partou podzimní Finále (snad mě kluci nevypečou), takže se nudit jistě nebudu. Ale Rycheby, ty si mě zase po čase zatraceně získaly!

Climbing ain’t dead

Foto a story na webu: https://www.pinkbike.com/news/video-camille-servant-attacks-the-climbs-climbing-aint-dead.html

HERE WE GO with Antoine Boulard

Trek Supercaliber

Více o této novince v představení na Pinkbike.com

reklama

Error, group does not exist! Check your syntax! (ID: 4)

CZECH MADE

Rock Machine E-Bike vs TATRA CARGO Vehicle Race in Kopřivnice

Downtown Rakovník 2019

One Lap v Kanadě s Ondrou Cinkem – XCO Track Preview World Championships 2019 XCO – Mont Saint Anne

Mistrovství světa XCO 2019 se jede asi na nejtěžší trati, která se ve světových závodech vůbec jezdí. Letos navíc okořeněná pár novinkami. Technicky i fyzicky je extrémně náročná, a to jak nahoru, tak dolů! Hned první den tréninku jsme s Ondrou Cinkem projeli jedno kolo, tak vám to aspoň trošku ukáže, jak to tady vypadá.

PS: Omlouvám se za horší kvalitu zvuku, trošku nás vypekla technika.

Matěj Charvát

Nejtěžší XC trať na světě – nic pro slečinky!

Letošní mistrovství světa horských kol se konalo v kanadském Mont Saint Anne. Jak se shoduje mnoho závodníků, jedná se o nejtěžší XC trať na světě!

Já jsem tam byl s českým národním týmem jako kouč techniky… No a když se o víkendu závodilo, tak jsem koukal… A taky natočil pár zajímavých záběrů a přišlo by mi škoda vám je neukázat. Na sjezd jsem se bohužel natáčet nedostal… Nebyl čas.

Každopádně ani XC nebylo hlavně díky obtížnosti tratě a díky počasí nic pro slečinky. Nejvíc hardcore podmínky schytali kluci U23 v sobotu. V neděli už se naštěstí vyčasilo a dá se říct, že trať byla na závod nejlepší, co mohla být.

No naschvál si dejte ruku na srdce…, sjeli byste to?!

Matěj Charvát