Rock Machine STORM e60-29 25th Anniversary – TEST
Elektrokola nejsou tématem, který by byl na BikeAndRide.cz doménou, ale zároveň se jim ani nevyhýbáme, jelikož je považujeme za součást moderního světa cyklistiky. Stejně tak se nebráníme různým kategoriím (enduro, XC, gravel, silnice atd.), ale něco jako je Rock Machine Storm jsem tu ještě neměli! Což je možná škoda.
Elektrický Storm je kolem, které vlastně na první pohled vůbec nezapadá do konceptu testů našeho on-line magazínu… Když ale na letošním veletrhu ForBikes padl návrh otestovat právě tento stroj, už jen z důvodu, že se jedná o jeden ze speciálních modelů vytvořených ku příležitosti 25. výročí značky Rock Machine, jsem jednoduše řekl: „Proč ne!“
Proč nezkusit něco zcela jiného, kolo, či spíše kategorii, o jejíž existenci jsem donedávna skoro ani nevěděl, stejně jako mnoho z vás. Proč se však bránit tomu, co se nabízí, proč si zavírat dveře k poznání? Naštěstí jsem takový cyklistický chameleon, a hlavně mám v sobě stále něco z malého kluka, kterého baví zkoušet stále nové a nové věci. Dal jsem tedy Rock Mašínu eStorm zelenou a byl zvědavý, co mi tato zkušenost přinese!
reklama
Teď už vím…
Přinesla mi v pravdě pozitivní zážitky, čímž ale nechci říct, že bych si jej hnedle běžel koupit. Na druhou stranu, pokud bych byl nucen (motivován) pravidelně dojíždět za prací či za školou, tak bych se k podobně koncipovanému kolu možná nakonec sám dobral. Ono sednout si na bicykl, který vás bez výrazného úsilí, tedy i bez kompletně propoceného oblečení, doveze na místo určení v řádu kilometrů, ale klidně i desítek kilometrů, není vůbec k zahození.
Navíc Rock Machine eStorm je skutečně pohodlný, neskutečně kultivovaný a díky tomu, že je vybaven dlouhými blatníky, stejně tak i nosičem, jej lze využít pro dojíždění i za zhoršených povětrnostních podmínek.
Abych tomuto kolu dopřál, čeho si žádá, vymyslel jsem si pár vyjížděk, nebo spíš dojížděk, pro které se mi Rock Machine Storm e60-29 náramně hodil. Jednou jsem se v jeho sedle vydal vyzvednout si auto ze servisu – v jedné vesnici kousek za Prahou, kam to je nejkratší cestou cca 17 km od domova. Já ten den najel ale zhruba 25 km, protože jsem to pojal spíše jako výlet a šanci objevit nová místa podle mapy a také šanci prověřit toto kolo.
Podruhé jsem si jel vyřídit pár věcí do města a protáhl Storma po náplavce a všelikých městských cyklostezkách, ulicích a uličkách. A nutno přiznat, že mu obě polohy náramně seděly! *Toto samozřejmě nebyly všechny naše společné jízdy, pouze tyto dvě byly klíčové a takové demonstrativní…
Citybike na balónech
Rock Machine eStorm je, asi nejen z mého pohledu, poměrně zvláštní stroj, který v sobě pojí prvky několika různých kategorií. Na jedné straně se jedná o kolo postavené na základech klasického „touringového“ rámu, nebo pokud chcete městské odvozeniny trekingu. Překvapivě ale není vybaveno standardním trekingovým obutím, ale MTB plášti WTB Nine Line Comp 29×2,25“. Stejné pláště jsem potkal i na jiném Rock Machinu, myslím, že to byl model Blizz CRB, tedy na sportovní karbonové štice!
V případě Stormu je přitom tato volba poměrně zajímavá, protože jsou zmíněné pláště obuté na hodně úzkých ráfcích (WTB SX19), zřejmě proto, abyste si na svoje kolo mohli případně nasadit i klasické 28“ trekingové gumy. Toto spojení, široká guma a úzký ráfek, přitom vytváří dojem mohutného balónu, což bychom normálně o pláštích šíře 2,25“ nejspíš neřekli.
