Pondělní Videonálož #24_2019 – Kdyby dnes někdo vymyslel přesmykač…

Jak nejspíš dobře víte, před necelými dvěma týdny jsem si udělal výlet do Španělska na prezentaci praotce Čecha Gravel bika, tedy GT Grade. Více než dostatek informací k tomuto kolu jsem vám předložil v rámci představení a praktických postřehů. O tom dnes ale mluvit nechci, spíš mě zaujala jedna hláška Hanse Reye na adresu řazení, přesmykačů atd.

Abych vás trochu uvedl do obrazu. Původně jsem chtěl psát o tom, jak jsou z dnešního pohledu více-převodníky a přesmykače zbytečné, alespoň pro lidi s trochu slušnou kondicí! Pak jsem si ale zkusmo spočítal pár variant poměrových převodů při použití jednoho a dvou převodníků v MTB a na gravel biku a výsledek mě „trochu“ překvapil.

Asi jsem si to měl přiznat dřív: více-převodníky mají skutečně větší rozsah!

To je ale zjištění! Hotová nově objevená Amerika! Ale vážně, nějak jsem žil v domnění, podloženém svými vlastními praktickými postřehy, že se rozsah moderních systémů 1×11 a 1×12 příliš neliší od postarších konceptů 2×10, případně 2×11. Nebo alespoň ne o tolik, aby bylo nutné tahat se s řazením, kabeláží, přesmykačem a dalším balastem navíc…

Od Authora k GT Grade

K této myšlence mě nepřímo dovedly dvě odlišné úvahy. Zaprvé jsem byl poněkud rozpačitý z toho, že ani jeden z nových strojů GT Grade není postaven na jednopřevodníku, natož na řazení SRAM! Vše je na Shimanu a to nejčastěji v konfiguraci 2×10 nebo 2×11. Sice jsme byli mezi řečí informováni, že po novinkách Shimano XT a SLX 1×12 by mohla napřesrok přijít třeba i Ultegra RX 1×12, nebo něco podobného, ale to je zatím nanejvýš zbožné přání.

Druhý moment, který mě donutil přemýšlet nad přínosem vícepřevodníků, představuje test Authoru A-Ray 27,5, osazeného řazením Shimano SLX/XT 2×11. Na jedné straně uznávám, že rozsah u tohoto řazení nebyl zlý, skláním se před tím, že je někdy prostě rychlejší a snazší shodit před kopcem přesmykač a pak jej na vrcholu zase „nahodit“ nahoru než tisíckrát cvaknout, ale stejně… Stejně mám radši jednoplacky!

Zajímavou hlášku jsem přitom zaslechl od Hanse Reye, jak jsem naznačil v úvodu. Zaslechl jsem totiž část jeho rozhovoru s jedním kolegou novinářem. Zjevně se bavili o řazení, načež Hans říká, že ho vlastně docela štvalo, když musel jezdit s řazením 1×11 (myšleno na MTB), protože mu obvykle chyběly buď lehké, nebo jinde zase těžké převody. Nyní, s novým řazením Shimano XTR 1×12 je to prý o dost lepší, přesto…

„Kdybychom všichni už od začátku jezdili s jednopřevodníkem a dnes přišel někdo s vynálezem přesmykače, asi bychom mu začali líbat nohy a vynášet jej do nebes. Aktuální situace je ale bohužel opačná a na přesmykač se dnes většina lidí dívá jako na přežitek.“ Zhruba něco v tom duchu pronesl Hans Rey.

A pak ještě dodal, trochu mimo naše dnešní téma, že je jeho současné kolo vlastně těžší než to, co používal před X lety. „To máte teleskopické sedlovky, vyšší zdvih, těžké gumy, různé vložky do kol, nebo třeba pružinové tlumiče. Kam jsme to dopracovali?“

Ale to sem tahat vlastně nechci, spíš přemýšlím, jak to celé dnes ukončit? Zkusím nahodit pár čísel, když už jsem o tom mluvil. Pokud se budeme bavit v rovině procentuálního rozsahu převodů, tak to vychází, že je na tom řazení SRAM Eagle 1×12 tak, jak všichni dobře víme – rozsah 500 %. Nové Shimano XTR/XT/SLX díky kazetě 10-51 zubů nabídne nějakých 510 %.

