Pondělní Videonálož #21_2019 | Proč (stále) nechci pružinu?!

Narozdíl od mnoha jiných dnešních vyznavačů endura a příbuzných technických disciplín jsem nikdy neprošel obdobím DH, nevlastnil sjezďák ani FR mašinu, ale naopak začal hezky odspodu od XC, abych se přes maratony a „trail riding“ dopracoval až k současné vášni pro enduro řádění. Proto jsem vlastně nikdy nebyl dostatečně silně políben pružinou a dodnes tento fenomén moc nechápu…

Nebo ještě jinak, když už jsem se vzdal XC laktátu, přestal si holit nohy a vymanil se z kolotoče domácích MTB maratonů, kde mi začalo připadat zbytečně rvát se o to, zda budu na 256. nebo 255. místě, pořídil jsem si postupně několik fullů. Jedním z jejich spojujících prvků přitom byly vidlice!

Byl jsem zvyklý na pružinu vepředu!

Pominu-li elastomerovou vidlici RockShox Judy XC, kterou jsem měl na svém prvním ocelovém hardtailu, tak jsem později důvěřoval jen jednomu pružnému médiu. Pokud to vezmeme podle vidlic: Manitou SX-R (100 mm), Manitou Black (120/100 mm) a Manitou Nixon (145 mm). Jejich společným jmenovatelem přitom nebyla ani tak značka (asi chápete proč mám i dnes pro Manitou slabost*), ale především vinutá pružina v jejich nitru! A pak že jsem pružinou nepolíben!!!

*Tento odstavec mi připomněl, že bych se měl pomalu začíst starat, abych nejpozději na rok 2020 mohl na své kolo nasadit nový Manitou Mezzer!

No jo, jenže to byla pružina ve vidlici, ale nikdy na pozici tlumiče a nikdy jsem to vlastně neřešil… Vidle s pérem mě bavily, nebyly zrovna ideální pro trialové skalky, protože snadno zahučely až na dno, ale jak to žehlilo, když to člověk pálil otevřeným terénem. Óoooo! Hlavně příliš ostře nebrzdit! Vzduchový tlumič vzadu, tehdy se jejich funkce tlumením příliš neomezovala, tomuto stylu a tempu v pohodě stačil, proto jsem nikdy neměl potřebu něco na tom měnit.

Když se později doba a poměry otočily, nikdy mě vlastně ani nenapadlo, že bych si měl dozadu pořídil péro! Naopak jsem dokonce kvůli tomu vzdal přechod z jednoho ročníku Rock Machine Blizzard na druhý… Proč? Protože letošní Blizzard 90-27 má vzadu mocnou pružinu RockShox Super Deluxe. Ono by to, pravda, nedávalo smysl ani jinak, vozit druhý rok víceméně to samé kolo jen s jinou výbavou, každopádně když jsem poprvé viděl specifikace Rock Machine 2019, Blizzarda jsem ze svého seznamu i kvůli pružině vyškrtl.

Na prstech rukou a nohou

Moje zkušenosti s pružinovými tlumiči by se tedy daly i nyní spočítat na prstech, když nejen rukou, tak jistě by na to stačily končetiny zdravého člověka. Ano, v případě, kdy jsem třeba zkoušel na redakčním RB Bandit 675 tlumič DVO Jade, péro určené primárně pro sjezďáky bez možnost uzavření atd, tak jsem si liboval, jak to v terénu dokonale žehlí.

Naopak třeba při testu pružiny Öhlins (TTX22M) jsem měl pocit, že je tento kousek natolik ukázněný a usměrněný tlumením, že jsem skoro nepociťoval rozdíl v jeho funkci vůči slušně naladěnému vzducháči?!

Jenže já stále nevím, proč bych měl pružinu chtít? Když už jedu na nějakém kole s pérem, tak si zprvu říkám, jak to luxusně žehlí, někdy mě zaskočí, nakolik dokáže být pružina lineární – ve smyslu, že se zadní stavba „nečekaně“ zhoupne víc, než na co jsem zvyklý atd. Jenže pak obvykle uplyne pár dní, člověk si zvykne a najednou mi začnou v hlavě vyvstávat spíše negativa tohoto řešení a související otázky.

Proč s sebou tahat pružinu, která vždy bude o dost těžší než vzduch? Klidně i o půl kila? Proč řešit pružinu, její odpovídající tvrdost nebo skutečnost, že se za nějaký čas vymačká a bude potřeba ji vyměnit, když mám v tomto směru nekonečnou zásobu vzduchu všude kolem a tvrdost tlumiče si můžu nastavit kdykoliv a jakkoliv potřeuju?! Proč obětovat aktivitě pružiny obvykle o něco efektivnější a klidnější začátek kroku, když po většinu času nemám pocit, že by na mém kole vzducháč nestíhal?

Zkrátka a dobře mi to celé nějak nezapadá do mého obrazu ideálního kola. Ano, vím, že existují všelijaké pružinové tlumiče s pérem snových vlastností a hmotností husího brku, ale stále jsou těžší než ty nejbytelnější vzducháče. Navíc třeba Fox X2, když už by šlo o tu akci, umí být slušně lineární, nechá se nastavit ve skutečně velkém spektru a v mnoha směrech, tak proč pružinu?

Samozřejmě se najdou stroje, kterým pružina rozhodně pomůže, stejně tak nikomu nebudu kecat do toho, co si má na svoje kolo pověsit, vždyť každý jezdíme trochu něco jiného a také trochu jinak. Mě ale tato cesta zatím příliš neoslovila, nezavírám sice před ní oči, jelikož zadní pružiny jsou nyní trend, ale ani ode mě nečekejte, že budu všem tvrdit, že je péro jediná smysluplná spása enduro světa!

Jen by mě zajímalo, jestli se někdy ve větší míře vrátí pružinové vidlice, nebo zda je s nimi prostě amen a již nastálo se bude jednat pouze o ojedinělé vlaštovky, nikoliv však o masovější trend?!

PS: Dopolední logistika a další záležitosti mi vysály trochu z času co normálně věnuju přípravě této rubriky, proto dnes videa „halabala“ bez popisků. Díky za pochopení!

Danny Macaskill: Danny Daycare

PNW Components: Ferry Good Riding ft. Cody Kelley

Foto a story: www.pinkbike.com

Mountain Biking at Predator Ridge

Foto a story: www.pinkbike.com

Las Americas – Ep 2 MEXICO

Foto a story: www.pinkbike.com

Summer is Coming

A La Carte

**CZECH MADE**

Fujifilm XT30, DJI Ronin S, 4K (Jirka Fikejz)

BLINDURO 500 – 2019

Canyon Spectral On na flowtrailu a Shimano Steps E8000 v akci

Traily přímo v Brně: Bikearéna Anthropos

**BONUS**

Danny MacAskill’s UNBELIEVABLE MTB JOURNEY Through Epecuén | Unstoppable

Ken Block Drives the NEW Ford Ranger Raptor, New Zealand MTB Adventures and Bonus Mad Mike Visit!

Ken Block na kole!!!!