Zde ale pocit z velkého objemu plášťů umocňuje také fakt, že se tyto balóny sotva vejdou pod stylové dlouhé blatníky. Místy jsou skutečně hodně natěsno, až se někdy stává, že když projedete bahýnkem nebo kamínky, tak to zejména vzadu tu a tam drhne. Ale ruku na srdce, u tohoto kola se nepředpokládá, že jej budete prohánět jinde než v městské džungli, případně na příměstských cyklostezkách, což mu dokonale sedí a kde s přehledem obstojí.
Strádání ušetřeni
Dalším aspektem použití plášťů WTB Nine Line Comp 29×2,25“ je i fakt, že jejich, na danou třídu těžce nadstandardní objem a kulatý profil, pomáhá celku dosti výrazně s komfortem. Přední vidlice – SR Suntour MOBIE25-COIL RLR Remote LO – zde rozhodně není na okrasu a svou práci odvádí také poměrně slušně a bez většího zapojení pilota, v obecné rovině na mě ale největší dojem udělaly právě pláště WTB. I přesto, že byly ve stavu, jak jsem si kolo přebíral, poměrně dost nafoukané (výjimečně jsem je tak nechal), tak mi přišlo, že velice dobře tlumí.
Ono je potřeba srovnat si pojmy a dojmy, nehovořím zde o zásadním tlumení a jízdních vlastnostech ve skutečném terénu, pro ten není Rock Machine eStorm ani určen, na což upozorňuje kupříkladu jedna samolepka na rámu, ale o náhodných výmolech, kočičích hlavách, obrubnících, příčných prazích, tramvajových kolejích a tak podobně. Díky plášťům, vidlici, ale i celkové koncepci rámu jezdec v sedle tohoto kola nedostatkem komfortu jednoznačně nestrádá.
Komfort je přitom atribut, na nějž se nezapomnělo ani v rámci posedu samotného, který je (testováno kolo velikosti L) naprosto přiměřený dané třídě a očekávání, jaká byste k ní mohli směřovat. Posed je poměrně uvolněný, ale rozhodně zde nesedíte jako „paní radová“, takže lze stále pohodlně šlapat. Kolo ve velikost L bylo na můj vkus lehce rozměrnější, ale to se mi ve výsledku spíše líbilo než naopak.
Stávkovat na Staromák nepojedeme!
Hodně mile mě překvapily také jízdní vlastnosti, tedy primárně geometrie a ovládání, které opět krásně podtrhují zaměření tohoto kola. Pokud začnu od negativ, tak je třeba přiznat, že je vzhledem ke své délce a přirozené stabilitě Rock Machine eStorm v nízkých rychlostech poněkud toporný. Proplétat se s ním davem někde okolo Staroměstského náměstí v Praze, kam se snad s koly dnes ani nesmí, bych nejspíš nechtěl.
Jak ale dobře víte, každá mince má dvě strany, přičemž tou druhou je zde projev za situace, kdy „alespoň trochu jedete“. Zkrátka a dobře, pokud se nepohybujete rychlostí chůze, ale rozjedete se nad nějakých 10 km/h, tak vás ovládání eStormu určitě mile překvapí. Základem všeho je všeobjímající stabilita a jistota vedení směru. RM eStorm přitom není strnulý, ale krásně klidný. Člověk si tak za většiny situací může jen odložit ruce na řídítka, zlehka roztáčet nohy a kochat se krajinou rychle ubíhající okolo něj. Skoro jako byste jeli vlakem, tedy až na to, že vám vítr příjemně čechrá vlasy pod helmou.
Pokud přitom rovná idylka skončí, nemusíte se bát, že by vás eStorm zklamal v případech, kdy se musí zatáčet. Ideální pro něj jsou rychlejší otevřené zatáčky, do nichž se pokládá s klidem a jistotou velké cestovní motorky. Bez větších problémů se vyrovná i s prudšími oblouky, ale to většinou není ani třeba, snad jen když zahýbáte někam do průjezdu, a tak podobně.
Jak už jsem tedy říkal, na první dojem, při rozjezdu, může Rock Machine eStorm působit trochu divoce, jako mladý nevybouřený hřebec, jakmile se ale jen trochu rozjede a vy se plně uvelebíte v jeho sedle, budete si připadat jako zkušený honák se svým věrným Hatátitlou, kterého vám věnoval váš rudý bratr!