Teď si vemte MTB řazení Shimano 2×11 jaké bylo na Authoru A-Ray 27,5, zde byly převodníky 36/26 a kazeta 11-42 zubů. Výsledek necelých 530 %.

Přeneseme-li se do světa gravel biků, pak jsem vzal jako příklad řazení SRAM 1×11, kde jsme na nějakých 425 %, oproti tomu Shimano 2×11 co bylo na GT Grade dává dohromady 475 %.

*Pokud jsem chyboval ve výpočtu, nebo zvolil špatný postup, opravte mě, prosím!

Stejně zůstanu u jednoplacky!

Svým způsobem jsem se vlastně dostal k číslům, které jsem znát ani nechtěl, ale to už je asi jedno. Už jsem si prostě zvykl na jediný převodník, na prostor na řídítkách, přímé uvažování nad převody bez potřeby jejich kombinace a vlastně i na jejich rozsah. Na svém MTB stroji mám stabilně SRAM Eage 1×12, vepředu maličkou placku (30 zubů) a jsem spokojený. Točit tempo na rovině nepotřebuju, naopak s třicítkou vyjedu vše, co chci a někdy i víc!

Na gravelu, kde mám SRAM Apex 1×11 (v podstatě MTB sestavu 32/10-42 zubů) jsem vlastně také spokojený. Vysloveně silničních úseků tolik nejezdím a když, tak mi i tato sestava obvykle stačí. Problém nastává pouze tehdy, když se chytnu bandy silničářů a ti se začnou na rovince nahánět, ale to mě nemůže rozházet! Naopak pro mnou oblíbené výlety mimo zpevněné cesty jsou moje převody ideální a já nemám potřebu je měnit.

Takže je to zase o tom, kdo co chce či nikoliv, komu co vyhovuje, kdo je na co zvyklý atd. Tak jako tak si ale myslím, že minimálně sportovní svět MTB i gravelu půjde stále více cestou jednopřevodníků, ale třeba se zásadně pletu! Počkejme si!

reklama

Parallel feat. Brandon Semenuk and Ryan Howard

Zase jednou nechápu nic! Trail, jízdu, triky, rychlost a vlastně ani kameru!!! RESPEKT!

Danny MacAskill x adidas Outdoor : Welcome to the Family

Danny nově u adidasu!

The DOWNSIDE of being a PRO! |SickSeries #67

Profíci to nemají vždy lehké, jak to vypadá na jejich slavných videíích! Své o tom ví i Fabio!

Pivot Shuttle Chase on National Trail

Až do příležitosti, kdy snad budu moc otestovat nový Pivot Shuttle už o tomto kole pomlčím!

Perspective

Respekt všem, kteří se vážně zranili a zase se postavili na nohy, nebo alespoň svojí cestou usedli za řídítka!

Jackson Goldstone: Day out with Dad

Synku, naučím tě číst v mapě! Tati, naučím tě skákat!

reklama

**CZECH MADE**

Kopřivná Bike Festival 2019

Tradiční bike festival na Kopřivné se dostal až na Pinkbike! Více na www.pinkbike.com

Jak by měl vypadat trénink na závodech v Enduru? Rozhovory!

Matěj Charvát měl docela velká očekávání při Enduru v Koutech, ale nevydržela technika! Tak se alespoň začal zajímat o to, co si jezdci myslí o vícedenních trénincích v rámci Enduro Série?!

**BONUS**

INTO THE GNAR Episode 4 „HEY BUD DOUBLE BLACK DIAMOND“

JIB – 2002

Na závěr jeden bikový film, či spíše dokument v podstatě o kořenech městského freeridu!