Pohon by BFI zalitý v kleci
Jedním ze specifik tohoto modelu je také jeho elektrický pohonný systém nesoucí označení BFI Sport Drive, jehož základem je motor pojmenovaný Dapu MD250S (parametry – 36 V / 250 W / 90 Nm). Dohromady se jedná o originální systém, který najdete jen na strojích Rock Machine, případně u sesterských modelů Superior. Pokud si správně vybavuji z loňských prezentací, tak jednou ze specialit rámu a tohoto pohonu je jeho kompaktní klec, která by měla vznikat metodou stékání hliníkové slitiny do předem připravené formy.
Tomuto výrobnímu postupu plně nasvědčují ladné křivky postrádající jakékoliv ostré hrany, stejně tak i fakt, že si motor hoví v kompaktní celoobvodové kleci, tedy spíše v elegantním všeobjímajícím hliníkovém odlitku. Díky tomu je motor jednak dokonale chráněn, jednak je rám v tomto místě maximálně kompaktní a tedy i, předpokládám, vysoce tuhý! Nad to vše tato partie prostě dobře vypadá! Kdyby v takových odlitcích byly všechny motory všech elektrokol, to by byla hnedle jiná úroveň elegance!
Nemusíš vozit televizi!
Co je snad ještě důležitější a zajímavější, jsou jízdní výkony této pohonné jednotky s ovládáním vyvedeným na řídítka a s menším, vcelku nenápadným kontrolním displejem kousek vedle. Jistě jste uhodli, u koho vývojáři s největší pravděpodobností čerpali inspiraci (Shimano), ale proč ne. Takovéto řešení se mi líbí mnohem víc než nesmyslně velká televize před představcem.
Ale teď již k akci! Motor jako takový, tedy přesněji jeho řídící systém, nabízí tři úrovně jízdní dopomoci označené jednoduše čísly. Respektive čtyři – 0 (vypnuto), 1, 2 a 3. Přepínání je přitom přesně tam, kde byste jej čekali, vlevo na řídítkách. Zde, krom jiného, najdeme také tlačítko pro zapnutí/vypnutí, ale též spínač integrovaného osvětlení, o němž bude ještě řeč.
Jízdní režimy jsem postupně vyzkoušel všechny, tedy spíše prošel jednotlivé možnosti a pak si našel „to své“. Ani ne tak proto, že jsem lenoch, ale spíš z důvodu, že mám rád, když kolo jede, jsem většinu času jezdil na nejsilnější dopomoc (stupeň 3). V tomto režimu „tahal“ motor poměrně silně a při svižné jízdě nijak zbytečně agresivně. Naopak při pohybu ve městě a při rozjezdech na semaforech, či spíše mezi lidmi, byl nástup pohonu při poloze „3“ místy až dost agresivní, proto jsem v takových situacích obvykle dopředu přepínal na „dvojku“.
Neutne tě na hraně zákona!
I na polohu „2“ se dá jezdit, člověk se nemusí prát s motorem, nebo se s ním přetahovat, ale je to spíš takové poklidné courání. Poloha „1“ je spíš jen obslužná. Zajímavě a velice příjemně je vyřešen přechod na legislativní hranici 25 km/h. V tomto bodě motor svoji podporu nečekaně neutíná, ale hezky plynule snižuje svoji dopomoc.
Když se budete soustředit, zjistíte, že je vám motor schopen pomáhat až do rychlosti cca 28 km/h. Od „pětadvacítky“ už jen hodně lehounce, tak aby kompenzoval hmotnost kola, ale je to tam a je to rozhodně příjemné.
Výše v textu jsem již také zmínil osvětlení, které je integrované přímo do kola. Respektive vepředu je slušně výkonný ledkový reflektor, zatímco vzadu je přímo v blatníku zapracován červený ledkový pás. Již jsem také hlásil, že se toto osvětlení zapíná a vypíná přímo na ovladači pohonu, kde má své vlastní tlačítko. Vše je tedy „hezky pod palcem“.
Celé toto řešení je navíc korunováno indikací na kontrolním displeji, proto stačí kouknout na „krabičku“ vlevo na řídítkách a hned víte, zda svítíte, či nikoliv. Osobně jsem nic neřešil a osvětlení zapínal pokaždé na začátku vyjížďky. Vzhledem k LED technologii je odběr světýlek minimální, alespoň pokud vezmeme v potaz celkovou kapacitu baterie, odběr motoru atd.
À propos, k motoru musím ještě dodat jednu zásadní zkušenost. Takhle tichou jednotku jsem zatím nikde nepotkal!
Bosch docela hučí a piští, pohon kol Rocky Mountain je hlučný z důvodu množství kladek, Shimano výrazně bzučí, Giant zase brumlá, ale motor u Rock Machine eStorm si jen tak nenápadně elektricky ševelí. Neříkám, že není slyšet vůbec, i když… Od určité rychlosti, při pohybu na štěrku a podobně, o jeho běhu možná ani nebudete vědět, alespoň z hlediska poslechu.
Výdrž a dojezd
Poslední technický odstavec by se mohl zaměřit na kapacitu baterie (akumulátoru), která je u tohoto modelu předem volitelná. Vybrat si můžete baterii s kapacitou 504 Wh, nebo 418 Wh – rozdíl v ceně celého kola je 49 990 Kč (514 Wh) / 45 990 (418 Wh). Z mého pohledu by to bylo jasné, větší znamená u baterek elektrokol rozhodně lepší! Ale možná, že větší kapacitu ani nebudete potřebovat…
Pokud jde o výdrž a dojezd, tak jsem eStorm v tomto ohledu nikterak netrápil. Naše nejdelší společná jízda vydala zhruba na 27 km, kdy jsem se většinu času pohyboval na režim „3“. Po ukončení této jízdy mi přitom zbývalo stále přes 50 % z celkové kapacity. *Mimochodem, kontrolní displej ukazuje přesnou, procentuálně vyjádřenou hodnotu aktuální kapacity.
Deklarovaný dojezd až 100 km při prvním stupni dopomoc se tak jeví rozhodně reálný. Pokud se ale nechcete šourat, ale pohybovat se v tempu, tak si myslím, že, s ohledem na profil a hmotnost jezdce, nebude problém dosáhnout (s větší baterií) okolo 60 km, při troše úspornosti snad i víc!
reklama
Doplňky a nabíjení
V krátkosti se ještě můžeme dotknout nabíjení, které by vás nemělo ničím zásadním překvapit. Pokud je to pro vás příjemnější, či po praktické stránce příhodnější, můžete baterii z rámu jednoduše vyjmout a nabíjet doma, nebo kdekoliv u zásuvky. Případně lze, přes ten samý konektor na těle akumulátoru, nabíjet své kolo napřímo, bez demontáže čehokoliv.
Nabíječka k tomuto kolu je vcelku standardní „krabice“ podobně velká jako starší kousky od Shimana. Oproti japonské konkurenci zde najdete vcelku standardně vyhlížející oválný konektor a co mi trochu vadilo, poněkud omezenou indikaci stavu nabíjení.
V principu vás na průběh upozorní pouze jedna kontrolní dioda na nabíječce samotné, ač jsou na těle akumulátoru kontrolní diody znázorňující jeho aktuální stupeň dobití. Ty lze aktivovat stiskem tlačítka v jejich blízkosti, ale při nabíjení mlčí a vy tak buď počkáte, až se na nabíječce rozsvítí „zelená“ signalizující dosažení plné kapacity, nebo můžete tu a tam sáhnout na baterii, stisknout ono kontrolní tlačítko a udělat si představu, v jaké fázi procesu nabíjení se zrovna nacházíte.
Co se týká nadstandardní výbavy, tak o několika prvcích jsme již hovořili. Konkrétně o širokých plechových blatnících či o osvětlení (přední reflektor + diodový pás integrovaný do zadního blatníku).
Z dalších doplňků zde máme ještě třeba zadní nosič, který je součástí blatníku a využívá jeho pevnost jako jeden z nosných prvků. Ve výsledku praktickým pomocníkem je také klasický stojánek (po motorkářsku „policajt“), což je sice věc, kterou jsem okamžitě sundal a zahodil i z dětských kol svých potomků, ale zde mi nevadil, naopak jsem za něj byl mnohdy rád.
Posledním praktickým detailem může být integrovaný zámek, který blokuje otáčení zadního kola, což je sice z bezpečnostního hlediska jen taková drobnost, která krádeži samotné nejspíš pořádně nezabrání, může ji alespoň částečně zkomplikovat a odradit náhodné lapky. Já tedy navíc skoro vždy, když někde parkuju eBike se snadno demontovatelnou baterií, akumulátor vyndávám a beru s sebou, aby mi případný zloděj nemohl jen tak zmizet za horizontem povzbuzován výkonem před chvílí ještě mého motoru.
Rock Machine STORM e60-29 25th Anniversary – Závěr
Elektrický Storm od značky Rock Machine byl pro mě velice zajímavou zkušeností, jelikož jsem na podobně koncipovaném kole, ať již s pohonem či bez něj, snad ještě nikdy nejel. Je nutné přiznat, že se jedná o poměrně úzce účelově zaměřeného společníka, ale vlastně jak se to vezme. Toto je jednoznačně kolo ideální pro dojíždění za prací, do školy, na nákupy a tak podobně.
Výše zmíněnému účelu je přitom podřízeno skoro vše – od poměrně komplexní výbavy zahrnující třeba blatníky, stojánek či osvětlení ovládané přes rozhraní motoru, po nastavení a odladění pohonné jednotky. Ta je totiž na jedné straně dostatečně silná, rozhodně ale není zbytečně agresivní. Zkrátka a dobře, pokud se pohybujete po městě, dojíždíte do vedlejší obce, a to obvykle po zpevněných komunikacích nebo štěrkových cyklostezkách, budete si za řídítky tohoto stroje každou takovou cestu skutečně užívat.
Rock Machine eStorm o vás bude pečovat jak po stránce komfortu, jistého ovládání, nikterak přehnaných nároků na váš vlastní výkon (aby se člověk cestou do práce či do školy zbytečně nezpotil – na to bude prostor až před tabulí či při prezentaci výsledků své práce v Power Pointu), tak i celkové pohody. To bude asi to nejvhodnější slovo, které dokonale vystihuje skutečnou duši tohoto stroje – pohoda, klídek, příjemné cestování s minimem rušivých prvků či zvuků!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rock Machine STORM e60-29 25th Anniversary – základní údaje
Cena: 49 990 Kč / 45 990 Kč (baterie 504 Wh / 418 Wh)
Systém pohonu: BFI Sport Drive
Motor: Dapu MD250S, 36 V / 250 W / 90 Nm
Akumulátor: Li-Ion 36 V / 504 Wh-14 A (418 Wh u levnější verze)
Kola: 29“
Vidlice: 75 mm (pružina)
Více o tomto kole najdete na webu: rockmachine.us
PLUS
- Komfortní posed, dobrý výhled a jisté ovládání
- Mimořádně tichý motor
- Příjemný zátah motoru, slušný výkon, jemný přechod na hranici 25 km/h
- Komfortní ergonomické gripy, slušně pracující vidlice
- Bohatá výbava včetně blatníků, integrovaného zámku a osvětlení s ovládáním sdruženým do kontroly pohonu
- Velké pneumatiky zaručující vysoký komfort
- Zřejmě záměrně úzké ráfky umožňující nasadit klasické trekingové pláště (28“)
- Mimořádně čisté linie v oblasti usazení motoru
- Stav akumulátoru zobrazen na kontrolním displeji v přesném procentuálním vyjádření
MÍNUS
- Negativ nacházím skutečně jen minimum. Místy mě trápilo, že je, zejména zadní blatník, hodně blízko plášti, díky čemuž po průjezdu blátem a jiným nepořádkem slyšíte, jak drobný štěrk škrtá o blatník z vnitřní strany
- Ocenil bych, kdyby akumulátor při nabíjení signalizoval aktuální stav, aby se dalo odhadnout, kolik času zbývá k plnému nabití
- Pozor, při pomalejším manévrování raději „stáhněte výkon motoru“ na pozici „2“ či „1“. Při plném výkonu je motor občas při rozjezdu trochu agresivnější, než je vždy vhodné
- Geometrie a ovládání jsou koncipovány pro plynulou jízdu, manévrování při rychlosti chůze je někdy lehce toporné, ale je to do značné míry otázkou zvyku
